SLEZSKÁ UNIVERZITA

Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné

Katedra financí

GENEZE BURZOVNICTVÍ

Seminární práce

Obsah

Úvod …………………………………………………………2

1. Vznik a význam pojmu “burza” …….………………….2

1.1 Původ pojmu ”burza” ……………………………….2

1.2 Obsah pojmu ”burza” …..……………………………..3

1.3 Burzovní právo …..…………………………………..3

2. Vznik a vývoj burz ……………………………………..4

2.1 Vznik burz ………………………………………….4

2.2 První období vývoje burz …………...………………5

2.3 Druhé období vývoje burz ………………………..….5 46882mhm84pxj2h

2.4 Období vzniku moderních burz ……………………...6

2.5 Vznik burz na zboží …………………………………..6

2.6 Vývojové trendy burz ve 20. století ……………………7

Závěr …………………………………………………………8 hx882m6484pxxj

Použitá literatura ……………………………………………. 9

Úvod

Význam proniknutí do problému “geneze burzovnictví” není jen v samotném poznání jeho historie a problému burzovnictví jako takového, ale především v pochopení, jakým směrem se ubíral jeho vývoj až do současnosti, což nám může pomoci odhadnout, jakým směrem jeho vývoj půjde dál a jaký bude jeho samotný význam.

1.Vznik a význam pojmu “burza”

1.1Původ pojmu “burza”

Pojem “burza” je typický téměř pro celou kontinentální Evropu, jen s malými rozdíly:německy “Borse”,francouzsky “Bourse”, italsky “Borsa”, holandsky ”Beurs”, česky “Burza”. V angličtině je pojem burza nahrazen slovem “Exchange” odvozeného od prvního předmětu obchodování na burze – směnky.

Pojem “burza” má historický kořen v označení zvláštního shromáždění obchodníků na určitém konkrétním místě, kde probíhal prodej a koupě zboží bez toho, aby bylo ono zboží na trhu fyzicky přítomno. V počátcích burzovnictví byla tedy burza jen zvláštním druhem trhu.

Vznik tohoto pojmu však není jednoznačně jasný, a existuje na něj několik různých názorů. Některými je považován za odvození středověkých “bursac”, což byly jakési kupecké koleje. Jeden z nich zachází až do dalekého Řecka, kde je zdrojem pojmu řecký přepis slova kožený měšec. S ním úzce souvisí i třetí z názorů na vznik tohoto pojmu, a to od patricijské rodiny Van der Beurse z Brug v Belgii, která měla údajně stejný měšec vytesán ve svém rodinném štítě. V domě této rodiny se konaly opakovaně schůzky obchodníků, především z Itálie. Z Belgických Brugg se tento pojem rozšířil v 15.stol. do Antverp a pak do celé Evropy.

1.2Obsah pojmu “burza”

Jako jeden z mnoha pojmů, se i burza nedá přesně vymezit jedinou definicí, ale existuje zde více vymezení tohoto pojmu, které jsou závislé především na konkrétní orientaci na určitou stránku věci, jíž zdůrazňují. Existují zde určitá vymezení, podle nichž může být obsah pojmu burza rozdělen do několika základních skupin, to už bychom se však vzdalovali od problému samotné geneze burzovnictví.

V historii vidíme několik pokusů o vymezení pojmu burza. Jedny z prvních pokusů o její definování nacházíme i v prvních rakouských a německých burzovních zákonech z 27.5.1825, kde se říká, že burza je shromáždění obchodníků, makléřů a jiných osob konající se za státního souhlasu k ulehčení obchodního styku. Zákony navazující na tento z roku 1825 již žádnou definici neobsahují.

Další definici vidíme v patentu z 14.8.1761 vydaného císařovnou Marií Terezií, který byl podkladem pro zřízení burzy cenných papírů ve Vídni. V patentu je citováno, že burza je místem, kde se prodávající a kupující cenných papírů mohou vzájemně nalézt, přičemž prostřednictvím přísežných a oprávněných senzálů uzavírají své koupě a prodeje a z kurzovních listů denně vydávaných zde mohou zjistit cenu, za kterou se prodávají všechny veřejné papíry předešlého dne. Další patenty a zákony v Rakousku jakoby se definici burzy vyhýbali.

Z těchto definic vidíme, že v počátcích burzovnictví nejsou burzy ještě chápány jako právnické osoby, ale v národohospodářském významu jako trhy.

1.3Burzovní právo

Jedním z velice významných prvků pro pochopení burzovnictví je i burzovní právo, jež jen krátce nastíníme a později se k němu vrátíme dále v textu v souvislosti s celkovým vývojem burzovnictví. Burzovní právo je vlastně souhrnem právních norem vymezujících práva a povinnosti jednotlivých subjektů tohoto trhu. Obecně je burzovní právo součástí práva obchodního, protože všechna jednání na burze byla považována za absolutní obchody.

2.Vznik a vývoj burz

2.1Vznik burz

Vznik burzy velmi úzce souvisí s vývojem tržního obchodu a jeho vznik je vlastně pomíněn vývojem trhu až do seskupení, jež známe pod pojmem burza. Do podoby, jak burzu známe nyní prošla tato instituce dlouhým obdobím a vývojem, který trval několik staletí.

Trhy byly zpočátku jen nepravidelná shromáždění kupců a živnostníků, která postupem doby získávala na pravidelnosti. Byla to místa spojená téměř výhradně s církevními slavnostmi, kde kupci nabízeli své produkty přímo zákazníkům.

Veletrhy již byly trhy na úrovni velkoobchodu. Znamená to tedy, že subjekty těchto trhů byly jen kupci a živnostníci obchodující mezi sebou.

Pokud bychom shrnuli pojem trh, tak by byl charakterizován místem, časem, a subjekty na trhu figurujícími, které provádí směnu zboží za peníze.

Burza však vzniká, až když se trhu objevuje zastupitelné zboží, což byly zpočátku cenné papíry ve formě směnky. Tyto první burzy však měly jen místní význam.

2.2První období vývoje burz

Jeho počátky sahají do italských měst ve 12. – 13. Století, především do měst Lucca, Janov, Florencie, Benátky a Miláno. Schůzky probíhali v okolí faktorií italských obchodníků , hlavně v okolí italských konzulátních domů, tzv. “loggií”.Probíhal zde především obchod se směnkami. Těmto centrům obchodu se však ještě neříkalo burzy, ale Loggie.

Již dříve bylo uvedeno, že pojmu burza, bylo použito až v Belgii.V domě rodiny Van den Beurse se pravidelně scházeli kupci z Florencie, Benátek a Norska k obchodním schůzkám, které se nazývaly “de beurse”. Tento dům se později stal konzulátním domem benátčanů. Potom, co proběhl úpadek Brugg, bylo zdejší burzovní centrum přemístěno do Antverp. Konec prvního období geneze burzovnictví je datován rokem 1521, kdy byla v Antverpách postavena první zvláštní budova zřízená pro účely zdejší burzy.

V prvním období nebylo předmětem burzovních obchodů ještě skutečné zboží, protože ještě nebylo zastupitelné, jen směnky a mince.

2.3Druhé období vývoje burz

Od vzniku burzovního domu v Antverpách se pomalu začínají rozšiřovat burzy do celé Evropy, čímž nabývají mezinárodního významu. Na burzách se začíná také objevovat první zboží jako předmět obchodu..

Ve Francii je jím Lion, kde burza vznikla v roce 1546 a v roce 1549 založil Jindřich II. Burzu v Toulouse a v roce 1563 v Paříži.

V Německu to byl Hamburk, Kolín, Lubeck, Brémy, a Norinberk.

V Anglii byla založena londýnská burza nazvaná The Royal Exchange, jejíž historie spadá již do roku 1535.

Druhé období končí rokem 1631, kdy byla založena burza v Amsterodamu.

2.4Období vzniku moderních burz

Po vzniku amsterodamské burzy začíná období vzniku moderních burz. V Amsterodamu se vyvinuly techniky moderních burzovních obchodů a burzovní spekulace, zejména s rozvojem obchodu s novým druhem cenných papírů, a to akciemi a obligacemi. Význam burz v tomto období silně stoupá a proto jsou zakládány nové burzy, jako např. berlínská burza v roce 1739, newyourská burza v roce 1792, londýnská burza Corn Exchange v roce 1745 aj.

2.5Vznik burz na zboží

Jak jsme si již řekli, burzy na zboží začaly vznikat o něco později než burzy senných papírů, a to především pro jistou míru technické nedokonalosti, která znemožňovala rychlý pohyb velkého objemu zboží. Jednou z prvních takovýchto burz byla obilná burza z Amsterodamu založená v roce 1617. Byla činná dvakrát v týdnu a obilí se prodávalo podle vzorku. Potom, co byly obchody na této burze provedeny, chodili se obchodníci přesvědčit do skladu, zda nakoupené zboží odpovídá předloženému vzorku. Počátky byly tedy vázány na jen na skutečné zboží, které bylo pohotově k dispozici. Obchody dodací, tzn. Obchody se zbožím, které není na místě konání burzy k dispozici se začaly vyvíjet až od konce 19. století, protože teprve v této době vznikají předpoklady pro takovouto úroveň obchodu na burze. Tyto druhy obchodu dosáhly největšího rozmachu ve 20. století, zejména na velkých mezinárodních burzách v USA, v Kanadě a ve Velké Británii.

Pokud bychom si měli uvést některé z důležitých zbožových burz, bude mezi nimi určitě burza, která vznikla v Anglii ze schůzek anglických obchodníků obchodujících s ruskými přístavy na Baltu v letech 1740 - 1745 asociace Baltic, z níž se vyvinula The Baltic Mercantile and Shipping Exchange. V roce 1745 vznikla Corn Exchange, v roce 1796 burza v Berlíně, v roce 1771 ve Vídni. V roce 1811 vzniká v Anglii důležité obchodní středisko London Comercial Sale Rooms.

V USA začal tento typ burz vznikat v polovině 19. století – v roce 1859 vznikla burza Chicago Board of Trade a od roce 1862 funguje The New York Produce Exchange.

2.6Vývojové trendy burz 20. století

Ve 20. Století se přesouvá hlavní význam na burzy mezinárodní se zbožím termínovým tzv. futures a burzy místní se zbožím pohotovým ustupují svým významem do pozadí. Největší vliv na moderní burzovnictví má především vývoj výpočetní techniky a možnosti dálkového přenosu dat, které posouvají současné burzovnictví do zcela jiné dimenze, než před několika desetiletími.

Závěr

Burzovnictví , jež má své kořeny v “trhovém obchodu” prošlo od svého vzniku mnoha změnami, jak ve svém významu, tak i ve své celkové struktuře.

Co se týče struktury, nemusíme chodit pro zásadní změny v burzovnictví příliš daleko do minulosti. Lépe řečeno, právě se nacházíme v období zásadního průlomu v dosavadním chápání burzovních obchodů. Posledním vývojovým trendem v oblasti burzovního obchodu je jeho automatizace prostřednictvím dálkového přenosu dat s využitím výpočetní techniky.

Pokud se tedy bude burzovní obchod rozvíjet stejně rychle jako zmíněná oblast výpočetní techniky a komunikace, zásadní změny v tomto oboru jsou teprve před námi.

Použitá literatura

Beneš V.,Musílek P. - Burzy a burzovní obchody

Beneš V.,Musílek P. - Cenné papíry a burzy (Aleko,1990)

Dědič J. - Burza cenných papírů a komanditní burza (Prospektrum 1992)

Siblík J. - Dějiny finančních institucí (VŠE,1980)