SOCIÁLNÍZABEZPEČENÍ
- Pojistovnictvi
Právo sociálního zabezpečení lze vymezit jako právní odvětví, které upravuje právní vztahy, jejich prostřednictvím se zmírňují a odstraňují následky sociální událostí, v nichž se občané mohou ocitnout.
Subjekty:
občané - kteří jsou dávkami zabezpečováni
stát - prostřednictvím orgánů sociálního zabezpečení
Okresní správa sociálního zabezpečení 11256qzv86toh7r
Česká správa sociálního zabezpečení
Ministerstvo práce a sociálních věcí
Okresní úřady
Obce zo256q1186tooh
zaměstnavatelé - kteří za své zaměstnance odvádějí pojistné na sociální zabezpečení
různé dobrovolné organizace působící hlavně v oblasti sociální pomoci
Charita
Armáda spásy
církevní aktivity
nadace
Systém sociálního zabezpečení tvoří tři vzájemně propojené oblasti:
I. Sociální pojištění.
Řeší sociální situace, na které je možné se dopředu připravit, a to vlastně ve smyslu odkladu části finančních prostředků k řešení budoucí sociální situace; jde o případy:
ztráty zaměstnání - pojištění v nezaměstnanosti prostřednictvím příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
ztráty zdraví - zdravotní pojištění
krátkodobé ztráty pracovní schopnosti - nemocenské pojištění
dlouhodobé ztráty pracovní schopnosti - důchodového pojištění
- je financováno z příspěvků zaměstnanců, zaměstnavatelů, OSVČ, státu, dobrovolnými
účastníky
- pojistné je příjmem SR - veřejnoprávní systém financování ze SR
II. Státní sociální podpora.
Řeší sociální situace, které stát uznává za potřebné pomáhat řešit, např. mateřství, výchova dítěte, péče o zdravotně postiženého v rodině.
Je financována ze SR.
III. Sociální pomoc.
Řeší situace sociální nouze (situace, kdy se člověk o sebe nemůže postarat - fyzická a duševní bezmocnost) a hmotné nouze (situace, kdy člověk žije pod hranicí životního minima).
Je financována ze SR, z rozpočtu obcí, dobrovolnými organizacemi a nadacemi.
Formy pomoci:
peněžité dávky - nemocenské, důchody, rodičovský příspěvek
věcné dávky - poskytování ošacení, stravy
služby - pečovatelská služba
azyly - domovy důchodců
Sociální pojištění - z. o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zam.
- řeší sociální situace, na které je možné se dopředu připravit, a to vlastně ve smyslu odkladu
části finančních prostředků k řešení budoucí sociální situace; jde o případy:
ztráty zaměstnání - pojištění v nezaměstnanosti prostřednictvím příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
krátkodobé ztráty pracovní schopnosti - nemocenské pojištění
dlouhodobé ztráty pracovní schopnosti - důchodového pojištění
- je financováno z příspěvků zaměstnanců, zaměstnavatelů, OSVČ, státu
- pojistné je příjmem SR
- je založeno na přincipu, že stanovené subjekty, tj. poživatelé dávek, musí odvádět pojistné a
nárok na dávku, mají jen ti, kteří jsou účastni v tomto pojištění
- právní úprava je obsaženo v z. o pojistném na SZ a příspěvku na státní politiku
zaměstnanosti, který určuje:
povinnost platit
základ, výši a způsob výběru
státní orgány, které vykonávají státní správu (MpaSV, ČSSZ, OSSZ, ÚP)
druh poplatníků pojistného - povinně, dobrovolně
rozlišuje pojistné - důchodové, nemocenské
Poplatníci pojistného - povinně:
ZAMĚSTNAVATELÉ
organizace (PO nebo FO), které zaměstnávají více než 25 zaměstnanců, anebo sice méně, avšak evidenci mezd pro ně vede jiná PO nebo FO, která zaměstnává více než 25 zaměstnanců
malé organizace (PO, FO), které zaměstnávají alespoň 1 zaměstnance
ZAMĚSTNANCI
zaměstnanci v pracovním poměru
zaměstnanci činní na základě dohody o pracovní činnosti
členové družstev, jestliže nejsou v pracovně-právním vztahu k družstvu, ale vykonávají pro družstvo práci, za kterou jsou jím odměňováni
společníci a jednatelé sro a komanditisté v ks, jestliže nejsou v pracovně-právním vztahu ke společnosti, ale vykonávají pro ni práci, za kterou jsou jí odměňování
soudci
poslanci PS, senátoři Senátu Parlamentu
členové obecních zastupitelstev, jestliže jsou jim vypláceny odměny jako dlouhodobě uvolněným členům obecních zastupitelstev,
členové vlády, preziden, vícepreziden a členové NKÚ, ředitel BIS
dobrovolní pracovníci pečovatelské služby
pěstouni, kteří vykonávají pěstnounskou péči ve zvláštních zařízeních
osoby zařazené k pravidelnému výkonu prací ve výkonu trestu odnětí svobody nebo ve vazbě
občané se ZPS připravující se na pracovní uplatnění
OSVČ - osoba , která
vykonává SVČ, což znamená:
provozování zemědělské výroby a je evidována jako samostatně hospodařící rolník (obecní úřad)
provozování živnosti na základě oprávnění provozovat živnost podle ŽZ
činnost společníka vos nebo komplementáře ks vykonávana pro tuto společnost
výkon umělecké nebo jiné tvůrčí činnosti na základě autorsko-právních vztahů
výkon jiné činnosti konané výdělečně na základě oprávnění podle zvláštních předpisů - podnikání podle zvláštních předpisů
nezávislá povolání - profesionální sportovci
spolupracuje při výkonu SVČ
Poplatníci pojistného - dobrovolně:
osoby starší 18-ti let, vedeny v evidenci ÚP, v době kdy jim nenáleží hmotné zabezpečení
osoby připravující se na budoucí povolání s výjimkou prvních 6-ti let po 18. roce
výdělečně činní v cizině
ostatní - max. 10 let - např. ženy v domácnosti
Výše pojistného se stanoví procentní sazbou z vyměřovacího základu za rozhodné období.
Vyměřovací základ:
zaměstnanci = úhrn příjmů zúčtovaných zaměstnavatelem v souvislosti s výkonem
zaměstnání za rozhodné období
zaměstnavatel = úhrn vyměřovacích základů jeho zaměstnanců
OSVČ = částka, kterou si určí, min. však 35% přijmu ze SVČ po odpočtu výdajů
vynaložených na jeho dosažení, zajištění a udržení; max. 486 000 Kč
- činí nejméně trojnásobek částky, do níž se započítává plně část osobního vyměřovacího základu pro stanovení výpočtového základu pro vyměření důchodu z důchodového pojištění = min. 3 * 6 300 = 18 900,-- Kč
dobrovolní poplatníci = částka, kterou si určí, min. měsíčně neomezená částka pro výpočet
důchodu
Rozhodné období:
zaměstnanci, zaměstnavatelé, dobrovolní poplatníci - 1 kalendářní měsíc
OSVČ - 1 kalendářní rok
Procentní sazba:
| |
nemocenské pojištění |
důchodové pojištění |
politika zaměstnanosti |
zaměstnanci - 8% |
1,1% |
6,5% |
0,4% |
zaměstnavatelé - 26% |
3,3% |
19,5% |
3,2% |
OSVČ - 29,6% |
4,4% platí dobrovolně - zvlášť |
26% |
3,6% |
dobrovolníci - 26% |
jedná se pouze o důchodové pojištění |
Odvod pojistného:
zaměstnavatel - provádí odvod i za své zaměstnance
organizace vyplácí zaměstnancům dávky nemocenského pojištění - na to dostává jprostředky od OSSZ, má povinnost odvádět pojistné na SZ; organizace zúčtují částku pojistného, kterou mají odvést s vyplacenými dávkami nemocenského pojištění, dávka je:
malé organizace - jsou v kontaktu s OSSZ; neprovádí vyplácení dávek z nemocenského
pojištění; to zajišťuje OSSZ
splatnost - za kalendářní měsíc - den, který je stanoven jako výplatní termín pro mzdu
OSVČ - odvod pojistného formou záloh a doplatků; platba za nemocenské pojištění je
průběžná za měsíc
- je v kontaktu s OSSZ
splatnost - záloha je splatná od 1. dne kalendářního měsíce, na který se platí, do 8. dne
následujícího kalendářního měsíce
- doplatek je splatný nejpozději do 8 dnů po dni, ve kterém měl být podán přehled o
příjmech a výdajích za kalendářní rok, za které se pojištění platí
OSVČ je povinna podat OSSZ nejpozději do jednoho měsíce ode dne, ve kterém měla podat
daňové přiznání za tento kalendářní rok, na předepsaném tiskopise přehled o příjmech
a výdajích za tento kalendářní rok
Sankce a promlčení:
přeplatek - nárok na vrácení za předpokladu, že nemá jiný splatný závazek vůči OSSZ;
lhůta je 5 letp po uplynutí kalendářního roku, ve kterém přeplatek vznikl
promlčení - 10 let ode dne splatnosti
penále - pokud neplatí včas - 0,1% z dlužné částky za každý kalendářní den
přirážka - uplatněna vůči zaměstnavatelům, za to, že nejsou dodržovány bezpečnostní
předpisy (až 5% z vyměřovacích základů za každý kalendářní měsíc)
pokuta - za nedodržení lhůty, nesprávné tiskopisy; až 20 000 Kč - opakovaně až 100 000 Kč
ukládá se do 2 let, odkdy se to dozvěděli, nejpozději do 5 let, kdy k porušení
povinnosti došlo