Finanční analýza teoreticky
Obsah
Úvod
Finanční analýza teoreticky
Zdroje finančních informací a uživatelé finanční analýzy
Účetní výkazy 26333nfv82ggj9r
Rozvaha (bilance)
Aktiva
Pasiva
Výkaz zisku a ztrát (výsledovka) fg333n6282gggj
Cash Flow (výkaz o peněžních tocích)
Metodické nástroje a postupy finanční analýzy
Finanční anylýza v akciové společnosti Léčiva
Představení společnosti
Rozbor hospodaření společnosti
Elementární analýza
Zhodnocení
Analýza ukazatelů
Ukazatelé rentability
Ukazatelé aktivity
Ukazatelé zadluženosti
Ukazatelé likvidity
Ukazatelé vycházející z údajů na kapitálovém trhu
Závěr
Úvod
Každý ekonomický subjekt, který působí na trhu, musí neustále analyzovat svou činnost a výsledky, kterých dosáhl. Tato skutečnost vyplývá především z toho, že veškeré rozhodování v podniku je třeba přizpůsobit změnám, aby podnik neztratil na trhu své postavení (či své postavení zlepšil) a mohl být dále konkurenceschopný. Znamená to především adekvátně měnit objem výroby, výrobní sortiment, strukturu financování nebo počet zaměstnanců v závislosti na změnách tržního prostředí. Proto se snad v každém prosperujícím podniku vypracovává finanční analýza, která vyhodnocuje základní finanční ukazatele a vyvozuje z nich závěry pro podnik.
V první části práce se zaměřím na teorii a budu se zabývat pojmy, které s finanční analýzou bezprostředně souvisí, vysvětlím její princip a smysl a popíši jednotlivé druhy finanční analýzy.
Ve druhé části se zaměřím na finanční analýzu akciové společnosti Léčiva. Budu se zabývat jednotlivými ukazateli trendové i poměrové finanční analýzy a porovnávat jejich stav s průměrnými ukazateli.
Finanční analýza teoreticky
Grüwald R a Holečková J. v publikaci „Finanční analýza a plánování“, uvádějí tyto definice:
"Finanční analýza je formalizovaná metoda, která poměřuje získané údaje mezi sebou a rozšiřuje tak jejich vypovídací schopnost, umožňuje dospět k určitým závěrům o celkovém hospodaření a finanční situaci firmy."
"Finanční analýza je oblast, která představuje výraznou součást soustavy podnikového řízení. Je úzce spojena s finančním účetnictvím a finančním řízením podniku a propojuje tyto dva nástroje podnikového řízení. "
Než ale začneme rozebírat jednotlivé finanční ukazatele, musíme si objasnit jednotlivé pojmy, které se v literatuře i v této práci používají.
Zdroje finančních informací a uživatelé finanční analýzy
Základní informace používané pro finanční analýzu jsou informace z finančního účetnictví - tzv. účetní informace.
Hlavními účetními výkazy jsou :
rozvaha
výkaz zisků a ztrát
výkaz o cash flow
Toto jsou však opravdu jen ty nejzákladnější (avšak nejdůležitější a nejčastější) zprávy o firmě. Lze sem také zahrnout informace z Obchodního rejstříku nebo informace získané na kapitálovém trhu, ale roli můžou hrát obecné údaje o podniku charakterizující jeho činnost.
Informace, které se týkají finančního stavu podniku jsou předmětem zájmu mnoha subjektů. V literatuře najdeme těchto 6 základních skupin :
investoři
manažeři
zaměstnanci
obchodní partneři
banky a její věřitelé
stát a jeho orgány
Každý z těchto subjektů zajímají informace o firmě z jiného důvodu. Investoři se zajímají především o míru výnosnosti jejich kapitálu, o likviditu podniku, o disponibilní zisk a výši dividend. Pro manažery jsou důležité, aby mohli zajistit dlouhodobé i operativní řízení podniku. Obchodním partnerům, bankám a jiným věřitelům záleží na solventnosti a likviditě podniku. Stát a jeho orgány se zajímají o tyto informace zejména z důvodu kontroly plnění daňových povinností.
Účetní výkazy 26333nfv82ggj9r
Jak jsme již řekli, účetní výkazy představují základní zdroj dat pro finanční analýzu. V těchto výkazech ale nemusí být přesně ty informace, které potřebuje. Nejčastějším problémem je, že údaje se vztahují k minulosti a proto nemusí být aktuální, nebo že vliv inflace způsobuje odlišnost účetních hodnot od reálných skutečných hodnot. Proto musíme provádět další odhady a jednotlivé položky pro použití ve finanční analýze upravovat.
Samozřejmostí by také mělo být, že údaje zveřejněné v těchto výkazech (např. výročních správách) by měly být pravdivé a úplné. Bohužel tomu tak u nás mnohdy není a poškozuje to mnoho subjektů okolo takových podniků.
Rozvaha (bilance)
Obsahem a základní funkcí rozvahy je přehledně uspořádat k určitému časovému okamžiku majetek podniku v peněžním vyjádření z hlediska jeho formy a finančních zdrojů, zjistit hospodářský výsledek a poskytnout základ pro zjištění a zhodnocení finanční situace podniku.
Rozvaha je tedy statickým pohledem na stav aktiv a pasiv podniku. Je to v podstatě fotografický záznam situace v momentu pořízení. K získání dynamického pohledu je třeba porovnávat a analyzovat rozvahy za více po sobě následujících období.
Aktiva
Aktiva představují v rozvaze majetek podniku. Dvě největší skupiny představují majetek stálý a oběžný. Je to proto, že podnik musí jinak hospodařit s majetkem, který je v podniku vázán dlouhodobě a jinak nakládat s majetkem, který se často obnovuje.
Rozvaha v naší úpravě od 1.1.1993 obsahuje tedy toto základní členění aktiv :
Pohledávky za upsané vlastní jmění
Stálá aktiva
Nehmotný investiční majetek
Hmotný investiční majetek
Finanční investice
Oběžná aktiva
Zásoby
Dlouhodobé pohledávky
Krátkodobé pohledávky
Finanční majetek
Ostatní aktiva
Pasiva
Zde zachycena kapitálová struktura majetku podniku, ze kterého je majetek podniku financován. Protože podnik získává prostředky jak z vlastních tak i z cizích zdrojů, rozlišuje i účetní systém dvě základní kategorie : vlastní jmění a cizí zdroje. Vlastní jmění lze chápat jako celkový kapitál, který do podnikání vložili sami vlastníci. Naopak cizí kapitál představuje závazky, které se vztahují k určitým hospodářským operacím firmy a kde základním kritériem pro další rozdělení je lhůta jejich splatnosti.
Pasiva jsou tedy v rozvaze rozdělena takto :
Vlastní jmění
Základní jmění
Kapitálové fondy
Fondy vytvořené ze zisku
Hospodářský výsledek minulých let
Hospodářský výsledek účetního období
Cizí zdroje
Rezervy
Dlouhodobé závazky
Krátkodobé závazky
Bankovní úvěry a výpomoci
Ostatní pasiva
Poslední skupinu v aktivech a pasivech tvoří položky, které přecházejí hranice kalendářních roků a začleňují se do účetních období s nimiž věcně a časově souvisejí. Jsou to přechodné a dohadné položky a jejich smyslem je, aby hospodářský výsledek účetního období byl výrazem všech aktivit, které do něho patří.
Je třeba ještě poznamenat že obecně musí v každé rozvaze platit rovnice aktiva = pasiva.
Výkaz zisků a ztrát (výsledovka)
Jediným úkolem tohoto výkazu je více rozvést rozvahovou položku „hospodářský výsledek běžného roku“ a to z toho důvodu, aby bylo patrno, jaké výnosy a výdaje ovlivnily výši hospodářského výsledku.
Hospodářské operace dělíme na dva základní typy. Jsou to operace rozvahové a výsledkové. Zatímco rozvahové operace vliv na zisk či ztrátu běžného roku nemají, výsledkové operace výsledek mění buď jako výnos nebo jako náklad.
Zisk či ztrátu za určité účetní období musíme vždy zjišťovat zvlášť za provozní činnost, za finanční činnost a mimořádnou činnost. Takové členění nákladů umožní využit údaje k nákladové analýze tvorby hospodářského výsledku účetní jednotky.
Základní zjednodušenou struktura výkazu zisku a ztrát podle úpravy platné od 1.1.1993 můžeme znázornit takto:
Základní struktura zisku a ztrát :
+ tržby z prodeje zboží
- náklady na prodané zboží
Obchodní marže
+ tržby z prodeje
M
- náklady související s provozní činnotí
Hospodářský výsledek z provozní činnosti
+ tržby z finanční činnosti
- náklady na finanční činnost
Hospodářský výsledek z finančních operací
- daň z příjmu za běžnou činnost
Hospodářský výsledek za běžnou činnost
+ mimořádné výnosy
- mimořádné náklady
- daň z příjmů z mimořádné činnosti
Mimořádný hospodářský výsledek
Hospodářský výsledek za účetní období
Hospodářský výsledek z mimořádné provozní činnosti pochází ze základních, opakujících se činností určitého typu (např. výrobní či obchodní činnost), ale vznikají zde i takové operace, které probíhají nepravidelně (např. pokuty). Hospodářský výsledek z finančních operací odráží ekonomický prospěch z rozhodnutí souvisejících se zvoleným způsobem financování podniku a s jeho finančními operacemi (např. placené úroky, kurzové zisky). V průběhu činnosti podniku dochází k různým mimořádným událostem vyskytujícím se nahodile (např. škody na majetku v důsledku živelných pohrom) a dále k řadě operací, které lze vzhledem k běžné činnosti charakterizovat jako neobvyklé. Tyto transakce tvoří obsah mimořádného hospodářského výsledku.
Cash Flow (výkaz o peněžních tocích)
Výkaz o peněžních tocích je u nás nejnověji zavedený, stejně jako výsledovka obsahuje i tokové veličiny tzn. za určité období. Tento výkaz zobrazuje pohyby, které se odehrály v aktivech a pasivech během sledovaného období.
Ukazatel cash flow vyjadřuje změnu množství peněz, tj. rozdíl mezi konečným a počátečním zůstatkem. Na rozdíl od ukazatele cash flow přehled o cash flow nejen konstatuje, ale i vysvětluje tok peněz a pro důležitost se cash flow sestavuje jako zvláštní samostatný výkaz. Tok peněz se sleduje podle činností rozdělených do 3 oblastí :
provozní činnost
investiční činnost
finanční činnost
Podle současně platných právních předpisů si mohou účetní jednotky samy zvolit model, koncepci a metody zpracování přehledu o cash flow. Tento výkaz se zpracovává z bilance a výsledovky a to buď metodou přímou či nepřímou.
Nepřímá metoda zjišťování toku peněz je využívána stále častěji. Vychází ze zisku (ztráty) z běžné činnosti před zdaněním, ne tedy z celkového disponibilního zisku. Příjmy a výdaje z mimořádné činnosti a platby daní z příjmů jsou sledovány přímou metodou a jsou vykazovány na samostatných řádcích. Přímo jsou sledovány i placené a přijaté úroky.
Přímá metoda je zaměřena na sledování příjmů a výdajů, údaje čerpá převážně bankovních nebo pokladních dokladů. Zde se vychází z čistého zisku, ke kterému přičteme další výdaje a odečteme další příjmy, které nevyžadují pohyb peněz.
V praxi je cash flow ústředním pojmem celého finančního řízení a hlavním kritériem rozhodování. V praxi nelze zjistit důsledky určitého rozhodnutí na hodnotu podniku a použití zisku jako rozhodovacího kritéria často nedává tak jasné výsledky jako použití cash flow.
Přehled o peněžních tocích :
P : Stav peněžních prostředků na počátku účetního období
Hospodářský výsledek za účetní období
Odpisy
A : Čistý peněžní tok z běžné a mimořádné činnosti
B : Čistý peněžní tok z investiční činnosti
C : Čistý peněžní tok z finanční činnosti
D : Čistý peněžní tok = A+B+C
E : Stav peněžních prostředků na konci účetního období = D+P
Metodické nástroje a postupy finanční analýzy
Úkolem analýzy finančního postavení podniku je globální zhodnocení finanční pozice podniku. Sestavuje se za určitý časový interval a výsledky se posuzují jednak v časové řadě a jednak ve vztahu k obdobným podnikům. Informace se čerpají z účetních výkazů.
Finanční analýza obsahuje mnoho metod, které různým způsobem analyzují situaci v podniku. Z hlediska záměru ji lze členit na souhrnnou analýzu finančního postavení podniku a na dílčí analýzy.
Dílčí analýzy pomáhají manažerům při rozhodování v určitých specifických případech, oblastech provozní, investiční a zejména v oblasti financování. Analýzy použité při komplikovaném rozhodování v podmínkách nejistoty se obvykle začleňují do manažerského účetnictví, i když čerpají údaje rovněž z finančního účetnictví, datové základny podniku a finanční i nefinanční informace z okolí podniku.
Finanční analýzu lze charakterizovat z různých hledisek. Jedním z nich je aspekt časový, kterým klasifikujeme analýzu na statickou a dynamickou. Při statické se berou v úvahu výkazy sestavené k určitému datu. Naopak dynamická analýza pracuje s údaji za více po sobě jdoucích období.
Základním metodickým nástrojem finanční analýzy jsou tzv. poměrové ukazatele, kterých se v poslednich letech vyvinulo značné množství. Poměrové ukazatele jsou formou číselného vztahu, do kterého jsou uváděny účetní informace. Konstrukce a výběr ukazatelů je podřízen hlavně tomu, aby byl relevantní ke zkoumanému problému či prováděnému rozhodnutí.
Jak již bylo uvedeno, vyvinulo se značné množství ukazatelů, které se ustálily v následujících skupinách :
Pro jednotlivé skupiny platí tyto pravidla : Produktivita má zásadně růst, pokles je vždy nepříznivý. Rentabilita má zásadně rovněž růst, a to rychleji nebo alespoň stejně rychle jako produktivita. Nákladovost má zásadně klesat, neboť náročnost zdroje se musí zmenšovat. Likvidita má růst, maximálně může též stagnovat. Solventnost má taktéž růst, podíl finančního majetku a pohledávek se tím má zlepšovat nebo alespoň stagnovat. Struktura má v podstatě stagnovat, pokud je dobrá.
Vedle poměrových ukazatelů existuje několik dalších metod. Mezi ně patří zejména horizontální a vertikální analýza účetních výkazů a dále analýza pomocí rozdílových ukazatelů. Vedle základních metod existuje samozřejmě celé škála dalších metod využívajících jak náročnějších statistických metod, tak vyšších metod matematických.
Finanční analýza v akciové společnosti Léčiva
Nejdříve několik základních informací na začátek:
Obchodní jméno :Léčiva a.s.
Sídlo :Praha 10 , Dolní Měcholupy 130
Identifikační číslo :49240030
Právní forma :Akciová společnost
Druh činnosti : výrobní, obchodní
Předmět podnikání : - výroba léčivých látek
- výroba léčivých přípravků
- zpracování omamných a psychotropních látek na hromadně vyráběné léčivé přípravky (včetně jejich nákupu, dovozu, prodeje, distribuce a vývozu)
- výroba kosmetických přípravků
- výroba potravinových doplňků a vitamínových přípravků
- koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej
Společnost vznikla dne 1. dubna 1993 ze státního podniku Léčiva s.p. V druhé vlně kupónové privatizace bylo prodáno 27,4 % akcií společnosti. K privatizaci zůstává majetek představovaný 66,6 % akcií společnosti, které má v současné správě Fond národního majetku ČR.
Společnost je tvořena hlavním výrobním závodem v Praze Měcholupech, dále má zastoupení ve všech regionech České republiky, organizační složku ve Slovenské republice v Bratislavě, v Polsku ve Varšavě, na Ukrajině v Kyjevě a v Bělorusku v Minsku. V roce 1996 společnost založila dceřinou společnost v Bratislavě
Rozbor hospodaření společnosti
Účetní výkazy 26333nfv82ggj9r firmy (rozvaha, výsledovka, cash flow a základní finanční ukazatele a jejich vývoj) v letech 1995 - 1997.
1. Rozvaha
ROZVAHA ve zkráceném tvaru (v tis. Kč) |
|
|
|
k 31. Prosinci |
1995 |
1996 |
1997 |
|
|
|
|
|
AKTIVA |
|
|
|
A K T I V A C E L K E M |
4 751 269 |
4 861 515 |
5 894 595 |
|
|
|
|
|
Pohledávky za upsané vlastní jmění |
0 |
0 |
0 |
|
|
|
|
|
Stálá aktiva |
1 674 804 |
2 071 187 |
2 311 039 |
|
|
|
|
|
Nehmotný investiční majetek |
9 329 |
73 215 |
|div align= "right" style="text-indent: 0pt;margin-left: 0pt;margin-top: 0pt;margin-bottom: 0pt;margin-right: 0pt;line-height: 100%;">163 550 |
Hmotný investiční majetek |
1 572 482 |
1 917 071 |
2 076 467 |
Finanční investice |
92 993 |
80 901 |
71 022 |
z toho: podílové cenné papíry a vklady s rozhodujícím vlivem |
0 |
978 |
978 |
Oběžná aktiva |
2 940 808 |
2 646 301 |
3 498 958 |
Zásoby |
1 240 969 |
1 279 234 |
1 457 336 |
Dlouhodobé pohledávky |
0 |
|div align= "right" style="text-indent: 0pt;margin-left: 0pt;margin-top: 0pt;margin-bottom: 0pt;margin-right: 0pt;line-height: 100%;">0 |
0 |
Krátkodobé pohledávky |
1 598 104 |
1 216 076 |
1 |