Referaty
Home
Anglictina
Biologie
Chemie
Dejepis-Historie
Diplom-Projekt
Ekonomie
Filozofie
Finance
Fyzika
Informatika
Literatura
Management
Marketing
Medicina
Nemcina
Ostatni
Politika
Pravo
Psychologie
Public-relations
Sociologie
Technologie
Zemepis-Geografie
Zivotopisy

loading...



Téma, Esej na téma, Referátu, Referát, Referaty Semestrální práce:

Princip sjednocování daňového systému EU

Obsah:

Obsah1

Úvod2

Princip sjednocování daňového systému EU

Nepřímé daně3

Daň z přidané hodnoty v EU3

Spotřební daně3 55921cmc75zqr1e

Přímé daně4

Zdaňování úspor4

Daňové zatížení silniční dopravy v EU5

Harmonizace daňového systému ČR s EU5 mq921c5575zqqr

Závěr6

Literatura7

Přílohy8

Úvod

Vyvrcholením integračních tendencí v Evropě vznikla Evropská unie a její jednotný vnitřní trh. Integrace je složitý proces propojování kultury, národních politik a především ekonomiky jednotlivých členských států. V průběhu integrace se ukázaly mnohé problémy, vystávající zejména z odlišností v jednotlivých státech a to zejména v otázkách legislativy. Mezi jednu ze základních otázek patří systém daní, který je hned po národní suverenitě, nejdiskutovanějším problémem spojeným s EU. Toto téma se do značné míry týká i ČR, neboť ČR jako jeden z uchazečů o členství v EU musí splnit vstupní podmínky mezi něž patří i slučitelnost s daňovým systémem EU. Je nutné uvědomit si, že jakékoli změny nelze provést okamžitě, ale že vyžadují řadu postupných kroků. V následujícím textu bychom chtěli informovat o principech tvorby daňového systému EU, o dosažených výsledcích a o stavu přizpůsobování daňové legislativy ČR legislativě EU.



Princip sjednocování daňového systému v EU

Integrační postup EU v  daňové oblasti se zakládá na takových opatřeních, která by rušila nerovné podmínky pro konkurenci v jednotlivých členských státech. Základy této integrace byly položeny již ve smlouvě o EHS z roku 1958. Smlouva zavazovala členské státy především k tomu, že nepodrobí výrobky jiných členských států vyššímu vnitřnímu zdanění jakéhokoli druhu, než tomu, jemuž jsou podrobeny podobné výrobky domácí. Obecný zákaz diskriminace (podle článku 6 Smlouvy ES) pokrývá oblast přímých daní (např. daně z příjmu).

Výchozí krok k harmonizaci daní byl učiněn již v roce1968 přechodem prvních členských států ES ze systému daně z obratu na systém daně z přidané hodnoty (viz. příloha 1). Na tento systém postupně přistoupily i všechny nově příchozí členské země.

Další sbližování daňových systémů se neopírá o úplnou unifikaci, ale předpokládá se, že daňové systémy budou dlouhodobě směřovat k uplatňování stejných principů daní a sazeb. Cílem tohoto systému je snaha vyhnout se deformacím jednotného vnitřního trhu. Daňové právo zůstává do značné míry v kompetenci členských států, avšak při přijímání daňových předpisů musí být zohledněno komunitární právo.*

K zásadním krokům v oblasti daňové legislativy došlo při sjednocení zdanění úspor, silniční daně a v principu DPH.

 

Nepřímé daně

Daň z přidané hodnoty v EU

Jak již bylo zmíněno první změny nastaly v roce 1968. Ukázalo se, že tyto změny DPH nemohou být provedeny jednorázově, ale postupně. Byla zavedena přechodná opatření obsahující zejména :

  • rozhodnutí o používání pouze jediné standardní sazby DPH a jedné či dvou sazeb snížených

  • ustanovení minimální standardní sazby DPH ve výši 15 % (bez udání hranice horní)

  • stanovení minimální snížené sazby na 5 % (na schválené druhy zboží)

(Rozdíly ve standardní sazbě DPH v roce 1994 jsou uvedeny v příloze 2.)

Spotřební daně

Obdobná situace jako u DPH je i u spotřebních daní uvalovaných na alkoholické nápoje, tabákové výrobky a minerální oleje. Zde je však sjednocování ještě obtížnější, protože v mnoha členských zemích tvoří tyto daně významnou položku v zajišťování jejich rozpočtových příjmů (příklad viz příloha 3).

Naléhavost sjednocování či výrazného sbližování daňových politik roste úměrně s pokračující internacionalizací ekonomik členských států, s jejich rostoucí propojeností jak na trzích zboží, tak na trzích kapitálových, protože spotřební daně mají významný cenotvorný účinek a výrazně se na cenách podílejí (např. u cigaret až

60-70 %, u benzínu okolo 50 %).

Harmonizace v oblasti spotřebních daní se koncentruje na vyrovnávání výše sazeb tak, aby nebyly vládní daňovou politikou zvýhodňováni domácí výrobci nižšími nebo nulovými sazbami. K zásadní dohodě dochází 1. 1. 1993, kdy byly stanoveny minimální sazby spotřební daně na vybrané výrobky (viz příloha 4).

Stále udržované vysoké rozpětí spotřebních daní ( i DPH) mezi některými, zvláště sousedními státy, vyvolává dlouhodobě neudržitelnou situaci. Například spotřební daň na alkohol je v Dánsku o 189 % vyšší než v Německu. Spotřební daň na benzín v Německu je o 140 % vyšší než v Lucembursku. Důsledky spojené se „spotřební turistikou“, která je tím vyvolána jsou zřejmé, nehledě na úniky z příjmů státních rozpočtů.

Přímé daně

Otázka přímých daní (tj. zdanění důchodů a příjmů) zůstává nadále otevřená. K zásadním krokům došlo v oblasti zdaňování úspor, zdaňování těžkých nákladních vozidel a silniční daně.

Zdaňování úspor

Návrh směrnice pro zdaňování úspor publikovala Evropská komise již v roce 1998. Bude-li tento návrh přijat stane se součástí komunitárního práva. Příjem z úspor jednotlivců je zdaňován v zemi rezidence příjemce příjmu a v zemi zdroje. Všechny členské státy zdaňují úspory rezidentů buď progresivní sazbou, nebo srážkovou daní.



Vklady nerezidentů však nejsou v některých zemích zdaňovány (Dánsko, Lucembursko, Nizozemí) popřípadě jsou zdaněny velmi nízkou poměrnou sazbou. Tímto vzniká nebezpečí deformace vnitřního kapitálového trhu EU. Pro investory kapitálu je v těchto podmínkách výhodnější investovat peníze do bank v zemích, kde není zavedena daňová povinnost pro nerezidenty. Úspory na daních z těchto investic mohou být vyšší než zisky po zdanění v zemích s vyšší úrokovou sazbou, ale s daňovou povinností pro nerezidenty. To vede k nerovnoměrnému rozložení kapitálu.

Daňové zatížení silniční dopravy v EU

Daň z vozidel je uplatňována v zemi registrace vozidla na ročním základě a je diferencována podle charakteristiky vozidla (výkon motoru, celková váha vozidla, počet náprav a podobně). Směrnicí 93/89/EHS byly zavedeny minimální hodnoty daně z vozidel v EU. Ve většině zemí se daň z vozidel pohybuje nad minimální hodnotou. Pro některé státy však platí 50% úlevy (Francie, viz příloha 5). Tato směrnice také upravuje mýtné a poplatky za použití silnic.

Spotřební daň z paliv je upravena směrnicí 92/82/EHS. Jedná se o největší příjem ze zdanění nákladních vozidel a je aplikována ve všech zemích EU (jejich výše viz. příloha 6).

Harmonizace daňového systému ČR s EU

Česká republika postupně harmonizuje svou legislativu pro DPH a spotřební daně. Toto přizpůsobování vedlo k vytvoření systému DPH, který je podobný acquis Společenství. Systém spotřebních daní se však v řadě oblastí liší. Od vypracování Posudku Komise v roce 1997 byla další harmonizaci legislativy pro DPH a spotřební daně přiřazena pouze malá priorita. V červenci 1998 byl novelizován zákon o spotřebních daních zvýšením daňových sazeb pro ropu a tabákové výrobky, včetně cigaret.

Po vydání Pravidelné zprávy v roce 1998 byl vytvořen speciální program pro kontrolu nároku na vrácení DPH, který vstoupil v platnost v roce 1999.

Posudky Komise na stav přejímání acquis communautaire z  roku 1999 předpokládají, že přizpůsobování národního práva komunitárnímu právu již nebude v daňové oblasti způsobovat větší potíže. Pokud jde o systém nepřímých daní, předpokládá se, že se ve střednědobém období uvede do souladu s právem komunitárním. Komise se domnívá, že komunitární úprava zdanění podniků a úmluva o daňové spolupráci budou přejaty až v okamžiku přistoupení. DPH má v ČR stejně jako v EU dvě sazby – základní 22 % a sníženou 5 % a zásadně dochází k aplikaci DPH jednotně na dovážené i tuzemské výrobky, v ČR nepodléhají dovážené služby DPH. Komise je toho názoru, že český systém DPH se zakládá na stejném základě jako systém ES, což usnadňuje harmonizaci. V ČR musí dojít k některým úpravám –např. redukci sféry aplikace snížené sazby DPH, zavedení ustanovení o náhradě DPH subjektům se sídlem v zahraničí a turistům.

Nadále jsou na státních hranicích s Evropskou unií v provozu obchody DUTY FREEE, které jsou v rámci jednotného vnitřního trhu EU rušeny. Avšak v září 1998 přijala vláda nový návrh na uzavření těchto obchodů, neuvedla však konkrétní termín jejich uzavření.

Závěr

Sjednocení daňových soustav jednotlivých členských států EU je dlouhodobý proces. I když v řadě dílčích opatření a směrnic EHS již došlo k výrazným pokrokům, stále existují nevyřešené oblasti daňového systému. Před ČR leží nelehký úkol přizpůsobit se systému, který ještě není ani zdaleka dokončen. Již nyní jsou však známy základní tendence budoucího vývoje, kterými bychom se v rámci snahy o sjednocení daňové legislativy měli ubírat.

Literatura:

Bohumír Zlý, Evropská unie, 1996

Jiří Nekovář, Zdaňování úspor, 1997

Petr Klímek, Právo evropské unie a my, 1999

Arnold Rainer, Daňové právo EU, Evropské právo 1/99