Francis Bacon: NOVá ATLANTIS

Nová Atlantida je utopické vyprávění o neznámém ostrově, na němž žijí obyvatelé, kteří mají vyspělou vědu a kulturu, dovedou poznávat přírodu.

Francis Bacon se narodil v roce 1561 v Anglii. Byl synem lorda – strážce pečeti; po studiích na univerzitě v Cambridgi se věnoval politice. Dosáhl nejvyšších úřadu – kancléřství – ale krátce na to se stal v roce 1621 obětí politických změn ve státě. Vzdal se úřadu a zbytek svého života se věnoval vědě. Psal o filosofii, politice i historii. Hlavním Baconovým dílem je spis Novum organum, v němž se pokusil vypracovat novou metodu vědeckého bádáni.

V Baconově osobnosti a v jeho díle se odráží historický vývoj, kterým Anglie procházela. Stál při zrodu kapitalismu a viděl jaký užitek přináší anglické buržoazii i šlechtě rozvoj manufaktur a obchodu. Chápal, že další vývoj si nutně žádá rozbití středověké scholastiky, která bránila vědeckému bádání a bez něj byl nemyslitelný technický pokrok. V oblasti názorů na přírodu se postupně dopracoval k materialistickému pojetí.

Baconův ideál vědeckého poznání přírody je jednou z hlavních myšlenek Nové Atlantidy. V rozmluvách členů posádky zbloudilé lodi s úředníkem, kupcem a vědcem popisuje autor historii neznámé země, některé zvyky a organizaci vědy.

Spis Nová Atlantida, je velice poutavé vyprávění. Vypravěčem je pravděpodobně velitel ztracené lodi, která náhodou přistane u břehů neznámého ostrova. 33939gzm32idx5b

Kniha začíná v momentě, kdy posádce na zbloudilé lodi dojdou zásoby a obrátí se o pomoc k Bohu. Příštího dne zahlédnou námořníci na obzoru zemi.

Dříve než loď přistála u břehů neznámého ostrova, jeho obyvatelé námořníkům dávali výstražná znamení. Poté k lodi vyslali člun s několika lidmi, a pergamenem, na němž byl v několika jazycích pokyn, aby nikdo nevstupoval na pevninu a aby loď v krátké době přístav opustila. Obyvatelé ostrova byli ochotni námořníkům poskytnout vodu, potraviny, léky nebo jiné služby.

Protože však na lodi bylo poměrně velké množství těžce nemocných, svolili nakonec obyvatelé ostrova se zakotvením lodi a nabídli námořníků, že mohou několik týdnů přebývat v „Domě cizinců“. Samozřejmě za jistých omezujících podmínek.

Tato úvodní část spisu je velice tajemná. Na zbloudilou loď přijde několik poslů, zvláštně a elegantně oblečených, mluvících několika světovými jazyky. Z neznámých důvodů jakoby nechtějí žádné cizince na ostrově přijmou avšak jsou velice vstřícní, obětaví a laskaví a proto neodmítnou pomoc nemocným. Velkou úlohu v tom, že obyvatelé ostrova nakonec dovolí cizincům na ostrov vstoupit hraje jejich společná křesťanská víra. zd939g3332iddx

Na ostrově se o cizince obětavě stará střídavě několik poslů, průvodců. Dům cizinců je luxusně zařízen a mají v něm vše co potřebují. Tři dny po příjezdu z domu nesměli vycházet.

Vše je stále zahaleno tajemstvím. Námořníci se několikrát pokusili dát svým průvodcům a hostitelům několik dukátů, ti však vždy řekli, že nemají být placeni dvakrát za jednu práci.

Třetí den po příjezdu k námořníkům přišel správce Domu cizinců, povoláním křesťanský kněz. Sdělil jim, že mohou na ostrově zůstat šest týdnů a že Dům cizinců je velice bohatý, neboť již třicet sedm let žádní cizinci v zemi nebyli a tak dlouho se ukládali finanční prostředky. Rovněž je upozornil na to, že bez zvláštního povolení nikdo nesmí dále než půl druhé míle za městské zdi.

Tento správce Domu cizinců chodil navštěvovat námořníky častěji a seznamoval je s životem na ostrově, který se nazýval Bensalem. Protože námořníci poznali, jak je pro tamní obyvatele důležitá jejich křesťanská víra, zeptali se nejdříve, kdo byl na ostrově apoštolem. Správce tato otázka velice potěšila a vyprávěl jim, jak se k nim Písmo Svaté spolu s pergamenem sv. Bartoloměje dostalo po moři v dřevěné skříňce, která se zázračně zcela suchá objevila jednoho dne na moři se světelným sloupem.

Druhého dne, se správce námořníci zeptali, jak je možné že ostrov Bensalem je světu zcela neznámý a přesto jeho obyvatelé vědí o světe velmi mnoho.

Správce se velice široce rozhovořil o historii ostrova, který byl před několika tisíci lety daleko známější než dnes. Lidé ostrova se tehdy stýkali zejména s obyvateli tzv. Velké Atlantis – dnešní Ameriky. Velká Atlantis však byla však zničena potopou, která přišla na tamní obyvatelstvo jako Boží trest. Této potopě unikli jen lidé, kteří žili ve vysokých horách a když byli později objeveni Evropany, dostali název Indiáni. A proto, že téměř všechno obyvatelstvo Velké Atlantis zahynulo při potopě a také proto, že prý od těch dávných dob velice pokleslo mořeplavectví, je ostrov Bensalem tak málo známý.

Během rozpravy o historii ostrova se správce zmínil o králi Solamonovi, který se o rozkvět a blaho ostrova obzvláště zasloužil. Jedním z jeho nejvýznamnějších skutků bylo založení „Domu Šalomounova“ – společnosti, která se má věnovat zkoumání Božích děl a Božích tvorů. Tento dům je Baconovou představou ideální vědecké společnosti a námořníci se s ním ještě blíže seznámí v závěru díla. Tento Dům Šalomounův se také nazývá Kolej díla šesti dnů, neboť je jejím posláním zkoumat přirozenost všech věcí – všeho co Bůh stvořil během šesti dnů. Členové této společnosti se nazývají Bratrstvo Domu Šalomounova.

S ostatním světem jsou obyvatelé tak dobře seznámeni proto, že pravidelně posílají do různých světových zemí své tajné vyslance – členy Bratrstva Domu Šalomounova, které pak podávají informace o všem, s čím se ve světě seznámili.

Král Solamon chtěl také zabránit tomu, aby se ve světě o ostrově vědělo, proto rozhodl aby se na ostrov pouštělo co možná nejméně cizinců a těm, kteří na pevninu vstoupí aby bylo povoleno, že mohou zůstat jak dlouho si budou přát a aby jim byly poskytnuta dobrá místa.

Námořníky tato rozmluva se správcem velice povzbudila a nabyli pocitu volnosti. Seznámili se s několika příjemnými domorodci a jednoho dne byli někteří pozváni na „Rodinnou slavnost“.

Rodinná slavnost je oslavou rodinného života, kdy je zvláštní pocta udělena muži, který má třicet potomků starších tří let.

Při táto oslavě se seznamujeme s úlohou rodiny na ostrově. Rodina a manželství mají pro obyvatele ostrova nesmírný význam, což dosvědčuje i velkolepost a složitost obřadů Rodinné slavnosti.

Několik dní po této slavnosti se vypravěč příběhu seznámí s obchodníkem, který je židovského původu. Židé na ostrově Bensalem jsou nesmírně tolerantní, dokonce mají jistou úctu k Ježíši Kristu, věří že je více než pouhý člověk, že ho Bůh vyvýšil nad anděly.

S tímto obchodníkem, židem, vypravěč opět rozmlouval o manželství a rodině. Obchodník mu řekl, že pod sluncem není tak čistého a cudného národa, jako je lid Bensalemský. Na ostrově se netrpí mnohoženství, nikdo se nesmí vdávat ani ženit dříve než uplyne měsíc od prvního setkání snoubenců a sňatky uzavřené bez souhlasu rodičů jsou potrestány na dědickém právu.

Jednoho rána tento žid oznámil vypravěči, že do města zavítá jeden z Otců Domu Šalomounova. Už dvanáct let do města žádný nepřišel a proto jeho uvítání byla velkolepá sláva.

Když se Otec doslechl o cizincích, rozhodl se je navštívit a s jedním z nich rozmlouvat. Námořníci vyvolili vypravěče za svého zástupce a on tedy rozmlouval s Otcem. Spíše než dialog to byl monolog. Ústy otce Bacon podává obraz ideální vědecké společnosti, která má dokonalé poznatky ze všech oborů. Hlavním posláním společnosti je „prozkoumat příčiny a skryté pohyby věcí a co nejvíce rozšířit hranice lidského panství.“

Otec mluví o nejrůznějších chemických pokusech, o zvířatech, které na ostrově chovají o rostlinách, které pěstují, o tom, jak utvářejí přírodu. Zvířata i rostliny vědci na ostrově pěstují a utvářejí podle svých představ – v podstatě zde Bacon popisuje obdobu dnešního genového inženýrství.

Dále Otec popisuje různé laboratoře, které sahají až pět kilometrů pod zem a observatoře, které dosahují výšky čtyř kilometrů. Vědci na ostrově jsou výteční chemici, úspěšní lékaři, dovedou využít síly větru, konají anatomické pokusy na zvířatech , jsou obratní inženýři; mají výtečné matematické, optické a mechanické přístroje, dalekohledy, mikroskopy, znají akustiku čtvrttónové hudby, sestrojují podmořské čluny; zajímají se o složení půdy, dovedou pěstovat nové druhy ovoce.

Ani v této části spisu Bacon nevynechá zmínku o Bohu, kterého tak staví nad veškeré vědecké pokusy a objevy: členové vědeckého týmu denně zpívají bohoslužebné chorály, vzdávají Bohu dík a chválu za jeho díla a prosí ho o pomoc, požehnání a osvícení při svých pracích.

V samotném závěru knihy Otec vypravěči požehná a dá mu svolení, aby vše, co se na ostrově Bensalem dozvěděl zprostředkoval i jiným národům, neboť to bude pro jejich dobro.