ZAHRANIČNí OBCHOD ČR V  LETECH 1993 – 1998

Obsah zápočtové práce :strana č.obsah

-titulní strana

1-2osnova, úvod - deficit platební bilance

3-4mezinárodní obchod ČR

5-6tabulky 34661kyd21mnb4x

7mezinárodní obchod zemí CEFTA

8-9legislativa, proexportní opatření

Saldo obchodní bilance ČR bylo s vyjímkou v roce 1992 ( - 27 mld Kč ) až do roku 1993 kladné ( 10,1 mld Kč ). Vzhledem k tomu, že v následujících letech byla platební bilance

vždy pasivní, je věnována úvodní část této práce teorii vzniku deficitu zahraničního obchodu. yn661k4321mnnb

Deficit běžného účtu platební bilance je důsledkem nesouladu mezi vytvořeným produktem a domácími výdaji dané země. Schodek mezi množstvím vyprodukovaného zboží a služeb a domácí spotřebou vzniká z důvodu, že je tato spotřeba příliš vysoká nebo že vytvořený produkt je nízký a nadměrná poptávka se orientuje na dovozní zboží.

Jakmile se spotřební výdaje přesunou od domácího zboží k zahraničnímu, dochází k vnější i vnitřní nerovnováze v podobě poklesu domácí výroby, růstu zásob, růstu nezaměstnanosti.

Zároveň dochází ke snižování devizových rezerv státní banky přinášející možnost spekulativního měnového útoku. Těmto útokům na domácí měnu banka s nedostatečnými devizovými rezervami nemůže zabránit, nemůže intervenovat na její podporu .

Příkladem může být útok na českou korunu v květnu 1997.

Hranice devizových rezerv, kterou je možné považovat za bezpečnou, představuje takový objem peněžních prostředků schopný pokrýt pětiměsíční dovozy.

V případě vysoké spotřeby lze uvažovat o opatření v podobě restrikce domácí poptávky, která může probíhat plošně nebo je zaměřena na určitou složku poptávky. Nejefektivnější výsledky přináší restrikce spotřeby soukromého sektoru, která patří mezi nejvíce dovozně orientované složky spotřeby.

Možnosti vládních zásahů spočívají v restriktivní fiskální politice ( změna daňových sazeb, omezení růstu mezd ) za předpokladu, že se ekonomika pohybuje na úrovni produkčních možností, vyrábí produkt který je v tuzemsku i v zahraničí žádán, ale naráží na omezené výrobní kapacity.

Pokud je příčinou pasivního salda zahraničního obchodu nedostatečná ( z hlediska kvantity nebo kvality ) domácí nabídka, která nepokrývá rostoucí poptávku je optimálním řešením stimulace výroby, zvýšení produkčních možností jenž by kryly domácí poptávku a zároveň vyráběly pro export.

Expanzivní monetární politika zvyšující nabídku peněz vyvolá pokles úrokových sazeb a s tím spojený růst investic a následně růst produktu.

Pokud se však skutečný produkt nachází v blízkosti potenciálního, odrazí se zvýšená nabídka peněz převážně v růstu cen.

Schodek obchodní bilance by bylo možné redukovat sníženou otevřeností ekonomiky ( celní sazby, dovozní kvóty, přísné normy apod. ) , ale tento postup je doporučován pouze krátkodobě v případech vážného ohrožení ekonomické stability.

Existují totiž mnohá potvrzení závislosti ekonomického růstu na míře otevřenosti ekonomiky.

Jednoduchá a zaručeně účinná řešení schodku obchodní bilance bez vedlejších účinků neexistují. Každé opatření má své přínosy a má také své náklady.

Bezpečná úroveň deficitu ZO se pohybuje na hranici 5 % HDP.

Česká Republika

rok1994199519961997

% HDP- 1,9- 7,6- 11,4- 8,47

Maďarsko

rok1994199519961997

% HDP- 9,8- 6,6- 7,6- 5,0

Polsko

rok1994199519961997

% HDP- 5,0- 5,3- 5,6- 12,4

Slovenská Republika

rok1994199519961997

% HDP 1,0- 0,6- 8,0

Slovinsko

rok1994199519961997

% HDP- 3,2- 6,7- 7,4- 5,46

(Ekonom 9/97, 32/98)

Mezinárodní obchod ČR

rok 1995

V roce 1995 zaznamenala ekonomika masivní příliv zahraničního kapitálu, který zvýšil poptávku po strojích a dopravních prostředcích a v souvislosti se stavbou jaderné elektrárny Temelín také rostl dovoz zařízení na výrobu energie. V porovnání s předchozím obdobím dovoz strojů stoupl o 30,60 % a dovoz surovin o 30,30 %.

V tomto roce došlo k rychlému rozvoji vzájemného obchodu mezi členskými státy EU a východní Evropou. Obchod v této oblasti rostl v letech 1991 – 1995 výrazně rychleji než v ostatních teritoriích. Například Česká Republika, Polsko a Maďarsko realizovali více než 61 % svého zahraničního obchodu s EU. Export zemí EU do zemí východní Evropy stoupl v tomto roce o 22 % ( 61,10 mld USD ) a import vzrostl o 23 % ( 51,70 mld USD ).

Největší exportní položkou z EU byly strojní a výrobní zařízení, osobní a nákladní automobily, textílie. Na straně importu do EU dominovaly oděvy, ocel, železo a nábytek.

Mezi největší obchodní partnery ČR patřily na straně dovozu i vývozu Německo, Slovensko, Rusko, Rakousko ,Itálie, Polsko ( viz tabulka č. 3 ).

Bilance zahraničního obchodu České Republiky skončila v roce 1995 schodkem ve výši 95,723 mld Kč.

rok 1996

Schodek zahraničního obchodu tohoto roku dosáhl částky 157,71 mld Kč, což tvořilo cca 11 % HDP. Porovnáním s rokem předchozím došlo k nárůstu deficitu o 67,50 % především v důsledku silné domácí poptávky, snížené konkurenceschopnosti domácích podniků a hlavně v důsledku zpomalení hospodářského růstu v západní Evropě, které výrazně snížilo tempo růstu vývozu ČR.

Největší dovozní komodity byly potraviny, suroviny, minerální paliva, spotřební zboží, stroje a zařízení. Dovoz telekomunikačních zařízení, elektrických spotřebičů a automobilů stoupl o 20 %, dovoz surovin pro zpracovatelský průmysl o 13 %. Převažující podíl na vývozu patřil strojům a zařízením, a spotřebnímu zboží. Naopak stagnoval vývoz minerálních paliv a potravin.

Dalším nezanedbatelným prvkem  ovlivňujícím objem dovozů a vývozů roku 1996 bylo posílení české koruny o 3 % vůči DEM, což při třetinovém podílu obchodu s Německem na celkovém ZO ČR vedlo k posunu aktivní bilance 3,50 mld Kč s tímto partnerem na schodek obchodní bilance ve výši 11,40 mld Kč ( rok 95 x 96 ).

Hlavní podíl na propad bilance ZO ČR v tomto roce měly členské státy EU, které s pětinový podílem na celkovém obchodu „ vytvořily “ 2/3 výsledného deficitu. Naproti tomu aktivní bilance s Polskem, Slovenskem a Maďarskem ukazuje na známou skutečnost snadnějších obchodů s hůře fungujícími ekonomikami a lepší orientaci našich podniků na známých trzích.

Vzniklý deficit zahraničního obchodu měl za následek pokles devizových rezerv ČNB o 1,50 mld USD. Na konci roku 1996 činily devizové rezervy ČNB 12,40 mld USD zatímco v lednu 1997 již pouze 9,70 mld USD ( viz tabulka č. 4 ). Jedním z vhodných opatření proti narůstání pasivního salda ZO se zdá korekce české koruny vůči německé marce na cca 17,80.

Navázání koruny na marku by umožnilo obnovit aktivní bilanci s Německem a zároveň by oslabení koruny vůči ostatním měnám vedlo ke snížení celkových dovozů a minimalizaci rizika měnového útoku.

rok 1997

Špatná kombinace restriktivní monetární a neutrální fiskální politiky v průběhu roku 1997 vedla k znehodnocení koruny a devalvačnímu očekávání, které vyvrcholilo v květnu t.r. útokem na českou korunu.

Původní prognózy ne tento rok počítaly se schodkem ve výši 200 mld Kč, ale po květnovém znehodnocení koruny se trend v růstu dovozu a vývozu obrátil. Za období leden – říjen 1997 vzrostl vývoz o 12,50 % a dovoz za stejné období o 7,10 %. Podíly markové a dolarové oblasti na zahraničním obchodě tvořily u vývozu 80 % + 20 % a u dovozu 70 % + 30 %.

ČNB v květnu 1997 zrušila fluktuační pásmo a přešla k plovoucímu kurzu ( DEM 18,06 ; USD 27,14 ). V červnu se po roce a půl dostal schodek obchodní bilance pod 10 mld Kč důsledkem značně podražených dovozů po oslabení koruny. Pro snížení tohoto schodku k bezpečné hladině ( 5 % HDP ) by však koruna musela oslabit přibližně na 20,- / DEM , 36,- / USD a tempo růstu exportu by se muselo vyšplhat k 30 %.

Bilance zahraničního obchodu v roce 1997 skončila schodkem 139,68 mld Kč.

rok 1998

ČNB ponechala politiku plovoucího kurzu, jehož rovnováha je určována trhem. Masivní intervence ve prospěch české koruny jsou vzhledem k omezeným devizovým rezervám vyloučeny.

V únoru začala koruna opět posilovat a kurz německé marky dosáhl úrovně z února 1995.

Za první čtvrtletí roku 1998 se v porovnání se stejným obdobím roku 1997 dovoz zvýšil o 23,80 %, vývoz o 44,50 %. Největší nárůst vývozu nastal u strojů a dopravních prostředků.

1-3 / 97 dovoz 188,20 mld Kč1-3 / 97 vývoz 149,70 mld Kč

1-3 / 98 dovoz 233,00 mld Kč1-3 / 98 vývoz 216,40 mld Kč

Schodek ve výši 16,60 mld Kč za 1-3 / 98 je o 21,90 % nižší než za období 1-3 / 97.

V pololetí dosáhly dovozy výše 469,30 mld Kč a vývozy 435,80 mld Kč.

Bilance za první pololetí činí – 33,50 mld Kč.

Podle posledních údajů ČSÚ vykázal zahr. obchod za období 1-11/98 deficit 62,60 mld Kč.

Dovoz v listopadu byl především ve znamení blížících se vánočních svátků (schodek 10,4 mld)

Tabulka č. 1 : Vývoj zahraničního obchodu ČR ( zdroj : ČSÚ )

v mil Kč

Tabulka č. 2 : Zahraniční obchod ČR -  vybrané skupiny zboží( zdroj : ČSÚ )

v mil Kč