|
Práce na PC - ZdravotnictvíVysoká škola Báňská technická univerzita Ostrava Ekonomická fakulta Práce na PC - Zdravotnictví 47226nfd96gsr2iSeminární práce Téma Zdravotnictví 47226nfd96gsr2i Obsah:
Přílohy:
V odvětví zdravotnictví v ČR je zaměstnáno 287 500 pracovníků a výdaje státního rozpočtu do tohoto odvětví představuji asi 9% HDP. Po roce 1989 se uskutečnily zásadní změny ve zdravotním systému. Vznikaly autonomní zdravotnické subjekty, občané si mohly svobodně zvolit lékaře, vznikl systém všeobecného zdravotního pojištění, kde se dnes ukazuje, že jsou zde veliké ztráty a nedořešenost celého systému. Zvýšily se náklady na zdravotní péči. Vznikl systém poskytování nadstandardní péče, kterou si občan platí sám. Například v nemocnicích (pokud to lze a je dostatek lůžek) lze žádat o nadstandardní péči týkající se pokojů,která je ovšem placena pacientem. Díky konkurenčním vztahům na trhu zdravotnických služeb se pozitivně vyvíjí vztah lékařů a pacientů, a také se zlepšila nabídka a kvalita zdravotnických služeb. Uskutečnila se privatizace lázeňských zařízení, před dokončením je změna v majetkových vztazích k lékárnám a ambulančním zařízením. Především došlo k prudkému nárůstu objemu poskytované zdravotní péče a v důsledku toho i nákladů. Česká republika disponuje nadbytkem kapacity jak v lůžkové, tak i v ambulantní péči. Co se týká počtu lékařů na 1000 obyvatel zaujímá Česká republika přední místo v Evropě. Zdravotní péče je financována z prostředků pojišťoven, ze státního rozpočtu, z rozpočtu obcí a měst, přímými platbami obyvatel, z prostředků nadací, sponzorů. V současné době je další vývoj zdravotnictví jedním z největších problémů v ČR,jelikož nestačí prostředky na mzdy ani na udržování provozu a základních fondů. Je třeba založit fondový systém, do kterého lidé přispívají, aby z něho mohli v případě potřeby čerpat. Je třeba všechno proto, aby peníze, které se vydávají na zdravotnictví, byly užity co nejefektivněji, čili aby poměr nákladů a zisků byl co nejpříznivější, přičemž zisk je tady pro zdraví občanů, na počet ošetření, nemocnice, na přístroje apod.. Počítá se také s tím, že na výrobky které poškozují zdraví a občané je dobrovolně konzumují, bude uvalena daň. Důraz se klade také na prevence. Předpokládá se, že se vytvoří několik druhů zdravotnických pojištění, zdravotní služby standartního typu budou hrazeny ze všeobecného zdravotního pojištění a na nadstandartní služby si bude pacient buď připlácet nebo nebo zcela platit sám. CELKOVá CHARAKTERISTIKA ZDRAVOTNICTVí Veřejná ekonomika rozděluje zdravotnictví do jednotlivých bodů, které na sebe navzájem navazují a jedná se zejména o :
Zdravotnictví 47226nfd96gsr2i má svůj vlastní informační systém a evidenci, které mají vazbu na veřejný sektor. Zde jsou vedeny registry obsahující řadu informací:
Úkolem zdravotnického odvětví je pečovat o zdraví obyvatel. Přitom se předpokládá, že toto odvětví ovlivňuje zdravotní stav obyvatelstva pouze z 15%. Nejen zdravotnictví, ale především člověk se má starat o své zdraví sám. Ze zbývajících 85% se na zdraví občanů podílí především jejich momentální situaci, stres, práce, zábava, ale také i prostředí které ho obklopuje. Jedná se především o styl a životního prostředí. Tedy péče o zdraví není jenom záležitostí zdravotnictví, ale je věcí všech občanů a státu. Neustále se projednává otázka ve zdravotnictví týkající se zdravotního pojištění. Občan, jehož průměrná mzda dosahuje 5000,- měsíčně, zůstává raději doma ve stavu nemocném, jenž mu zůstává plat, která je pro něj stejně vysoký jako kdyby byl práce schopný. Z hlediska financování zdravotnictví lze vyspělé země rozdělit do tří základních systémů zabezpečení zdravotní péče:
3) Systémy, v nichž rozhodující podíl výdajů na zdravotní péči hradí stát ze svého rozpočtu. Příkladem tohoto systému je Velká Británie, Itálie. FINANCOVáNí ZDRAVOTNICTVí A NáKLADY NA VÝROBU LÉKŮ. FARMACEUTICKÝ PRŮMYSL. Co se týká financování zdravotnictví v České republice je například schopen náš farmaceutický průmysl ročně ušetřit ve výdajích na zdravotnictví stamiliony korun. Bohužel je pravdou, že náš právní systém a zákony (které jsou nedostačující a málo rozpracované) mu v tom účinně brání. V Evropské unii činí výdaje na léčiva z celkových výdajů na zdravotnictví v průměru 10%. Například ve Španělsku je to 14,8% a v Německu kolem 15%. Česká republika je jednou z mála zemí, kde podíl výdajů na léčiva dosahuje v posledních letech více než 25% z celkových výdajů na zdravotnictví z veřejných zdrojů. Výdaje na léčiva v roce 1989 tvořily 5,7mld Kč (farmaceutický průmysl) Výdaje na léčiva v roce 1990 byly 6,3mld Kč (farmaceutický průmysl) Výdaje na léčiva v roce 1997 celkem 30,1mld Kč (farmaceutický průmysl) Je třeba podotknout, že část léků si pacienti platí sami. Je zřejmé, že výdaje na léčiva velmi rychle stouply, což se týká především v rozdílu roku 1990 – 97. Zatímco tuzemská léčiva zastupovala v roce 1989 a 1990 polovinu těchto výdajů, v roce 1997 již pouze pětinu výdajů. Co se týká balení tvořila tuzemská léčiva v roce 1989 asi 55% a v roce 1997 pak 42%.Domácí léky jsou přitom mnohem levnější. Výdaje rostly převážně u zahraničních léčiv. Farmaceutický průmysl u nás tvoří součást odvětví chemického průmyslu. Neustále vykazuje růst produkce, tržby za prodej vlastních výrobků a služeb od roku 1996 a včetně roku 1998 vykazují meziroční růst 12 až 17%. Ve srovnání našeho farmaceutického průmyslu se zeměmi Evropské unie vyrábí především generická léčiva. Dovážejí se především patentově chráněné léky (obdobně jako v mnoha jiných malých zemích). Zatím co v zemích Evropské unie farmaceutický průmysl svou domácí výrobou uspokojuje vlastní trh v průměru ze dvou třetin.Negativním účinkem pro náš farmaceutický průmysl bylo otevření trhu. To způsobilo vysoký dovoz zahraničních léků a to se objevilo ve zvýšení deficitu obchodní bilance a snížení podílu domácí výroby na kryti tuzemských potřeb. K tomu abychom zvýšili vývoz léků na západní trhy, potřebujeme zvýšit konkurenceschopnost ve smyslu nového výzkumu a vývoje, k nimž by měla přispět zvýšená pozornost státu a Ministerstva zdravotnictví. Momentálně jsou trhy zcela zasyceny generickými léčivy, vysokou konkurencí, úrovní marketingu a finančně velmi náročnou a tedy těžko dostupnou registrací léků. Proč vlastně dochází k neustálému růstu cen léků? Je to především z důvodu týkající se problému výzkumu. Výdaje na výzkum nových a účinnějších léků, také výdaje na vývoj a klinické zkoušky. Především vysoká cena je u léků, které jsou nově uvedeny na trh. Od objemu léků a jeho uvedení na trh obvykle uplyne 10 let a tím se tak vynaloží několik set milionů dolarů. Po uplynutí této doby nebo po okamžiku uvedení nového léku, předchozí léky ztrácí svou vysokou hodnotu a jsou v průměru o 30% levnější, i když stejně účinně léčí většinu chorob. Pakliže chceme mít nové a drahé onkologické léky nebo léky proti AIDS, pak jediná cesta je zlevnit náklady na dosavadní sortiment.Generické léky (jenž jsou přípravky, které na trhu vstupují po uplynutí lhůty ochrany duševního vlastnictví bez souhlasu původního vlastníka. Musí být terapeuticky srovnatelné s původním přípravkem, musí poskytovat stejný standart jakosti jako originální přípravek)pomáhají tento problém řešit. A právě používáním těchto generických přípravků vzniknou tak potřebné úspory, které jsou nezbytně nutné na nákup drahých originálů nutných pro léčbu nemocí, pro které neexistuje levnější alternativa. Tímto problémem se především zabývá tzv. Léková politika, jež je nástrojem státu. Řeší především problémy, které vznikají mezi požadavky a možnostmi spotřebitelů, poskytovatelů zdravotní péče a plátců zdravotní péče. Cílem celé zdravotní politiky je především to, aby léky byly dostupné všem občanům, snaha o to aby náklady, které musí občan na léky vynaložit byly minimální,tato odpovědnost spadá pod Ministerstvo zdravotnictví. Také se snaží zajistit, aby léky byly kvalitní, bezpečné a účinné, kde odpovědnost za tyto věci spadá pod Státní ústav pro kontrolu léčiv. ZDRAVOTNICTVí A HODNOCENí TABULEK Co se týče počtu nemocnic tabulka číslo 1 udává, že na celé Severní Moravě je celkem 35 nemocnic, z nichž má Karviná 6 a to samé se týká i počtu lůžek 2071. Na druhém místě v počtu nemocnic jsou Bruntál, Frýdek Místek a Jičín, z nichž nejvíce lůžek má Frýdek Místek 1267. Ve srovnání s tabulkou číslo 2 má největší počet nemocnic Olomouc a Ostrava město 4, z nichž nejvíce lůžek má Ostrava město 3014. V počtu ambulantních zařízení v tabulce číslo 1 celkem na celé Severní Moravě je 1336, z nichž nejvíce jich má Frýdek Místek 6.Tabulka číslo 2 uvádí údaj, že nejvíce těchto zařízení má Olomouc 9. V počtu samostatných ordinací (praktický lékař pro dospělé, děti, stomatolog) v tabulce číslo 1 máme na Severní Moravě v průměru celkem 716. Nejvíce z nich má potom v průměru Karviná a to 94. V tabulce číslo2 má největší počet samostatných ordinací Ostrava město a to 114. V počtu lékařů v okrese má Severní Morava celkem 6514 jak je uváděno v tabulce číslo1, z nichž největší počet má Karviná. U tabulky číslo 2 je to Ostrava město (což je jak již bylo uvedeno velmi dobré, co se týče lékařů na 1000 obyvatel ČR zaujímá přední místo v Evropě). V počtu jeslí mu Severní Morava (viz. Tabulka číslo 1) celkem 20 a největší počet z nich pak dosahuje Karviná, je to zřejmě ovlivněno využitím jeslí. V tabulce číslo 2 má největší počet Opava. Například Šumperk a Vsetín nemají žádné jesle. Je tedy zjevné, že se v této oblasti jesle nevyužívají a rodiče raději zůstávají z dětmi doma. Co se týče let před rokem 1989 byla kapacita jeslí využívána více. Nyní je umožněno matkám zůstat z dětmi doma podobu 4 let. V počtu zařízení lékárenské péče má Severní Morava celkem 6514, což není ani malý, ale ani velký počet. (viz. Tabulka číslo1). Největší počet zařízení má Karviná 36. V tabulce číslo 2 je to Ostrava město 57. Pro zhodnocení tabulky číslo 1 a tabulky číslo 2 je zřejmé, že v tabulce číslo 1 má vesměs převahu ve zdravotnictví Karviná, kde je asi soustředěna velká část zdravotnictví. V tabulce číslo 2 je to potom město Ostrava, které je na rozdíl např. od Přerova více vybavené. SOCIáLNí ZABERPEČENí V počtu příjemců důchodu je celkem na Severní Moravě 464810, z nichž je nejvíce v Karviné 69454 (viz.tabulka číslo 3). V tabulce číslo 4 je to potom město Ostrava 77029. Průměrná výše důchodu je celkem 5034 a opět nejvíce má Karviná a v tabulce číslo 4 Ostrava město. Co se týče ostatních ukazatelů jako je počet příjemců starobního důchodu celkem na Severní Moravě 227989. Průměrná výše starobního důchodu v Kč je na Severní Moravě 5182, počet zařízení sociální péče celkem 184, z nichž počet míst 13553, počet ústavů sociální péče pro dospělé 96, z nichž počet míst 10036, ukazují tabulky číslo 3 a číslo 4,to znamená,že nejvíce v Karviné (tab.č. 3) a Ostrava město (tab.č. 4). Naopak nejmenší počet vykazují města Jeseník (tab.č. 3) a Přerov ( tab.č. 4) a Šumperk. Je zřejmé, že v místech jako je Ostrava či Karviná je více lidí a také tedy potřebují více zařízení, proto jsou v tabulkách takové rozdíly. Například Jeseník je určitě méně atraktivnější na získání pracovních příležitostí než velká města jako je Karviná či Ostrava. Je to také ovlivněno infrastrukturou , která se více rozvíjí ve velkých městech. NEMOCNOST A ÚRAZOVOST Tabulka číslo 5 uvádí počet nemocensky pojištěných osob celkem na celé Severní Moravě 858559 a největší počet mají Karviná a nejmenší Jeseník. Průměrné procento neschopnosti je největší v Karviné a nejmenší v Jeseníku,z toho: -pro nemoc je celkem na Severní Moravě 6,426 ( nejvíce Karviná a nejméně Nový Jičín) -pro pracovní úraz na Severní Moravě celkem 0,281 a z toho nejvíce pracovních úrazů má město Karviná a nejméně vykazuje Jeseník. -pro mimopracovní úraz celkem na Severní Moravě 0,524 (nejvíce Karviná a nejméně Jeseník). Tabulka číslo 6 Počet nemocensky pojištěných osob je nejvíce v Ostravě město a nejméně v Šumperku. Průměrné procento pracovní neschopnosti je nejvyšší v Šumperku a nejnižší v Opavě. V tom pro nemoc: nejvyšší Šumperk a nejnižší Opava pro pracovní úraz: nejvyšší Nový Jičín a nejnižší Opava, Ostrava město pro mimopracovní úraz: nejvyšší Nový Jičín a nejnižší Olomouc Tabulka číslo 1:
Tabulka číslo 2:
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
