Oddíl I – Makroekonomické agregáty

1. Měření makroekonomických veličin

1. Měření produktu a důchodu

2. stacionární EKO – neexistují v ní investice (I = 0) à Y = C

3. metody měření toků v ekonomice: produkční, výdajová, součet všech důchodů plynoucích z vlastnictví výr. faktorů (týká se pouze trhu výr. faktorů)

4. evoluční EKO – část svého příjmu lidé spoří a své úspory investují à Y = C 56363eyn26dqe2t

Základní typy investic:

1. hrubé – hodnota všech vyrobených statků, které nejsou prodány za účelem finální spotřeby

2. obnovovací (reinvestice) – reprezentují opotřebení, jsou určeny k náhradě opotřebených strojů, zařízení a budov

3. čisté = hrubé investice – reinvestice; představují zvýšení produktivního zařízení a zadržovaných zásob yq363e6526dqqe

• Y = celk. hodnota vyrobených statků à agregátní nabídka

• Y = suma všech důchodů, vynaložených na nákup vyrobené produkce à agregátní poptávka

2. Produkční a výdajová metoda

Produkční metoda

• GNP = všechny finální výrobky a služby, které byly za urč. období vyrobeny za použití nár. výrobních faktorů

• GNP obsahuje pouze finální výrobky (produkty, které lidé kupují pro spotřebu) à nezahrnujeme do něj meziprodukty (jsou určeny pro další zpracování nebo prodej)

• sečteme hodnoty, které přidali zpracováním jednotliví výrobci à GNP

Výdajová metoda

• GNP = C + I + G + (Ex – Im)

Nominální a reálný produkt

• nominální: v běžných TC

• reálný – zvolení cen některého roku, nepřihlížíme ke změnám TC à jaké množství výrobků a služeb bylo opravdu v EKO vyrobeno (velikost produktu se tedy mění jen v závislosti na objemu vyrobených výrobků)

Další makroekonomické agregáty typu produkt

• NNP = GNP – a (amortizace à zahrnujeme pouze čisté investice)

• GDP – měří objem finální produkce, jež byla vytvořen za urč. období výr. faktory, které působily na území urč. státu (nepřihlížíme k tomu, který národ výr. faktor vlastní)

• NPI (čistý příjem z majetku v zahraničí) = GNP – GDP

• NDP = GNP – opotřebení

Čisté ekonomické bohatství

• agregát NEW byl vyvinut se snahou zkorigovat nedostatky GNP (některé ekonomické aktivity neprocházejí trhem)

• ke GNP přičítáme:

+ SaS vyprodukované stínovou ekonomikou (drogy, prostituce, melouchy)

+ SaS, které vyrobíme a poskytujeme sobě, rodině, přátelům (nedělní oběd)

+ hodnota volného času

+ růst kvality SaS

- produkce škodlivin (záporné externality)

• NEW roste pomaleji, ale rovnoměrněji než GNP

3. Důchodová metoda: národní důchod

2. NI (národní důchod): měříme příjmy domácností à hrubé mzdy, renty, hr. zisky korporací (jsou rozděleny na dividendy akcionářů, nerozdělený zisk a daň ze zisku), čistý úrok (přijaté – placené úroky), příjmy ze samozaměstnání (lékaři, právníci, firmy v os. vlastnictví)

GNP – opotřebení = NNP

NNP – nepřímé daně = NI

• PI (osobní důchod): vyjadřuje celk. příjmy, které ve skutečnosti domácnosti obdrží à od NI odčítáme platby tvořící fondy soc. pojištění a daně ze zisku korporací; přičítáme transferové platby

• DI (disponibilní os. důchod) = PI – osobní daně (např. daně ze mzdy)

4. Ceny

Implicitní cenový deflátor

• implicitní: není vypočítán přímo, ale dělením

• IPD analyzuje cenovou hladinu (všeobecnou úroveň cen) a její změny v průběhu času

• reálný HNP: ve jmenovateli je IPD

Explicitní cenové indexy

• indexy všeobecné cenové úrovně: index spotřebitelských cen + výrobních (VO) cen

Porovnání jednotlivých typů cenových indexů

• nejužívanější je IPD – empirické měřítko všeobecné cen. úrovně

• výhodou explicitních indexů je jednodušší a rychlejší získávání dat

5. Nezaměstnanost

Míra nezaměstnanosti

• nezaměstnaný = člověk, který se aktivně uchází o zaměstnání

míra nezaměstnanosti = počet nezaměstnaných / celk. počet prac. sil

Formy nezaměstnanosti

1. frikční

• lidé přecházejí z jednoho zaměstnání do jiného se stejnou či podobnou kvalifikací

• je způsobena běžnými přesuny v nabídce a poptávce po SaS

• je přechodná, trvá několik dní, max. týdnů

2. cyklická

• je způsobena poklesem v hosp. cyklu (snížením celk. úrovně výdajů v EKO)

• trvá zprav. několik měsíců (dokud nezačne růst národní produkce à dokud se nezvýší poptávka po práci)

3. strukturální

• je způsobena změnami v požadované kvalifikaci u pracovníků, protože se změnily technologické podmínky výroby nebo došlo ke změnám v relativní konkurenční schopnosti jednotlivých odvětví

• může trvat i několik let

• je spojena s rekvalifikací pracovníků

Přirozená míra nezaměstnanosti

• počet těch, co práci ztrácejí, se rovná počtu těch, co práci nacházejí (Δ v počtu zaměstnaných = 0)

• vyšší míra ztráty prac. příležitostí zvyšuje přir. míru nezaměstnanosti

• vyšší míra nových prac. příležitostí naopak snižuje přir. míru nezaměstnanosti

6. Platební bilance

2. vyjadřuje všechny ekonomické transakce, které subjekty dané země realizují se zahraničím během daného období

3. formálně je konstruována podvojným úč. záznamem

Účty platební bilance

1. běžný

+ účet SaS (vývoz a dovoz SaS, výdaje a příjmy z turist. ruchu, čisté příjmy ze zahr. kapitálu)

+ účet transferových plateb (dary, reparace, honoráře, penze, mzdy)

2. kapitálový

+ vývoz a dovoz kapitálu (bank. a obch. úvěry, nákup a prodej akcií, obligací,…)

3. statistická diskrepance

• tj. chyby a omyly – vznikla v důsledku nejednotných informací o mezinár. operacích

• měnový účet

• vyjadřuje změnu deviz. rezerv

• vzniká jako kumulativní saldo předchozích tří součástí s opačným znaménkem

2. Peněžní agregáty

7. Formy peněz

Historické formy peněz

• peníze = všeobecně uznávaný prostředek směny a platební prostředek

• nejprve měly formu zbožových (komoditních) peněz – plátno, dobytek, kožešiny, obecné kovy à drahé kovy (trvanlivé, snadno přenositelné, dělitelné)

• bankovky (17. stol.) – vyvinuly se z dlužních úpisů, byly emitovány řadou soukromých obch. bank, kdykoli směnitelné za zlato à podmínkou bylo alespoň částečné krytí emise bankovek zlatem à byly rovnocenným zástupcem zlata

• státovky – peníze emitované z rozhodnutí státu ke krytí jeho fin. potřeb, zlatém nekryté a za zlato nesměnitelné; emise v době válek a hosp. krizí

• zlatý standard – vyspělá podoba peněžního oběhu se zlatem; zánik kolem r. 1933

• klasická forma byla modifikována – minimální množství zlata při směnitelnosti, směnitelnost nepřímá (prostřednictvím zahraniční měny)

Soudobé peněžní formy

1. drobné mince – stejný ekonomický charakter jako státovky

2. bankovky – emise probíhá tak, že CB buď poskytne úvěr KB nebo od ní odkoupí (reeskontuje) dluhopis, který předtím KB koupila (eskontovala) od svého klienta zlaté krytí není nezbytné; výlučným emitentem je CB

3. bankovní (depozitní) peníze – forma bezhotovostních peněz (zápisů na účtech); součástí jsou depozita na požádanou (šeková depozita) + vklady s výpovědní lhůtou (skoro-peníze) + urč. druhy likvidních CP

Peněžní agregáty

• jsou konstruovány na základě hlubšího rozlišení jednotlivých forem peněz

M1 à mince a papírové peníze v oběhu, šekové účty

M2 à M1 + termínovaná depozita do urč. výše

M3 à M2 + velká termínová depozita (nad 100.000 USD)

L à M3 + urč. CP (stát. obligace, krátkodobé pokladniční poukázky)

8. Rovnice směny

3. vyjadřuje skutečnost, že se na trzích vyrovnávají toky SaS s tokem peněz, určeným na jejich nákup

P*Y = M*V

à cenová hladina * reálný produkt = cenová hladina * rychlost obratu 1 peněž. jednotky

• rychlost obratu peněz: kolik prodejů zprostředkuje v urč. období 1 peněž. jednotka

• P*Y = nominální produkt

Úroveň cen. hladiny závisí

1. přímo úměrně na množství peněz v EKO a rychlosti obratu peněz

2. nepřímo úměrně na objemu reál. produktu

Množství peněz závisí

1. přímo úměrně na nominálním produktu

2. nepřímo úměrně na rychlosti obratu peněz