Nabídka dokonale konkurenčních firem a DK trhy

1. Nabídkové chování dokonale konkurenční firmy

DK fa je tak malá vzhledem k trhu, že nemůže ovlivnit tržní cenu. Maximalizuje zisky (podobné čistým výdělkům nebo přímo čisté mzdě vyplácené korporací).

Dokonalá konkurence

• DK nastane tehdy, jestliže žádný výrobce nemůže ovlivnit tržní cenu. Konkrétněji, existuje-li mnoho malých firem, všechny vyrábějí týž produktu každá z nich je příliš malá na to, aby ovlivnila tržní cenu.

• Za takových podmínek má každý výrobce zcela vodorovnou poptávkovou neboli dd křivku (nekonečně elastická)… tzn. že každý výrobce může při tržní ceně prodat libovolné množství, které si přeje.

DK nabídka firmy

typický dokonalý konkurent bude schopen prodat libovolné množství výstupu za platnou tržní cenu. Při DK stanoví fa maximalizující zisk svou produkci na takové úrovni, při které se mezní náklady rovnají ceně:

MC = P

… fa může vždy dosáhnout dodatečného zisku, pokud je cena (dodatečný příjem z poslední prodané jednotky) vyšší než dodatečné neboli MC, které si tato poslední jednotka vyžádala. Celkový zisk dosahuje maxima, jestliže neexistuje žádný dodatečný zisk, který by bylo možné vydělat prodejem dodatečného výstupu.

Odvození S-křivky z její MC-křivky

graficky… křivka MC je její S-křivkou

ztráta… přebytek cena nad MC

bod vyrovnání… celkové příjmy právě pokrývají celkové náklady

TC a podmínka ukončení činnosti

… fa bude chtít ukončit svou činnost (UČ), jestliže nadále nemůže pokrývat své VC (s nulovým příjmem a při vynakládání FC… ztráta = FC)

… fa by měla UČ, jestliže se cena snižuje natolik, že celkové příjmy jsou nižší než VC (Þ minimální ztráty UČ)

… příjmy = VC (neboli ztráta = FC)… bod ukončení činnosti

… při cenách vyšších bude fa vyrábět podél své křivky MC (ztrácí peníze, ale ukončení činnosti by znamenalo ještě větší ztrátu)

M… bod vyrovnání (MC = P = AC)

M‘… bod ukončení činnosti (MC = P = AVC)

paradox kr. o.… fa max zisk může pokračovat v činnosti, i když ztrácí peníze

silně… S-křivka fy

2. Nabídkové chování v DK odvětvích

K získání křivky tržní nabídky statku, musíme vodorovně sečíst horizontální nabídkové křivky nezávislých výrobců.

S_m… velmi krátké období… neelastická… svislá

S_s… krátké období

S_l… dlouhé období

Dlouhé období v DK odvětví

… 80. léta… General Motors, U. S. Steel, International Harverster a další zůstali i přes recesi ekonomicky činní

… všechny N jsou variabilní a do odvětví může vstoupit libovolný počet nových firem

… existuje kritický bod vyrovnání, pod nímž P v dlouhém období nemůže zůstat,máme-li zůstat v tomto oboru ek.činní.

P musí právě pokrývat:

• všechny výdaje na práci, materiál…

• mzdy pro manažery

• úroky…

Když výstup odvětví nabízejí DK firmy s totožnými N- křivkami a když fy mohou volně vystupovat a vstupovat do odvětví, je podmínkou rovnováhy v dlouhém období, že:

P = MC = min AC = cena vyrovnání

… konkurenční síly mají tendenci tlačit fy a odvětví v dlouhém období do stavu nulového zisku (zisková odvětví přitahují nové firmy Þ tlačí P dolů a sráží tak zisk k nule)

Klesající N a zhroucení DK

… naše povídání selhává, je-li křivka MC klesající Þ vede ke 3 případům:

1. jediný monopolista dominuje odvětví

2. několik málo velkých prodávajících… oligopolisté

3. monopolistická konkurence

… ojedinělý jev… hlavně v zemědělství Þ DK je mimo zem. spíše výjimkou než pravidlem.

Efektivnost DK trhů

Alokační efektivnosti je dosaženo, jestliže žádné z mnohých přeskupení výroby nemůže znamenat, že na tom bude kdokoli lépe, aniž na tom bude jiný hůře. V podmínkách AE se tedy může zvýšit užitek jedné osoby pouze snížením užitku jiného… „Paretova efektivnost“

… neefektivnost… společnost se nachází uvnitř PPF

Efektivnost DK rovnováhy

… mezní přínos poslední jednotky potravin (MU) = MC měřených prací potřebnou k výrobě poslední jednotky:

MU = P = MC

1. P = MU… spotřebitel volí nákupy potravin až do výše P = MU

2. P = MC… každý nabízí svou práci až do doby, kdy se P = MC

Þ spojením MU = MC

Spotřebitelský přebytek… rozdíl mezi částku, kterou by byl spotřebitel ochoten zaplatit za statek a částkou, kterou a tento statek skutečně platí

Rovnováha při mnoha trzích

podmínky:

• automatizovaná konkurence (DK trh)

• skutečné poptávkové křivky

• vyloučíme externality

tržní syntéza:

DKT je nástrojem k syntetizování:

1. ochoty lidí,majících dolarové hlasy, platiti za statek představující poptávku

2. MC těchto statků představovaných nabídkou

… za ideálních podmínek zaručuje výsledek této syntézy AE, při které nelze zvýšit užitek žádného spotřebitele, bez snížení užitku jiného spotřebitele.

mnoho statků:

… jestliže v mnohaproduktovém a mnohafaktorovém světě individuální a společenské N a poptávky shodují, pak je DK ek. efektivní.

… každé odvětví musí vyrovnávat MC a MU

Jestliže kino má MC 2x větší než hamburgery, musí být P a MU hamburgerů rovněž dvojnás. než u kina. Teprve pak se budou MU = P rovnat MC. Vyrovnáním P a MC tedy DK zaručuje, že ek. může dosahovat AE.

MC jsou měřítkem pro efektivní alokaci zdrojů.

Dodatek: Zvláštní případy DK trhů: D&S v činnosti

Obecná pravidla

1. Obecně platí, že zvýšení poptávky po komoditě (při konstantní nabídce) zvýší cenu komodity.

2. U většiny komodit povede zvýšení D rovněž je zvýšení poptávaného množství. Snížení poptávky bude míst opačné důsledky.

3. Zvýšení S komodity při konst. D téměř jistě sníží cenu a zvýší kupované a prodávané množství. Snížení S má opačné důsledky.

Þ kvantitativní důsledky

kvalitativní… závisí na přesných tvarech D&S

Konstatní (jednicové) N… např. výroby tužek

zvýšení D Þ ­ Q ale P je konst

Rostoucí a klesající N… vinařství (potřebuje určitý druh půdy a polohu… počet místa je omezený, přidáním práce a hnojiva začne působit zákon klesajících výnosů (každá nová dávka je spojena se stále menším dílem půdy) Þ N na výrobu vína rostou (D roste, při vyšší P se bude nabízet více)

Úplně neelastická (fixní) S a ek. renta

např. existuje pouze 1 Mona Lisa Þ vyšší P nemůže vyvolat zvýšení Q

je k dispozici totéž množství půdy bez ohledu na cenu Þ “čistá ek. renta”

Zpět zakřivená S-křivka

… hospodářsky zaostalé oblasti práce, zvýšením mezd zam. získali méně než více práce (nemuseli za peníze tolik pracovat), existuje též v zemích s vysokým důchodem (odměny ve formě volného času… bod T… lidé volí stále více času)

Posuny S

Zvýšení S sníží P nejvíce, když je poptávka neelastická.

Zvýšená S zvýší Q nejméně, když je poptávka neelastická.

Dynamická pavučina

P a Q jsou dány DD křivkou, nyní ale zase SS Þ pomalu se přibližují E… předpokladem je DK výstup zem. (např. vepřové maso)… dynamizujeme S (výrobci hledají při dnešní P další množství, je-li P vysoké, začnou chovat více vepřů Þ S rostoucí s časovým zpožděním) + cholera Þ Q klesne Þ vzhůru po poptákové křivce do E₁ Þ vyšší , ale nejsme v rovnováze

nejprve je Q nízké a P vysoké – zvýší Q, aby poté klesla

SS je strmější než DD

divergující

stále se opakující… v závislosti jak silně je vyveden z rovnováhy, bude trh neustále oscilovat kolem ní,aniž by se výkyvy tlumily nebo sílily

nelineární oscilace… stabilní domeček… amplituda (stupeň oscilace) určena zakřiveností SS a DD

24. Monopol: analýza a regulace

3. Typy nedokonalé konkurence

Nedokonalá konkurence v odvětví existuje vždycky, když jednotliví prodávající mají určitý stupeň kontroly nad cenou statku v tomto odvětví.

• dokonalý konkurent má vodorovnou poptávkovou křivku (může prodat vše, co prodat chce, za platnou tržní cenu)

• nedokonalý konkurent má klesající poptávkou křivku (může stlačit tržní cenu svého výstupu

Chování nedokonalých konkurentů

Monopol

… „mono“ = jeden a „polist“ = prodávající

… jediný výrobce a neexistuje odvětví vyrábějící substitut blízký jeho statku

… vzácné, jen koncesované místní služby (telefon, plyn, voda a elektřina…)

Oligopol

… „několik málo prodávajících“, kteří vyrábějí identický produkt

… často v primárním odvětví (produkt dosti homogenní a podniky velké… těžba a zpracování hliníku, nebo také letecká doprava)… I. druh oligopolu

… II. druh: několik málo prodávajících s diferenciovanými produkty (diferenciované S… jsou odlišné jejich ceněné charakteristiky či vlastnosti)… např. automobilový průmysl… jsou to přesto velmi blízké substituty

Monopolistická konkurence

… mnoho diferenciovaných prodávajících (velký počet prodávajících vyrábí diferenciované produkty)

… od DK se liší tím, že produkty jsou spíše diferenciované než shodné… např. maloobchodní trh benzínu

… hlavním zdrojem diferenciace je poloha (úspora času), kvalita, značka nebo chráněná obchodní známka či módní provedení…

… klíčovou roli při nákupu bude ale hrát cena

Zdroje tržní nedokonalosti

• výstup odvětví je nabízen malým počtem firem

• 2 hl. zdroje: nákladové podmínky (úspory z rozsahu) a překážky konkurenci (např. patentová ochrana, dobrý zvuk značky, regulace…)

Nákladové podmínky a struktura tržní nedokonalosti

Důvody nedokonalé konkurence

1. Úspory z rozsahu

…(klesající průměrné náklady)… u monopolu N neomezeně klesají, u oligopolu po chvíli začnou růst

2. Překážky konkurenci (překážky vstupu)

… vzniká, jestliže právní omezení nebo diferenciace produktu snižuje počet konkurentů pod počet, který by přežil a základě samotných efektivních nákladových struktur.

1. právní omezení… patenty (výlučné/ monopolní užití produktu nebo procesu,který je patentován), omezení vstupu (koncesované monopoly… místní veřejně prospěšné firmy), cla a kvóty v zahraničním obchodě

2. diferenciace produktu… např. automobily s řízením na pravé straně v GB, rozměrné americké vozy; poptávky po diferenciovaných produktech budou natolik malé, že nebudou schopny unést velký počet firem operujících v nejnižších bodech svých nákladových křivek ve tvaru U… vede k vyšší koncentraci a nedokonalejší konkurenci

Měření tržní moci

… stupeň kontroly, kterou má jediná fa nebo malý počet firem nad cenou a výrobními rozhodnutími v odvětví.

1. koncentrační poměr… procento celkového výstupu (hrubého odbytu) odvětví, které připadá např. na 4 největší firmy… tento poměr se ve všech zemích zvyšuje

2. Herfindahlův index

S_i… tržní podíl i-té firmy v %

čistý monopol H = 100² = 10 000

dokonalá konkurence H = 0 

4. Analýza monopolu

Cena, množství a celkový příjem

Celkový příjem… TR = P*q… zpočátku roste (elastická část poptávkové křivky), když dosáhne středního bodu poptávkové křivky, dosahuje maxima a pak klesá (neelastická část křivky)

… fa max své zisky, bude vždy požadovat, co situace dovolí, tzn. co nejvyšší cenu.

Cena… P = AR = TR/ q

Mezní příjem a ceny

Mezní příjem (MR) je přírůstek celkového příjmu (plus nebo mínus) ze zvýšení výstupu o 1 jednotku. Je kladný, dokud nedospějeme ke q = střed poptávky, pak je záporný.

Při klesající poptávce

P > MR (= P – ztráta z veškerého předchozího q)

• Mezní příjem je kladný, je-li poptávka elastická, rovná se nule, je-li jednotkově elastická, a je záporný, je-li poptávka neelastická.

Bod maximálního zisku

• monopolista chce max své zisky TP

TP = TR – TC = (P*q) – TC

Þ fa musí najít takovou cenu a množství,aby rozdíl TR – TC byl největší

• tohoto max zisku bude dosaženo, když se výstup zvýší právě do bodu, ve kterém se MR = MC (tabulka na str. 579)

… Maximálně ziskových cen a množství monopolista dosahuje, když se mezní příjem této kombinace rovná jejím mezním nákladům:

MR = MC při maximálně ziskových P* a q*

Graficky…

• Protože monopolista má klesající poptávkovou křivku, znamená to, že P > MR, což znamená, že monopolista musí snížit cenu předchozích jednotek, aby prodal poslední jednotku. Max zisků monopolista snižuje výstup pod konkurenční úroveň; cena je tudíž nad mezními náklady.… viz. obr. str. 581

Dokonalá konkurence jako krajní případ nedokonalé konkurence

Pro dokonalého konkurenta je mezní příjem (MR) přesně shodný s cenou.

Protože dokonalý konkurent může prodat všechno, co chce za tržní jednu, je P = MR v bodě max zisku.

5. N monopolu a hosp. politika proti monopolu

Ekonomické náklady monopolu

Nedostatečný výstup mon.… monopol udržuje q příliš nízké

… monopol nevyrábí výstup až do bodu, v němž se spol. N (MC) rovnají přesně hodnotě statku pro spotřebitele (P = MU)… udržuje svůj výstup spíše vzácným (vyžadovalo by to totiž snížení P všem spotřebitelům a ztrátu určitého zisku)

Měření ztráty způsobené monopolem… všechny ostatní odvětví a trhy ktorů jsou dokonale konkurenční a všichni spotřebitelé jsou podobní.

E… DK, MC = MU… blahobyt je maximalizován

B… výstup monopolisty MU nad MC Þ ztráta spotřebitelského přebytku Þ ek ztráta ABE.

Přebytečný zisk monopolu

… může vydělávat více, než kdyby byl nucen vystupovat na trhu jako dokonalý konkurent.

Strategie zasahování

1. daně… snižují monopolní zisky, malý účinek

2. cenové regulace… v době války (Nixonova administrativa), stále méně zastánců

3. vládní vlastnictví… monopolů (telefon, voda, plyn…)

4. regulace… umožňuje úřadům dohled nad cenami, vstupem a výstupem firem v regulovaných odvětvích (veřejně prospěšné firmy, doprava a finanční trhy)

5. protimonopolní politika… podoba zákonů zakazujících určité chování nebo omezujících určité tržní struktury

Povaha regulace

… spočívá v pravidlech nebo zákonech vlády vydávaných k vyvolání změny nebo ovlivnění aktivit ekonomických podniků.

1. ekonomická regulace… ovlivňování cen, druhů produktů, podmínek vstupu a výstupu a standardů služeb v určitém odvětví (regulace veřejně prospěšných podniků, smíšená regulace v odvětvích terciární sféry… doprava, finance, rozhlas a televize).

2. sociální regulace… korigování širokého spektra vedlejších efektů nebo externalit, které doprovázejí ek. aktivit (čištění vzduchu, zajištění jaderné bezpečnosti, léků nebo automobilů a hraček…)

1887 založení Interstate Commerce Commission (ICC)

Proč regulovat přičinlivost?

1. krocení tržní moci… konkrétně ke korigování tržních selhání (poruchy konkurence)

přirozený monopol… úspory z rozsahu + úspory ze sortimentu (určitý počet různých produktů se může efektivněji vyrábět společně samostatnými firmami… výroby dopravních zařízení)

Jestliže existují takové pronikavé úspory z rozsahu nebo sortimentu,m že přežít může pouze jediná firma, dostáváme přirozený monopol.

2. teorie regulace vycházející ze zájmových skupin… ER je výsledkem působení politických sil a ek. zájmů v regulovaných odvětvích… ekonomové z Chicagské univerzity (R je ek. výnosná pro některé firmy nebo skupiny lidí)

Veřejně prospěšná regulace přirozeného monopolu

… hl. ek. argumentem je zabránit přirozeným monopolistům v monopolní cenové tvorbě

… zavedeme veřejně prospěšnou regulaci určitého odvětví… nejprve komise (nejdůležitější rozhodnutí… omezení cenové tvorby monopolu), tvorba cen podle průměrných N (obr. str. 589) Þ vede k určitému zlepšení

ideálně regulovaná cenová tvorba… P = MC neboli cenová tvorba podle mezních nákladů = ideální cesta ek. efektivnosti… to by ale docházelo ke ztrátám Þ proto ideální regulační opatření vyžaduje, aby vláda výrobce s klesajícími N dotovala(přeléváním příjmů z daní do firmy)

Deregulační hnutí

… tvrzení, že regulační proces monopol spíše vytváří než omezuje

1975 vláda řadu regulací uvolnila (např. v letecké dopravě)

Dodatek: Ekonomie rizika a nejistoty

… ve skutečnosti je hospodářský život plný rizika a nejistoty.

Úloha spekulace

spekulanti… lidé, kteří kupují (nebo prodávají) komoditu s úmyslem později ji se ziskem prodat (nebo koupit).… např. obilí, vejce, vládní CP…

Arbitrážový obchod a prostorové cenové struktury

• AO… blízký příbuzný spekulace, komodita je současně koupena na jednom trhu a prodána na jiném trhu za vyšší cenu.

• Aktivity překupníků mají tendenci propojovat ceny shodných produktů na různých trzích.

Spekulace a chování cen v čase

stabilizování sezónních profilů… např. úroda kukuřice musí vydržet celý rok,nemá-li nastat nedostatek…lze pomocí spekulantů dosáhnout zisku (na podzim po sklizni vynese kuk. velmi nízkou cenu, pak ale cena vylétne prudce nahoru… (1) nákup za nízkou cenu, (2) skladování, (3) prodej za vyšší cenu v budoucnosti Þ napomáhá stabilizaci cen

Rozptylování rizik a krycí obchod

… mohou na svá bedra vzít riziko, které na sebe nemusí brát jiní

… metoda krycího obchodu (hedging)… způsob vyhnutí se riziku protisměrným prodejem nebo investováním… prodám kukuřici spekulantovi až za několik měsíců za smluvenou částku

Nejistota a klesající mezní užitek

• Peníze, které máme šanci vyhrát,přesně vyvažují peníze, které můžeme prohrát, avšak uspokojení, které máme naději získat, je menší než uspokojení, které máme naději ztratit.

• Aktivity, které snižují nejistotu nebo riziko spotřeby lidí,tedy vedou ke zvýšení ekonomického blahobytu.

Proč může stabilizace realizovaná spekulanty zvýšit užitek?

• Celkový užitek za dva roky dohromady bude max tehdy, když je spotřeba v obou letech shodná.

• Ideální spekulace plní velmi důležitou fci,neboť zmírňuje výkyvy spotřeby (ve světě jednotlivců s klesajícím mezním užitkem) a zvyšuje celkový užitek.

• spekulační bubliny… způsobují destabilizující spekulace… zhoršení ek. blahobytu (spotřebitel přemístěn z fáze „s přesunem v čase“ do fáze „bez přesunu v čase“)

Ekonomie pojištění

… fcí pojišťování je rozptýlit rizika (zajištění společného sdílení mnoha různých rizik)

nepojistitelné události… spočívá v náročných podmínkách, které musí být splněna, aby se pojištění vyplatilo:

1. velký počet událostí (spoléhání se na zákon velkých čísel)

2. relativní nezávislost událostí

3. nesmí existovat přílišné morální riziko

společenské pojištění… v důsledku vládní aktivity

25. Nedokonalá konkurence a protimonopolní politika

6. Typy nedokonalé konkurence

• dokonalá konkurence… velký počet firem vyrábí stejný produkt (hlavně farmy)

• monopol… jediná firma vyrábí veškerý výstup odvětví, vzácné

• oligopol a monopolistická konkurence… mezi

Charakteristiky:

• koncentrovanější odvětví mají tendenci dosahovat pouze nepatrně vyšších zisků než nekoncentrovaná odvětví

• koncentrovaná odvětví tíhnou k mnohem vyšší úrovni výdajů na reklamu, výzkum a vývoj (R&D)…

• koncentrovaná odvětví mají tendence stávat se cenovými tvůrci (režírovaná cenová tvorba)

aukční cenová tvorba… na dokonale konkurenčních trzích

Oligopol: konkurence mezi nemnohými

• důvodem: úspory z rozsahu a překážky konkurenci (právní omezení… patenty, cla a kvóty, vládní regulace; diferenciace produktů)

• největší koncentrační poměry mají Německo, Japonsko a USA

Nekalá kooperace firem (koluze)

… dvě nebo více firem určují své ceny nebo výstupy, rozdělují si trh nebo přijímají jiná hosp. rozhodnutí.

… podnětem je vědomí, že jejich ceny a zisky spolu úzce vzájemně souvisejí

… ostré cenové soupeření… tendence snížit ceny

…kartel… organizace výrobců v odvětví, kteří se spolu scházejí, aby přijali hospodářská rozhodnutí, určili ceny nebo si rozdělili trh… dnes nelegální (explicitní kooperace)

… implicitní kooperace… mlčenlivá, firmy se zřeknou konkurenčních opatření

Modely nedokonalé konkurence

Kooperativní (koluzívní) oligopol

… všichni soupeři prodávají podobné produkty a plně uznávají, že jsou všichni na stejné lodi Þ uznávají svou „vzájemnou závislost“

… ceny všech firem pravděpodobně skončí na stejné úrovni, protože všechny fy mají stejné N-křivky a ceny ostatních firem sledují sledují pohyby ceny oligopolisty

… poptávková křivka firmy je zhruba neelastická jako DD odvětví

… výsledek je podobný monopolu

… každé snížení ceny je neutralizováno snížením ceny konkurentů

… fy se mohou rozhodnout spolupracovat a hledat

rovnováha kooperativního monopolu… bod G… cena je značně nad MC Þ výstup bude stlačen pod efektivní úroveň, při které P = MC

Když jsou tedy oligopolisté schopni kooperovat dokonale a max své společné zisky, takže berou v úvahu svou vzájemnou závislost, P a Q budou blízké P a Q jediného monopolisty.I kdyby soupeři velmi rádi nekale kooperovali, úspěch je spíše výjimkou než pravidlem.

např. OPEC a monopolní určení ceny ropy… některé země jim odmítli snížit těžbu ropy

Oligopol s dominantní firmou

… jedna velká fa (60 – 80%) je obklopena řadou menších

např. firmy IBM, Xerox, General Motors a AT&T

… nejčastěji velká fa nechá část trhu dokonale konkurenčnímu lemu a sama se na své části chová jako monopolista

DD… celé odvětví

dd… poptávka dominantní firmy

nabídka dokonale konkurenčního lemu… vodorovná vzdálenost od DD k dd

směrem nahoru k P‘ uspokojuje DK lem veškerou odvětvovou poptávku

dd odvození… odečteme nabídku DK lemu od tržní poptávky (P_D… úsečka NC (tržní poptávka; DK lem LC)

dd je poněkud vodorovnější a elastičtější než DD (při růstu ceny dominantní firma bude ztrácet trh)

Monopolistická konkurence

… mnoho firem prodává podobné,ale nikoli identické produkty… Edward Chamberlain

… podobá se DK ve třech směrech:

• existuje mnoho kupců a prodávajících

• vstup a výstup je snadný

• každá fa pojímá ceny jiných firem jako dané

… diferenciace produktu vede ke klesající poptávkové křivce každého prodávajícího.

7. Chování velkých korporací

Maximalizují firmy zisky?

… jestliže firma neuváženě rozhoduje o svých N,příjmu a zisku, vypudí konkurenční síly tuto firmu nebo její manažery nakonec ze scény.

…omezená racionalita… firmy nebo spotřebitelé se nesnaží ze svých akcí vymačkat poslední kapku zisku nebo užitku… mají omezený čas, zdroje a informace

… firmy také někdy sledují alternativní cíle… např. vyhnout se riziku…

Tvorba cen přirážkou… právě zde se firmy odchylují od čisté maximalizace zisku

Schumpeterovská hypotéza

… považoval monopoly za motor dynamického růstu invencí a technologických zněm v kapitalistické ekonomice.

… neschopnost firem zmocnit se plné peněžní hodnoty svých invencí se nazývá nepřivlastnitelnost

Politika vůči velkým firmám

• udržovat co nejmenší překážky

• respektovat úspory z rozsahu

• omezovat nekalou kooperaci firem

8. Protimonopolní politika

Shermanův zákon (1890), Claytonův zákon (1914), Federální výbor pro obchod

pojmy:

• horizontální fúze… slučování společností ze stejných odvětví

• vertikální fúze… spojení dvou firem z různých fází výrobního procesu

• konglomerátní fúze… splétá nesouvisející obory podnikání

Dodatek: Teorie her

… analyzuje způsoby, kterým dvě nebo více entit, které se vzájemně ovlivňují ve struktuře, jako je např. trh, volí akce nebo strategie,které souběžně ovlivňují každého účastníka.

… autorem John von Neumann (1903 – 1957)

… výplatní matice hry (str. 630)… příklad „vězňova dilematu“

… buňka D… zisky přesně nulové… konkurenční řešení je stabilní… Nashova rovnováha

26. 
    Úvod do problematiky důchodů a nerovnosti

9. Měření důchodů a nerovnosti

… technologické změny a sociální změny (průmyslová revoluce) začaly kolem roku 1770 přinášet i prudké změny mezd a výrazné rozdělení společnosti na třídu kapitalistů a třídu dělníků.… popsal Marx a Engels (1848)

… plody industrializace… obraz pracujících žen a dětí vedl k názoru, že průmyslová revoluce byla pro dělníky krokem zpět

Důchod a bohatství

Důchodem se rozumí celkové množství peněz, které osoba nebo domácnost obdrží během daného časového období (obvykle roku).

důchod = mzdy (pracovní výdělky) + vlastnický důchod (renta,úrok, dividenda) + transfery (příjmy od vlády… sociální zabezpečení, pojištění v nezaměstnanosti)

Bohatství (čisté jmění) tvoří čistá hodnota aktiv vlastněných k určitému okamžiku v dolarech (rozdíl mezi A a P).

Disponibilní důchod… celkový důchod po odečtení daní a přičtení transferových plateb.

Měření nerovnosti mezi důchodovými třídami

… používáme graf „Lorenzova křivka“… dává do kontrastu:

1. absolutní rovnost

2. absolutní nerovnost (šipka)

3. skutečnou nerovnost

patří sem i pojem Giniho koeficient

Vliv industrializace na rovnost

… nerovnost byla zprvu vyšší a později klesala

&