Teoretická část

1.Úvod

Cílem naší práce je především zmapovat území města procházející významnou transformací sociálně prostorové struktury. Na příkladě některých konkrétních projektů bychom chtěli demonstrovat nejdůležitější procesy transformace sociálně prostorové struktury měst. V centrálních zónách je největší pozornost věnována projektům, které jsou klíčové pro revitalizaci, komercializaci a celkový rozvoj vnitřních částí měst. 21522ktt85mbn8v

2.Teoretická část tb522k1285mbbn

2.1Typologie měst

Zákon o obcích definuje obce jako územní celky, které vznikly bud' před účinností zákona, nebo po něm. Nedefinuje tedy obec v závislosti na její velikosti, naopak říká, že: "obec se může členit na části..." Město je dle zákona obec, ve které "... působil městský národní výbor nebo kterou určí předsednictvo ČNR na návrh vlády." Dále jsou přesně vymezena statutární města, ktery'mi jsou v České republice bývalá krajská města a kromě toho města Opava, Havřov, Liberec, Olomouc, Pardubice a Zlín.

Vzhledem ke skutečnosti, že zákon nedostatečně rozlišuje obce, Ize pro účely určité klasifikace využít typologie měst, jak ji uvádí publikace Turistika ve městech (Law 1996).

Hlavní města: správní a podnikatelská úloha přitahuje turisty, podnikatele, potenciální investory. Vlastní historické památky, muzea národní a světové úrovně, nákupní a zábavní centra. Velmi často však dochází k dopravnímu přehuštění, které často vede až ke zhoršování životního prostředí. V důsledku značné koncentrace nejen obyvatelstva, ale i průmyslu a zejména služeb často nestačí zvládat své funkce a může docházet ke zhoršování kvality života, k přesunům obyvatel na předměstí a k úpadku městských center, která si vyžádají značné investice. Nezřídka je pak nutno využívat politiky demarketingu (odrazování dalších zájemců o sídlo ve městě) prakticky ve všech skupinách potenciálních zákazníků města. Využívá se především cenové politiky a místních poplatků.

Průmyslová města: ze zahraničních lze jako příklad jmenovat Liverpool, Lyon, města v Alsasku-Lotrinsku nebo Porúří, v naší republice Ostravu, Chomutov, Plzeň a další. Jsou ovlivněna průmyslovým vývojem. Nastalé změny v ekonomickém prostředí vedly často i k existenčnímu ohrožení těchto měst, a to zejména tam, kde byl jejich průmysl příliš jednostranně zaměřený. To je příklad měst, ve kterých převládal těžký průmysl s negativním vlivem na životní prostředí. V těchto městech se vyvinula dobrá infrastruktura, je zde značný počet obyvatel, proto existují i zajímavá obchodní centra a kulturní aktivity. Je nutno, často i s pomocí státu (ve státech EU s pomocí regionálních rozvojových fondů), restrukturalizovat průmysl, vybudovat moderní služby a vytvořit novou image těchto měst. Dosavadní bývá totiž často bariérou přílivu nejen návštěvníků, ale i nových investic. Konkurenční výhodou bývá v těchto městech často velmi kvalifikovaná a relativně laciná pracovní síla, která může pomoci přitáhnout do města investory.

Velká atraktivní Izislorická města: Florencie, Remeš, Avignon, u nás např. Olomouc, Pardubice, České Budějovice. Jsou to města s mnoha funkcemi, která však mají významnou historii a zachovalý komplex památek, které přitahují turisty.

Města s příjemným okolím a vybavením pro zábavu: ze světových měst lze jmenovat Mnichov, San Francisco, v České republice např. Plzeň, Brno, Hradec Králové, Znojmo, Zlín. Ve většině těchto měst je i rozvinutý průmyslový potenciál, orientovaný spíše na strojírenský a lehký průmysl, a nalezneme zde tedy i příležitosti pro další investice. V České republice můžeme poslední tři kategorie uplatnit i na menší města a obce.

Historické obce: obce jako Český Krumlov, Telč, Tábor, Jindřichův Hradec a další mohou využít svého historického zázemí k přilákání turistů. Je nutno však přizpůsobit této politice i infrastrukturu města, jak technickou, tak i sociální, budovat obchodní síť, doplňkové služby, kulturní aktivity, pečovat o dobré životní prostředí. Obdobně se mohou vymezit i obce, v jejichž těsné blízkosti se nacházejí historické památky či jiná atraktivní místa (Benešov u Prahy, Karlštejn, Sázava, Třebíč apod.). Při výstavbě nových kapacit je nutno postupovat velmi citlivě s ohledem na historickou architekturu a celkovou image obce. I v tomto případě lze využívat k propagaci marketing událostí.

Obce lázeňské, obce v rekreačních oblastech: nejdůležitější výhodou pro tyto obce jsou jejich přírodní zdroje. Je to však pouze základ, na kterém je možno stavět, ale pro příliv návštěvníků a dosažení konkurenceschopnosti je nutno budovat stejně jako v předchozím případě infrastrukturní zázemí včetně doplňkových služeb. Vzhledem k časté vzdálenosti těchto míst od dopravních uzlů je nezbytné modernizovat dopravní síť včetně integrace dopravních služeb (přinejmenším návaznosti spojů).

Příhraniční obce: jedná se o obce, které leží v příhraničních oblastech. Tyto oblasti lze dále rozlišovat podle jejich socio-ekonomického charakteru a geografické polohy (ležící na hranici se státy Evropské unie, hraničící se Slovenskem a Polskem).

Satelitní obce: vytvářející rezidenční zázemí velkých měst (Říčany u Prahy, Stará Bělá u Ostravy atd.).

Další možností, jak kategorizovat města a/nebo obce, je geografická segmentace jejich zákazníků, tj. oblastí, odkud přicházejí jejich návštěvníci, případně potenciální investoři:

· světová: významný podíl zákazníků z celého světa,

· kontinentální: zákazníci přicházejí především z příslušného kontinentu, · národní: města se zajímají především o zákazníky ze své země,

· regionální: přitahují zákazníky ze svého regionu,

· lokální: zákazníci přicházejí především z místní oblasti.

2.2Základní definice pojmů:

Marketing strategie města a/nebo obce - komercializace a propagace produktů obce s pomocí nástrojů marketingového mixu.

Zóna - je ucelená oblast sídelního útvaru, zejména průmyslová, obytná, centrální a historická a část rekreačního nebo krajinného celku (popřípadě celé území malého sídelního útvaru)

Průmyslová zóna - území hustě vybavené průmyslovými podniky a/nebo sklady. Jsou zřizovány státem nebo sdružením vzniklým za účelem spolupráce místní správy s hospodářskou komorou a/nebo soukromými subjekty, případně univerzitami.

2.3Řešení zonálních struktur

Zvláštním problémem řešení zonálních struktur je centrální část měst, která v našich podmínkách často představuje soubor kulturně-historických památek, vytvářejících památkovou rezervaci. Při řešení by mělo být přihlédnuto k těmto principům:

- centrum města je jeho nejdůležitějším kulturním a společenským útvarem polyfunkčního charakteru a mělo by tudíž představovat neopakovatelné, specifické architektonické prostředí s osobitou přitažlivostí pro vlastní obyvatele města i pro návštěvníky; k tomu by bylo účelné přizpůsobit nároky na urbanistickou a architektonickou tvorbu a realizaci,

- bydlení je integrující a organickou součástí komplexního řešení centra města, a proto jeho proporce a vztahy k ostatním funkcím města musí vycházet z potřeby vzájemné symbiozy s cílem vytvořit optimální životní prostředí,

- památkové soubory a stavby tvoří nezaměnitelné kulturní hodnoty národa a nenahraditelné projevy specifického výrazu města; proto je potřebné zachovat do další generace a přiměřeně je začlenit a umocnit v urbanistických koncepcích centrální zóny města, její přestavby a dostavby a aktualizovat jejich využití vhodnou funkcí.

2.4Postupy pro řešení zón

U návaznosti na ustanovení stavebního zákona a příslušné vyhlášky, týkající se územního plánování, byl vydán soubor metodických pomůcek pro zpracování územně plánovací dokumentace. Metodické pokyny pro zóny zdůrazňují, že stanovení specifické (převládající) funkční struktury zóny bude významným faktorem při stanovení cílů řešení a metody zpracování územně plánovací dokumentace. Velikost a počet jednotlivých zón je závislý zejména od velikosti a polohy sídelního nebo krajinmého útvaru, jeho společenské a hospodářské funkce a od urbanistických a územně technických podmínek.

Při vymezení hranic zóny je nutné respektovat soubor urbanistických organizačních jednotek nebo statistických jednotek (obytný okrsek, soubor, odvod, výrobní okrsek, urbanistický sčítací okrsek, centrální městská zóna apod.). vymezením území a měřítkem mapových .podkladů, určených pro průzkumy a rozbory, je v zásadě rozhodnuto o stupni územně plánovací dokumentace.

3.Případová studie

3.1Zlín - areál Svitu

Jednou smutnou skutečností zlínské současnosti je, že proces likvidace geniálního díla Tomáše Bati se blíži ke konci. Z kdysi velkolepé zlínské obuvnické fabriky dnes zůstává v provozu jenom torzo, které má však také akutní existenční problémy a nad vodou se drží jenom díky shovívavosti věřitelů. Lze jenom doufat, že se podnik zachrání alespoň ve stávající velikosti. Každopádně již dnes nezabíra všechny budovy rozlehlého areálu a vyvstává otázka jak tyto pozemky a budovy v budoucnu využít.

Areál Svitu má nepochybně atraktivní polohu jelikož se nachází přímo v centru města Zlína a tudíž by se mohl za určitých okolností stát plnohodnotnou součástí města. V současnosti jsou také mnohé budovy využívány na různé podnikatelské ůčely jako např. výrobny, sklady, prodejny atd. Na tomto místě je nutné podotknout, že budovy jsou chráněnou památkou a nejaké výrazné zásahy do jejich vzhledu nejsou přípustné.

Dominantou areálu je nepochybně 13-podlažní budova, která kdysi sloužila jako administrativní centrum celého Baťova podniku. Budova však už podniku Svit nepatří a reálné jsou úvahy o jejím odkoupení městem Zlín a využití jako sídla krajského úřadu pro nověvznikající zlínský kraj. Pokud by se tak stalo, bude nutné uskutečnit nekolik kroků, které by měly areál učinit přístupnějším a vzhlednějším. Jedná se hlavně o: 

-zajištění přístupu k budově a to odstraněním existujících vrátnic (pěší vrátnice směrem od podchodu, nákladná vrátnice s rampou u hospody "Kanada", boční vrátnice u bývalého koupaliště),

-zajištění dostatečného počtu parkovacích míst v blízkosti budovy (parkoviště před budovou je nevyhovující a navíc slouží také pro návštěvníky nemocnice Atlas),

-vybudování nové přístupové silnice pro potřeby Svitu a ostatních firem, aby se těžké nákladní automobily nemuseli motat "mezi lidmi",

-vymezení nových hranic areálu podniku a vybudování nových vrátnic,

-rekonstrukce a upravení komunikací v areálu.

Využití ostatních uvolněných budov už také jednoduché nebude. Je to dáno především tím, že bylo stavěny pro výrobní účely a jejich další užíváni bude pravděpodobně vyžadovat rekonstrukci a změnu vnitřního členění, ale také tím že jsou majetkem Svitu. V některých budovách již dnes funguje několik obchodů (řeznictví, textil, obuv atd.) a tímto smerem se pravděpodobně bude ubírat také osud ostatních. Do úvahy přichází samozřejmě také zřízení administrativních prostor a za jistých okolností také obytných.

Dá se předpokládat, že zájem a totu lokalitu situovanou v centre města bude. Záležet však bude také od celkového ekonomického vývoje regionu a země. Areál Svitu tedy nepochybně má předpoklady stát se součástí města, ale až budoucnost ukáže, zda se tak opravdu stane.

3.2Brno - restrukturalizace centrální zóny a projekt ”Jižní centrum”

Prioritou územního plánu je restrukturalizace a revitalizace území, které se nachází jižně a východně od historického jádra. Komplex hlavního nádraží v tomto území představuje bariéru rozvoje centrální zóny. Podobně jako v 19. století, kdy došlo ke zbourání městských hradeb, má město po překonání bariéry železničního uzlu ve svém jižním sektoru předpoklady pro nový územní rozvoj. Přesun hlavního nádraží do nové polohy je tedy základním předpokladem pro změnu struktury nejen centrální zóny, ale celého města.

Projekt Jižní centrum má za cíl obnovu a rozvoj zanedbaného území v centrální zóně města, tak aby zde postupně vyrostla nová městská čtvrť s přitažlivou nabídkou vybavení a služeb a také různých forem atraktivního bydlení. Řešené území o celkové rozloze cca 100 ha leží v těsné blízkosti historického jádra, přibližně mezi jižním okrajem historického jádra a autobusovým nádražím Zvonařka, na západě je vymezeno ulicí Nové sady a na východě ulicemi Dornych a Plotní (Stránský 1994).

Do Brna, které má téměř 400 tisíc trvale bydlících obyvatel, dojíždí denně asi 60 tisíc lidí za prací a 30 tisíc za službami. Brněnským železničním nádražím projde denně 72 tisíc cestujících a autobusové nádraží Zvonařka obslouží ročně 22 miliónů cestujících (Stránský 1994). Celkovou atraktivitu území má zvýšit již zmíněný přesun vlakového nádraží o cca 700 m k jihu. Současná budova hlavního nádraží bude zachována a využita ke komerčním a kulturním účelům. Poloha kolejiště nového nádraží v úrovni asi 7 m nad terénem umožní umístění potřebného technického vybavení, parkování a služeb v podnoží objektu a zároveň lepší propustnost komunikačních tras. Nové nádraží má být situováno v návaznosti na autobusové nádraží tak, aby byl umožněn jednoduchý přestup cestujících.

Mohutná komercializace a vzrůstající zájem o podnikání v centru města má za následek úbytek funkce bydlení a často také nevhodné technické zásahy v této relativně malé lokalitě. Historické jádro je vyhlášeno městskou památkovou rezervací a v zájmu města je tedy uchránění jeho jedinečné kulturní identity. Území Jižního centra bezprostředně navazující na historické jádro by mělo umožnit expanzi společenských a komerčních funkcí, pro které v historickém jádru nejsou podmínky. Tím se zvětší plochy pro smíšené funkce jádrového charakteru a historickému centru se tak výrazně odlehčí. Územní plán počítá s vytvořením nových městských obchodních tříd v ”Jižním centru” a na místě v budoucnu zrušené trati mezi Křenovou a Cejlem.

Zajímavou součástí lokality Jižního centra je historický průmyslový areál bývalé strojírny a slévárny ”Vaňkovka”. Na jeho ploše o rozloze 2,2 ha má vzniknout unikátní kulturní, vzdělávací a obchodní středisko. Komerční atraktivita území Vaňkovky je dána mimořádně vysokou intenzitou pěšího provozu a dobrou dopravní dostupností. Návrh revitalizace Vaňkovky byl prezentován na realitních veletrzích u nás i v zahraničí (Brno Business, 1/98).

Projekt Jižní centrum počítající se zásadní revitalizací a restrukturalizací by měl mít pozitivní vliv na sociálně prostorovou strukturu této lokality i celé centrální zóny. Největší změny se v tomto ohledu dají očekávat zejména v katastru Trnitá, který se v roce 1991 vyznačoval starým a nekvalitním bytovým fondem a vysokým podílem jednočlenných domácností. I když je projekt orientován hlavně na společenské a komerční funkce, počítá se zde také s novou výstavbou luxusních bytů. Počet obyvatel v řešeném území by tak stoupl na 3500 - 4000. Je zřejmé, že půjde zejména o obyvatelstvo s lepším sociálním statusem (zaměstnanci odvětví progresivního terciéru koncentrovaného v centru města).

3.3Trenčín - masové závody

V tomto případě se už jedná spíš o příklad využití bývalého průmyslového podniku v centre města jelikož jeho revitalizace už proběhla. Taktéž je třeba zdůraznit, že se nejedná zdaleka o tak velký prostro jakým je areál zlínského Svitu.

Schanerove masové závody, podobně jako mnoho dalších podobných podniků, měli po roce 1989 velké existenční problémy a protože se tyto problémy nepovedlo vyřešit podnik zanikl a jeho majetek byl rozprodán. Samotný areál masových závodů, situovaný v samotném srdci města, pak několik let chátral. Až v roce 1998 se začalo s celkovou rekonstrukcí budov a také částečnou vzhledovou úpravou. V areálu tak vznikla nová pasáž a nové obchodní a kancelářské prostory. Dnes zde tedy funguje jakési nákupní centrum a je zde také několik restaurací a hospod. Budovy průmyslového podniku se tak stali celkem pohlednou součástí středu města.