Seminární práce.

Perspektivy obchodu se státy SNS.

v Karviné 12.10.1993
ÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄ

V poslední době lze pozorovat pokles obchodní výměny mezi ČR
a východními partnery, jmenovitě s nástupnickými státy SNS. Na
uvedeném trendu se negativně podepsal rozpad jednotného trhu SSSR se
ztrátou obchodních spojení. Strukturu ZO ČR ukazuje graf1. ( viz.
přiloha ).
Z uvedených údajů je patrné, že import z SNS, představující
36.1% z celkového dovozu klesl na 23.73% v r.1991 a letos dosáhne
15.6%. Export ČR do SNS v r. 1985 představoval 33.14%, v r. 1991
13.4%. V letošním roce se pohybuje kolem 10%. Pokles vývozů do SNS se
daří kompenzovat zvýšeným obchodem s ES a ostatními státy s tržní
ekonomikou. V r.1985 se podílely na importu 25.84%. Předpoklad pro
letošní rok je 69.0 - 70.0% ( viz.graf1,graf2 ). Na poklesu vzájemného
obchodu se podepsal značný dluh RF ČR dosahující 5.14 mld. USD.
Rozložení pohledávek ukazuje tab.1.

ÚÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÂÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄs
³ Struktura pohledávek ³ částka ³
³ ³ v mld. USD³
ÃÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÅÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄ´
³ vlád. úvěr 10.11.1989 ³ 2.00 ³
³ ³ ³
³ úroky z úvěru ³ 0.24 ³
³ ³ ³
³ saldo účt. k 31.12.1991 ³ 2.203 ³
³ ³ ³
³ saldo clear. z r. 1991 ³ 0.150 ³
³ ³ ³
³ pohledávky ČR pod. ³ 0.500 ³
³ ³ ³
³ clear. RF ³ 0.049 ³
ÃÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÅÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄ´
³ celkem ³ 5.142 ³
ÀÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄáÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÙ

V otázce vládních úvěrů je vše jasné a ruská strana se zavázala je
v termínu splatit. Problém představují clearingové pladby. Podniky
počítaly se státní garancí a proto opomenuly otázku solventnosti svých
partnerů. V dnešní době, kdy v RF probíhá privatizační proces a došlo
ke změnám obchodních zákonů RF a ČR, vývozci musí své pohledávky
vymáhat sami.
18754jzh77dpu5t

Přes uvedenou skutečnost obchod s RF je pro nás velmi významný,
nebot´ celosvětová recese nutí vlády příjmat ochranářská opatření
( cla, vývozní kvóty atd. ). Proto s dalším významným nárůstem exportů
do ES a USA nelze v blízké budoucnosti počítat. Toho si je vědoma řada
naších podniků a snaží se obnovit bývalé kontakty v SNS. V některých
případech se to již podařilo. Společnost Alfa s.r.o. realizovala v RF
obchod za 450 ml.Kč. Byla podepsána smlouva o dodávkách 10 700 motorů
Liaz za 93.7 ml USD. Na uvedených transakcích je nepodstatnější to, že
platby jsou realizovány předem.
K rozšíření obchodní výměny by prospělo konstituování Rusko
- české obchodní banky, která by mohla na sebe převzít část agendy
různých komisí a tím zprůhlednit vzájemné obchodní vztahy. Rozvoji
obchodu také brání neexistence smluv o vzájemné ochraně investic
a ochrany před dvojím zdaněním. Chybí i podrobnější informace o trhu v
SNS.
České firmy by se měly také zamyslet i nad cenami svých výrobků
na ruském trhu, jinak mohou být vytlačeny levnými výrobky z Číny,
J.Koreje, ale také Turecka, Itálie, Německa. Snížení cenové hladiny
výrobků lze docílit navázáním přímých obchodních vztahů. V praxi se
většina obchodů realizuje pomocí zprostředkovatelů, čímž cena značně
roste viz. tab.2.

ÚÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄs
³ výrobce sprostřd- prodej na sprostřed- prodej na prodejce³
³ -kovatel 1 burze 1 -kovatel 2 burze 2 ³
ÃÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄ´
³přirážky ³
³k ceně 35% + 25% + 40% + 30% + 50% ³
ÃÄÄÄÄÄÄÄÄÄÂÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄ´
³a ³ cena + 180% + 200% ( pokrytí rizika inflace ) ³
ÀÄÄÄÄÄÄÄÄÄáÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÙ

( Viz. Komersant č. 86. ).

Výsledkem je, že naše výrobky, ve srovnání s obdobnými, jsou v průměru
o 10 - 20% dražší, a tím i méně prodejné.
Při navazování přímých kontaktů je potřebné zjistit solventnost
a spolehlivost partnerů. Požadované informace lze získat
prostřednictvím OZ RF v ČR, Obchodní komory - východ nebo ČSOB.
K zamezení obchodního rizika je zapotřebí se s partnerem dohodnout
o platbě předem. To je však možné jen výjimečně u velkých podniků
majících přístup k devizám. Je proto vhodné se pojistit bankovní nebo
platební zárukou zajišt´ující proplacení v případě platební
neschopnosti partnera se stanovením příslušných sankcí. Další možností
je bártrový obchod. Zde je největší překážkou různost technických
norem, nedostatečná kvalita zboží, ale i ochranářské tendence.
Mezi exportně nejperspektivnější výrobky na ruském trhu jsou
investiční celky v oblasti potravinářství a dopravních prostředků.
U spotřebního zboží je situace obtížnější, nebot´ ruské banky jen
velmi omezeně poskytují, na tento druh výrobků, platební záruku.
Naději na její získáni mají výrobky dětské konfekce, hygienické
potřeby. Podíl jednotlivých komodit na dovozu a vývozu ukazují grafy
3 a 4. Z nich je patrné, že rezervy jsou v potravinářské produkci
a u hotových výrobků jejíž export do SNS by bylo možné zvýšit. Tím by
se do jisté míry mohla řešit otázka zemědělských přebytků a výrobků
z nich.
zp754j8177dppu

K obchodně nejvýznamějším regionům patří velká města, jako Moskva,
St.Peterburg, Kyjev atd. Těžiště obchodních aktivit západních firem se
postupně přesouvá na západní Sibiř, nebot´ zde jsou podniky mající
relativní dostatek devizových prostředků.
Rovněž se nabízí možnost kapitalizace našich nedobytných
pohledávek v SNS. Velký zájem projevil koncern Škoda - těžká technika,
Liaz a některé další. Naše vláda se k podobným aktivitám staví zatím
velmi opatrně.Je to dáno především nestabilní politickou situací.
Zvláště po posledních volbách.
Z ekonomického hlediska by přenesení energeticky náročných
výrob do oblastí s kvalifikovanou a lacinou pracovní silou, do
blízkosti surovin a energetických zdrojů bylo nesporným kladem.
Pracovní síla v Rusku je v těžkém průmyslu pětkrát lacinější než
naších pracujících. Cena surovin, v případě nákupu za místní měnu od
tamních dodavatelů, nižší než na světových trzích. Blízkost

Značné by se snížily dopravní náklady

A to i v oblasti spotřebního zboží.

Nárůst vývozů do zemí s vyspělou tržní ekonomikou má řadu úskalí.

Mezi hlavními problémy naších exportérů, patří insolventnost
partnerů. Z druhé strany jsou překvapeni velkým množstvím levných
výrobku z vytlačující naší produkci z ruského trhu. Porovnáme - li ceny
naších výrobků s cenami produkce uvedených států na moskevské zbožové
burze. tab. č.1.

Hlavní příčinou je několikastupňová organizace distribuce výrobků
na trhu.
Prvý stupeň představují exportně - importní organizace, kterých
působí na ruském trhu kolem 20, majících monopol v oblasti dovozu
a vývozu. "Privatizace" se jejich činnosti příliš nedotkla. Ty
prodávají dovezené výrobky na tvz. centrálních burzách v Moskvě,

St.Peterbugu, Kyjevě, Novosibirsku atd., ke dnešnímu dni je jich
zaregistrováno kolem 18, dalším zprostředkovatelům prodávajícím zboží
na tvz. místních burzách, které jsou v každém větším městě. Teprve
pak se výrobky dostávají na pulty prodejen.

Z uvedeného je patrné, že cena stoupne téměř dvojnásobně. A tím
jsou české výrobky vytlačovány z ruského trhu, nebot´ na rozdíl od
českých firem zahraniční navazují přímá obchodní spojení s prodejci.

Před navázáním obchodních styků je však potřeba důkladně se
obeznámit platební schopnosti partnera, nebo najít výrobky vhodné pro
český trh a obchodní platby uskutečňovat pomocí bártrové směny. Tak
obchodují zahraniční firmy. Případně investovat do nemovitostí či
přímého nákupu podniků. Nedávno přijaté zákony posledně uvedené
transakce umožňují čehož využívají firmy z Thaj - wanu, J.Koreje,
Německa. USA a další. Jako příklad lze uvést odkoupení tabákových
závodů firmou Morris, textilních podniků italskými a tureckými
korporacemi, výstavbu obuvnického závodu Bat´a v Kyjevě atd. Podobná
nabídka byla učiněna i vládě ČR. Avšak jednání však k uspokojivým
výsledkům nedospěla.

I když se přímé investice do podniků se zdají být
velmi riskantní, vzhledem k situaci v Rusku, jsou výhodnější než
systém přímých plateb prostřednictvím bank. A to z několika důvodů.

Většina partnerů nemá dostatečné množství valut pro splnění svých
závazků. Musí se proto žádat banky o poskytnutí úvěrů. Podle
obchodního zákona banka musí nejpozději do měsíce dlužnou částku
vyplatit v příslušné valutě,pokud ji nemá, což je nejčastější
případ,vyplatí ji v rublech podle aktuálního kurzu. Ty jsou převedeny
do centrální banky, nebo její pobočky, a směněny na příslušnou valutu.
Uvedený postup může trvat i několik měsíců. Při průměrné měsíční
inflaci 180% dochází k znehodnocení rublu a poškození dovozce.

Tomu napomáhá i vysoká inflace dosahující 180% měsíčně.

Vzhledem k vysoké zadluženosti a nedostatku valut byla 25.11.1992
přijata směrnice MF Ruska o hospodaření s valutami. Podle ní místní
banky mají povinnost prodat za aktuální kurz 70% svých devizových příjmu
do centrální banky. Podnikům se ukládá veškerá valutové příjmy ukládat
na zvláštní účty filiálek centrální banky. Jako kompenzaci je jim
vyplacena adekvátní částka v rublech. Takto získané valuty centrální
banka využívá k splácení zahraničního dluhu a pro nákupy zvláštního
určení. Většinou se jedná o nákupy potravin,léků,strojního zařízení a
některých druhů spotřebních výrobků. Licence na dovoz uvedeného zboží
jsou vydávány na základě konkursu výše uvedeným organizacím.

Výsledkem je monopolizace zahraničního obchodu.

Uvedená opatření sice poskytla MF prostředky pro splácení úvěrů, ale
způsobila naprostý nedostatek valut, a tím i stagnaci obchodní výměny.
Po značné kritice byla přijata novela uvedené směrnice. Podle ní se

výrobcům ponechává 15% jejich devizového příjmu k volné
dispozici. Místním bankám se ponechává 30% deviz pro vlastní potřebu.

Jednou z možností jak upevnit postavení naších výrobců a oživit
vzájemnou obchodní výměnu je obejít uvedený řetězec.Vyžaduje to však
pečlivou přípravu spojenou s najitím vhodného partnera, investice pro
vybudování obchodní sítě a najití vhodných výrobků pro prodej u nás.
Čekat na úplnou normalizaci poměrů by
Obchodně zájmovou oblastí se proto stává, kromě tradičních oblastí,
zóna volného obchodu ve Vladivostoku, Kaliningradu, západní Sibiře.
Nebot´ firmy působící v uvedených oblastech mají relativní dostatek
valut.

Naše podniky by uvedený
trend neměly zmeškat. V opačném případě můžeme zjistit, že trhy v SNS
budou pro nás uzavřeny.

Použitá literatůra :

1. Hospodářské noviny, č.105,201,210,213,r.1993
2. Marketing a managment, Kotler a kol.,r.1993
3. Marketing, skripta pro VŠB,r.1991
4. Finance a úvěr, č. 4,6,r.1993
5. Profit, č. 28,r.1993
6.Koměrsant, č.86,r.1992