Referaty
Anglictina
Biologie
Chemie
Dejepis-Historie
Diplom-Projekt
Ekonomie
Filozofie
Finance
Fyzika
Informatika
Literatura
Management
Marketing
Medicina
Nemcina
Ostatni
Politika
Pravo
Psychologie
Public-relations
Sociologie
Technologie
Zemepis-Geografie
Zivotopisy


 

Téma, Esej na téma, Referátu, Referát, Referaty Semestrální práce:

Vznik, etapy a hl. rysy vývoje sv. hospodářství. Charakteristika současného stavu sv. hospodářství

Vznik, etapy a hl. rysy vývoje sv. hospodářství. Charakteristika současného stavu sv. hospodářství

Procesy v mezinárodním obchodě, které vyústily do integračních snah = základ světové ekonomiky.

Světová ekonomika = organismus jednotlivých nár. ekonomik, které jsou na sobě závislé, prostřednictvím TRHU jsou spolu svázány a tvoří jeden celek.

TRH v různých oblastech nakonec sjednocuje hospodářství celého světa.

Světová ekonomika (jako samostatná vědní disciplína): zkoumá jevy a zákonitosti světového hospodářství, které vzniklo teprve v minulém století, nejen na úrovni ekonomické, ale i na úrovni hlavních tendencí výroby. Koncentruje se na mezinárodní ek. vztahy, jež v oblastech výroby, rozdělování, směny a spotřeby propojují národohospodářské celky. Historicky se začala formovat jako teorie mezinárodního obchodu (MO) a v pol. tohoto století, komplexněji SE.

SVĚTOVá EKONOMIKA A VÝVOJ SVĚT. HOSPODáŘSTVí

  • součást obecné ek. teorie

  • zabývá se ek. vztahy v mezinárodním měřítku

  • zkoumá zákl. tendence svět. hospodářství - zobecňuje a formuluje je

  • výchozí kategorií je svět. hospodářství (= komplex nár. ekonomik) - patří sem veškeré ek. vazby mezi nár. ekonomikami

  • předpoklad vzniku: existence relativně samostatných (ekonomicky a vlastnicky oddělených) nár. celků + vytvoření MDP 57156pbq97ceh1y

  • vznik: první třetina 19. století

Rozlišujeme: SE - svět. ek. jako vědí disciplína

SH - svět. hosp. jako předmět zkoumání a zákl.kategorie SE

STRUKTURA SVĚT. HOSPODáŘSTVí

  • podle ek. úrovně

  • Rozvinuté TE

    • 28 nejvyspělejších zemí světa be156p7597ceeh

    • G7 - 7 nej-zemí podle GDP: USA, CAN, JAP, SRN, GB, FR, I- mají 44 % podílu na svět. HDP

    • ostatní RTE: 11 %; 22 zemí (země záp. Evropy, Austrálie, asijští tygři, Singapur, Taiwan, Hongkong

    1. Rozvojové EKO

    • asijské země II. generace - Thajsko, Indonésie, Malajsie, Filipíny

    • LA země (nově industrializované) - Brazílie, Argentina, Mexiko, Chile

    • nejméně vyspělé rozvojové země - Afrika, Haiti

    1. Ostatní země, kde probíhá vývoj

    • Turecko, Malta, Kypr

    VZNIK SVĚT.HOSPODáŘSTVí

    2 PŘEDPOKLADY

    1. rozčlenění společnosti na relativně výrobně uzavřené, ek. samostatné spol. celky, vázané na určité území - státy

    2. přeměna společenské dělby práce na mezinár. dělbu práce, později ve svět. dělbu práce (tzn. že nejdříve se výrobci specializovali na určitý druh výroby podle klima. podmínek, později více vliv ek. podmínek (rozvoj tech., vědy...), výroba větší než potřeba Þ na ostatní trhy. MDP vytváří vzájemnou závislost výrobních celků a vztahy mezi nimi. Malé hosp. celky se musí intenzivněji zapojovat do MDP, být otevřenější.

    4 ETAPY

    1. etapa (třetí 1/3 19 stol.)

    • rozvoj vědy a techniky - využití ve všech nár. ekonomikách

    • společným základem vývoje: systém volného podnikání, soukromého vlastnictví, mezdní práce Þ kapitalismus

    • rozvoj výr. faktorů v národním a mezinárodním měřítku (MDP)

    • silné země si podmaňovaly ty slabší, kolonie, koloniální dělba práce, neekvivalentní směna mezi mocností a kolonií

    1. etapa

    • SE - vzniká jako Světová tržní (kapitalistická) ek. , rozvoj této EK Þ rostoucí nár. i mezinár. rozpory o znovurozdělení kolonií, sociální rozpory vyústěné v 1. svět. válku, soc. revoluce SSSR

    1. etapa

    • mezi válkami STKE

    • soc. experiment v SSSR, ještě ne svět systém

    • rozpory mezi vítězi WW1, hosp. krize, krize koloniální Þ WW2

    1. etapa (WW2 – 80. – 90. léta)

    • po válce se SE rozdělila na 2 soustavy: svět. tržní kapitalistické ekonomiky a socialistický svět (do 60. let relativní růst, pak kritické období)

    • SH - se vytvářelo překonáváním protikladů a rozporů mezi těmito 2 součástmi. Dříve představa, že social. část bude sílit a nabude převahy nad kapital. č., ale reálný rozvoj vedl k jejímu oslabení a postupnému rozpadu. Vznik světového hospodářství jako celku vyplývá z rozvoje výroby (tech. pokrok, který překračuje nár. hranice a vede k internacionalizaci výr) Þ heterogenní celek (má různorodé součásti).

    VÝVOJOVÉ ETAPY SVĚTOVÉHO HOSPODáŘSTVí

    1. etapa

    • poslední třetina 19. století - formování

    • poč. 20. století - koloniální soustava, končí období zlatého standardu, SH tvoří jednotnou soustavu

    • sílí rozpory mezi zeměmi a soc. problémy

    • meziválečné období - krize koloniální soustavy

    • Rusko-socialistická revoluce - 1/6 hospodářství se vyvíjí jinak než zbytek světa

    1. etapa

    • do r. 1989

    • SH se rozpadá - kapitalistická x socialistická EKO

    • úplný rozpad koloniální soustavy

    • strukturální krize - 1973 - Izrael x Arábie - ropa à embargo na vývoz ropy

    • zpomalení ekonomického růstu

    • vznik tzv. petrodolarů (americké peníze za vývoz ropy)

    • 1979 - druhá ropná krize ceny ropy stouply 3 x (34 $/barel); nejvíce to postihlo země, které nezměnily ek. strukturu (závislost na palivech) à ropný antišok (10 $)

    • potravinová krize: 1974 v Asii à Africe; stoletá neúroda à SUROVINOVá KRIZE - dočasný nedostatek surovin

    • počátkem 70. let - všeobecná měn. krize, zlatý dolarový standard à dolarový standard

    • 80. léta - krize CE, stagflace

    1. etapa

    • 90. léta

    • globalizace

    • potřeba mezinár. spolupráce

    z pohledu stupně ek. vývoje můžeme SH rozdělit na : hospodářství

    1. rozvojových zemí

    2. zemí těžící ropu + nově industrial. zemí

    3. transitní ekonomiky ČR

    4. vyspělých zemí

    SH

    • není pouze souhrn nár. hosp. ale hlavně PROPOJENOST mezi nimi, ek. vazby, vzáj. závislost

    • poznatky o SH se využívají v hospod. polit. praxi, k ovlivňování změn v zapojení n.hospod. dané země do mezinár. měn a fin. mechanismů, ale i k ovlivňování rozvoje vnitř. nár. hosp.

    RYSY Svět.E :

    • míra otevřenosti - měří s podílem ZO na HDP, dnes již zcela uzavřené ekon. Tzv. AUTARKIE neexistují

    • svět.trh - na něm se vytváří mezinár.obchod , potíže(objektiv.-dopravní náklady, subj. - cla, restrikce, diskriminace), MO předpokládá vytváření svět.ceny.

    • Světové peníze - funkci mají měny jednotlivých států s rozhodujícím postavením na trhu, jiné země připustí fungování cizí měny na vlast. Území....tzv. konvertibilita nár. měn nebo dolarizace své ekonomiky

    Charakteristika ek. úrovně podle: HDP na obyvatele, zapojení země do MDP, dosažený stupeň industrializace, vybavenost výrobními zdroji, kapitálem, výr. struktura

    DNES Prohlubování Diferenciačního procesu (vyspělé proti rozvojovým)= rozevírání tzv. ekon. nůžek

    ukazatele: HDP na obyvatele, časové zpoždění,… globální problém lidstva, sever proti jihu atd.

    Globalizace

    = rozsáhlý proces – kladné i negativní důsledky, připravena koncepce řešení globalizačních problémů, vycházející z těchto tři bodů:

    • Navrhované řešení musí být komplexní – musí být zapojeny všechny subjekty působící v rámci světového hospodářství (mezinárodní organizace – MMF, Světová banka, Světová obchodní organizace), jed. státy, soukromé subjekty (tranonanionální korporace TNK).

    • Vytvořit normy pro chování subjektů, standardy pro poskytování dat.

    • Je možné řídit jen v případě, že světové ekonomiky budou prosperovat (stabilita).

    Mezinárodní obchodní vztahy

    = vztahy mezi ekonomickými subjekty, které působí ve světovém hospodářství, mají zbožní charakter (podmíněny: mezinárodní peníze, trh a měnová soustava)

    Formy MEV:

    • Mezinárodní pohyb zboží (mezinárodní obchod)- příčiny , abs. a komparativní výhody, příčiny rozmachu MO po 2.sv. válce, komoditní a teritoriální struktura MO (podíl jednotlivých zemí na MO)

    • Mezinárodní pohyb kapitálu.

    • Mezinárodní pohyb pracovních sil – příčiny, důsledky (odkud, kam), pohyb odborníků.

    • Mez. pohyb služeb = poskytování či dovoz služeb – doprava, finanční služby.

    • Mez. pohyb vědecko – technických poznatků = příčiny, země, důsledky, spojené s pohybem pracovních sil, zboží a služeb.

    + mezinárodní pohyb kapitálu

    = vývoz (dovoz určité hodnoty, která se má v různých formách v cizině zhodnotit více, než by se zhodnotila v zemi domácí