Chování spotřebitele a formování poptávky

1. Cíl spotřebitele

2. Kardinalistická teorie užitku a tvorba poptávkové křivky, Gossenovy zákony

3. Ordinalistická teorie užitku a tvorba poptávkové křivky

4. Elasticita poptávky

5. Tržní poptávka 22237mny25jrh3m

ad 4.1 – Cíl spotřebitele

• výchozí je strana poptávky; trhem spotřebitelů je trh výrobků a služeb – zde určují, co se bude vyrábět (prostřednictvím svých peněžních hlasů)

racionální spotřebitel – má zájem o maximální uspokojení svých potřeb; maximalizuje svůj užitek, ale vzhledem k nákladům

• mezní náklady (marginální, dodatečné) = MC = dodatečné N spojené např. s další konzumací nr237m2225jrrh

MC

10MC = P = AC (průměrné N = average cost)

Q

užitek (utility)

= subjektivní pocit uspokojení plynoucí ze spotřeby jednotlivých statků – vyjadřuje příjmy ze spotřeby

ad 4.2 – Kardinalistická teorie užitku a tvorba poptávkové křivky, Gossenovy zákony

• užitek považují za přímo měřitelnou kategorii

• velikost užitku = cena, kterou je spotřebitel ochoten zaplatit

= množství zboží, kterého jsme ochotni se vzdát, abychom dostali požadovaný výr. (N OP)

- cena vyjádřená v penězích

total utility – celkový užitek – vyjadřuje celkovou úroveň uspokojení; je závislý na množství spotřebovaných statků, jejich vlastnostech, kvalitě, ale i na subjektivním vztahu spotřebitele k danému výrobku

• celkový užitek s rostoucí spotřebou roste

marginal utility – dodatečný užitek – vyjadřuje, o kolik vzroste celkový užitek, jestliže se množství spotřebovávaného zboží zvýší o jednotku

• závislý na intenzitě potřeby a na disponibilním množství

• platí zákon klesajícího mezního užitku = tzv. 1. Gossenův zákon:

„Mezní užitek má s růstem objemu spotřebovávaného zboží tendenci klesat.“

TU30MU

2210

20 6

16 4

10 2

1

QQ

TU = maximální částka, kterou je spotřebitel ochoten zaplatit; získáme ho jako součet MU

U = f (Q)…užitek je funkcí spotřebovávaného množství

∆ TUd TU

MU = ∆ Q = d Q

MU > P… Q roste (dáme si další)

MU < P… Q klesá

MU = P … optimální spotřeba- týká se trhu jediného výrobku

• spotřebitel je v rovnováze, jestliže v rámci svého rozpočtového omezení a při daných cenách nemůže svůj celkový užitek zvýšit tím, že ztrátu jednoho zboží nahradí zvýšením množství zboží jiného

• máme-li více variant (jízda tramvají x jízda Jaguárem), zjišťujeme MU na 1 Kč

na trhu více výrobků platíMUx = MUy=>MUx = Px

Px PyMUy Py

• 2. Gossenův zákon = zákon rovnosti MU

• racionálně jednající spotřebitel zvyšuje objem nákupu určitého zboží až do bodu, kdy se mezní užitek poslední peněžní jednotky vynaložené na jeho nákup rovná meznímu užitku poslední peněžní jednotky vynaložené na nákup všech ostatních statků

2 * MUx =MUy

2 * Px Py růst Px => menší poměr => omezení nákupu daného zboží => růst MU

• při růstu ceny určitého zboží vede k obnovení rovnováhy spotřebitele pokles objemu nakupovaného zboží a naopak

Odvození křivky poptávky D

- na změnu ceny reaguje spotřebitel ↑ nebo ↓ nákupů => se změnou ceny se mění i objem poptávaného množství

MU P

P₃ MC₃P₃

P₁ MC₁P₁

P₂ MC₂P₂D

Q₃ Q₁ Q₂ Q Q₃ Q₁ Q₂ Q

• křivka poptávky je totožná s křivkou klesajícího mezního užitku

ad 4.3 – Ordinalistická teorie užitku a tvorba poptávkové křivky

• užitek není považován za přímo měřitelný

• můžeme porovnávat užitek z různých výrobků, ale nemůžeme říci o kolik užitek roste apod.

• můžeme tvořit preferenční stupnice

rysy spotřebních preferencí:

1. úplnost srovnáníX > Y Ú X < Y Ú X = Y

2. tranzitivita – jestliže preferuji statek X před Y a zároveň statek Y preferuji před statkem Z, potom lze předpokládat, že preferuji statek X před statkem Z

3. nepřesycení – více je lépe

IC = indiferenční křivky = množina kombinací statků X a Y se stejným TU

• soubor indiferenčních křivek lišící se svým užitkem se nazývá indeferenční mapa

• tvar IC je klesající konvexní – je dán zákonem klesajícího mezního užitku

• zákon substituce – čím méně má spotřebitel zboží X v relaci ke zboží Y, tím více jednotek zboží Y je ochoten obětovat, aby získal dodatečnou jednotku X

šunka

(dkg)směr spotřebitelských preferencí

IC₃

IC₂

IC₁

- jestliže při stejném užitku množství statku X

sýr (dkg) roste, množství statku Y klesá

mezní míra substituce ve spotřebě = MRS_C = poměr, v němž je spotř. ochoten zaměňovat statek Y za statek X,

aniž se mění užitek

MRS_C = - Δ Y / Δ X = MU_X / MU_Y

U = konstantní

YMU_X = ΔTU / ΔX => ΔTU = MU_X * ΔX

YA- MU_Y = ΔTU / ΔY => ΔTU = - MU_Y * ΔY

ΔY B

IC=> ΔX * MU_X = - ΔY * MU_Y

směrnice příslušné tečny

=> - d Y / d X = MU_X / MU_Y

X ΔXX - lze používat v absolutní hodnotě

Zvláštní případy indiferenčních křivek

1. Dokonalé substituty (1 jablko uspokojí člověka jako 2 hrušky)

H

- směr spotřebitelských preferencí

JMRS_C = 2(2:1)

2. Dokonalé komplementy (koupím-li si lyžařské boty, musím si koupit i lyže a naopak)

L

- zde není splněno „více je lépe“

3 IC₃- na vertikále je IC nekonečně vysoká, na horizontále = 0

2IC₂

1IC₁

B

1 2 3

3. Nedokonalé substituty (káva – čaj)4. Nedokonalé komplementy (káva – šlehačka) => neostré L

K K

Č Š

5. Neutrální zboží (whisky – rum (který nepiji)) 6. Nežádoucí zboží (hrachovka – nemám v ní rád česnek)

WH

- chci-li zvýšit U, dám

si další W a je jedno,

kolik rumu

RČ – nežádoucí zboží

7. Změna preferencí (přehnané pití alkoholu)

zóna 1 zóna 2

Linie příjmů (BL)

• spotřebitel je omezen finančními prostředky

• zobrazuje všechny maximálně dostupné kombinace rozdělení důchodu spotřebitele na nákup 2 statků

YI = P_X * X + P_Y * Y

YA

ΔY B- leží-li bod na BL – spotřebováváme celý důchod

BL- leží-li bod uvnitř Δ, nevyužíváme celý důchod

X ΔXX

- mezní míra substituce ve směně MRS_E = - d Y / d X = P_X / P_YI = konstantní

= poměr, v němž spotřebitel může směňovat statky X a Y na trhu při vynaložení celého důchodu

P = ΔI / ΔXΔX * P_X = - ΔY * P_Y=> - ΔY / ΔX = P_X / P_Y

Rovnováha spotřebitele

Arozpočtové omezení

E

Y_EIC₃- preferujeme „více je lépe“ (nechceme bod A ani B, ale E,
IC₂ neboť leží na IC₂)

BIC₁

X_E

MRS_C = MRS_E=>- d Y / d X = MU _X / MU_Y = P_X / P_Y v E

U a I = konstantní

=> MU _X / P_X = MU_Y / P_Y…rovnost MU/Kč (kardinalistická teorie)

Odvození křivky poptávky – musíme zjistit, jaký vliv má změna ceny na rovnováhu spotřebitele a tím na Q

Y zboží, které bude poptávat;při změně ceny pouze jednoho zboží se mění sklon

Alinie příjmu

EBL₁

IC₃
IC₂

BIC₁

X₃ = Q₃ X₂ = Q₂ X₁ = Q₁X

P_X - měním cenu statku X (ceteris paribus) – Y zůstává stejné

P₃

P₂

P₁

D

Q₃ Q₂ Q₁X (Q_X)

ad 4.4 – Elasticita poptávky (příp. pružnost, citlivost)

1. Cenová elasticita poptávky = procentní změna poptávaného množství ku procentní změně ceny

P

E = % Δ Q_D / % Δ P

ΔP

D

ΔQQ

Δ P ~ 1 %ΔQ ~ 1 % … jednotkově elastická poptávka 1-E

ΔQ > 1 % … cenově elastická poptávka E

ΔQ < 1 % … cenově neelastická poptávka NEEL

P P P

202020

10 D1010

20 40Q20 60 Q20 30 Q

TR₁ = 20 * 20 = 400TR₁= 20 * 20 = 400TR₁ = 20 * 20 = 400

TR₂ = 10 * 40 = 400TR₂ = 10 * 60 = 600TR₂ = 10 * 30 = 300

=> 1-E=> E=> NEEL

Q₂ – Q₁P₂ - P₁

E_D = Q₁ + Q_{2 :} P₁ + P₂ - možno v absolutní hodnotě= 1 => 1-E

2 2> 1 => E

< 1 => NEEL

berličky:

1. výrobky LUXUSNí (elastické) x ŽIVOTNĚ NEZBYTNÉ (neelastické)

2. existence substitutů – má-li výrobek substituty, je elastický a naopak (zdraží se rum, budeme pít vodku)

3. poměr výdajů vzhledem k našim celoročním výdajům – malý poměr => neelastické

4. čas – s časem roste E

Př.: výrobky Jaguár, Porsche

• pro 99 % lidí luxusní výrobky => E, ale existuje segment trhu s vyššími příjmy – a zde je to vůz životně nezbytný (jeho vlastnictvím dáváme najevo společenské postavení) => NEEL

• luxusní vozy nemají substituty

• pro tento segment trhu neznamená nákup luxusního vozu velký výdaj z ročního rozpočtu => NEEL

• růst ceny

Př.: veksláci – v dnešní době se již nevyskytují, neboť není poptávka po jejich službách – máme totiž legální možnosti

Př.: drogy

• pro narkomany životně nezbytné => NEEL

• nemá substituty => NEELP S´ S 

• poměr výdajů vzhledem k celkovým ročním

• výdajům je velký, ale to není až tak podstatné E´

P_E ´

• v důsledku zákonných opatření poklesne nabídka

=> vzrostou ceny – a tím i zisky překupníkůP_EE

• z ekonomického hlediska je základ v poptávceD

(jako u veksláků) – je třeba drogy zlegalizovat (snížení

zisků překupníků, legální nákup) => pokles poptávky

Q_E´ Q_EQ

Př.: zemědělská produkce

• životně nezbytná, bez substitutů => NEEL

• růst nabídky (dobrá úroda) -> příjmy se sníží – jsme na tom hůře

=> zemědělci chtějí neúrodu (nechávají např. 1/3 půdy odpočinout => vyšší zisky + navíc např. dotace od EU za ekologii => vydělají 2x

Př.: cigarety, benzín – životně nezbytné (cigarety pro kuřáky), bez substitutů - NEEL

• snížení nabídky => růst cen => vyšší zisky – špatné

Př.: McDonald´s – E=> (relativně) nízké ceny => vyšší zisky

• tvar poptávky nemusí vždy vyjadřovat odpovídající elasticitu (zjišťujeme např. přes celkové příjmy TR)

P₁ = 3 E_D > 1

P₂ = 2E_D = 1

P₃ = 1 E_D < 1

E zjistíme přes celkové příjmy (TR)

123

směrnice křivky – matematicky tg φ = změna proměnné na ose x (k = 0,5 => jestliže x vzroste o 1 jednotku, y se změní o 0,5 jednotky)

k > 0 … rostoucí

k < 0 … klesající

k = 0 … rovnoběžná s osou x absolutní hodnota směrnice = sklon

Dokonalá elasticita Nedokonalá elasticita

P P

E_D = 0

E_D = ∞

DD

Q Q

• při dané ceně se prodá jakékoliv množství - při jakékoliv ceně se prodá stále stejné množství zboží
  produkce

• změna poptávaného množství je způsobena
  jinými faktory než cenou

2. Důchodová elasticita poptávky = procentní změna poptávaného množství ku procentní změně důchodu

E_D > 1 … procentní změna důchodu vyvolá mnohem větší procentní změnu poptávky

E_D < 1 … procentní změna důchodu vyvolá mnohem menší procentní změnu poptávky

• u luxusních výrobků značně vysoké E (s růstem důchodu roste spotřeba luxusního zboží rychleji)

• u základního zboží hovoříme o záporné E

3. Křížová elasticita poptávky = procentní změna poptávaného množství určitého zboží ku procentní změně ceny jiného zboží

• u substitutů kladná, u komplementů záporná

Elasticita nabídky = E_S – obdoba E_D

• stejný vzoreček, stejné dokonalá, nedokonalá elasticita

• závisí na: rozsahu výroby (jak se může výroba rozšířit), omezení výroby ze strany státu (tržby), možnostech a nákladech na skladování, charakteru technologie, časovém horizontu

ad 4.5 – Tržní poptávka 22237mny25jrh3m

• horizontální součet individuálních poptávkových křivek

• vliv změny ceny určitého zboží na jeho poptávané množství -posun po křivce tržní D - se projevuje jednak změnou individuální D jednotlivých spotřebitelů a současně změnou počtu spotřebitelů