Základy nabídky a poptávky

Nejlepší způsob, jak ocenit důležitost ekonomiky, je začít se základy nabídky a poptávky. Analýza nabídky a poptávky je základní a výkonný nástroj, který může být aplikován na širokou škálu zajímavých a důležitých problémů. Pár jich vyjmenujme: pochopení a předpovědění, jak měnící svět ekonomických podmínek postihne trh cen a výroby, zhodnocení vlivu cenových kontrol parlamentu, základní mzda, cenová podpora, stimulace pro výrobu, rozhodování o tom, jaké budou daně a poplatky, tarify, zásahy dovozních kvót na spotřebitele a výrobce.

Začneme s tím, jak se křivky nabídky a poptávky používají k vysvětlení tržního mechanismu. Bez státních intervencí (např. uvalení cenové kontroly nebo nějaká další politika regulací), se nabídka a poptávka dostane do rovnováhy, aby určovala tržní cenu zboží, služeb a celkové množství výrobců. Uvidíme, jak cena a množství záleží na speciálních charakteristikách nabídky a poptávky. Budeme se také zabývat změnami nabídky a poptávky v závislosti na tom, jak nabídka a poptávka responduje s ostatními ekonomickými proměnnými, jako například agregátní ekonomické činnosti, pracovní ocenění atd., které se sami o sobě mění. Předtím však budeme diskutovat o charakteristikách nabídky a poptávky a o tom, jak s tyto charakteristiky odlišují v jednotlivých trzích. Dále již můžeme začít používat křivky nabídky a poptávky k pochopení různorodosti jevů - proč ceny některých základních komodit nepřetržitě klesali během dlouhého období, proč dochází k nedostatkům v jistých trzích, proč oznámení plánů do budoucnosti parlamentních předpovědí o ekonomických podmínkách může ovlivnit trhy již předtím, než vejdou v platnost.

Kromě pochopení, jak tržní cena a množství jsou determinovány a jak vlivem času mohou lišit, je také velmi důležité se naučit, jak mohou být kvantitativně analyzovány. Uvidíme, jak jednoduché kalkulace (a někdy trochu více detailní kalkulace) mohou být použity k analýze a k předpovědi vývoje tržních podmínek, jak trh reaguje na kolísání domácí a mezinárodní makroekonomiky a jak reaguje na účinek vládních nařízení. Zkusíme to demonstrovat na několika příkladech a doporučujeme vám projít si cvičení na konci kapitoly.

Tržní mechanismus

Začněme přímým pohledem na základní graf nabídky a poptávky na obr. 2.1. Vertikální osa ukazuje cenu zboží (P), zadané v jednotkách dolarů. Toto je cena, kterou prodávající obdrží za poskytnuté množství a kterou zaplatí nakupující za poskytnuté množství, které poptává. Horizontální osa ukazuje celkové poptávané a nabízené množství (Q), které je udané číslem jednotky za periodu.

Křivka nabídky S ním říká, jak moc jsou výrobci ochotní prodat za určitou cenu, kterou obdrží na trhu. Křivka stoupá nahoru, protože čím je vyšší cena, tím více firem je schopno a ochotno vyrábět a prodávat. Např. vyšší cena může umožnit existující firmě rozšířit jejich roční míru produkce rychleji pomocí náboru dalších pracovníků (za větší poplatky od firmy) a nebo v pohledu do budoucna pomocí rozšíření jejich podniku. Vyšší cena může stejně tak působit na vstup nových firem na trh, což se odráží ve vyšších výdajích díky jejich nezkušenosti. Předtím by mohly shledat vstup na trh neekonomickým z důvodu nižších cen.

Obrázek 2.1 - nabídka a poptávka

Trh se vyčišťuje při ceně P₀ a množství Q_0. Při vyšší ceně P₁ se rozvíjí nadbytek, takže cena klesá. Při nižší ceně P₂ se jedná o nedostatek a cena na sebe strhává moc.

Křivka poptávky D nám říká, kolik jsou spotřebitelé schopni koupit za určitou cenu jednotky, kterou musí zaplatit. Křivka klesá dolů, protože spotřebitelé jsou většinou připraveni více nakupovat, když je cena nižší. Např. nižší cena může povzbudit zákazníka, který si již zboží koupil, aby konzumoval větší množství anebo umožní dalším zákazníkům koupit si zboží, které si předtím nemohli dovolit.

Tyto dvě křivky poptávky a nabídky se protínají v tzv. rovnovážném bodě (nebo také v bodě vyčišťující trh). Při této ceně (P₀) se nabízené a poptávané množství rovná (Q₀). Tržní mechanismus má tendenci ve volném obchodě měnit cenu do té doby, než dochází k vyčišťování trhu (dokud se nabízené a poptávané množství nerovná). V tomto bodě nedochází k nedostatku a ani k přebytku nabídky, takže není vyvíjen další tlak na změnu ceny. Nabídka a poptávka nemusí být vždy v rovnováze a některé trhy se nemusí rychle vyčistit při náhle změně podmínek. Trh má však tendenci, aby docházelo právě k jeho vyčišťování.

K pochopení, proč má trh tendenci k vyčišťování, představme si ceny zpětně nad úrovní vyčištění trhu - ukázka je na obr. 2.1. Potom budou zkoušet výrobci vyrobit a prodat více než budou spotřebitelé ochotni zaplatit. Přebytek se bude akumulovat a aby výrobci tento přebytek prodal nebo alespoň ochránil, bude muset snížit ceny. Eventuelně cena bude klesat, tím vzroste požadované množství a nabízené množství bude klesat až dosáhne rovnovážného stavu (P₀).

Když nakreslíme a použijeme křivky nabídky a poptávky, předpokládáme, že za danou cenu se bude vyrábět a prodávat určité množství. Toto má smysl, jen když je trh alespoň hrubě schopný konkurence. Tím myslíme, že oba (spotřebitel i výrobce) by měli mít alespoň „tržní sílu“ (tzn. mít schopnost individuelně zasahovat do tržní ceny). Namísto toho si představme, že je nabídka kontrolována jedním výrobcem - monopolem. V tomto případě už dále nebude fungovat jednoduchý individuální vztah mezi nabízenou cenou a množstvím. Důvod je takový, že chování monopolu záleží na tvaru a pozici poptávkové křivky. Pokud se poptávková křivka posunuje určitým způsobem, může to být zájem monopolu, udržet množství fixované nebo změnit cenu nebo fixovat cenu a změnit množství. (Jak a proč se toto může stát, je popsáno v 10. kapitole.) Tak jak jsme nakreslili křivky nabídky a poptávky a posunovali jimi kolem, implicitně předpokládáme, že přistupujeme ke konkurenčnímu trhu.

Posuny nabídky a poptávky

Křivky nabídky a poptávky říkají, jak moc jsou ctižádostiví výrobci a spotřebitelé ochotní prodat a koupit jako funkce peněz, které dostávají a platí. Ale nabídka a poptávka jsou determinovány také jinými proměnnými než je cena. Například množství, které jsou výrobci ochotni prodat. Nezáleží jen na ceně, kterou dostanou, ale záleží také na výrobních nákladech (zahrnující mzdy, úrokové poplatky a náklady na suroviny). A kromě ceny poptávaného množství záleží ještě na celkovém důchodu, který mají spotřebitelé k dispozici a pravděpodobně na dalších proměnných. Později budeme chtít rozhodnout, jak se změny ekonomických podmínek nebo daní a poplatků anebo regulátorová politika odráží na tržních cenách a množství. Abychom to mohli provést, musíme pochopit posuny křivek nabídky a poptávky respondujících se změnami proměnných jako například míra mezd, kapitálové náklady a příjem (důchod).

Začneme s křivkou nabídky na obrázku 2.2. Křivka ukazuje, jak hodně jsou výrobci ochotni prodat jako funkci tržní ceny. Například při ceně P₁ je množství vyrobené a prodávané bude v bodě Q₁. Nyní uvažujme, že se sníží náklady na suroviny. Jak se to na nabídce odrazí?

Menší náklady na suroviny, v tomto případě menší náklady na nějaký druh, mají za následek, že výroba je více rentabilní, že existují firmy, které to povzbudí k rozšíření produkce, že se naskytne možnost novým firmám vstoupit na trh a vyrábět. Takže, pokud cena zůstane konstantně na bodu P₁, můžeme očekávat větší nabídku při výstupu než dříve.

Obrázek 2.2 - Posuny nabídky

Jestliže výrobní náklady klesnou, může firma vyrábět stejné množství za nižší ceny a větší množství za stejnou cenu. Křivka nabídky se posune doprava.

Na obrázku 2.2 je ukázáno zvýšení z Q₁ do Q₂. Výstup se zvětšuje bez ohledu na to, co se stane na trhu, takže celková křivka nabídky se posune doprava, což je ukázáno na posunu z S do S’.

Další způsob pohledu na následek nižších výdajů na suroviny je představit si, že vyprodukované množství zůstává fixní v bodě Q₁ a zvažme, jaká cena bude nutná k výrobě tohoto množství. Protože jejich náklady jsou nižší, tak cena, kterou budou potřebovat, bude pochopitelně také nižší - P₂. (v obrázku 2.2).

Toto bude příklad, kde nezáleží na tom, jaké množství se bude produkovat. Znovu na tomto obrázku uvidíme, že se křivka S posune doprava.

Samozřejmě, že ani cena ani množství nemůže vždy zůstat stejná, když klesají náklady. Obvykle se mění oboje, protože nová křivka S utvoří s křivkou D nový rovnovážný stav. Toto je ilustrováno na obrázku 2.3, kde křivka S se posunula z S do S’, stejně tak jak tomu bylo na obrázku 2.2. Výsledkem je, že tržní cena klesla (z P₁ do P₃)a celkové vyrobené množství stouplo (z Q₁ do Q₃). Toto je právě to, co jsme očekávali: nižší náklady výsledně snižující cenu a zvyšující prodej. (A opravdu, postupný pokles nákladů technologie a lepší management jsou důležitou řídící složkou ekonomického růstu.

Nyní se obraťme k obrázku 2.4 na křivku poptávky označené D. Jak tato poptávka vzroste v důsledku změny disponibilního příjmu (důchodu)?

Když se zvětší disponibilní příjem, spotřebitel může utratit více peněz za zboží a někteří spotřebitelé tak činí pro všechno zboží. Když byla tržní cena stále udržována na konstantním bodu P₁, mohli bychom předtím očekávat vzestup poptávaného množství. Řekněme z Q₁ do Q₂.

Obrázek 2.3 - Nový rovnovážný bod vlivem posunu nabídkové křivky

Když se křivka nabídky posune doprava, rovnovážný bod bude při nižší ceně P₂ a větším množství Q₃.

Obrázek 2.4 - Posun poptávky

Poptávka po statku závisí na jeho ceně, ale může také záviset na dalších proměnných, jako je příjem, počasí a ceny dalších statků. Pro většinu zboží roste poptávka, když vzroste příjem. Vyšší úroveň příjmů posune křivku P doprava.

Toto by se stalo bez ohledu na to, jaká byla tržní cena, takže výsledkem bude posun celé poptávkové křivky doprava. Na obrázku je zachycen posun z D do D’. Nebo jinak se můžeme zeptat, jakou cenu spotřebitel zaplatí za nákup daného zboží Q₁. S větším disponibilním příjmem by mohli být ochotní zaplatit vyšší cenu P₂ namísto P₁ v obrázku 2.4. Znovu: křivka poptávky se posune doprava. 

Všeobecně, ani cena ani množství nezůstává konstantní, když se zvýší disponibilní příjem. Tato nová cena a nové množství je výsledkem toho, kdy posunutá poptávka utvoří s nabídkou nový rovnovážný stav. Jak je ukázáno na obrázku 2.5, můžeme očekávat, že spotřebitel zaplatí vyšší cenu P₃ a firmy vyprodukují větší množství Q₃ jako výsledek zvýšení disponibilního příjmu.

Změny cen příbuzných statků se také odrážejí na poptávce. Například měď a hliník jsou substituty. Protože z hlediska průmyslu může často být jeden statek nahrazen statkem jiným. Poptávka po mědi pokud vzroste poptávka po hliníku. Na druhou stranu benzín a automobil jsou komplementy (mají tendenci být používány dohromady). Z tohoto důvodu pokles ceny benzínu zvýší poptávku po automobilech. Takže posun poptávkové křivky doprava (obrázek 2.5) mohl být také výsledkem vzestupu ceny substitutu nebo sestupem ceny komplementu.

Ve všech trzích se křivky poptávek a nabídek čas od času posunují. Disponibilní příjmy spotřebitelů se mění dle růstu ekonomie (během ekonomických recesí, kontraktů). Poptávka po některém zboží se posunuje během období (například palivo, plavky, deštníky ...), díky změnám cen substitutů (zvýšení cen oleje zvýší poptávku po přírodním plynu) nebo jednoduše se změnami chutě. Podobně tak i míra mezd, kapitálové náklady, ceny surovin se čas od času mění, což posouvá nabídku.

Obrázek 2.5 - Nový rovnovážný bod vlivem posunu poptávkové křivky

Když se posune poptávková křivka doprava, rovnovážný bod vznikne ve vyšší ceně P₃ a vyšším množství Q₃.

Obrázek 2.6 - Nový rovnovážný bod vlivem posunu křivek nabídky a poptávky

Křivky se časem mění dle podmínek trhu. V tomto případě posuny směrem doprava nabídky a poptávky vedou k poměrně vyšší ceně a hodně vyššímu množství. Všeobecné změny množství a ceny závisí na velikosti, o jakou se křivky posunuli a jaký byl jejich tvar.

Křivky nabídky a poptávky mohou být použity k nastínění toho, jak se tyto změny odrážejí. Například na obrázku 2.6, posun obou křivek doprava má za následek mírné zvýšení ceny (z P₁ do P₂) a veliké zvýšení množství (z Q₁ do Q₂). Obecně cena a množství budou záležet na tom, o kolik se jednotlivé křivky posunou a jaký tvar tyto křivky mají. Abychom předpověděli velikost a směr těchto změn, musíme být schopní početně charakterizovat závislost nabídky a poptávky na ceně a dalších proměnných. Budeme se tomu věnovat v dalších kapitolách.

Chování cen nerostů z dlouhodobějšího hlediska

Počátky 70. let byly dobu „růstu vědomí“ o přírodních surovinách na zemi. Skupiny jako například Klub v Římě předpovídali, že naše energie a nerostné bohatství bude brzy vyčerpáno, takže ceny hodně stoupnou a ukončí se ekonomický růst. Ale tyto předpovědi ignorovali základy mikroekonomie. Země má vskutku jen omezené množství (omezenou zásobu) surovin jako například měď, železo a uhlí. Nyní během uplynulého století ceny těchto a většiny ostatních surovin upadly nebo zůstaly přibližně konstantní k celkovým cenám. Například na obrázku 2.7 je ukázána cena železa v reálném období (upravená o inflaci), dohromady se spotřebou železa od roku 1880 do roku 1985. (Obě jsou ukázány jako index, r.1880 = 1). I přes dlouhodobější změny ceny, se žádný důležitý dlouhodobější vzestup neuskutečnil. Stávající cena je asi 20x vyšší než v roce 1880. Podobný vzor je udržován i u dalších surovin jako je měď, ropa a uhlí.

Poptávka po těchto surovinách rostla společně se světovou ekonomií. (tyto pohyby poptávkové křivky jsou ilustrovány na obrázku 2.8). Protože vzrostla poptávka, klesly výrobní náklady. To byla nutnost nejdříve objevit nové a větší zásoby, které byly levnější k dolování a dále technický pokrok a ekonomické výhody dolování a kultivování v širokém měřítku. Jako výsledek se časem posune křivka nabídky doprava. Během delšího období byly tyto posuny nabídkové křivky větší než byly pohyby poptávkové křivky, takže ceny často klesla. To je ukázáno na obrázku 2.8.

Obrázek 2.7 - Spotřeba a cena železa

Roční spotřeba vzrostla asi 20x, ale reálná (upravená o inflaci) cena se moc nezměnila.

Nemůžeme však říct, že ceny mědi, železa a uhlí budou upadat nebo zůstávat navždy konstantní - tyto suroviny jsou omezené. Podobně jako začal stoupat růst cen, spotřeba se posune alespoň u substitučních materiálů. Například měď byla již nahrazena hliníkem v mnoha oblastech a poslední dobou je nahrazena i v elektronice. Podívejte se třeba na obrázek 2.5 pro více detailní diskusi o cenách mědi.

Obrázek 2.8 - Dlouhodobější posuny nabídky a poptávky po surovinách

Poptávka po surovinách dramaticky stoupla během posledního století, ale ceny stoupaly a klesaly jen slabě v reálném (upraveném o inflaci) období, protože redukce posunuly křivku nabídky právě dramaticky doprava.

Trh s pšenicí

Pšenice je důležitou zemědělskou komoditou a trh pro ní byl značně studován zemědělskou ekonomií. Během 80. let se staly důležité změny na trhu s pšenicí, které měly veliký vliv pro americké farmáře a americkou zemědělsko politiku. K pochopení, co se stalo si ukážeme chování nabídky a poptávky.

Ze statistických studií víme, že v roce 1981 byla křivka nabídky pšenice přibližně následující:

Nabídka Q_s = 1800 + 240 P

Ceny jsou udány v dolarech za bušel (=36,4 l) a množství je v milionech bušelů za rok. Tyto studie také označují, že v roce 1981 byla poptávková křivka po pšenici taková:

Poptávka Q_d = 3550 + 266 P

Poptávka se rovná nabídce. Můžeme určit bod rovnovážnosti u pšenice v roce 1981:

Q_s = Q_d

1880 + 240 P = 3550 + 266 P

506 P = 1750

P = 3,46 dolarů za bušel

Poptávka po pšenici má 2 komponenty - domácí poptávka (tzn. poptávka amerických spotřebitelů) a vývozní poptávka (tzn. poptávka zahraničních spotřebitelů). V polovině 80. let vzrostla domácí poptávka po pšenici jen trochu, ale vývozní poptávka ostře klesla a postupovala v úpadu. Vývozní poptávka klesla z několika důvodů. První a nejdůležitější byl úspěch „Zelené revoluce“ v zemědělství - rozvoj zemí jako Indie, která začala být soběstačná. Na vrch tomu vzestup hodnoty dolaru vzhledem k ostatním měnám způsobil zdražení americké pšenice. Konečně evropské země adoptovaly ochranou politiku, která dotovala jejich vlastní produkce a uvalili tarifní bariéry na dováženou pšenici. Například v roce 1985 byla poptávková křivka:

Poptávka Q_d = 2580 + 194 P

(Nabídková křivka zůstala více či méně stejná jako v roce 1981.) Nyní můžeme znovu srovnat nabídku a poptávku a určit rovnovážný bod pro rok 1985:

Q_s = Q_d

1800 + 240 P = 2580 + 194 P

P = 1,80 dolarů za bušel

Nyní vidíme, že hlavní pohyb ve vývozní poptávce vedl k ostrému poklesu u rovnovážného bodu ceny pšenice - z 3,46 v roce 1981 na 1,80 v roce 1985.

Byla skutečně cena pšenice v roce 1981 3,46 dolarů za bušel a klesla opravdu na 1,80 dolarů za bušel v roce 1985? Ne- spotřebitelé platili asi 3,70 dolarů v roce 1981 a asi 3,20 dolarů v roce 1985. Kromě toho oba roky dostávali američtí farmáři více než 4 dolary za každý bušel, který vyprodukovali. Proč? Protože americký parlament podporoval cenu pšenice a platil farmářům dotace. Uvidíme přesně, jak se toto stalo a oceníme náklady a výhody pro spotřebitele, farmáře a státní rozpočet v 9. kapitole.

Elasticita nabídky a poptávky

Viděli jsme, že poptávka po zboží závisí na jeho ceně, stejně tak na příjmech spotřebitelů a na cenách dalšího zboží. Podobně závisí nabídka na ceně, stejně tak na změnách, které se odrážejí ve výrobních nákladech. Například pokud cena kafe stoupne, poptávané množství klesne a nabízené množství stoupne. Často však chceme vědět, o jak moc bude nabídka a poptávka klesat nebo stoupat. Jak citlivá je poptávka po kafi vzhledem ke své ceně. O kolik se změní poptávka, když stoupne cena o 10 procent? O kolik se změní poptávka, pokud se zvýší příjem o 5 procent? Na tyto otázky si odpovíme pomocí elasticity.

Elasticita je míra citlivosti jedné proměnné vzhledem ke druhé. Konkrétně je to číslo, které nám říká o procentuální změně, která se stane v jedné proměnné jako reakce na změnu další proměnné o 1 procento. Důležitým příkladem je cena elasticity poptávky. To je proměnná citlivosti množství poptávaného vzhledem ke změně ceny. To nám říká, kolika procentní změnu v poptávaném množství můžeme čekat, když nám cena zboží vzroste o 1 procento. Podívejme se na to o trochu detailněji. Označíme množství a cenu pomocí P a Q a napíšeme si cenovou elasticitu poptávky takto:

E_p = (%DQ)(%DP)

kde „%DQ“ jednoduše znamená procentní změnu Q a „%DP“ znamená procentní změnu P. Ale procentuální změna proměnné je právě absolutní změna proměnné rozdělené do původní úrovně proměnné. Pokud index spotřebitelských cen byl na začátku roku 200 a ke konci roku vzrostl na 204, procentuální změna - nebo roční míra inflace - bude 4/200 = 0,2 nebo 2 %. Takže můžeme také napsat cenovou elasticitu poptávky jako:

E_P = (DQ/Q)¸(DP/P) = (P/Q)(DQ/DP)

Cenová elasticita poptávky je obvykle negativní číslo. Když stoupne cena zboží, poptávané množství obvykle klesá, takže DQ/DP (změna množství ku změně ceny) je negativní, a proto i E_P je negativní.

Rovnice říká, že cenová elasticita poptávky je změna množství spojená se změnou ceny (DQ/DP). Je to poměr ceny k množství (P/Q). Protože posuneme dolů poptávkovou křivku, DQ/DP se může změnit a cena a množství se vždy změní. Předtím, cenová elasticita poptávky musí být uvážená v konkrétním bodě na poptávkové křivce a bude se celkem měnit, jak se budeme pohybovat po křivce.

Je to nejlehčí ukázat si to na lineární poptávkové křivce, která je v podobě:

Q = a - bP

Pro tuto křivku, DQ/DP, je konstantní a rovná se - b (DP je 1 následek DQ - b). Avšak křivka nemá konstantní elasticitu. Povšimněte si obrázku 2.9, kde jsme posunuli křivku dolů, poměr P/a klesl, a proto elasticita klesla v rozsahu. Blízko průsečíku křivky s osou cen, Q je velmi malé, takže E_P = -b (P/Q) je ve velkém rozsahu. Když P = a/2a a Q = a/2, E_P = -b (a/2b)(2/a) = = -b/b = -1.V průsečíku s osou množství je to - P = 0 tak E_P = 0.

Protože kreslíme křivky poptávky (a nabídky) s cenou na vertikální ose a množstvím na ose horizontální, tak DQ/DP = (1/směr křivky). Jako výsledek pro kombinaci ceny a množství, strmost směru křivky, je poptávka méně elastická. Obrázek 2.10a a 2.10b ukazují dva konkrétní příklady. Obr. 2.10a ukazuje poptávkovou křivku, která je dokonale elastická. Je tam jen jedna cena P^*, při které spotřebitelé budou kupovat zboží. Pro rovnoměrně nejmenší vzestup ceny nad touto úrovní poplatkové množství klesne na nulu. Pro kterýkoli pokles v ceně vzroste poplatkové množství bez limitu. Poptávková křivka na obrázku 2.10b je na druhé straně dokonale neelastická. Zákazníci budou kupovat fixované množství Q^* bez ohledu na cenu.  

Budeme se také zajímat o elasticitu poptávky s respektem na další proměnné kromě ceny. Například poptávka po většině zboží vzroste, pokud se zvýší celkový příjem. Příjmová cenová elasticita je procentuální změna v poptávkovém množství Q jako výsledek jednoprocentního vzrůstu příjmu I:

E_I = (DQ/Q)¸(DI/I) = (I/Q)(DQ/DI)

Obrázek 2.9 - Lineární poptávková křivka

Cenová elasticita poptávky závisí nejenom na sklonu poptávkové křivky, ale také závisí na ceně a množství. Elasticita se předtím měnila podle změn ceny a množství. Sklon je konstantní pro tuto lineární poptávkovou křivku. Blízko vrcholku je cena vysoká a množství je malé, takže elasticita je rozsáhlá. Jek se posunujeme dolů, elasticita se zmenšuje.

Obrázek 2.10a - Dokonale elastická poptávka

Pro horizontální poptávkovou křivku (DQ/DP) je dokonalá. Malá změna ceny vede k enormní změně poptávky. Proto je elasticita dokonalá.

Obrázek 2.10b - Dokonale neelastická poptávka

Pro vertikální poptávkovou křivku (DQ/DP) je nula. Požadované množství je stále stejné bez ohledu na cenu, proto je elasticita poptávky nula.

Poptávka po některém zboží je také afektována cenou jiného zboží. Například, protože máslo a margarín se mohou navzájem nahradit, poptávka po jednom zboží závisí na ceně toho druhého. Cenová poptávková elasticita naráží na procentuální změnu v poptávkovém množství po zboží, které vychází ze vzrůstu ceny jiného zboží o 1%. Takže elasticita poptávky po másle s ohledem na cenu margarínů se může napsat jako:

E_pm = (DQ_b/Q_b)¸(DI/I) = (I/Q)(DQ/DI)

kde Q_b je množství másla a P_m je cena margarínu.

V tomto případě másla a margarínu bude cenová elasticita positivní, protože toto statky jsou

substitutem - doplňují trh. Takže, vzrůst ceny margarínu, který relativně zlevnil máslo k margarínu, než tomu bylo předtím, vede ke zvýšení poptávky po másle. (Poptávková křivka po másle se posune doprava, takže jeho cena vzroste). Toto však není vždy takový případ. Některé statky jsou komplementy. Mají tendenci být používány dohromady, takže vzrůst ceny jednoho má tendenci snížit spotřebu toho dalšího. Příkladem je například benzín a motorový olej. Cena benzínu stoupá a poptávané množství benzínu klesá - motoristé řídí méně. Ale poptávka po motorovém oleji také klesá. (Celková poptávková křivka motorového oleje se posune doleva). Tudíž cenová elasticita po motorovém oleji je spolu s benzínem negativní.

Elasticita nabídky je definována podobným způsobem. Cenová elasticita nabídky je procentuelní změna v nabízeném množství jako výsledek vzrůstu ceny o 1%. Tato elasticita je obvykle positivní, protože vyšší cena dává výrobcům stimulaci zvýšit výstup.

Můžeme také postoupit elasticitu nabídky s respektem k proměnným jako třeba úrokové míry, míry platů a ceny surového materiálu a další přechodné zboží, které se používá k výrobě výrobku. Například pro nejvíce vyráběné zboží, elasticita s respektem na cenu surovin je negativní. Vzestup ceny surovin na vstupu znamená vyšší náklady pro firmu. Ostatní věci jsou stejné o nabízené množství klesá.

Elasticita z dlouhodobého hlediska

oproti hledisku krátkodobému

Když chceme analyzovat nabídku a poptávku, je důležité rozlišovat mezi dlouhodobým nebo krátkodobým faktorem. Jinými sovy, když se zeptáme, jak moc změna nabídky nebo poptávky odpovídá změně ceny. Musíme být přesní v otázce: „Kolik času je třeba strávit před měřením změn v nabízeném nebo poptávkovém množství?“. Pokud to bude jen krátkodobé (řekněme 1 rok nebo méně), potom pojednáváme o krátkodobé nabídce a poptávce. Všeobecně křivka nabídky a poptávky vypadá odlišně od dlouhodobějšího protějšku.

Poptávka

Pro hodně zboží je poptávka mnohem více elastická v dlouhodobějším období než v krátkodobějším. Jeden důvod je, že lidé potřebují čas ke změně svých zvyků ve spotřebě. Například přestože cena kafe stoupne velmi rychle, poptávané množství klesne jen postupně, jak spotřebitelé začnou pít kafe čím dál tím méně. Další důvod je, že poptávka po zboží může být spojená se zásobou jiného zboží, které se časem pomalu mění. Například poptávka po benzínu je o hodně více elastická z dlouhodobějšího hlediska než z toho krátkodobějšího. Ostře vyšší cena benzínu redukuje poptávané množství z krátkodobějšího hlediska pomocí příčiny, aby motoristé méně řídili, ale to má největší zásah na poptávku pomocí přesvědčení zákazníků, aby kupovali méně aut a kupovali více benzínově výhodnějších aut. Avšak zásoba aut se mění velmi pomalu, takže množství poptávaného benzínu klesá taky pomalu. (Doufáme, že toto je vám mnohem patrnější než byl OPEC kartel). Obr. 2.11 ilustruje krátkodobější a dlouhodobější poptávkové křivky pro zboží jako toto.

Na druhou stranu je opak pravdou - poptávka je více elastická v krátkodobějším než dlouhodobějším hledisku. Tyto statky (auta, ledničky, televize, hlavní vybavení nakoupené v průmyslu) jsou trvanlivé. Takže totální zásoba každého zboží vlastněného spotřebitelem je relativní k roční výrobě. Jako výsledek je celková zásoba, kterou si chtějí spotřebitelé udržet. Ta může výsledně způsobit procentuální změnu v úrovni nákupů. Například předpokládejme, že cena stoupne o 10% a celková zásoba zboží, které chtějí spotřebitelé udržet, klesne o 5%. Zpočátku to může způsobit pokles nákupů o více než 5%. Nakonec se může zásoba znehodnotit (jednotky musí být přestěhovány). Tím opět stoupne poptávka, takže z dlouhodobého hlediska bude celková zásoba zboží vlastněné spotřebitelem asi o 5% menší než předtím, než cena stoupla.

Automobily nám dají příklad. (Roční americká poptávka - nákupy nových aut - je okolo 7 - 10 milionů, ale zásoba aut je okolo 70-ti milionů), Pokud stoupne cena aut, mnoho lidí již nebude kupovat nová auta a poptávané množství ostře klesne (přesto celková zásoba aut, které si chtějí spotřebitelé udržet, klesá jen o malé množství). Ale nakonec se stará auta opotřebují a

(a)(b)

Obrázek 2.11a - Benzín - krátkodobější a dlouhodobější křivky poptávky

Během krátké doby má vzrůst cen jen malý efekt na poptávku po benzínu. Motoristé mohou méně řídit nebo změní typ svého auta. Během dlouhé doby si koupí menší auto nebo si koupí auto benzínově výhodnější, takže efekt růstu ceny bude vyšší. Proto je poptávka více elastická v dlouhodobějším než v krátkodobějším hledisku.

Obrázek 2.11b - Auta - krátkodobější a dlouhodobější křivky poptávky

Pro poptávku po autech je pravdou opak. Když stoupne cena, spotřebitel odloží koupi nového auta, takže roční poptávky klesly. V dlouhodobějším období se starší auta opotřebí a musí být nahrazovány. Tím pádem roční poptávka zvýší. Proto je poptávka méně elastická.

musí být nahrazeny, takže poptávka znovu roste. Výsledně dlouhodobější změny v poptávaném množství jsou mnohem menší než krátkodobější změny.

Příjmová elasticita se také liší z hlediska krátkodobějšího a dlouhodobějšího. Pro většinu zboží a služeb (jídlo, nápoje, palivo, vybavení, atd.) je příjmová elasticita větší v dlouhodobějším než krátkodobějším hledisku. Například uvažujme o chování spotřeby paliva během období silného ekonomického růstu, kdy agregátní příjem rostl o 10%. Nakonec lidé začnou zvyšovat spotřebu benzínu - mohou si dovolit udělat více výletů, snad si dovolit vlastnit větší auto. Ale tato změna ve spotřebě nějakou dobu trvá a zpočátku poptávka stoupá jen trochu. Tudíž dlouhodobá elasticita bude větší než krátkodobá.

Pro trvanlivé zboží je opak pravdou. Znovu - berme auta jako příklad. Jestliže stoupne agregátní příjem o 10% , zásoba aut, které si budou chtít spotřebitelé udržet, bude také stoupat, řekněme o 5%. Toto ovšem znamená mnohem větší vzestup v běžných nákupech aut. (Jestliže je zásoba 70 milionu, 5-ti % vzestup je 3,5 milionu, které by měli být okolo 50-ti % normální poptávky v jednoduchém (jednom) roce. Nakonec spotřebitelé dosáhnou úspěchu ve vybudovávání zásob aut, potom co nákup nových aut je lepší než nahrazení starým autem.(Tyto nové nákupy budou ještě lepší než předtím, protože s větší zásobou aut bude potřeba nahradit více aut každý rok.) Krátkodobější příjmová elasticita poptávky bude o mnoho větší než dlouhodobější.

Protože poptávka po trvanlivém zboží kolísá velice příkře jako reakce na krátkodobé změny příjmu, průmysl, který vyrábí tyto statky, jsou velmi zranitelná od makroekonomických podmínek a všeobecně obchodního cyklu - recese a prosperita. Z tohoto důvodu je tento průmysl často nazýván cyklický průmysl - jejich prodeje mají tendenci zvětšovat cyklické změny v HDP a národním příjmu.

HDP Investice

Obrázek 2.12 - HDP a investice do trvanlivých zařízení

Roční růst míry je srovnáván s HDP a s investicemi do trvanlivých statků. Krátkodobá elasticita poptávky je větší než krátkodobější elasticita dlouhoživotních statků. Takže změny investic do zařízení zvětšují změny v HDP. Takže, hlavní průmyslové zboží je považováno za cyklické. 44637nkf78vdv7u

HDPTrvanlivé st. Netrvanlivé st.

Obrázek 2.13 - Spotřeba trvanlivých statků proti netrvanlivým

Roční růst míry se srovnává s HDP, se spotřebitelskými náklady na trvanlivé zboží (auta, zařízení, nábytek ...) a náklady spotřebitelů na netrvanlivé statky (jídlo, oblečení, služby ...). Zásoba trvanlivých statků je velmi srovnávána s roční poptávkou, takže krátkodobější elasticita poptávky je vyšší než krátkodobější elasticita. Jako hlavní zařízení vyrábí průmysl pro spotřebitele. Nazývají se cyklické (tzn. změny v HDP jsou zvyšovány). Toto neplatí pro netrvanlivé statky.

Toto ilustruje obrázek 2.18 a 2.13. Obrázek 2.12 určuje časem 2 proměnné roční reálné (upravené o inflaci) míry růstu (RMR) a roční reálná míra růstu investic ve výrobě trvalých zařízení (tzn. těžké zařízení nakoupené výrobním průmyslem). Připomeňme si, že pro trvanlivé zařízení následují ty samé vzory jako RMR , ale změny RMR jsou zesílené. Například od roku 1961 do roku 1966 vzrostl RMR nejméně o 4% každý rok. Nákupy trvanlivých zařízení také vzrostly, ale o moc více (přes 10% od roku 1962 do roku 1965). Na druhou stranu během recesí od 1974 do 1982 nákupy trvanlivého zařízení upadly o moc více než RMR. 

Obrázek 2.13 také ukazuje reálnou míru růstu a v dostatku roční reálnou míra růstu utrácení spotřebitelů za trvanlivé zboží (auta, přístroje,...) a netrvanlivé zboží (jídlo, benzín, oblečení,...). Připomeňme si, že obě spotřební série následují RMR, ale jen trvanlivé statky mají tendenci zvětšovat změny v RMR. Změny ve spotřebě netrvalých statcích jsou téměř to samé jako změny v RMR, ale změny ve spotřebě trvanlivých statků jsou několikrát vyšší . Z toho by mohlo být jasné, proč firmy jako General Motors a General Electric jsou považovány za „cyklické“ - prodeje aut a elektroniky jsou ostře afektovány změnou makroekonomických podmínek.

Poptávka po benzínu a automobilech

Benzín a auta ilustrují některé charakteristiky poptávky již dříve popsané. Jsou to komplementy - vzrůst ceny jednoho statku má vliv na snížení poptávky po statku druhém. A jejich příslušné dynamické chování (krátkodobá oproti dlouhodobé elasticitě) je si navzájem opačné - pro benzín je dlouhodobá cenová a příjmová elasticita větší než krátkodobá elasticita. Pro automobily je to přesně naopak.

Byly statistické studie o poptávkách benzínu a aut. Tady uvádíme odhady cenové a příjmové elasticity ze dvou studií, které zdůrazňují dynamickou reakci poptávky. Tabulka 2.1 ukazuje cenovou a příjmovou elasticitu poptávky po benzínu v USA z krátkodobého, dlouhodobého hlediska atd.

Připomeňme si veliké rozdíly mezi dlouhodobou a krátkodobou elasticitou. Následný ostrý vzestup cen benzínu, který se stal s růstem OPEC kartelem v roce 1974, hodně lidí (zahrnující pracovníky v automobilovém a benzínovém průmysl) vyžaduje, aby se poptávka po benzínu nezměnila hodně - poptávka nebyla moc elastická. Věru, po 1 rok po růstu ceny, měli pravdu - - poptávané množství se moc nezměnilo. Ale poptávka se nakonec změnila. To potřebuje čas pro lidi, aby změnily jejich řídící zvyky a aby nahradili větší auta menšími více benzínově výhodnými. Tento ohlas bude pokračovat i po druhém ostrém vzrůstu cen benzínu, což se stalo v letech 1979 - 1980. Je to částečně proto, že OPEC nemohl zachovat ceny oleje nad 30-ti dolary za barel a ceny klesly.

Tabulka 2.2 ukazuje cenovou a příjmovou elasticitu poptávky po automobilech. Připomeňme si, že krátkodobá elasticita je mnohem větší než dlouhodobá elasticita. Toto může být jasno z příjmové elasticity, proč je automobilový průmysl tak cyklický. Například RMR klesl skoro o 3% v reálném období (upraveném o inflaci) během recesí v roce 1982, ale prodeje aut klesly o 8% v reálném období. Prodeje aut se opět dostaly zpět během let 1983 - 1984.

Poptávka po benzínu