Seminární práce
Hospodaření
Magistrátu města Pardubice
A. Teoretická část
Rozpočtový proces 29164kvt78dzk3f
Obec, jako každá jiná instituce, potřebuje ke své činnosti určité prostředky, se kterými dále hospodaří. Základ tohoto hospodaření tvoří finanční plán, který se nazývá obecní rozpočet. Obec jím zabezpečuje jak vlastní činnosti, tak ty činnosti, které na ni přenáší stát.
Pracovní postup platný pro sestavování, projednávání, schvalování, plnění a kontrolu rozpočtu se označuje jako rozpočtový proces. V průběhu tohoto procesu je třeba dodržovat určité zásady:
zásada úplnosti znamená, že v rozpočtu se musí objevit všechny operace
zásada jednotnosti – všechny tyto operace jsou zachyceny na jednom účtu jednotným způsobem vz164k9278dzzk
zásada reálnosti – údaje musí být zachyceny věrohodně
zásada každoročního sestavování a schvalování
zásada vyrovnanosti – dlouhodobě je třeba sestavovat vyrovnaný rozpočet
zásada publicity – rozpočet je veřejný
zásada přehlednosti – každý rozpočet má svou určitou strukturu
Průběh rozpočtového procesu lze rozdělit do několika fází:
Základními legislativními normami, jimiž se veškeré hospodaření obcí řídí jsou:
rozpočtová pravidla – zákon č. 576/1990 Sb. ve znění pozdějších předpisů
zákon č. 367/1990 Sb. ve znění pozdějších předpisů (zákon o obcích)
zákon č. 565/1990 Sb. ve znění pozdějších předpisů (zákon o místních poplatcích)
zákon č. 172/1991 Sb. ve znění pozdějších předpisů (zákon o majetku obcí)
Zásady rozpočtového hospodaření
Mezi zásady, které mají v podstatě univerzální platnost pro celou soustavu veřejných rozpočtů patří zejména:
úsilí o dosažení maximálních příjmů a o optimální využívání a úspornost při vynakládání výdajů
vyrovnanost rozpočtu
povinné provádění změn schváleného rozpočtu
vymezení odpovědnosti za rozpočtové hospodaření
časové použití rozpočtových prostředků
účelovost rozpočtových prostředků
Obsah rozpočtu obce
Rozpočet obce, jako hlavní nástroj finančního hospodaření obce, musí vyjadřovat všechny finanční vztahy, které má obec navenek i dovnitř svého vlastního hospodářství.
Vnější vztahy
Vnější vztahy rozlišujeme podle toho, ke kterému subjektu se vztahují:
ke státu (reprezentovanému státním rozpočtem nebo státním fondem)
k okresnímu úřadu
k jiným obcím
k právnickým osobám, které obec sama založila nebo zřídila
k ostatním právnickým osobám
k fyzickým osobám (zejména občanům obce)
Vnitřní vztahy
V rámci vnitřních vztahů uvnitř financí obcí se v jejich rozpočtu projevují vztahy obcí k jejich vlastním mimorozpočtovým peněžním fondům.
Příjmy obcí
Podle ekonomické hodnoty a zároveň i právní povahy lze příjmy obcí dělit na příjmy:
z vlastní hospodářské činnosti obce, při níž obec dosahuje zejména různé výtěžky ze svého majetku
z hospodářské činnosti obecních organizací, které obec zřídila k plnění některých svých úkolů anebo k péči o svůj majetek
z vlastní správní činnosti
ze správní činnosti jiných subjektů, jestliže jsou podle platného práva povinny převádět je do příjmů obcí,
z dotací ze státního rozpočtu a z rozpočtu OkÚ
ze státních fondů
z převodů z mimorozpočtových fondů obcí
z příspěvků na sdruženou nebo společnou činnost od jiných subjektů
z darů a podobných příspěvků od různých subjektů
Příjmy z vlastní správní činnosti
V této skupině dále rozlišujeme:
správní poplatky, které je každá obec povinna vybírat podle zákona o správních poplatcích, jestliže vykonává tu státní správu, při které se správní poplatek předepisuje,
místní poplatky – obec je oprávněna zavést místní poplatky obecně závaznou vyhláškou a jejich výtěžky jsou jejím příjmem (podle zákona o místních poplatcích č. 565/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů),
pokuty ukládané podle platných zákonů v působnosti obce a jejích orgánů (např. pokuty v přestupkovém řízení, pokuty za nečistotu a nepořádek). Platí obecný princip, podle něhož všechny pokuty, které obec oprávněně uložila a vybrala, zůstávají této obci.
Příjmy vznikající obcím na základě činnosti jiných správních orgánů
Jedná se o některé daňové příjmy, které spravují příslušné územní finanční orgány, jednak o některé sankční poplatky, pokuty a podobné druhy příjmů, které sice spravují buďto Okresní úřady nebo jiné orgány státní správy,včetně územních finančních orgánů, ale odvádějí je obcím.
Daňové příjmy
Z daňových příjmů spravovaných územními finančními orgány sem patří:
daň z nemovitostí, která plyne do rozpočtu té obce, kde se dani podléhající nemovitost nachází
daň z příjmů fyzických osob z jejich podnikatelské činnosti, která plyne té obci, kde má plátce této daně svoje bydliště
podíl obce na dani z příjmů fyzických osob, které mají ze závislé činnosti, resp. svých funkčních požitků (podrobněji viz praktická část)
část daně z příjmů právnických osob. Mezi příjmy obce patří také výnos té daně, kterou platí obec sama podle zákona o daních z příjmů. Jde jen o tu část daňových povinností obce, která obci vzniká z její vlastní hospodářské činnosti, kdy je obec nejen poplatníkem, ale také plátcem. Netýká se té části daně z příjmů placené obcí jakožto zaměstnavatelem.
Ostatní příjmy ze správních činností jiných státních orgánů
Z těchto ostatních příjmů jsou důležité především různé poplatky, které mají vesměs sankční vlastnosti, směřující k omezování nežádoucích činností různých subjektů. Zvláštní předpisy určují, které z těchto poplatků patří do příjmů obcí. Patří sem např. poplatky za znečišťování ovzduší, uložení odpadů.
Obcím také náleží některé pokuty, ačkoliv je ukládají jiné orgány.
Dotace ze státního rozpočtu
Obce se při vykonávání své činnosti neobejdou bez dotací ze státního rozpočtu. Rozlišujeme dvě základní skupiny těchto dotací:
účelové dotace
neúčelové dotace
Účelová dotace je vždy vázána podmínkou její použitelnosti. Často je účelovost dotace odvozena od úkolů, které obcím zadal stát (např. účelové dotace na sociální dávky). Neúčelová dotace je pro obec výhodnější, protože se neváže na žádné další podmínky pro její použití.
Výdaje obcí
Obec může vynakládat své finanční prostředky jen prostřednictvím svého výdajového rozpočtu.
Z ekonomického hlediska rozlišujeme běžnou spotřebu peněz od jejich používání jako kapitálových vkladů do hmotných či finančních investic. Z hlediska organizačního se rozpočet člení na kapitoly, z hlediska odvětvového do oddílů a paragrafů a z hlediska druhového na položky.
Kontrola hospodaření obcí
V hospodaření obcí přichází v úvahu dvojí druh kontroly – vnitřní a vnější kontrola.
Vnitřní kontrola
Vnitřní kontrolu provádí obec sama, svými vlastními orgány (obecní zastupitelstvo vůči obecní radě a dalším orgánům obce). Obecní rada sama má také právo a povinnost kontrolovat činnost, a to obecního úřadu a dalších orgánů, které zřídila (např. komisí), pokud nejde o výkon činností v přenesené působnosti (v nich podléhá zpravidla okresnímu úřadu).
Obecní rada zřizuje pro svou kontrolní činnost kontrolní komisi, ale určité kontrolní funkce má také finanční komise.
Vnější kontrola
Vnější kontrolu prováděnou z vůle obce vykonává okresní úřad nebo soukromý auditor.
Vnější kontrolu nevyžádanou provádějí místně příslušné územní finanční orgány (tj. finanční úřad nebo krajské finanční ředitelství) a ministerstvo financí.
B. Praktická část
Rozpočet Magistrátu města Pardubic
Město Pardubice hospodaří v roce 2000 s rozpočtem 1.298.174,- Kč rozděleným do následujících kapitol:
Navrhované zdroje města Pardubice v roce 2000
Příjmy běžné – daňové
1. Daně z příjmů
Výnos daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti – 10 % výnosu daně odváděné plátcovou pokladnou umístěnou na území obce nebo plátcem daně se sídlem, popřípadě bydlištěm na území obce, pokud daň odvádí přímo plátce; a dále 20 % celookresního výnosu, přičemž každá obec se na uvedené části celookresního výnosu podílí procentem, odpovídajícím poměru počtu obyvatel k celkovému počtu obyvatel okresu. Tato daň byla a bude jedním z nejdůležitějších zdrojů příjmů z důvodu zvyšujícího se objemu mezd.
Výnos daně z příjmu fyzických osob ze samostatné výdělečné činnosti – celý; od těch, kteří mají na území obce trvalé bydliště.
Výnos daně z příjmů právnických osob – podíl na 20 % celostátního výnosu a to ve výši odpovídajícím poměru počtu obyvatel k celkovému počtu obyvatel České republiky.
Výnos z daně z příjmů právnických osob v případě, že poplatníkem je obce – celý.
Výnos daně z nemovitostí – celý výnos od vlastníků nemovitostí na území katastru obce.
2. Poplatky a daně z vybraných činností
Dominantním je poplatek za provozování výherních a hracích automatů. Dále se zde uplatňuje poplatek za užívání veřejného prostranství a poplatek ze psů.
3. Majetkové daně – daň z nemovitostí
Příjmy běžné – nedaňové
1. Příjmy z vlastní činnosti města a zálohových organizací
Zde jsou zahrnuty příjmy, které plynou z činnosti jednotlivých odborů magistrátu a zálohových organizací, které jsou zcela napojeny na rozpočet města, protože nemají právní subjektivitu.
Jedná se zejména o oblast školství (např. poplatek za umístění dítěte v mateřské škole, platby za obědy ve školních jídelnách, pronájem nebytových prostor, budov, …). Dále jsou zde zařazeny např. příjmy od občanů za svoz, třídění a likvidaci odpadu, úrokový výnos z dočasně volných finančních prostředků, roční dividendy atd.
2. Sankční poplatky a pokuty
3. Příjmy z prodeje nekapitálového majetku a ostatní nedaňové příjmy
V souvislosti s tím, že Okresní úřad schvaloval rozpočet na rok 2000 až po jednání Zastupitelstva města Pardubic, byl zde také zahrnut předpokládaný souhrnný dotační vztah mezi Okresním úřadem a městem Pardubice. Po schválení státního rozpočtu a následně rozpočtu Okresního úřadu byla tato částka přesunuta na položku neinvestiční dotace od veřejných rozpočtů centrální úrovně.
4. Splátky půjček
Příjmy kapitálové
Zahrnují příjmy z prodeje bytů, dalších objektů a pozemků, příjem z prodeje akcií, předpokládané dotace ze státního rozpočtu.
Financování
Financování řeší rozdíl mezi příjmy a výdaji města v příslušném kalendářním roce.
Navrhované výdaje města Pardubice v roce 2000
Výdaje jsou členěny na výdaje na běžný provoz, na kapitálové výdaje a na transfery příspěvkovým organizacím a ostatním společnostem.
Kritéria pro zařazení položek výdajů do rozpočtu byla dle pořadí důležitosti:
zabezpečení provozu města
investiční akce zahájené v předchozích letech a na ně navazující, dále následují akce jejichž realizace je technicky nezbytná, neboť je vyvolána různými externími vlivy (havarijní stavy, ekologie, zajištění bezpečnosti dopravy, zajištění růstu podnikatelských aktivit atd.)
ostatní akce schválené v rámci projednávání rozpočtu ve vedení města
Městská policie
Zahrnuje náklady na provoz, platbu služeb odtahu (náklady jsou následně vymáhány od majitelů vozidel), investice, mzdy včetně ostatních osobních nákladů, sociální a zdravotní pojištění aj.
Kancelář magistrátu
V této kapitole jsou obsaženy náklady např. na civilní obranu, požární ochranu, mzdy zaměstnanců magistrátu, členů zastupitelstva, ostatních zaměstnanců města, náklady na nákup výpočetní techniky, strojní investice, audit, poradenství, náklady na provoz, stavební investice na budovách magistrátu.
Kancelář primátora
Obsahuje např. náklady na dary a pohoštění, služby spojené s prezentací města, zahraniční služební cesty, záležitosti sdělovacích prostředků (vydávání Radničního zpravodaje), náklady na videokroniku, podporu cestovního ruchu, dotace na provoz informačního centra, členské příspěvky organizacím, jichž je město členem.
Odbor ekonomický
Zahrnuje platbu daně z převodu nemovitostí, platby úroků stávajících úvěrů a půjček, finanční operace, majetkový vstup do společnosti provozující osobní lodní dopravu na Labi. Dále obsahuje rezervu Rady města Pardubic, rezervu rozpočtu na havarijní stavy majetku města aj.
Odbor sociálních věcí
Jedná se zejména o náklady na běžný provoz klubů důchodců, výdaje na obecní pohřby, prevenci kriminality, sociální dávky, výdaje do sociálního a zdravotního fondu, Rómského střediska, fondu volného času, příspěvek na provoz Východočeskému divadlu, Komorní filharmonie, Kulturnímu domu Dubina.
Odbor správy obecního majetku
Zahrnuje náklady na znalecké posudky, správní poplatky, platby za pronajaté pozemky a budovy, výdaje na nákup cenin, výkupy pozemků, dotace na provoz hřbitovů, platba za odběr elektrické energie na veřejné osvětlení, platby do fondu sportu, dotace HC IPB Pardubice, a. s., příspěvek na světovou abilympiádu, výdaje na velkou údržbu školních zařízení aj.
Odbor životního prostředí
Obsahuje výdaje na péči o veřejnou zeleň, nové výsadby a zahradní mobiliář, úpravu neudržovaných ploch, ekologickou výchovu a osvětu, deratizaci veřejného prostranství, příspěvek do fondu ekologické výchovy a osvěty, výdaje na svoz TKO, likvidace černých skládek, provoz útulku pro psy, správu městských lesů aj.
Odbor investiční
Zahrnuje výdaje na předrealizační přípravu investičních akcí, technickou pomoc, rekonstrukci koupaliště na Cihelně, zainvestování lokality Free Zone, výstavbu cyklistických stezek, rekonstrukci veřejného osvětlení, výstavbu nájemních bytů, regenerace panelových objektů, opravy obvodových plášťů domů, rekonstrukci Zimního stadionu aj.
Stavební úřad
Jedná se o výdaje nutné k činnosti stavebního úřadu.
Odbor dopravy
Zahrnuje dotace Dopravnímu podniku města Pardubice na provoz, kapitálové dovybavení, na trolejové vedení na Dubinu, příspěvek na krytí prokazatelných ztrát autobusové dopravy zajišťující dopravní obslužnost okresu Pardubice, výdaje na správu a údržbu komunikací, informační označení ulic, opravy komunikací v jednotlivých obvodech, platby za čištění komunikací, veřejné signalizační zařízení aj.
Odbor rozvoje a strategie
Obsahuje výdaje na průzkumné a projektové práce, veletrhy, výstavy a konference, strategický plán, příspěvky na obnovu městské památkové rezervace a kulturní památky.
Odbor bytový
Výdaje na investiční akce bytových domů, nákup cenin, chemické čištění systémů ústředního vytápění, dotace MRF, a. s. na údržbu objektů aj.
Tržby z hospodářské činnosti města Pardubice v roce 2000
Zahrnuje zejména zálohy na služby vybírané realitními kancelářemi, nájemné bytových a nebytových prostor a další výnosy bytového odboru, tržby z nájemného z bytových a nebytových prostor, z pozemků, z nájemného z areálu letního a zimního stadionu, zálohy na služby, příjem z parkovného, platby z pronájmu reklamních ploch a informačních tabulí, tržby za prodej dřeva z městských lesů.
Náklady hospodářské činnosti města Pardubice v roce 2000
Jedná se hlavně o platby za zálohované služby u realitních kanceláří, opravy a udržování bytových domů, odměny realitních kanceláří, opravy výtahů, rezervu hospodářské činnosti. Dále o platby za odběr tepla a TUV, elektrické energie, plynu, vodného a stočného atd., opravy a udržování objektů, pojištění města, údržbu sportovních areálů, pěstební činnost v městských lesích.
C. Přílohy