|
| | 
Oddíl I –
Makroekonomické agregáty
Oddíl I –
Makroekonomické agregáty
Měření makroekonomických veličin Měření produktu a důchodu
stacionární EKO – neexistují v ní investice (I = 0) à Y = C metody měření toků v ekonomice: produkční, výdajová, součet všech důchodů plynoucích z vlastnictví výr. faktorů (týká se pouze trhu výr. faktorů) evoluční EKO – část svého příjmu lidé spoří a své úspory investují à Y = C 19326rie92oor4h Základní typy investic:
hrubé – hodnota všech vyrobených statků, které nejsou prodány za účelem finální spotřeby obnovovací (reinvestice) – reprezentují opotřebení, jsou určeny k náhradě opotřebených strojů, zařízení a budov čisté = hrubé investice – reinvestice; představují zvýšení produktivního zařízení a zadržovaných zásob io326r9192ooor
Y = celk. hodnota vyrobených statků à agregátní nabídka Y = suma všech důchodů, vynaložených na nákup vyrobené produkce à agregátní poptávka
Produkční a výdajová metoda
Produkční metoda
GNP = všechny finální výrobky a služby, které byly za urč. období vyrobeny za použití nár. výrobních faktorů GNP obsahuje pouze finální výrobky (produkty, které lidé kupují pro spotřebu) à nezahrnujeme do něj meziprodukty (jsou určeny pro další zpracování nebo prodej) sečteme hodnoty, které přidali zpracováním jednotliví výrobci à GNP
Výdajová metoda
Nominální a reálný produkt
Další makroekonomické agregáty typu produkt
NNP = GNP – a (amortizace à zahrnujeme pouze čisté investice) GDP – měří objem finální produkce, jež byla vytvořen za urč. období výr. faktory, které působily na území urč. státu (nepřihlížíme k tomu, který národ výr. faktor vlastní) NPI (čistý příjem z majetku v zahraničí) = GNP – GDP NDP = GNP – opotřebení
Čisté ekonomické bohatství
+ SaS vyprodukované stínovou ekonomikou (drogy, prostituce, melouchy)
+ SaS, které vyrobíme a poskytujeme sobě, rodině, přátelům (nedělní oběd)
+ hodnota volného času
+ růst kvality SaS
- produkce škodlivin (záporné externality)
Důchodová metoda: národní důchod
NI (národní důchod): měříme příjmy domácností à hrubé mzdy, renty, hr. zisky korporací (jsou rozděleny na dividendy akcionářů, nerozdělený zisk a daň ze zisku), čistý úrok (přijaté – placené úroky), příjmy ze samozaměstnání (lékaři, právníci, firmy v os. vlastnictví) GNP – opotřebení = NNP
NNP – nepřímé daně = NI
PI (osobní důchod): vyjadřuje celk. příjmy, které ve skutečnosti domácnosti obdrží à od NI odčítáme platby tvořící fondy soc. pojištění a daně ze zisku korporací; přičítáme transferové platby DI (disponibilní os. důchod) = PI – osobní daně (např. daně ze mzdy)
Ceny
Implicitní cenový deflátor
implicitní: není vypočítán přímo, ale dělením IPD analyzuje cenovou hladinu (všeobecnou úroveň cen) a její změny v průběhu času reálný HNP: ve jmenovateli je IPD
Explicitní cenové indexy
Porovnání jednotlivých typů cenových indexů
Nezaměstnanost
Míra nezaměstnanosti
míra nezaměstnanosti = počet nezaměstnaných / celk. počet prac. sil
Formy nezaměstnanosti
frikční
lidé přecházejí z jednoho zaměstnání do jiného se stejnou či podobnou kvalifikací je způsobena běžnými přesuny v nabídce a poptávce po SaS je přechodná, trvá několik dní, max. týdnů
cyklická
strukturální
je způsobena změnami v požadované kvalifikaci u pracovníků, protože se změnily technologické podmínky výroby nebo došlo ke změnám v relativní konkurenční schopnosti jednotlivých odvětví může trvat i několik let je spojena s rekvalifikací pracovníků
Přirozená míra nezaměstnanosti
počet těch, co práci ztrácejí, se rovná počtu těch, co práci nacházejí (Δ v počtu zaměstnaných = 0) vyšší míra ztráty prac. příležitostí zvyšuje přir. míru nezaměstnanosti vyšší míra nových prac. příležitostí naopak snižuje přir. míru nezaměstnanosti
Platební bilance
vyjadřuje všechny ekonomické transakce, které subjekty dané země realizují se zahraničím během daného období formálně je konstruována podvojným úč. záznamem Účty platební bilance
běžný
+ účet SaS (vývoz a dovoz SaS, výdaje a příjmy z turist. ruchu, čisté příjmy ze zahr. kapitálu)
+ účet transferových plateb (dary, reparace, honoráře, penze, mzdy)
kapitálový
+ vývoz a dovoz kapitálu (bank. a obch. úvěry, nákup a prodej akcií, obligací,…)
statistická diskrepance
Peněžní agregáty Formy peněz
Historické formy peněz
peníze = všeobecně uznávaný prostředek směny a platební prostředek nejprve měly formu zbožových (komoditních) peněz – plátno, dobytek, kožešiny, obecné kovy à drahé kovy (trvanlivé, snadno přenositelné, dělitelné) bankovky (17. stol.) – vyvinuly se z dlužních úpisů, byly emitovány řadou soukromých obch. bank, kdykoli směnitelné za zlato à podmínkou bylo alespoň částečné krytí emise bankovek zlatem à byly rovnocenným zástupcem zlata státovky – peníze emitované z rozhodnutí státu ke krytí jeho fin. potřeb, zlatém nekryté a za zlato nesměnitelné; emise v době válek a hosp. krizí zlatý standard – vyspělá podoba peněžního oběhu se zlatem; zánik kolem r. 1933 klasická forma byla modifikována – minimální množství zlata při směnitelnosti, směnitelnost nepřímá (prostřednictvím zahraniční měny)
Soudobé peněžní formy
drobné mince – stejný ekonomický charakter jako státovky bankovky – emise probíhá tak, že CB buď poskytne úvěr KB nebo od ní odkoupí (reeskontuje) dluhopis, který předtím KB koupila (eskontovala) od svého klienta zlaté krytí není nezbytné; výlučným emitentem je CB bankovní (depozitní) peníze – forma bezhotovostních peněz (zápisů na účtech); součástí jsou depozita na požádanou (šeková depozita) + vklady s výpovědní lhůtou (skoro-peníze) + urč. druhy likvidních CP
Peněžní agregáty
M1 à mince a papírové peníze v oběhu, šekové účty
M2 à M1 + termínovaná depozita do urč. výše
M3 à M2 + velká termínová depozita (nad 100.000 USD)
L à M3 + urč. CP (stát. obligace, krátkodobé pokladniční poukázky)
Rovnice směny
vyjadřuje skutečnost, že se na trzích vyrovnávají toky SaS s tokem peněz, určeným na jejich nákup P*Y = M*V
à cenová hladina * reálný produkt = cenová hladina * rychlost obratu 1 peněž. jednotky
Úroveň cen. hladiny závisí
přímo úměrně na množství peněz v EKO a rychlosti obratu peněz nepřímo úměrně na objemu reál. produktu
Množství peněz závisí
přímo úměrně na nominálním produktu nepřímo úměrně na rychlosti obratu peněz
Oddíl II – Peníze
Rovnováha peněžního trhu Poptávka po penězích
= množství peněz v držbě jednotlivých ek. subjektů (domácnosti, podniky, vláda)
Peněžní funkce
prostředník směny – zprostředkovávají koupě a prodeje zboží zúčtovací jednotka – vyjádření cen směňovaných zboží, vyjádření P a Z uchovatel hodnoty – jsou drženy jako jedna z forem majetku
Druhy poptávky po penězích
transakční poptávka
vyplývá z funkce peněz jako prostředku směny jednotlivé subjekty potřebují peníze na běžné nákupy výrobků a služeb, podniky na výplatu mezd,…
majetková poptávka
vyplývá z funkce peněz jako uchovatele hodnoty ek. subjekty drží urč. část svého majetku v podobě peněz jako vysoce likvidní formy majetku, vedle jiných forem (termínovaná depozita, CP, nemovitosti,…)
V obou případech je důležitý vztah poptávky po penězích a úrok. sazby, neboť úrok je nákladem na držbu peněz.
Grafické zobrazení poptávky po penězích
Nabídka peněz
= tvorba peněz
tvorba bankovek – viz výše tvorba depozitních (bankovních) peněz – viz dále
Bankovní soustava
v TE má dva okruhy: centrální banka
podoba jedné banky (Deutsche Bundesbank) nebo systému bank (FED) instituce zřízená vládou; v řadě zemí je ve svém rozhodování samostatná funkce: provádění fin. operací vlády, emise bankovek, poskytování úvěrů obch. bankám, spravování měn. rezervy, regulace činnosti KB
obchodní (komerční) banky
vykonávají operace aktivní (poskytují úvěry), pasivní (přijímají vklady, vydávají obligace a akcie) a zprostředkovatelské (služby klientům) jsou to zprav. soukromé podniky, hospodařící podle ziskového kritéria jejich činnost výrazně ovlivňuje vláda a CB – zabezpečuje stabilitu bank. soustavy + reguluje tvorbu bankovních peněz
Jak tvoří banky peníze?
za normálních okolností je vyloučeno, že by všichni vkladatelé vyzvedli naráz své vklady à banka může se svěřenými vklady urč. způsobem disponovat míra rezerv = podíl rezerv na depozitech (peníze, které banka musí držet) multiplikovaná expanze bank. depozit
|
stádium |
přírůstek depozit |
přír. půjček a inv. |
přírůstek rezerv |
1. |
1.000 |
900 |
100 |
2. |
900 |
810 |
90 |
další |
8.100 |
7.290 |
810 |
CELÝ BANK. SYSTÉM |
10.000 |
9.000 |
1.000 |
multiplikátor nabídky peněz = 1/míra rezerv à jaký je přírůstek depozit v souvislosti s přírůstkem rezerv o jednotku praxe: část peněz uniká do oběhu mimo bank. soustavu; banky mohou udržovat bank. rezervy nad stanovenou min. výši křivka nabídky peněz – buď velmi šikmá křivka, nebo zcela kolmá přímka (naprosto necitlivá na výši úrok. sazby) změna nabídky peněz při dané úrok. sazbě (posun křivky) je způsobena změnou politiky CB expanzivní politika (stimulována tvorba peněz) à posun křivky doprava restriktivní politika à posun křivky doleva
tvoří jej poptávka po penězích a jejich nabídka předmětem obchodu se stávají peníze – je poskytován úvěr rozdíl proti trhu kapitálu: ten je dlouhodobý rovnovážná úrok. sazba = výsledek střetu nabídky a poptávky na peněž. trhu
Mezinárodní trh Devizové trhy
volně směnitelné měny = měny, při jejich využívání v běžných (ne kapitálových) platbách nejsou kladeny závažnější překážky a které se zároveň v mezinár. vztazích fakticky intenzivně používají mezinárodní trh peněz – dochází na něm ke střetu nabídky a poptávky po měn. prostředcích; obchoduje se na něm s valutami (cizí hotovostní peníze) i s devizami (pohledávky znějící na cizí měnu a v cizí měně splatné)
Měnové kurzy
měnový kurz = cena urč. národní měn. jednotky vyjádřená v jiné nár. měnové jednotce přímý – urč. množství domácích peněž. jednotek za jednotku měny zahraniční nepřímý – urč. množství zahr. měn. jednotek za jednotku domácí měny
Apreciace a depreciace
depreciace (znehodnocení) měny – pokles kurzu apreciace (zhodnocení) měny – vzestup kurzu
!!! devalvace – pokles úředně stanoveného poměru dvou měn (změna měn. parity)
revalvace – dochází k růstu úředně stanoveného poměru
Faktory působící na výši měn. kurzu
vývoj ZO
rozdílná výše v různých zemích horké peníze à peníze hledající umístění v zemích s vysokými úroky; představují poptávku po měně země s vyššími úroky CP GB jsou úročeny 8 %, CP USA 10 % à britští investoři budou nabízet GBP k získání USD na nákup amerických obligací + američtí investoři budou ukládat svůj kapitál do amerických CP à jejich P po librách poklesne à depreciace libry + apreciace dolaru (posun křivky D dolů)
stav platební bilance
měna země s rychlejší inflací než v ostatních zemích má tendenci k depreciaci cen. hladina roste v zahraničí pomaleji než doma à dáváme přednost zahraničnímu zboží à růst poptávky po zahraniční měně à domácí měna depreciuje možná regulace: protekcionistická obch. politika, řada SaS není předmětem ZO, národní zvyklosti
Teorie kurzu podle parity kupní síly
kurz je určen poměrem kupních sil dvou měn (poměr stejného souboru zboží oceněných cenami v jedné i druhé zemi jejich nár. měnami) je to přirozený kurz, ke kterému by měl tržní kurz směřovat
Systémy měn. kurzů
fixní
před. v období zlatého standardu měnové parity byly určeny zlatými obsahy nár. měn, zlato se mohlo volně pohybovat v platbách mezi zeměmi automatická stabilita kurzů (kolísání okolo parity ve velmi úzkém rozpětí)
volně pohyblivé (plovoucí) – floating
dochází při něm k devizovým intervencím na deviz. trzích (nákupy a prodeje deviz centrálními bankami) cíl: zabránit nadměrným kurz. výkyvům či udržet výkyvy v urč. závazně stanoveném rozpětí např. Bretton-Woodský systém nebo EMS
Mezinárodní měnový systém
je představován soustavou pravidel a institucí, které formují vývoj peněž. vztahů v mezinár. měřítku Bretton-Woodský systém – fungoval po WW2 až do 70. let v RTE současný MMS – převládá řízený floating bez stanovení závazných pásem oscilace; existence EMS; význam zlata upadá; nadnárodní měnové jednotky; MMF, Světová banka Oddíl III – Makroekonomická rovnováha a její poruchy
Modely ekonomické rovnováhy Klasický model Keynesiánský model Model agregátní nabídky a poptávky
Ekonomický růst a hosp. cyklus Ekonomická síla a úroveň
ekonomická síla = absolutní objem finálních SaS, který se v EKO vyrobí za urč. čas množství finální produkce měříme nejč. HDP ekonomická úroveň vyjadřuje, jak účinně země využívají disponibilní výr. faktory + slouží k vyjádření živ. úrovně v dané zemi; měříme ji pomocí GDP nebo nár. důchodu na jednoho obyvatele Ekonomický růst
= změna tokových veličin (GNP, nár. důchodu) v čase
Tempo růstu PP
= součet dlouhodobého tempa růstu souhrnné produktivity a objemu výr. faktorů při jejich plném využití
à růst prod. práce
à růst účinnosti kapitálu (v objemu reál. produktu/1 jednotka kap.)
à pokles materiálové a energetické náročnosti výroby
Poptávka a recese
skutečný produkt odpovídá potenciálnímu
à pokud se AD sníží, poklesne cen. hladina i reál.
produkt (skutečný produkt se dostává pod úroveň
potenciálního – nejsou v plné míře využívány výr.
faktory à mezera produktu) – klasický případ recese
Nabídka a recese
nemění se velikost AD a sníží se AS AS se posune doleva ("před" hranici PP) – např. zvýšení nákladů důsledek: reálný produkt se snižuje à probíhá recese navíc: stouply ceny a nominální produkt slumpflace = recese + růst cen (inflace)
Teorie hosp. cyklu
HC = víceméně pravidelné kolísání skutečného produktu kolem reál. produktu Fáze cyklu
kontrakce – pokles skut. produkce; recese = pokles skut. produktu po dobu 6 měsíců; deprese = dlouhodobý a hluboký pokles dno (sedlo) – bod, ve kterém skut. produkt dosahuje minima (dolní bod zvratu) vzestup (expanze) – skut. produkt roste rychleji než PP; je vždy na vyšší úrovni než předchozí vzestup à konjunktura = období, kdy skut. produkt převyšuje úroveň dosaženou v předchozím cyklu vrchol – bod, ve kterém skut. produkt dosahuje maxima (horní bod zvratu)
Typy cyklů
periodičnost cyklu = doba trvání jednoho cyklu (opakování jednoho cyklu po urč. době) Kitchinovy – krátkodobé (36 – 40 měsíců); výkyvy v zásobách a rozprac. výrobě Juglarovy – střednědobé (10 – 11 let); investice do strojů a zařízení Kodantěvovy (Kuznetsovy) – dlouhodobé (50 – 60 let); změny ve výr. technologiích, monetární jevy a politické události
Příčiny vzniku cyklu
teorie externích příčin
nerovnoměrné tempo objevu nových vynálezů nedostatečné informace, kterými disponují tržní subjekty politické příčiny (války, revoluce, volby) korelace mezi výskytem slunečních skvrn a objemem zeměděl. produkce urč. HP státu
à např. monetaristická teorie (příčinou fluktuace je nevhodná monetární pol. státu)
teorie interních příčin
snaha firem maximalizovat zisk úsporami mzdových N à zaostávání P za N výkyvy v AD à nestabilita inv. výdajů (je dána také střídáním optimistických a pesimistických odhadů podnikatelů o budoucích výnosech investic) bohatí nebo šetrní lidé získávají příliš velké příjmy v relaci k možným investicím ve společnosti
à např. keynesiánská teorie (cykly jsou způsobeny výkyvy AD, zejména výkyvy investic)
kombinace příčin
Hosp. cyklus spjatý s multiplikátorem a akcelerátorem
autonomní investice = část investičních výdajů, které nezávisí na velikosti reál. národního důchodu; velikost je podmíněna tempem růstu obyvatelstva, rychlostí realizace tech. pokroku,… indukované (vyvolané) investice = část investic, která závisí na velikosti nár. důchodu akcelerační princip vyjadřuje skutečnost, že čisté indukované investice jsou funkcí míry změny reálného produktu à čisté indukované investice budou větší než nula, pokud reálný produkt roste
pokud lze část strojů prodat, dochází k disinvesticím (decelerátor) kombinace multiplikačního a akceleračního principu: růst produktu à nové (indukované) investice /dle AKCELERAČNíHO principu/ à růst produktu /dle MULTIPLIKAČNíHO efektu/ à produkt roste, dokud nenarazí na bariéru PP à rychlé tempo růstu produktu se zabrzdí à akcelerátor a multiplikátor působí v opačném směru à reál. produkt klesá à mělo by dojít k disinvesticím /DECELERAČNí princip/, ale bariérou jsou restituční investice – opotřebený kapitál musí být nahrazován à pokles investic se zastaví à pokles reál. důchodu se zastaví à restituční investice podnítí růst produktu /MULTIPLIKAČNí efekt/ à růst investic…
Inflace Podstata a formy inflace
inflace = projev ekonomické nerovnováhy, jehož zevním znakem je růst cenové hladiny pokud dochází k poklesu cen. hladiny, označuje se tento proces jako deflace cenové indexy – používáme je k vyjádření velikosti inflace míra inflace = (CPI letos – CPI loni)/CPI loni Inflace zjevná, potlačená a skrytá
zjevná (otevřená) – ek. nerovnováha je spojena s růstem cen. hladiny potlačená (blokovaná) – administrativně lze odstranit růst cen, ale nikoli příčiny inflace; projevy: vynucený růst úspor, existence nedostatkového zboží, rozvoj černého trhu,…; mění se po urč. době v otevřenou skrytá – v případě, kdy cen. indexy nevykazují skut. růst cen. hladiny (není v nich zachycen vývoj cen SaS produkovaných stínovou EKO, špatně zvolený koš)
Inflace mírná a pádivá
pádivá (cválající)
hyperinflace
extrémní případ b) tempo růstu cen je vysoké, nemá žádnou souvislost s tempem růstu výroby ceny jsou vysoce nestabilní a často se mění, reál. mzdy kolísají peníze přestanou vykonávat své funkce, částečně dochází k barteru
Příčiny inflace
Poptávková inflace
AS a AD se protínají za PP, AD se posune nahoru à protnou se ještě dál dochází k ní, když se skutečný produkt blíží svou velikostí PP + AD dále roste a PP ne důvody:
nadměrné inv. výdaje à růst AD à multiplikátor+akcelerátor à inflace růst nom. mezd převýší růst produktivity (nabídky) à inflace levné úvěry à vyšší spotřební a inv. výdaje snížení daní à vyšší poptávka zvýšení stát. výdajů je větší než růst nabídky (před. při deficitu SR) importovaná inflace
Nabídková (nákladová) inflace
může k ní dojít i v případě, kdy je skut. produkt nižší než PP důvod: zvýšení nákladů à posun křivky AS nahoru příčiny:
nedokonalá konkurence – jedna firma zvýší ceny a její výrobky slouží jako meziprodukty à ostatním se zvýší náklady zvýšení mezd (prosazené odbory) à vyšší náklady politické události vyvolávající zdražení dovážených surovin a energetických zdrojů přechod na méně kvalitní zdroje surovin nebo energií à vyšší náklady
NĚKTERÉ ZMĚNY JSOU OČEKáVANÉ à OČEKáVANá INFLACE.
Důsledky inflace
přerozdělovací efekt
postihuje příjemce fixních důchodů (nominální výše se nemění, reálná kupní síla klesá) – starobní důchody, stipendia, úroky z obligací,… nepříznivě ovlivňuje mzdy a platy (pokles reál. mezd) klesá absolutně hodnota vkladů a půjček (věřitelé ztrácejí, dlužníci získávají) inflace nepostihuje vlastníky hmotných statků, protože cena majetku stoupá společně s inflací
sociální dopady
pádivá inflace nominálně zvyšuje poptávku, reálně ji však snižuje à pokles reál. produktu pod úroveň PP à recese; mírná inflace stimuluje výrobu a zaměstnanost (posiluje AD úměrně růstu nabídky) inflace mění strukturu spotřeby à strukturální změny ve výrobě à narušená rovnováha hospodářství vyšší inflace v zemi oproti zahraničí – při pevn&yac
|