Parlamentní volby 2002 - daně

V červnu roku 2002 se uskutečnily na celém území České republiky demokratické parlamentní volby, kterým předcházely agitace jednotlivých politických stran. Volební programy stran, které se ucházely o křesla v  Dolní komoře Poslanecké sněmovny ČR se jako již tradičně dotýkaly problematiky nejen v oblasti školství, zdravotnictví, státní správy a sociální politiky, ale především možných změn ve výši a charakteru daní v daňové soustavě České republiky v souvislosti s očekávaným vstupem do Evropské unie v roce 2004.

1 Občanská demokratická strana

Tato pravicově orientovaná politická strana se v předvolebním období snažila získat přízeň potencionálních voličů hypotézou, která ve svém jádru představovala nahrazení dnešní progresivní, mírně klouzavé daně z příjmů fyzických osob lineární, tzv. Rovnou daní.

1.1 Rovná daň

Podle předních představitelů ODS smyslem daní obecně je zajistit financování veřejných služeb, tedy takových činností, které slouží všem občanům státu a u nichž není možné měřit jejich individuální spotřebu každým jedincem, přičemž na financování těchto služeb by se měli podílet všichni občané podle jednotných a všeobecně platných pravidel. 39554smp26svh3j

V návrzích byly pod pojem rovná daň zahrnovány:

• rovná daň osobní,

• rovná daň z podnikání,

• rovná všeobecná daň ze spotřeby. mv554s9326svvh

Rovná daň ve výši 15 % z příjmů fyzických i právnických osob měla nahradit daň z příjmů jednotlivců s různými sazbami a odpočitatelnými položkami a daň z podnikání, dnešní daň z příjmů právnických osob. V systému této daně měla být zohledněna i daňová progrese, a však v mírnější podobě, než je tomu v současné daňové soustavě. Rovná daň je podle této parlamentní strany spravedlivý, jednoduchý a přehledný systém, který by pozitivně působil na psychologickou i ekonomickou hranici zdanění a odstranil by nepřehlednout změť výjimek, které odporují principu solidarity.

1.2 Ostatní daně

Občanská demokratická strana navrhovala ve svém volebním programu nejen zavedení rovné daně, ale i reformy ostatních daní jako například:

• snížení daní z příjmu právnických osob z dnešních 31 % na 15 %,

• ponechání, či mírný pokles sazeb nejen u spotřebních a majetkových daní, ale i u daně dědické a darovací,

• zavedení jednotné 15 % daně z přidané hodnoty.

2 Česká strana sociálně demokratická

ČSSD navrhovala v předvolebním programu zachovat celkové zdanění na současné úrovni, avšak již s velkým časovým předstihem upozorňovala na progresivní zdanění občanů s vyššími příjmy, tzv. Milionářská daň. Podle představ členů této strany měla milionářská daň postihnout osoby, jejichž roční příjem by přesahoval milion korun. Na základě předběžných propočtů by se příjmy do státního rozpočtu zavedením této daně zvýšily maximálně o 200 – 300 milionů korun ročně.

3 Koalice

Schválený program zahrnoval v oblasti daňové politiky návrhy na zvýšení odpočitatelných položek na dvojnásobek oproti současnému stavu, zavedení společného zdanění manželů, tzv. splitting a navíc měla tato strana v programovém prohlášení návrh na odpočet výdajů na vzdělání z daní. Neméně důležitou složkou jejich programu byly i daňové úlevy pro rodiny s dětmi.

Toto uskupení pravicově orientovaných stran nepovažuje za hlavní překážku v podnikání jen vysoké daně, ale především množství administrativní zátěže, která nejen zvedá náklady podnikatelským subjektům, ale „okrádá“ je i o čas, a proto zvažovalo v případě úspěchu ve volbách:

• sloučit výběr daní, sociálního a zdravotního pojištění do jediného místa (finanční úřad), aby podnikatelé nemuseli vyřizovat své záležitosti na velkém počtu míst,

• zrušení povinnosti vést účetnictví pro podnikatele, kteří nejsou plátci DPH.

Koalice ve svém předvolebním programu zvažovala i další změny, jako například:

• zrušení zvláštního odvodu příspěvku na státní politiku zaměstnanosti jak na straně zaměstnanců, tak i na straně zaměstnavatele. Tím však nemělo být zastaveno financování politiky zaměstnanosti a vyplácení podpor v nezaměstnanosti, které by byly hrazeny z běžných příjmů státního rozpočtu,

• zvýšení odpočitatelné položky u osob, které se připravují na své budoucí povolání,

• snížení daně z příjmu právnických osob na 25 % a dále k 20% hranici poté, kdy bude dosaženo rovnováhy veřejných rozpočtů,

• u daně z přidané hodnoty sblížení sazeb na 7 % a 18 % při zachování zdanění stavebních prací a telekomunikačních služeb ve snížené sazbě, která zůstane v platnosti i pro potraviny, zdravotnické a sociální služby,

• reformu různých druhů sociálních podpor tak, aby skutečně motivovaly k hledání zaměstnání, kdy pracovat se musí vyplácet více než žít ze sociálních dávek.

Všechny tyto navrhované změny v daňové soustavě České republiky měly ve své podstatě snížit hranici nezaměstnanosti a současně zvýšit do budoucna konkurenceschopnost české ekonomiky v evropském či světovém měřítku.

4 Komunistická strana Čech a Moravy

Zástupci této levicové strany navrhovali změny, které se ve své podstatě příliš nelišily od předkládaných změn ČSSD, tzn. zvýšit daně především u těch osob, které dosahují nadprůměrně vysokých příjmů.