|
Příbuzenství a osoby blízkéPříbuzenství a osoby blízképříbuzenství = pokrevní příbuzenství dané společnými předky může být v pokolení přímém (jde o vztah mezi tzv. předky a potomky; zrod potomka je přímo závislý na existenci předka - např. praděd, děd, otec, syn, vnuk, pravnuk) nebo pobočném (dvě osoby mají společného předka, ale už ne stejné potomky - např. sourozenci, bratranci) stupně příbuzenství - určují se podle počtu zrození, kterých bylo ke vzniku třeba pokrevnímu příbuzenství jsou postaveny zároveň vztahy vzniklé osvojením vztah mezi jedním manželem a příbuznými druhého manžela se nazývá švagrovstvím osoby blízké = příbuzní v pokolení přímém - sourozenci a manžel
zajišťují moc osoby nad věcí cíl: ochrana a užívání věcí Členění hmotné movité, nemovité spotřební, opotřebitelné zastupitelné, nezastupitelné dělitelné, nedělitelné, hlavní věc a její součásti nehmotné = produkty myšlení nemají hmotnou podstatu a zřetelné prostorové vymezení mají majetkovou hodnotu patří sem i pohledávky a práva vyplývající z používání ochranných známek Dále rozdělujeme: vlastnické dědické = přechod majetku zemřelé osoby na dědice (FO či PO) vlastnictví přechází na dědice dnem smrti zůstavitele potomci jsou tzv. neopomenutelní dědicové - nezmění ani závětí, pouze omezí, potomky nelze ani vydědit, pokud nesplňuje dědic podmínky stanovené zákonem s majetkem přejímají dědicové i dluhy do výše zděděného majetku nedědí ten, kdo spáchá úmyslný trestný čin vůči zůstaviteli majetek se dědí závětí ze zákona obojím právo duševního vlastnictví právo na ochranu autorství právo s dílem nakládat, rozhodovat o uveřejnění, udílet souhlas k jeho užití právo na odměnu za tvůrčí práci
držba - ot. 14 věcná práva k cizím věcem - ot. 16 13. Práva vlastnická (pojem, obsah, vymezení) = právní vztah mezi lidmi (osobami) vzhledem k věcem, zajišťující vlastníkovi nejširší rozsah dispozičního oprávnění s věcmi tvořícími jeho vlastnictví 49653ssl87rco9v oprávnění ostatních osob vzhledem k těmto věcem mohou vznikat jiným osobám zásadně jen na základě souhlasného projevu vůle vlastníka, který je nositelem „právního panství“ nad věcí, tzn. vykonává vlastnictví svou mocí a ve svém zájmu novelou občanského zákoníku upraveno jednotně a stejně pro všechny vlastníky Obsah vlastnického práva tvoří tato zákl. oprávnění vlastníka: věc držet = možnost faktického nakládání s věcí, vlastník může věc užívat ke svému prospěchu a podle svého záměru; do vlastnictví mu připadají i veškeré plody a užitky (zvířata, plody,...) užívat a požívat nakládat s ní může věc spotřebovat NEEXISTUJE POVINNOST VĚC UŽíVAT, POUZE PRáVO (pokud neupraví zákon jinak) vlastník je oprávněn činit veškeré faktické i právní dispozice s věcí (tzn. převést vlastnické právo na někoho jiného - věc prodat, směnit, darovat, pronajmout, půjčit, zastavit,...) vlastník se rozhoduje o užití či dispozici s věcí ze své vůle a ve svém zájmu, nesmí omezovat oprávněné zájmy jiných osob
(v zájmu ochrany práv jiných osob popř. v zájmu veřejném) musí se stát zákonnou formou např. úprava tzv. sousedských práv - ukládá vlastníkovi zdržet se všeho, čím by nad míru obtěžoval nebo ohrožoval jiného (třeba zákaz tzv. emisí tj. obtěžování hlukem, kouřem, zápachy, stíněním,...) vyvlastnění = trvalé omezení nebo převedení vlastnického práva na stát na základě rozhodnutí ve správním řízení nejvyšší stupeň omezení vlastnického práva vlastníku náleží za vyvlastněný majetek plná náhrada vyvlastnění se může stát jen na základě zákona omezení vlastnického práva zákonem se liší od omezení, která vyplývají vlastníkovi z jeho vlastní dispozice věcí v závazkových vztazích 14. Držba sc653s9487rcco obv. součásí výkonu vlastnického práva, může však existovat i samostatně držitel = každý, kdo nakládá s věcí jako s vlastní kromě držby věci je možná i držba práva (cesty přes cizí pozemek) Druhy držby oprávněná držitel je v dobré víře, že mu věc (právo) náleží jako oprávněný držitel požívá obdobnou ochranu jako vlastník a náleží mu stejná práva (např. brát plody a užitky věci) je však povinen vydat věc vlastníkovi, jestliže ten vůči němu uplatní své vlastnické právo oprávněný držitel může nabýt vlastnictví k věci tzv. vydržením, trvá-li jeho držba nepřetržitě 3 roky u movitých věcí a 10 let u nemovitých věcí
držitel není v dobré víře, že mu věc náleží, přesto však s ní nakládá jako se svou je povinen vydat vlastníkovi nejen věc samu, ale vydat či uhradit plody a užitky, které během držby získal, a nahradit i jinou škodu 15. Spoluvlastnictví jednu věc vlastní dvě nebo více osob; věc není reálně rozdělena mezi několik vlastníků Podílové spoluvlastnictví podílovými spoluvlastníky mohou být jak FO, tak i PO každý ze spoluvlastníků má urč. ideální spoluvlastnický podíl na celk. hodnotě věci spoluvlastníci vykonávají své vlastnické právo společně výše podílu vyplývá ze zákona, nebo je určena dohodu není-li takto možno výši podílu určit, platí, že podíly jsou stejné ve vztahu ke třetím osobám jsou spoluvlastníci oprávněni a povinni jednat společně a nerozdílně (solidárně) o hospodaření věcí rozhodují většinou, která se počítá podle výše podílů spoluvlastníci mohou převést svůj podíl na osoby blízké hodlají-li ho převést na někoho jiného, mají ostatní spoluvlastníci zákonné předkupní právo Bezpodílové spoluvlastnictví manželů institut BSM = zákl. způsob uspořádání majetkových vztahů mezi manželi vzniká ze zákona uzavřením manželství a končí zánikem (smrtí, rozvodem) do BSM patří vše, co nabyl kterýkoli z manželů za trvání manželství předmětem BSM není: to, co některý z manželů nabyl darem nebo dědictvím věci, které slouží osobní potřebě nebo výkonu povolání jednoho z manželů věci nabyté z restituce majetku věci, které jsou předmětem BSM, užívají oba manželé společně jsou povinni hradit náklady, vyřizovat běžné záležitosti společně
Zástavní právo = věcné právo k věci cizí (tzn. že oprávněným ze zástavního práva není vlastník, nýbrž jiná osoba, tak zvaný zástavní věřitel) vázáno na určitou věc, zavazuje zásadně každého vlastníka Funkce práva zajišťovací zajistit věřiteli, že jeho dlužník splní svůj závazek uhrazovací není-li pohledávka plněna řádně a včas, může se věřitel domáhat uspokojení u soudu a ten pak prodá zástavu ve veřejné dražbě Vznik zást. práva k nemovitosti - vázán na zápis zástavního práva do katastru nemovitostí k movité věci - vyžaduje se odevzdání zástavy zástavnímu věřiteli či třetí osobě kromě věci může být zastavena i pohledávka, pokud je předmětem jejího plnění věc nebo majetková hodnota Zadržovací právo zajišťuje splnění pohledávky zřizuje se smlouvou, pro níž je předepsána písemná forma vzniká na základě jednostranného úkonu věřitele, může být vykonáno jen k zajištění splatné a peněžité pohledávky spočívá v tom, že ten, kdo je povinen vydat movitou věc, může si ji zadržet, je-li ten, komu má věc vydat, jeho dlužníkem a dluh je již splatný takto může být věc zadržena až do zaplacení dluhu nebo poskytnutí jistoty 17. Věcná břemena = urč. omezení vlastníka nemovitostí ve prospěch někoho jiného omezuje jen vlastníka urč. nemovitosti Spočívá v povinnosti něco strpět (průchod souseda přes pozemek) něčeho se zdržet (neoplotit část pozemku) něco konat (sjízdnost cesty na svém pozemku)
na základě smlouvy, pro níž je předepsána pís. forma z dědění na základě závěti v rámci vyvlastňovacího řízení může být zřízeno věcné břemeno úředním rozhodnutím ve správním řízení, soudním rozhodnutím nebo přímo ze zákona věcná břemena se zapisují do katastru nemovitostí a s vkladem do katastru je spojen jejich vznik, změna, zánik 18. Katastr nemovitostí 1. 1993 byl zaveden nový způsob evidence katastrálními úřady vede se pro zachování právní jistoty = evidence nemovitostí, vč. evidence věcných práv, která se jich týkají každý je oprávněn do něj nahlížet, činit si z něj opisy či výpisy platí pro něj princip publicity, tzn. že zapsaný stav se pokládá za skutečný a ten, kdo jednal v dobré víře ve správnost zápisu, požívá právní ochranu Zápisy vklady = zápisy, které mají za následek vznik, změnu nebo zánik práva záznamy nemají přímy vliv na vznik, změnu nebo zánik práva poznámky týkají se urč. skutečností vztahujících se k nemovitostem nebo vlastníkům nemají přímý vliv na vznik, změnu nebo zánik práva 19. Pojem podnikatel = osoba, která vykonává podnikatelskou činnost podnikání = soustavná činnost prováděná samostatně podnikatelem vl. jménem a na vl. zodpovědnost za účelem dosažení zisku obchodní zákoník při označení právních subjektů upustil od pojmu obchodník (kupec) právní význam slova podnikatel - legislativní zkratka k označení FO a PO, které splňují podmínky (v živ. zák. i obch. zák.)
osoba zapsaná do OR nerozhoduje, zda je zapsána povinně, nebo dobrovolně podnikání na základě živ. oprávnění živnostenské oprávnění = ŽL, koncesní listina podnikání na základě jiného oprávnění osoby provozující spec. činnosti ve smysl obch. zák, ale které nejsou živnostmi ve smyslu živ. zák. osoba provozující zemědělskou výrobu je zapsána do evidence podle zvl. předpisů 20. FO a PO jako podnikatelé FO stává se podnikatelem podle obch. zák. v okamžiku, kdy: získá živnostenské nebo jiné podnikatel. oprávnění je zapsán do evidence jako samostatně hospodařící rolník PO = sdružení FO nebo PO mohou být založeny za účelem provozování podnikatel., ale i jiné činnosti k jiným než podnikatel. účelům - ROPO, nadace, obce, banky, spořitelny stávají se podnikatelem zápisem do OR |
