Referaty
Anglictina
Biologie
Chemie
Dejepis-Historie
Diplom-Projekt
Ekonomie
Filozofie
Finance
Fyzika
Informatika
Literatura
Management
Marketing
Medicina
Nemcina
Ostatni
Politika
Pravo
Psychologie
Public-relations
Sociologie
Technologie
Zemepis-Geografie
Zivotopisy


 

Téma, Esej na téma, Referátu, Referát, Referaty Semestrální práce:

Mng - Systematické provádění všech mng fcí při efektivním využití všech zdrojů ke stanovení a dosaž

Mng - Systematické provádění všech mng fcí při efektivním využití všech zdrojů ke stanovení a dosažení podnik. cílů; Skupina lidí, kteří řídí podnik

Mng fce = Plánování – organizování – řízení – vedení – rozhodování - motivace – komunikace - kontrola

Řízení x vedení (rozdíl) - Dělání věcí správně x dělání správných věcí

Podnikavost x podnikání (rozdíl) - Nacházet, vytvářet a využívat příležitosti pro zabezpečení prosperity x realizace podnikavosti v praxi (činnost k uspokojování cizích potřeb a tím následně i vlastních potřeb – zisk)

Poslání podniku - Max zisku při min nákladů (max využití všech zdrojů)

reengineering = zásadní a radikální přestavba podnikových procesů za účelem skokového zdokonalení výkonnosti v prostředí společnosti znalostí 17153leh67jdz2q

typy výroby – strojová, sériová, hromadná

proč existují podniky? - K uspokojení potřeb lidí hmotnými statky a službami

Etapy vývoje mng:

Předvojová etapa – operační mng – princip dělby práce, zaměřeno na výstupy výroby (Adam Smith) ed153l7167jddz

1. Etapa – 1910-1935 – klasický mng (taylorismus) – metody vědeckého řízení, první snímek pracovního dne, úkolová mzda, stimulace hmotnými podněty, kontrola pracovního postupu

2. Etapa – 1935-1970 – potřeba integrace činností,plánování mikro i makroekonomiky, rozvoj pobídkových metod, vojáci přinesli do mng plánování, oddělení vlastníka a managera – mng revoluce

3. Etapa – 1970-1990 – spoluúčast zaměstnanců na řízení, zvyšuje se jejich kvalifikace, zostření konkurence, automatizace, robotizace, tými – důraz na organizační struktury, oddělení vlastníka, managera a zaměstnance

4.Etapa – současná – znalostní společnost, využívání počítačů a robotizace, manageři získávají podíl na zisku, pružné výrobní systémy

Klasická teorie řízení – 4 klasické směry (školy):

1/ vědeckého průmyslového řízení – člověk, výrobek, stroj; normování času, specializace; dílenské plánování a odměňování; hmotné stimuly - TAYLOR

2/ lidských vztahů – psychologické a sociální faktory, stimulace, motivace, prostředí, kolektiv, komunikace, řešení konfliktů……

3/ správního řízení – koncept mng fcí; harmonizace a celistvost řízení firem

4/ byrokratické řízení – administrativní organizace, jasná hierarchie moci a pořádku - WEBER

Členění mng přístupů (škol) – všechny vznikly již v 1. etapě – klasický mng

1/ procesní – čerpá z klasické teorie ,,správní řízení´´ - velmi uspořádaný; snaží se o zařazení široké škály mng poznatků do obecných pravidel – uznává mng fce FAYOL, GULICK, URVICK

2/psychologicko-sociální – čerpá z klasické teorie - ,,lidských vztahů´´- nehmotné stimuly, vliv na produktivitu - faktory sociál. a psychol. - MAYO, MASLOW, FOLLETOVá, MC GREGOR

3/ systémové – sladění, harmonie, koordinace, komplexnost; základ = analýza a syntéza řízení – BARNARD, SIMON

4/ kvantitativní – vychází z klasické teorie - ,,vědecké řízení´´ - modelové úkoly, matematická řešení; minimální použití, složitým modelům pomůže rozvoj výpočetní techniky – DAUTZIG, SAATY, CHURCHMAN, ACKOFF

5/ empirické (pragmatické) – rozbor kladů a záporů mng práce; konfrontace teorie s praxí, rychlá reakce, aktivní zapojení, mng není exaktní věda, USA, konzultanti, poradci, rozvoj managerského aparátu – DRUCKER, DAVIS, PETERS, WATERMAN, MINTZBERG

Vývojové tendence -spoluúčast na podnikání, řízení, zisku a vlastnictví, zapojit lidi, využití techniky, lidí, technologie a informatiky

TAYLOR – systém řízení=systém úkolů, zavádí principy normování práce

WEBER – ideální typ administrativní organizace

FAYOL – princip jednoty přikazování – jeden zaměstnanec dostává příkazy jen od jednoho nadřízeného; definoval mng fce

FOLLETOVá – začala s motivací

MAYO – kritika vědeckého řízení, odklon od hmotné motivace k nehmotné, řešit vztah pracovníků k sociálním podmínkám, jednání s pracovníky, uznání; práce, podmínky výrobního procesu i fyzické potřeby lidí mají menší vliv na výsledek práce než sociální a psychol. faktory

MC GREGOR – teorie X a Y – (cukr a bič – odměny a tresty)

Teorie X – „krátké vodítko“-hmotná stimulace + -

Teorie Y – „volné vodítko“- nepřímá motivace (vyvolat zájem o práci, tvůrčí prostředí, odpovědnost, seberealizace„peníze nejsou všechno“

MASLOW – teorie hierarchie potřeb – motivace pracovního jednání

Maslowova pyramida:

Seberealizace

Uspokojení z práce

Sociální potřeby

Existenční jistota a bezpečnost

Fyziologické potřeby

 

DRUCKER – mng je více umění než věda; definuje základy struktury a organizace, základní principy a hodnoty mng

PETERS, WATERMAN – na základě rozborů (1961-80) =>zobecňující rysy dokonalých podniků – 8 charakteristik úspěšnosti a doporučení

MINTZBERG – definoval managerské role

Faktory ovlivňující prostředí, ve kterém se podnik nachází:

1/ národohospodářské podmínky - existence a vliv státní regulace ekonomiky; vztah ostatních subjektů a používaných nástrojů podniku

2/ právní řád - normativně určuje podmínky pro podnikání;

právní normy – upravují základní vztahy mezi lidmi

3/ politická situace - občanská společnost, polarizace názorů, různé politické strany

4/ Trh – zboží, služeb, kapitálu, pracovních sil, finanční

5/ sociálně psychol. atmosféra – názory, ideje, postoje, směry chování ve společnosti, etika, kultura…

6/ technologie- stupeň inovace, vývoj a rozvoj technologií, konstrukcí, výzkum..

srovnání plánovité (direktivní) ekonomiky a tržní ekonomiky:

PLáNOVITá ekonomika (před 1989)
TRŽNí ekonomika
  • Konkurence nebyla
  • Monopol, důraz na výrobu
  • Neexistence trhu
  • Zaostalý výzkum a vývoj
  • Ceny diktuje podnik
  • Zaručen odbyt
  • Zaručena existence podniku
    existuje konkurence
  • důležité je prodat, ne vyrobit
  • úspěch závisí na ekonomických kritériích, fungující trh
  • snižování nákladů, zvýšení kvality, inovace
  • cena dána trhem, poměr D a S
  • existence podniku není zaručena, může zkrachovat=>sociální jistoty zaměstnanců jsou spojeny s existencí podniku
Základní kritérium = plán
Základní kritérium = trh
Uzavřený trh – nesmí se vyvážet, jen v rámci RVHP; na financování se spolupodílí stát
Otevřený trh – fungující import, export;
Investice hradí z vlastních nebo cizích zdrojů
Nekonvertibilní měna (volně nesměnitelná)
(částečná) konvertibilita = směnitelnost měny

Typy mng (musí být provázány a plnit všechny managerské funkce):

1/ strategické – mng formuluje cíle a strategie a provádí nejdůležitější rozhodnutí

2/ taktické – stanoví postupy a prostředky k efektivní realizaci strategie podniku, konkrétnější než strategické

3/operativní–splnění konkrétních podmínek konkrétními lidmi, reakce na změny

Zásady mng: plánovitost, odpovědnost, pravomoc, hmotná zainteresovanost na hosp. výsledku

centralizace – geografické, činností, mngtu (nejvyšší pravomoc má TOP mng)

decentralizace výhody: ulehčuje rozhodování TOP mng (větší volnost a nezávislost), aktivuje managery v horní úrovni, povzbuzuje rozhodování a osvojování si pravomoci a odpovědnosti, podpoří zavádění a využívání jednoznačné kontroly, přenos pravomocí umožní porovnat výkonnost jednotek

decentralizace nevýhody: znesnadňuje použití jednotné taktiky, zvyšuje náročnost na koordinaci, ztráta kontroly TOP mng, nepřiměřený plánovací a kontrolní systém, nedostatek kvalifikovaných pracovníků (velké náklady na školení), riziko vnějších vlivů

Styly řízení:

1/ autokratický, autoritativní – sám všechna rozhodnutí, žádná volnost lidem, příkazy, nepřipustí diskusi, funguje jen na nejnižší úrovni

2/ demokratický, kooperativní – každý má právo na názor, týmy, optimální je spoluúčast podřízených, manager si nechává poslední rozhodovací slovo

3/ liberální, pasivní – konzultant (nebezpečí chaosu); jen základní rozhodnutí a jinak volnost, samostatná práce lidí (např. v umění)

Managerské vlastnosti

Mng práce – dříve spíše technokratické pojetí (aplikace teorií a metod práce; role vedoucí, kontrolor), nyní humanistické (rozvoj pracovníků, role zprostředkovatele, sladí cíle organizace s cíly jednotlivců manager využívá denně všechny managerské funkce a managerské role!!!)

  • profil managera

Vrozené (závisí na temperamentuzískané znalosti a dovednosti

a inteligenci) - ekonomická teorie

- potřeba řídit- teorie podnikání

- potřeba mít moc- sociálně-psychologické znalosti

- umění vcítit se do potřeb- metody řízení

spolupracovníků - technické dovednosti

- dobrá tělesná a duševní kondice

Postavení a poslání managera v procesu řízení = mezičlánek mezi vlastníkem firmy a zaměstnanci

Rozděleni do tří linií: 1. - mistři, vedoucí organizační jednotky

2. - vedoucí útvarů – odbor, referát….

3. - top – ředitelé

Role managera:

1/ interpersonální – cíl = rozvíjení a udržení kontaktů s lidmi

  • reprezentant – jedná s externími partnery

  • vůdce organizace – podřízenost, nadřízenost

  • koordinátor – přenos informací mezi organizací a externími partnery

2/ informační

  • monitor – příjemce informací, přijímá z okolí

  • šiřitel informací

  • mluvčí organizace – informuje okolí, tvoří image podniku

3/ rozhodovací

  • podnikatelská – podnikatelské příležitosti, adaptace na změny

  • řešení problémů – sladění zájmů a postojů organizace a jednotlivců

  • alokace zdrojů – přemísťování

  • vyjednavač – kompromisy

Etické kodexy: na různých úrovních (jednotlivec, podnik, profese, asociace), s různou působností (místní, regionální, národní, mezinárodní, globální)

základní otázky řešené etickými kodexy: zákonnost, kvalita výrobků, konflikty zájmů (řešení), pracovní smlouvy, bezpečnost na pracovišti, poctivost, vztahy k dodavatelům a zákazníkům, cenová politika, získávání informací, ochrana a životní prostředí aj.

Plánování = činnosti, které určují cíle pro budoucnost a prostředky (cesty) jak těchto cílů dosáhnout

okolí

vnitřní zdroje

 

cíle strategie plány programy rozpočty kontrola

Stanovení základních premis budoucího chování podniku vychází z:

1/ mise – poslání firmy – co, jak, pro koho – dlouhodobá strategie

2/ analýza okolí firmy – makrookolí (státní politika, legislativa, technologie, ekologie…) a mikrookolí (dodavatelé, veřejnost, odběratelé, konkurence, spolupráce…)

3/předpověď tržního potencionálu – prognóza budoucí poptávky (předpoklady k prognóze jsou znalost: potencionálu firmy, poptávky firmy a předpovědi prodejů firmy)

4/ zdrojová analýza firmy – vnitřní zdroje: finanční, lidské, fyzické a organizační

Stanovení soustavy cílů podniku = hierarchické rozvrstvení cílů organizace:

1/ strategické cíle – obecná strategie - mng (3. linie mng)

2/ taktické cíle - jednotlivých funkčních oblastí a organizačních článků (2. linie)

3/ operativní cíle – jednotlivých funkčních míst, pracovišť a jednotlivců (1. linie)

základní podnikatelská pozice = být konkurenceschopný tj.. zvyšovat své příjmy alespoň tak, jako konkurence a investovat tak, aby byla konkurenceschopnost podniku zaručena i do budoucna

metoda SWOT = analýza externích a interních podmínek ovlivňujících konkurenceschopnost (rozbor silných a slabých stránek, příležitostí a rizik)

Interní faktory
 
 
 
 
 
Externí faktory
Silné stránky
  • Kapitálová síla
  • Silné zdroje
  • Vysoký tržní podíl
  • Moderní technologie
  • Nízké mzdové náklady
  • Kvalita výrobků atd.
Slabé stránky
    Slabá finanční pozice
  • Vysoká zadluženost
  • Zastaralá technologie
  • Vysoká režie
  • Slabý management
  • Špatní dodavatelé atd.
Příležitost trhu
    Růst trhu, růst poptávky
  • Specializovaný trh s možností vstupu
  • Fragmentované trhy
  • Možnost diferenciace
  • Možnost integrace
  • Možnost exportu atd.
Přístup (SO)
Ofenzivní podnikatelský přístup z pozice síly.
Snaha využít všechny příležitosti a silné stránky.
Snaha o vedoucí či útočnou pozici.
Přístup (WO)
Snaha o využití příležitostí z okolí.
Pomalé posilování pozic.
Snaha o nalezení spolehlivého spojence.
Různé formy integrace.
Nebezpečí trhu
    Silná konkurence
  • Vstup zahraniční konkurence
  • Objemové trhy, malá možnost diferenciace
  • Stará odvětví
  • Nestabilita trhu
Přístup (ST)
Využít pozice silného postavení k blokování nebezpečí.
Oslabení konkurence.
Diversifikace výrobního sortimentu.
Distribuční spojení.
Přístup (WT)
Uvažování o kompromisech.
Spojení se silnou firmou i za cenu úpravy programu.
Snaha o přežití.
Opuštění trhu.

Návrhy základních scénářů - Scénáře zohledňují různá hlediska => odpovídající strategie

1/ strategie vycházející z orientace mng. Dělení firem:

    Prospektoři – adaptabilní, široké zaměření, rychlé inovace

  • Obránce - konzervativní, úzký záběr, neriskovat, efektivní výroba

  • Analyzátor - kombinace obojího – stálá poptávka i vyšší efektivnost výroby

  • Reagující - nehledají nové příležitosti, udržují současný stav, na změny trhu reagují ex post

2/strategie založené na zákl.orientaci firmy na trhu -nízkých nákladů, diferenciace výrobků, trž. koutu

3/ strategie založené na chování firmy na trhu a jejich vztahu k inovacím

  • Ofenzivní – snaha o vedoucí postavení na trhu, inovace

  • Defenzivní – udržení pozice

  • Mírně ofenzivní – „follow me“ – následuj mě, pružná, reaguje na změny na trhu

  • Zůstatková – přežití, inovace = 0

4/ strategie konkurenčně orientované -konkurence pomocí vysoké jakosti, konkurence cenové (zvyšování nákladů), konkurence necenová – diferenciace výrobků, služeb, styl prodeje, image,

5/ růstové strategie – integrace

Vypracování a sladění dílčích rozvojových strategií: rozpracování hierarchicky pro jednotlivé fční oblasti, jsou vnitřně provázané, dílčí strategie = marketingové , výrobní, inovovační, organizační, personální, finanční

Zpracování komplexních podnikových plánů

1/ Stanovení základních premis podniku

2/ Stanovení strategických cílů

3/ Stanovení podnikové pozice, metoda SWOT

4/ Návrhy scénářů podnikatelských strategií

5/ Sladění dílčích rozvojových strategií

6/ Formulace komplexního strategického plánu

7/ Sestavení rozpočtu

8/ Rozpracování krátkodobých strategických plánů

Organizování a koordinování činnosti = snaha o uspořádání, koordinaci a kontrolu prvků v systému pro dosažení cílů.(Všude se musí zavést vztahy podřízenosti a nadřízenosti, delegovat pravomoc a stanovit odpovědnost) - Výsledek => ORGANIZAČNí STRUKTURA (OS)

plochá (široké rozpětí)

strmá (=pyramida, úzké rozpětí, několikastupňové řízení)

pevnáformální – organizační řády (pavouk)

neformální – samovolné vztahy na pracovišti

pružná (dočasná)

Pevná formální OS – dělení podle různých kritérií:

A: podle pravomocí a odpovědnosti

1/liniový typ – v každé větvi l vedoucí=>jasné vztahy podřízenosti využití v malých firmách

2/ štábní typ – neexistuje samostatně, štáby - poradní funkce, všichni na 1 úrovni

3/ funkcionální typ – každý vedoucí má svou specializaci, více nadřízených řídí každého podřízeného; příkazy mohou být rozporuplné a odpovědnost roztříštěna

4/ liniově štábní typ – nejširší využití, kombinace štábního a liniového

Generální reditel

sekretariát

Zvláštní aparát:

Funkční aparát:

Výrobní útvar

-operativní plánování

-operativní rízení

despecink

Technický útvar

  • konstrukce

  • technologie

  • návrhári

  • laboratore

  • nákup stroju, zarízení, náradí

  • energetika

Ekonomický útvar

-plánování

-mzdy

-úctárny

-statistika

-ceny

-financní odbor (styk s fin. ústavy)

Personální útvar

-Plánování P

-Výber P

-rozmístení P

-prijímání P

-evidence P

-kvalifikace P

-rekvalifikace

-péce o P

Obchodní útvar

  • nákup materiálu, náhradních dílu, pohonných hmot

  • sjednání zakázek

  • skladové hospodárství

  • odbyt

  • doprava

  • marketing

(štáb)

závody

Výkonný aparát:

provozy

dílny

pracovište

vedení

Model:

štáb

B: podle podnikových fcí (divizionální) - podle podnikových činností (technický útvar, obchodní útvar…), podle území, podle produktů, podle zákazníků, podle technologie

Divize mají vysoký stupeň samostatnosti.

Výhody: odlehčení TOP mng, samostatná práce, lepší komunikace

Nevýhody: velká administrativa, decentralizace, malá informovanost TOP mng

Pružné organizační struktury

A: projektové OS – tým řeší 1 úkol, účast všech odborníků nutná po celou dobu, všichni si jsou rovni; nevýhoda = vyšší náklady

B: maticové OS – pro rozsáhlé komplexní akce (výzkum, vývoj..), funkcionální manageři ručí za kvalitu odborníků a za spoluprácí, produktoví manageři ručí za výsledný produkt (výstup)

výhody: velká pružnost, více inovací, osobní růst, týmová práce, kooperace

nevýhody: kompetenční konflikty, nákladnost-více managerů, mezilid.vztahy

C: tenzorová OS – velké firmy, více než 2 dimenze pro vytváření týmů

D: výbory a komise – sladění přístupů a sdělování, efektivní rozhodování

E: kolegia (grémia) – tým, všichni stejným dílem, nejvyšší řízení

F: síťová struktura – malé centrum zajišťuje rozsáhlé spektrum činnosti

Personální plánování = kolik pracovníků, jaké kvalifikace, kdy a kde je třeba

výběr a získávání pracovníkůz vlastních zdrojů –z podniku

z vnějších zdrojů –příchozí, pisatelé, doporučení, inzerce, zprostředkovací agentury

Hodnocení práce lidí – určit si metodu hodnocení – v jakém čase, kvalitě, v jakém množství, s jakými náklady… vykonává pracovník svůj úkol. Kontrolujeme ho => návrh na zlepšení, odměňování

kladné - odměny

odměňování peněžní stimuly záporné - pokuty

nepeněžní stimuly – sociální jistoty, pracovní prostředí, kolektiv, morální ohodnocení – pochvala ´ důtka

Kvalifikace a rekvalifikace – rozvoj pracovních schopností pracovníků, rozvoj jejich kariéry, zvyšuje se vnitřní uspokojení => sblížení zájmů podniku a zaměstnance

Motivace a stimulace - potřeby lidí: zajištění existence, zajištění sociálních vztahů k pracovnímu okolí, zajištění dalšího osobního růstu

Motivace směřuje člověka k cíli. Prostředek = uspokojení některých potřeb.

Typy lidí a jak s nimi jednat:

1/ racionálně ekonomický člověk – motivace penězi, manipulovatelný

2/ sociální člověk – sociální potřeby , uznání, hmotné i nehmotné – prvořadé stimuly, potřeba seberealizace, vlastní kontrola

3/ komplexní člověk – mnohostranný, reagující, neexistuje návod na jeho řízení

Ukončení pracovního poměru - Propouštění pracovníka z reorganizačních důvodů nebo důvodů na straně pracovníka (prac. disciplína nebo výkon); výpověď pracovníka – dohodou nebo řádnou výpovědí, rezignace na funkci; ukončení poměru na dobu určitou nebo ve zkušební době; penzionování pracovníka; úmrtí pracovníka

Rozhodování =výběr mezi variantami; stránka věcná (obsahová) a procedurální (formálně–logická)

Rozhodovací proces = proces řešení rozhodovacích problémů s min. 2 variantami volby

Problém = nežádoucí odchylka mezi žádoucím a skutečným stavem

Manažerské rozhodování = kombinace vědy a umění rozhodovat; nedílná složka manažerské práce

Vývoj teorií rozhodování v ekonomii a mng - jednotlivé teorie se liší soustředěním zájmu na jednotlivé aspekty rozhodovacích procesů např : Teorie užitku (ohodnocení jednotlivých variant při větším počtu kritérií), teorie sociální–psychologické (soustředěna na subjekt a jeho chování ), kvantitativně orientované teorie (založeno na aplikaci matemat. modelů a metod při rozhodování)

2 základní přístupy k teoriím

1/ normativní – tvoří normy (návody)pro řešení rozhodovacích problémů

2/ deskriptivní – analyzuje již proběhlé rozhodovací procesy (hlavně sociálně-psychologické teorie)

Komunikace = spojovací článek mezi lidmi

  • komunikacepřímá (nejen osobní, ale i mail, dopis, telefon…)

nepřímá (s prostředníkem)

Zohledňujeme verbální (slovo) a neverbální komunikaci (gesta, mimika, tělo, rytmus a síla hlasu…)

Oficiální kanály – podle organizační struktury podniku: Dolů (příkazy), Nahoru (zpětná vazba), Horizontální (koordinační, na stejné úrovni), Diagonální (mezi jednotlivými úrovněmi)

Kvalitu informace ovlivňuje: Nepřímá komunikace (možné překroucení zprostředkováním), zahlcení (více informací, než dokáži vnímat), nevhodná forma (např. cizí výrazy, tón…), Prázdná slova, obecné výrazy (zpochybňuje význam sdělení)

Využití komunikace s okolím (externí): Žádná aktivita podniku nemůže fungovat bez informací. Žádoucí je jen efektivní komunikace. Kvalita rozhodování závisí na kvalitě dostupných informací. Realizace produkce na trhu je podmíněna rychlou výměnou informací. Zviditelnění podniku. Informovanost o aktivitách. Reklama. Forma = pomocí komunikačních sítí (poštovní, telefaxová, telekomunikační, radiokomunikační, rozhlasová, televizní, PC, internetová (různá efektivnost)

Podniková kultura = odraz lidských dispozic, myšlení a chování lidí v podniku

Základní roviny: symboly (logo, jednotné oblečení, oslavy výročí, vyznamenání…), pravidla jednání, základní životní představy (individuální)

Konflikt = důležitá forma komunikace. Nejde odstranit, musí se řešit; není záporný, jen jeho řešení někdy ano - neumíme to

Způsoby řešení konfliktů, reakce na ně a dopady na výsledek komunikace a vztah komunikujících:

autoritativní reakce => stres, únava

výsledek

asertivní reakce =>poraněné city, zmírnění

introspektivní reakce => vyhrocení

reaktivní reakce =>řešení

 

vztah

Kontrola = zpětná vazba, odhaluje nedostatky a rezervy, posiluje odpovědnost za práci

Fce kontroly: Preventivní (působí na stabilní vývoj řízení reality), Kontrolní (objektivní zjištění a vyhodnocení skutečného stavu ve srovnání se žádoucím), Eliminační (zásady zamezující vzniku nežádoucích situací např. výstupní kontrola

Druhy kontroly:1/ předběžná, průběžná, následná; 2/ přímá (osobně), nepřímá (z podkladů);

3/ nepřetržitá, pravidelná, nepravidelná, 4/ komplexní, dílčí, 5/ slovní (hodnocení pracovníka), hmotná (fyzická inventura), hodnotová (jak se splácí úvěr)

Fáze kontroly:1/ získání a výběr informací; 2/ ověření správnosti informací, 3/ hodnocení kontr. Procesů, 4/ návrh na opatření, 5/ zpětná vazba – kontrola realizace opatření

Negativní aspekty ovlivňující účinnost kontroly: např. duplicita kontroly, nekompetentnost, neprofesionalita, nedodržení postupu (fáze), plošnost…

Možnosti zlepšení organizace a techniky práce managera

Technické prostředky, týmová spolupráce, organizace práce managera, organizační pomůcky, racionální studium a sledování nových poznatků, způsoby zaznamenávání, řízení a sebevzdělávání, technika ústního a psaného projevu, řešení konfliktů a obrana proti stresovým situacím, předpoklady úspěchu – tělesná a duševní hygiena

Mng Japonsko

  • Sází na ,,intelektuální kapitál“ – technika, mng a marketing – přístup k informacím

  • Každá velká japonská průmyslová skupina má svůj výzkumný institut – ne technika, ale výzkum vědomostí => 2x větší rychlost

vedení výrobku na trh než Amerika

  • Čím rychleji překonáme dnešní nový výrobek, tím silnější a ziskovější budeme

  • Zdokonaleni práce a výrobků; přeskok in