Mng -
Systematické provádění
všech mng fcí při efektivním využití všech
zdrojů ke stanovení a dosažení podnik. cílů;
Skupina lidí, kteří řídí podnik
Mng fce = Plánování – organizování – řízení – vedení – rozhodování - motivace – komunikace - kontrola
Řízení x vedení (rozdíl) - Dělání věcí správně x dělání správných věcí
Podnikavost x podnikání (rozdíl) - Nacházet, vytvářet a využívat příležitosti pro zabezpečení prosperity x realizace podnikavosti v praxi (činnost k uspokojování cizích potřeb a tím následně i vlastních potřeb – zisk)
Poslání podniku - Max zisku při min nákladů (max využití všech zdrojů)
reengineering = zásadní a radikální přestavba podnikových procesů za účelem skokového zdokonalení výkonnosti v prostředí společnosti znalostí 17153leh67jdz2q
typy výroby – strojová, sériová, hromadná
proč existují podniky? - K uspokojení potřeb lidí hmotnými statky a službami
Etapy vývoje mng:
Předvojová etapa – operační mng – princip dělby práce, zaměřeno na výstupy výroby (Adam Smith) ed153l7167jddz
1. Etapa – 1910-1935 – klasický mng (taylorismus) – metody vědeckého řízení, první snímek pracovního dne, úkolová mzda, stimulace hmotnými podněty, kontrola pracovního postupu
2. Etapa – 1935-1970 – potřeba integrace činností,plánování mikro i makroekonomiky, rozvoj pobídkových metod, vojáci přinesli do mng plánování, oddělení vlastníka a managera – mng revoluce
3. Etapa – 1970-1990 – spoluúčast zaměstnanců na řízení, zvyšuje se jejich kvalifikace, zostření konkurence, automatizace, robotizace, tými – důraz na organizační struktury, oddělení vlastníka, managera a zaměstnance
4.Etapa – současná – znalostní společnost, využívání počítačů a robotizace, manageři získávají podíl na zisku, pružné výrobní systémy
Klasická teorie řízení – 4 klasické směry (školy):
1/ vědeckého průmyslového řízení – člověk, výrobek, stroj; normování času, specializace; dílenské plánování a odměňování; hmotné stimuly - TAYLOR
2/ lidských vztahů – psychologické a sociální faktory, stimulace, motivace, prostředí, kolektiv, komunikace, řešení konfliktů……
3/ správního řízení – koncept mng fcí; harmonizace a celistvost řízení firem
4/ byrokratické řízení – administrativní organizace, jasná hierarchie moci a pořádku - WEBER
Členění mng přístupů (škol) – všechny vznikly již v 1. etapě – klasický mng
1/ procesní – čerpá z klasické teorie ,,správní řízení´´ - velmi uspořádaný; snaží se o zařazení široké škály mng poznatků do obecných pravidel – uznává mng fce – FAYOL, GULICK, URVICK
2/psychologicko-sociální – čerpá z klasické teorie - ,,lidských vztahů´´- nehmotné stimuly, vliv na produktivitu - faktory sociál. a psychol. - MAYO, MASLOW, FOLLETOVá, MC GREGOR
3/ systémové – sladění, harmonie, koordinace, komplexnost; základ = analýza a syntéza řízení – BARNARD, SIMON
4/ kvantitativní – vychází z klasické teorie - ,,vědecké řízení´´ - modelové úkoly, matematická řešení; minimální použití, složitým modelům pomůže rozvoj výpočetní techniky – DAUTZIG, SAATY, CHURCHMAN, ACKOFF
5/ empirické (pragmatické) – rozbor kladů a záporů mng práce; konfrontace teorie s praxí, rychlá reakce, aktivní zapojení, mng není exaktní věda, USA, konzultanti, poradci, rozvoj managerského aparátu – DRUCKER, DAVIS, PETERS, WATERMAN, MINTZBERG
Vývojové tendence -spoluúčast na podnikání, řízení, zisku a vlastnictví, zapojit lidi, využití techniky, lidí, technologie a informatiky
TAYLOR – systém řízení=systém úkolů, zavádí principy normování práce
WEBER – ideální typ administrativní organizace
FAYOL – princip jednoty přikazování – jeden zaměstnanec dostává příkazy jen od jednoho nadřízeného; definoval mng fce
FOLLETOVá – začala s motivací
MAYO – kritika vědeckého řízení, odklon od hmotné motivace k nehmotné, řešit vztah pracovníků k sociálním podmínkám, jednání s pracovníky, uznání; práce, podmínky výrobního procesu i fyzické potřeby lidí mají menší vliv na výsledek práce než sociální a psychol. faktory
MC GREGOR – teorie X a Y – (cukr a bič – odměny a tresty)
Teorie X – „krátké vodítko“-hmotná stimulace + -
Teorie Y – „volné vodítko“- nepřímá motivace (vyvolat zájem o práci, tvůrčí prostředí, odpovědnost, seberealizace„peníze nejsou všechno“
MASLOW – teorie hierarchie potřeb – motivace pracovního jednání
Maslowova pyramida:
Seberealizace
Uspokojení z práce
Sociální potřeby
Existenční jistota a bezpečnost
Fyziologické potřeby
DRUCKER – mng je více umění než věda; definuje základy struktury a organizace, základní principy a hodnoty mng
PETERS, WATERMAN – na základě rozborů (1961-80) =>zobecňující rysy dokonalých podniků – 8 charakteristik úspěšnosti a doporučení
MINTZBERG – definoval managerské role
Faktory ovlivňující prostředí, ve kterém se podnik nachází:
1/ národohospodářské podmínky - existence a vliv státní regulace ekonomiky; vztah ostatních subjektů a používaných nástrojů podniku
2/ právní řád - normativně určuje podmínky pro podnikání;
právní normy – upravují základní vztahy mezi lidmi
3/ politická situace - občanská společnost, polarizace názorů, různé politické strany
4/ Trh – zboží, služeb, kapitálu, pracovních sil, finanční
5/ sociálně psychol. atmosféra – názory, ideje, postoje, směry chování ve společnosti, etika, kultura…
6/ technologie- stupeň inovace, vývoj a rozvoj technologií, konstrukcí, výzkum..
srovnání plánovité (direktivní) ekonomiky a tržní ekonomiky:
PLáNOVITá ekonomika (před 1989) |
TRŽNí ekonomika |
|
|
existuje konkurence
důležité je prodat, ne vyrobit
úspěch závisí na ekonomických kritériích, fungující trh
snižování nákladů, zvýšení kvality, inovace
cena dána trhem, poměr D a S
existence podniku není zaručena, může zkrachovat=>sociální jistoty zaměstnanců jsou spojeny s existencí podniku
|
Základní kritérium = plán |
Základní kritérium = trh |
Uzavřený trh – nesmí se vyvážet, jen v rámci RVHP; na financování se spolupodílí stát |
Otevřený trh – fungující import, export;
Investice hradí z vlastních nebo cizích zdrojů |
Nekonvertibilní měna (volně nesměnitelná) |
(částečná) konvertibilita = směnitelnost měny |
Typy mng (musí být provázány a plnit všechny managerské funkce):
1/ strategické – mng formuluje cíle a strategie a provádí nejdůležitější rozhodnutí
2/ taktické – stanoví postupy a prostředky k efektivní realizaci strategie podniku, konkrétnější než strategické
3/operativní–splnění konkrétních podmínek konkrétními lidmi, reakce na změny
Zásady mng: plánovitost, odpovědnost, pravomoc, hmotná zainteresovanost na hosp. výsledku
centralizace – geografické, činností, mngtu (nejvyšší pravomoc má TOP mng)
decentralizace výhody: ulehčuje rozhodování TOP mng (větší volnost a nezávislost), aktivuje managery v horní úrovni, povzbuzuje rozhodování a osvojování si pravomoci a odpovědnosti, podpoří zavádění a využívání jednoznačné kontroly, přenos pravomocí umožní porovnat výkonnost jednotek
decentralizace nevýhody: znesnadňuje použití jednotné taktiky, zvyšuje náročnost na koordinaci, ztráta kontroly TOP mng, nepřiměřený plánovací a kontrolní systém, nedostatek kvalifikovaných pracovníků (velké náklady na školení), riziko vnějších vlivů
Styly řízení:
1/ autokratický, autoritativní – sám všechna rozhodnutí, žádná volnost lidem, příkazy, nepřipustí diskusi, funguje jen na nejnižší úrovni
2/ demokratický, kooperativní – každý má právo na názor, týmy, optimální je spoluúčast podřízených, manager si nechává poslední rozhodovací slovo
3/ liberální, pasivní – konzultant (nebezpečí chaosu); jen základní rozhodnutí a jinak volnost, samostatná práce lidí (např. v umění)
Mng práce – dříve spíše technokratické pojetí (aplikace teorií a metod práce; role vedoucí, kontrolor), nyní humanistické (rozvoj pracovníků, role zprostředkovatele, sladí cíle organizace s cíly jednotlivců manager využívá denně všechny managerské funkce a managerské role!!!)
Vrozené (závisí na temperamentuzískané znalosti a dovednosti
a inteligenci) - ekonomická teorie
- potřeba řídit- teorie podnikání
- potřeba mít moc- sociálně-psychologické znalosti
- umění vcítit se do potřeb- metody řízení
spolupracovníků - technické dovednosti
- dobrá tělesná a duševní kondice
Postavení a poslání managera v procesu řízení = mezičlánek mezi vlastníkem firmy a zaměstnanci
Rozděleni do tří linií: 1. - mistři, vedoucí organizační jednotky
2. - vedoucí útvarů – odbor, referát….
3. - top – ředitelé
Role managera:
1/ interpersonální – cíl = rozvíjení a udržení kontaktů s lidmi
reprezentant – jedná s externími partnery
vůdce organizace – podřízenost, nadřízenost
koordinátor – přenos informací mezi organizací a externími partnery
2/ informační
monitor – příjemce informací, přijímá z okolí
šiřitel informací
mluvčí organizace – informuje okolí, tvoří image podniku
3/ rozhodovací
podnikatelská – podnikatelské příležitosti, adaptace na změny
řešení problémů – sladění zájmů a postojů organizace a jednotlivců
alokace zdrojů – přemísťování
vyjednavač – kompromisy
Etické kodexy: na různých úrovních (jednotlivec, podnik, profese, asociace), s různou působností (místní, regionální, národní, mezinárodní, globální)
základní otázky řešené etickými kodexy: zákonnost, kvalita výrobků, konflikty zájmů (řešení), pracovní smlouvy, bezpečnost na pracovišti, poctivost, vztahy k dodavatelům a zákazníkům, cenová politika, získávání informací, ochrana a životní prostředí aj.
Plánování = činnosti, které určují cíle pro budoucnost a prostředky (cesty) jak těchto cílů dosáhnout
okolí
vnitřní zdroje
cíle strategie plány programy rozpočty kontrola
Stanovení základních premis budoucího chování podniku vychází z:
1/ mise – poslání firmy – co, jak, pro koho – dlouhodobá strategie
2/ analýza okolí firmy – makrookolí (státní politika, legislativa, technologie, ekologie…) a mikrookolí (dodavatelé, veřejnost, odběratelé, konkurence, spolupráce…)
3/předpověď tržního potencionálu – prognóza budoucí poptávky (předpoklady k prognóze jsou znalost: potencionálu firmy, poptávky firmy a předpovědi prodejů firmy)
4/ zdrojová analýza firmy – vnitřní zdroje: finanční, lidské, fyzické a organizační
Stanovení soustavy cílů podniku = hierarchické rozvrstvení cílů organizace:
1/ strategické cíle – obecná strategie - mng (3. linie mng)
2/ taktické cíle - jednotlivých funkčních oblastí a organizačních článků (2. linie)
3/ operativní cíle – jednotlivých funkčních míst, pracovišť a jednotlivců (1. linie)
základní podnikatelská pozice = být konkurenceschopný tj.. zvyšovat své příjmy alespoň tak, jako konkurence a investovat tak, aby byla konkurenceschopnost podniku zaručena i do budoucna
metoda SWOT = analýza externích a interních podmínek ovlivňujících konkurenceschopnost (rozbor silných a slabých stránek, příležitostí a rizik)
Interní faktory
Externí faktory |
Silné stránky
Kapitálová síla
Silné zdroje
Vysoký tržní podíl
Moderní technologie
Nízké mzdové náklady
Kvalita výrobků atd.
|
Slabé stránky
Slabá finanční pozice
Vysoká zadluženost
Zastaralá technologie
Vysoká režie
Slabý management
Špatní dodavatelé atd.
|
Příležitost trhu
|
Přístup (SO)
Ofenzivní podnikatelský přístup z pozice síly.
Snaha využít všechny příležitosti a silné stránky.
Snaha o vedoucí či útočnou pozici. |
Přístup (WO)
Snaha o využití příležitostí z okolí.
Pomalé posilování pozic.
Snaha o nalezení spolehlivého spojence.
Různé formy integrace. |
Nebezpečí trhu
|
Přístup (ST)
Využít pozice silného postavení k blokování nebezpečí.
Oslabení konkurence.
Diversifikace výrobního sortimentu.
Distribuční spojení. |
Přístup (WT)
Uvažování o kompromisech.
Spojení se silnou firmou i za cenu úpravy programu.
Snaha o přežití.
Opuštění trhu. |
Návrhy základních scénářů - Scénáře zohledňují různá hlediska => odpovídající strategie
1/ strategie vycházející z orientace mng. Dělení firem:
Prospektoři – adaptabilní, široké zaměření, rychlé inovace
Obránce - konzervativní, úzký záběr, neriskovat, efektivní výroba
Analyzátor - kombinace obojího – stálá poptávka i vyšší efektivnost výroby
Reagující - nehledají nové příležitosti, udržují současný stav, na změny trhu reagují ex post
2/strategie založené na zákl.orientaci firmy na trhu -nízkých nákladů, diferenciace výrobků, trž. koutu
3/ strategie založené na chování firmy na trhu a jejich vztahu k inovacím
Ofenzivní – snaha o vedoucí postavení na trhu, inovace
Defenzivní – udržení pozice
Mírně ofenzivní – „follow me“ – následuj mě, pružná, reaguje na změny na trhu
Zůstatková – přežití, inovace = 0
4/ strategie konkurenčně orientované -konkurence pomocí vysoké jakosti, konkurence cenové (zvyšování nákladů), konkurence necenová – diferenciace výrobků, služeb, styl prodeje, image,
5/ růstové strategie – integrace
Vypracování a sladění dílčích rozvojových strategií: rozpracování hierarchicky pro jednotlivé fční oblasti, jsou vnitřně provázané, dílčí strategie = marketingové , výrobní, inovovační, organizační, personální, finanční
Zpracování komplexních podnikových plánů
1/ Stanovení základních premis podniku
2/ Stanovení strategických cílů
3/ Stanovení podnikové pozice, metoda SWOT
4/ Návrhy scénářů podnikatelských strategií
5/ Sladění dílčích rozvojových strategií
6/ Formulace komplexního strategického plánu
7/ Sestavení rozpočtu
8/ Rozpracování krátkodobých strategických plánů
Organizování a koordinování činnosti = snaha o uspořádání, koordinaci a kontrolu prvků v systému pro dosažení cílů.(Všude se musí zavést vztahy podřízenosti a nadřízenosti, delegovat pravomoc a stanovit odpovědnost) - Výsledek => ORGANIZAČNí STRUKTURA (OS)
plochá (široké rozpětí)
strmá (=pyramida, úzké rozpětí, několikastupňové řízení)
pevnáformální – organizační řády (pavouk)
neformální – samovolné vztahy na pracovišti
pružná (dočasná)
Pevná formální OS – dělení podle různých kritérií:
A: podle pravomocí a odpovědnosti
1/liniový typ – v každé větvi l vedoucí=>jasné vztahy podřízenosti využití v malých firmách
2/ štábní typ – neexistuje samostatně, štáby - poradní funkce, všichni na 1 úrovni
3/ funkcionální typ – každý vedoucí má svou specializaci, více nadřízených řídí každého podřízeného; příkazy mohou být rozporuplné a odpovědnost roztříštěna
4/ liniově štábní typ – nejširší využití, kombinace štábního a liniového
Zvláštní aparát:
Funkční aparát:
Výrobní útvar
-operativní plánování
-operativní rízení
despecink
Ekonomický útvar
-plánování
-mzdy
-úctárny
-statistika
-ceny
-financní odbor (styk s fin. ústavy)
Personální útvar
-Plánování P
-Výber P
-rozmístení P
-prijímání P
-evidence P
-kvalifikace P
-rekvalifikace
-péce o P
(štáb)
Výkonný aparát:
Model:
B: podle podnikových fcí (divizionální) - podle podnikových činností (technický útvar, obchodní útvar…), podle území, podle produktů, podle zákazníků, podle technologie
Divize mají vysoký stupeň samostatnosti.
Výhody: odlehčení TOP mng, samostatná práce, lepší komunikace
Nevýhody: velká administrativa, decentralizace, malá informovanost TOP mng
Pružné organizační struktury
A: projektové OS – tým řeší 1 úkol, účast všech odborníků nutná po celou dobu, všichni si jsou rovni; nevýhoda = vyšší náklady
B: maticové OS – pro rozsáhlé komplexní akce (výzkum, vývoj..), funkcionální manageři ručí za kvalitu odborníků a za spoluprácí, produktoví manageři ručí za výsledný produkt (výstup)
výhody: velká pružnost, více inovací, osobní růst, týmová práce, kooperace
nevýhody: kompetenční konflikty, nákladnost-více managerů, mezilid.vztahy
C: tenzorová OS – velké firmy, více než 2 dimenze pro vytváření týmů
D: výbory a komise – sladění přístupů a sdělování, efektivní rozhodování
E: kolegia (grémia) – tým, všichni stejným dílem, nejvyšší řízení
F: síťová struktura – malé centrum zajišťuje rozsáhlé spektrum činnosti
Personální plánování = kolik pracovníků, jaké kvalifikace, kdy a kde je třeba
výběr a získávání pracovníkůz vlastních zdrojů –z podniku
z vnějších zdrojů –příchozí, pisatelé, doporučení, inzerce, zprostředkovací agentury
Hodnocení práce lidí – určit si metodu hodnocení – v jakém čase, kvalitě, v jakém množství, s jakými náklady… vykonává pracovník svůj úkol. Kontrolujeme ho => návrh na zlepšení, odměňování
kladné - odměny
odměňování peněžní stimuly záporné - pokuty
nepeněžní stimuly – sociální jistoty, pracovní prostředí, kolektiv, morální ohodnocení – pochvala ´ důtka
Kvalifikace a rekvalifikace – rozvoj pracovních schopností pracovníků, rozvoj jejich kariéry, zvyšuje se vnitřní uspokojení => sblížení zájmů podniku a zaměstnance
Motivace a stimulace - potřeby lidí: zajištění existence, zajištění sociálních vztahů k pracovnímu okolí, zajištění dalšího osobního růstu
Motivace směřuje člověka k cíli. Prostředek = uspokojení některých potřeb.
Typy lidí a jak s nimi jednat:
1/ racionálně ekonomický člověk – motivace penězi, manipulovatelný
2/ sociální člověk – sociální potřeby , uznání, hmotné i nehmotné – prvořadé stimuly, potřeba seberealizace, vlastní kontrola
3/ komplexní člověk – mnohostranný, reagující, neexistuje návod na jeho řízení
Ukončení pracovního poměru - Propouštění pracovníka z reorganizačních důvodů nebo důvodů na straně pracovníka (prac. disciplína nebo výkon); výpověď pracovníka – dohodou nebo řádnou výpovědí, rezignace na funkci; ukončení poměru na dobu určitou nebo ve zkušební době; penzionování pracovníka; úmrtí pracovníka
Rozhodování =výběr mezi variantami; stránka věcná (obsahová) a procedurální (formálně–logická)
Rozhodovací proces = proces řešení rozhodovacích problémů s min. 2 variantami volby
Problém = nežádoucí odchylka mezi žádoucím a skutečným stavem
Manažerské rozhodování = kombinace vědy a umění rozhodovat; nedílná složka manažerské práce
Vývoj teorií rozhodování v ekonomii a mng - jednotlivé teorie se liší soustředěním zájmu na jednotlivé aspekty rozhodovacích procesů např : Teorie užitku (ohodnocení jednotlivých variant při větším počtu kritérií), teorie sociální–psychologické (soustředěna na subjekt a jeho chování ), kvantitativně orientované teorie (založeno na aplikaci matemat. modelů a metod při rozhodování)
2 základní přístupy k teoriím
1/ normativní – tvoří normy (návody)pro řešení rozhodovacích problémů
2/ deskriptivní – analyzuje již proběhlé rozhodovací procesy (hlavně sociálně-psychologické teorie)
Komunikace = spojovací článek mezi lidmi
nepřímá (s prostředníkem)
Zohledňujeme verbální (slovo) a neverbální komunikaci (gesta, mimika, tělo, rytmus a síla hlasu…)
Oficiální kanály – podle organizační struktury podniku: Dolů (příkazy), Nahoru (zpětná vazba), Horizontální (koordinační, na stejné úrovni), Diagonální (mezi jednotlivými úrovněmi)
Kvalitu informace ovlivňuje: Nepřímá komunikace (možné překroucení zprostředkováním), zahlcení (více informací, než dokáži vnímat), nevhodná forma (např. cizí výrazy, tón…), Prázdná slova, obecné výrazy (zpochybňuje význam sdělení)
Využití komunikace s okolím (externí): Žádná aktivita podniku nemůže fungovat bez informací. Žádoucí je jen efektivní komunikace. Kvalita rozhodování závisí na kvalitě dostupných informací. Realizace produkce na trhu je podmíněna rychlou výměnou informací. Zviditelnění podniku. Informovanost o aktivitách. Reklama. Forma = pomocí komunikačních sítí (poštovní, telefaxová, telekomunikační, radiokomunikační, rozhlasová, televizní, PC, internetová (různá efektivnost)
Podniková kultura = odraz lidských dispozic, myšlení a chování lidí v podniku
Základní roviny: symboly (logo, jednotné oblečení, oslavy výročí, vyznamenání…), pravidla jednání, základní životní představy (individuální)
Konflikt = důležitá forma komunikace. Nejde odstranit, musí se řešit; není záporný, jen jeho řešení někdy ano - neumíme to
Způsoby řešení konfliktů, reakce na ně a dopady na výsledek komunikace a vztah komunikujících:
autoritativní reakce => stres, únava
výsledek
asertivní reakce =>poraněné city, zmírnění
introspektivní reakce => vyhrocení
reaktivní reakce =>řešení
vztah
Kontrola = zpětná vazba, odhaluje nedostatky a rezervy, posiluje odpovědnost za práci
Fce kontroly: Preventivní (působí na stabilní vývoj řízení reality), Kontrolní (objektivní zjištění a vyhodnocení skutečného stavu ve srovnání se žádoucím), Eliminační (zásady zamezující vzniku nežádoucích situací např. výstupní kontrola
Druhy kontroly:1/ předběžná, průběžná, následná; 2/ přímá (osobně), nepřímá (z podkladů);
3/ nepřetržitá, pravidelná, nepravidelná, 4/ komplexní, dílčí, 5/ slovní (hodnocení pracovníka), hmotná (fyzická inventura), hodnotová (jak se splácí úvěr)
Fáze kontroly:1/ získání a výběr informací; 2/ ověření správnosti informací, 3/ hodnocení kontr. Procesů, 4/ návrh na opatření, 5/ zpětná vazba – kontrola realizace opatření
Negativní aspekty ovlivňující účinnost kontroly: např. duplicita kontroly, nekompetentnost, neprofesionalita, nedodržení postupu (fáze), plošnost…
Možnosti zlepšení organizace a techniky práce managera
Technické prostředky, týmová spolupráce, organizace práce managera, organizační pomůcky, racionální studium a sledování nových poznatků, způsoby zaznamenávání, řízení a sebevzdělávání, technika ústního a psaného projevu, řešení konfliktů a obrana proti stresovým situacím, předpoklady úspěchu – tělesná a duševní hygiena
Mng Japonsko
Sází na ,,intelektuální kapitál“ – technika, mng a marketing – přístup k informacím
Každá velká japonská průmyslová skupina má svůj výzkumný institut – ne technika, ale výzkum vědomostí => 2x větší rychlost
vedení výrobku na trh než Amerika
Čím rychleji překonáme dnešní nový výrobek, tím silnější a ziskovější budeme
Zdokonaleni práce a výrobků; přeskok in