Peníze

Peníze, představující prostředek placení, jsou mimořádným ekonomickým fenoménem se zásadním vlivem na fungování ekonomiky a na výsledky, kterých je ekonomika schopna dosáhnout. Zjednodušeně řečeno peníze jsou a byly veškeré věci, uznávané za platební prostředek. Jsou též významným společenským nástrojem, který spojuje každého jednotlivce se společností. Stačí byť jen na chvíli ocitnout se mimo dosah společnosti a peníze ztrácejí pro tento okamžik jakoukoli cenu.

Peníze nevznikly nějakým geniálním objevem. Přirozeným prostředím jejich vzniku je výroba a směna zboží. Proto také ty příčiny, které vyvolaly nutnost směny (dělba práce, specializace atd.), jsou zároveň příčinami vzniku peněz.

Neexistovaly však od nepaměti. Samotné počátky ekonomické činnosti lidí spojené s dělbou práce jsou spjaty s výměnnou jednoho produktu za druhý. Můžeme říci, že v prvopočátcích existovala pouze barterová směna. Zboží za zboží. Ovšem postupem času, kdy rozvoj výroby znamenal zvyšování produkční schopnosti výrobců a ve snaze o snižování výrobních nákladů docházelo čím dál tím více ke specializaci a k zvýšení obratů směn. Situace na „trhu“ se komplikovala tím, že ne každý musel chtít náš produkt vyměnit za svoje zboží a my, jelikož jsme se specializovali pouze na jeden produkt, čas ušetřený při výrobě byl ztracen komplikovaností směny za další produkty. Pro usnadnění a urychlení této činnosti (obchodování), se vyčlenilo zvláštní zboží- takové, které byl ochotný každý přijmout, s nímž se ostatní zboží nákladově poměřovalo a za něž se ostatní zboží vyměňovalo. Hovoříme o tzv. Všeobecném ekvivalentu (zbožové peníze).

Zpočátku tuto funkci plnily různé předměty- různé kamínky, kožešiny, mušle a lastury, dobytek-jeho latinské jméno pekus je základem slova pekuniární, tedy peněžní,dále pak sůl, mouka, různé látky, šátky. Staří Egypťané používali k výměně kovů-zlato, měď, stříbro, ve tvaru kroužků různých velikostí, tzv. tabnů, které se vždy pečlivě vážily. Řekové zlato také vážili, a množství vyjadřovali v talentech.

Tyto všeobecné ekvivalenty však s sebou přinášely řadu technických problémů- se skladováním , dělením, objemem, transferem a podobně. Postupně se v roli tohoto všeobecného ekvivalentu začaly osvědčovat drahé kovy, resp.zlato. To mělo hned několik výhod: 39237vvp32xkr5p

Je snadno dělitelné a zpět směnitelné
V malém množství jsou obsaženy vysoké náklady, má tedy vysokou cenu
Nekazí se, je odolné proti přírodním vlivům
Poptávka po něm má trvalý charakter vk237v9332xkkr

Mělo pouze jeden dílčí nedostatek. Při jeho používání v oběhu v důsledku otěru snižovalo svou hmotnost, proto bylo nahrazováno slitky. Později i slitky byly nahrazeny papírovými penězi a jak se ukázalo- trh fungoval dále. Zlato tedy nemuselo nadále být účastno této směny.

Jelikož počátky peněz jako takových jsou silně spjaty s tímto kovem, dovolím si následovnou část mé práce věnovat právě po staletí zatracovanému a zároveň milovanému kovu-zlatu.

2.Zlato

Žádný kov nesloužil člověku tolikerým způsobem a nenabyl během historie tolika významů pro vztahy mezi lidmi jako právě zlato.Tento drahý kov přispíval na jedné straně ke zvýšení životní úrovně, k rozvoji hospodářství, kultury a vědy, na straně druhé však rozdmychával v lidech ničivé vášně, podněcoval loupeže, vraždění a války.

Z fyzikálního hlediska řadíme zlato (lat. Aurum) mezi těžké kovy, se svou hmotností 19,33kg/dm³,je 2,5 krát těžší než železo a 1,7 krát těžší než olovo.V přírodě se vyskytuje ve formě zrnek, krystalů. mechovitých útvarů, žilek, nugetech, šupinek nebo valounků či dokonce valounů(největší valoun zlata byl nalezen v Austrálii,vážil 70 kg a jmenuje se Welcomestranger)

Žlutý, lesklý a vysoce vodivý kov, na vzduchu stálý, je tvárný a kujný. Lze z něho vtáhnout vlákno a průměru 0,0003mm. Nesnadno se slučuje, proto se v přírodě nachází jako ryzí. Jeho poměrná měkkost ho předurčovala k výrobě šperků.Avšak to až po sloučení např.s mědí, stříbrem, niklem a paládiem.

Podobně jako druhý měnový kov, stříbro, se zlato vyskytuje po celém světě, v zemi, ve vodě a dokonce i v lidském těle. Stejnorodost žlutého kovu a neměnitelnost po celé věky měly základní význam pro jeho roli platebního prostředku. K nejvýznamnějším oblastem a nalezištím patří Aljaška, Brazílie, Rusko.Jižní Afrika.

Historie mluví o zlatých prutech, protože dříve měly slitky protáhlý tvar. Na mezinárodních trzích se prodávají zlaté slitky ve formě destiček nebo cihel, nazývaných BAR, s normalizovanou vahou, resp.rozměrem. Dnes se používají cihly o hmotnostech 10,7-13,5 kg, existují též cihly vážící 1kg, 20dkg, a 10dkg, tzv.“baby-bar“. Na slitku bývá vyznačena i ryzost zlata, která se určuje v karátech (Karát, arabsky kirat, z řeckého keration, označuje semeno svatojánského chleba-rohovník obecný- má totiž těžká semena, která nemění svou hmotnost), ryzí zlato má 24 karátů. Obsah ryzího zlata ve slitku se určuje zkouškou, která se nazývá zkouška črtem.Tyto zkoušky se provádějí v tzv. afinériích-dílna, ve které se taví drahé kovy.Dále rozlišujeme zlato 18-ti, 14-ti a 8 karátové.

Do dnešních dnů bylo vytěženo 117 tisíc tun zlata. Odhaduje se, že 20 000 tun zlata je pro lidstvo ztraceno. Jsou ukryty ve starodávných hrobech, na dnech oceánů…Určitou část z tohoto množství vytěženého zlata opatrují ve svých trezorech cedulové banky všech států světa jako součást svých devizových rezerv- zlato je v podstatě rezerva rezerv. Zbytek zlata se užívá např. ve stavebnictví, zubařství, sklářství, sochařství, elektrotechnice, v leteckém a kosmickém průmyslu atd.

Výroky o zlatě:

Zlato obklopuje člověka svou pavučinou, omračuje ho, saje krev i mozek, sžírá svaly i nervy.

Maxim Gorkij

Z Kolondiku jsem si nepřivezl nic, kromě kurdějí.

Jack London

Až zvítězíme na celém světě, pak, myslím, postavíme na ulicích několika největších měst záchody ze zlata. Vladimír Iljič Lenin