Jakákoliv opatření, která povedou k nápravě nerovnovážného stavu nazýváme deflace. Např. opatření ČNB mají charakter antiinflační.

Příčiny inflace

Můžeme inflaci charakterizovat různými kritérii.

Jak se inflace projevuje navenek se dělí na:

-zjevná (otevřená) - běžná, standardní inflace, která se projevuje navenek růstem cen. Před r. 1989 nedošlo k růstu cen, bylo to řízeno administrativně. Deflační opatření je takové, kdy klesají ceny

-potlačená inflace - taková inflace, která se navenek neprojevuje růstem cen, prostřednictvím administrativních zásahů dochází k tomu, že se ceny neprojeví tak jako v otevřené inflaci (tzv. zmrazení cen - hrozbou se zakáže zvyšování cen). Není to dobrý lék - ceny skrytě rostou (rozdíl mezi množstvím peněz a zbožím na trhu se tímto neřeší). Ceny stoupaly i tak (bylo nedostatek zboží, ale dávaly se vysoké úplatky). Úplatek = příspěvek na optimalizaci našeho rozhodnutí. Vede to ke vzniku černého trhu 17842ncx76ijv4i

-skrytá inflace - vedle viditelné ekonomiky existuje silný sektor šedé, stínové ekonomiky. V šedé ekonomice (drogy, prostituce atp.) nejsou produkty nikde evidovány, ale vstupují do reálné ekonomiky. V některých zemích je polovina národního důchodu tvořena šedou ekonomikou.

Příčiny otevřené inflace

Můžeme rozdělit dva typy faktorů:

-poptávková inflace (inflace tažená poptávkou) cj842n7176ijjv

-nákladová inflace (nepřesně řečeno nabídková inflace) - tato inflace je vyvolána nákladovými faktory. Někdy hovoříme o inflaci tlačené náklady.

Poptávková inflace

Máme nabídku (nemění se) a existuje poptávka. Rovnováha na trhu se vytváří za určitých okolností. Dojde-li z neznámých důvodů k růstu poptávky (posun křivky). Je to např. v případě, že mzdy rostou rychle (typický pro ČR), nadměrná úvěrová expanze (úvěry na investiční celky - lze předpokládat, že se odráží tím, že posílí nárůst ekonomiky - tyto úvěry nejsou tak škodlivé. Pokud obrovská úvěrová expanze nesměřuje do zvyšování výrobních kapacit, tak se to projeví v nárůstu poptávky). V r. 98 meziměsíční nárůst úspor je řádově v miliardách (5-6 miliard měsíčně. Tyto nenávratné úvěry se podepisují na poptávkové inflaci.). Dále to může být nadměrný růst státních výdajů (poptávka).

Poptávková inflace (podstata) - menší zvýšení produkce odpovídá velký nárůst cen. Poptávková strana rovnice převyšuje nabídkovou (nesoulad).

Nákladová inflace

Podstatou je to, že neexistuje dostatečná poptávka. Útlum poptávky je vyvolán růstem nákladů (zpravidla výrobních nákladů). Dojde k posunu nabídkové křivky, ale paradoxně dojde k růstu ceny.

Kontrakce (zúžení nabídky) je způsobena růstem výrobních nákladů (mzdy, energie, suroviny atp.). Může to být vyvoláno i strukturou ekonomie.

Další příčinou mohou být politické faktory.

Měření inflace

Měření inflace působí prakticky velké obtíže. Veliké obtíže jsou při mezinárodních komparacích.

Abychom mohli inflaci vyčíslovat (což je důležité), potřebujeme znát spotřební koš (statistický ukazatel, bez kterého se neobejdeme). Měřítkem inflace rozumíme změnu cenové hladiny zpravidla za určité časové období, tak je třeba se ptát, co chceme změřit, když česká ekonomika vyrábí asi půl milionu různých komodit (měřit růst ceny každého zvlášť je nemožné). Spotřební koš je statistická charakteristika, která zahrnuje spotřební koš, který průměrný obyvatel dané země ke své průměrné spotřebě využívá (jsou dány komodity, které jsou procentuálně vyjádřeny). Položky jsou taxativně vyjmenovány (jedině tak lze definovat tento spotřební koš - nejsou tam všechny položky, které ekonomika vyrábí, ale jenom ty, jak se podílí na průměrné spotřebě občana). Spočítá se cenová hladina tohoto koše (např. za rok 1996). Pak porovnám cenu spotřebního koše v jednotlivých letech.

CPI (index spotřebitelských cen) - buď je =, menší nebo větší.

Spotřební koš v r. 96 musí být identický s košem v r. 97, 8 atp.

Spotřební koš je přizpůsoben národním zvyklostem. Např. jiné komodity jsou ve spotřebním koši Japonska. Proto je těžké srovnání.

ČR se snaží, aby v rámci Evropy byla čísla odpovídající.

Spotřební koš ČR (EU)

33 % - potraviny, nápoje a tabák

14,4 - bydlení

4,4 - zdravotnictví

9, 7 - volný čas

1,7 - vzdělání

Ceny se však samozřejmě liší. Kterou cenu tedy zahrnu? Vzniká řada praktických otázek, jak k číslu dospět (diskuse pro seminář). Sledují se určitá průměrná čísla (za ČR jako celek) a sbírá se to v jednotlivých městech (existuje určitý počet sběrných míst) a spočítá se průměr za ČR. Inflace se počítá asi jednou za měsíc.

Inflace se udává indexem spotřebitelských cen, což je číslo bezrozměrné. Jsou nejtypičtější dva indexy (index zachycuje číselnou řadu - mám roky a k nim určité údaje):

-index řetězový - jak se vyvíjela situace mezi jednotlivými odvětvími navzájem

-index bazický - jak se situace vyvíjela ve vztahu k výchozímu údaji (bázi).

Důsledky inflace

Jejich mnoho, ale můžeme vyjmenovat tři nejdůležitější:

-růst cen dopadá rozdílným způsobem na obyvatele dané ekonomiky. Nejvíce postiženi jsou příjemci fixních důchodů (dostávají své příjmy ze státních rozpočtů). Indexace mezd jde pomaleji než indexace cen. Může dojít k poklesu kupní síly obyvatelstva, i když nominální hodnota mezd roste. Nominální mzda roste, ale reálná kupní síla klesá

-dochází ke znehodnocování úspor - jsou postihováni střadatelé (banky poskytují úroky, aby částečně kryly inflaci)

-při inflaci paradoxně ztrácí věřitelé a vydělávají dlužníci - vede to k nechuti, nezájmu držitele peněz spořit a nechuť bank poskytovat úvěry, což oslabuje funkčnost ekonomiky.

Druhy inflace:

-10 % (rozvojové země 100) - mírná

-10-100 (rozvojové země 1000) - rychlá

- více než 100 - hyperinflace

Mírná inflace nemá škodlivý charakter. Nenajde se země, kde by byla inflace 0,0. Někteří ekonomové hlásají, že mírná inflace je pozitivní (pomáhá roztáčet ekonomiku). Rostou ceny a se zpožděním mzdy. Rostou mzdy a tím kupní síly obyvatelstva, tím rostou zisky atp. Argumentace by byla bezchybná, pokud by to s inflací bylo tak jako s automobilem (stačí ubrat plyn). Ovšem u inflace je těžké poznat příčinu, natož přibrzdit. Proto srovnání s automobilem neobstojí.

V EU je hranice stanovena pod 5 %. Jediné Řecko se do toho čísla nevejde.

Inflace má řadu projevů: jevovým prvkem hyperinflace je, že roste nominální hodnota peněz. Má to jednoznačně destruktivní charakter (v Německu ve 20. let se tiskly miliardové bankovky).