Ekonomický rozhled - Strategie ekonomického rozvoje České republiky, podstata ekonomické transformace a přechodu k tržní ekonomice po r.1989

Postávení národní ekonomiky ve sv.ek.lze určit podle výše HDP na obyv.,kdy místo v pomyslném žebříčku zemí ukazuje,zda země patří mezi ty bohaté nebo ty chudší,

jednak podle struktury zahr.obchodu dané ekonomiky,což ukazuje na to jedná-li se o zemi-vývozce surovin nebo naopak vývozce špičkové techniky a konečně podle propojení národních kapitálových trhů na trhy světové,se dovíme zda se jedná o zemi dlužnickou či věřitelskou.

Postavení České republiky ve sv.ekonomice.

Vývoj postavení ekonomiky ČR ve sv.ek. lze rozdělit do několika etap.

I.

První etapu představuje vývoj Československé republiky od r. 1918 do konce II.sv.války.Þ Československou republiku tvořilo součástí Českých zemí,Slovenska a Zakarpatské Ukrajiny,rozloha činila 140394 km² a počet obyvatel představoval 13,6 mil(z toho 3,1 mil.Němci).

České země měly již od začátku století průmyslově agrární strukturu,ale Slovesko i Zakarpatská Ukrajina měly výrazně agrární ráz. Nově vzniklý stát zahrnoval 60 % průmyslového potenciálu bývalé monarchie a 25 % obyvatelstva. Obyvatelstvo bylo zaměstáno z 34,5 % v průmyslu, stavebnictví a řemeslu, 38,3 v zemědělství a jenz

27,2 % ve službách(tj.struktůra IAS). Důležitým krokem osamostatnění se byla měnová reforma r.1919.Tím se vytvořily podmínky pro plynulý ekonomický rozvoj země. Současně byly provedeny značné majetkové přesuny ve prospěch domácího kapitálu.Jednak byla provedena pozemková reforma,a jednak nostrifikace akciových společností.Nostrifikační zákony vyžadovaly přenesení sídel společností,jenž měly závod na území republiky,na československé území.Úvěrování nostrifikovaných společností převzaly československé banky.Československý kapitál skupoval na burzách ve Vídni a Budapešti,za velmi výhodných podmínek ,akcie čs.podniků od zahraničních účastníků a soustřeďovat je v domácích rukou.Tohoto procesu se zúčastnil i francouzský a britský kapitál(francouzská účast v závodech Škoda a v železárnách v Třinci,britská účast v Anglo-Československé bance a Explosii Semtín aj.). V Československu vznikl i silný finační kapitál(pražská finanční burza se stala sedmou největší v Evropě).Ten byl tvořen třemi stupinami bank.Nejsilnější skupinu představovala Živnostenská banka a Česká eskomtní banka,které se zaměřovaly zejména na podniky těžkého průmyslu.Druhou skupinu představovala 42816fci33soi8m

Anglo-Československá a Pražská úvěrní banka,dále pak Česká průmyslová banka a Česká banka Union.Ty se orientovali na lehký průmysl. Třetí skupinu tvořily Agrární banka a Moravská banka,které se orientovali na zemědělství a potravinářský průmysl.

Hospodářský vývoj státu byl ve vymezeném údobí poznamenán cyklickým vývojem,kdy zejména pokles v r.1933 byl velmi těžký,z něhož se ekonomika jen pomalu zotavovala .Bylo to dáno tím,že rozbitím monarchie se klíčovou otázkou ekonomiky stalo nalezení vhodných zahraničních trhů. Československá ekonomika byla silně závislá na exportu.Ztráta velkého trhu v Rakousku a později ztráta trhů na Balkáně nutila hledat odbyt na celém světě.Jestliže ještě v r.1924 činil odbit podíl Německa a sousedních nástupnických států na čs.zahraničním obchodě 64 % pak v 

r. 1937 klesl na 29 %.Vzrostl význam vzdálených trhů zejména v jižní Americe a na Středním Východě.Obchod se SSSR činilo 1 % obratu.

II. co816f2433sooi

Poté lze zaznamenat krátkou etapu od r.1945 do 1948,kdy se definitívně rozhodlo o začlenění země do bloku zemí socialistického tábora.

V období po II.sv.válce došlo v ČSR k zásadním změnám,území republiky se zmenšilo o Zakarpatskou Rus a z republiky bylo odsunuto německé obyvatelstvo.V krátkém období od r.1948 byla snaha po rozšíření teritoriálního zapojení a oblast Východu.Předpokládalo se,že ČSR bude moci obchodovat jak s Východem tak Západem. ČSR vstoupila do všech světových organizací,tedy i do MMF a IBRD.

Rovněž chtěla příjmout účast na Marshallově plánu,jenž sliboval poskytnoutotřebné zdroje pro poválečnou rekonstrukci průmysl.Únorový převrat v r.1948 znamenal zlom v dalším vývoji ekonomiky,který potvrdilo převzetí sovětského modelu řízení ekonomiky v r.1951.

III.

Existenci socialismu lze rozčlenit na etapu 1948-68,

Československose stalo výhradním dodavatelem strojírenských výrobků pro rozvoj ostatních zemí socialistického tábora.Dovoz potřebných surovin byl zajištěn dávkami ze SSSR.V ČSR dochází k prudké industrializaci.Přednostně je však rozvíjen těžký průmys,který musel zabezpečit požadavky nového zbrojení v období studené války.Nevytvořily se podmínky pro odstranění technického a strukturálního zaostávání ekonomiky,naopak vzhledem k nízké specializaci se ještě zhoršily.Téměř jednostranná orientace na země CPE se odrazila i v poklesu technické úrovně vyráběné produkce jednak vzhledem k nízkým nárokům odběratele,ale i nízké úrovni dovážené produkce.

(V tehdejší ČSSR v r.1963 došlo k absolutnímu poklesu národního důchodu.).

IV.

Etapa stagnace a úpadku socialismu.

Nerealistický pětiletý plán se rozpadl a nár.hosp. bylo řízeno ročními plány.Neuspokojivý chod ekonomiky a zaostávání za světem v technické úrovni produkce bylo podnětem k ekonomické reformě,jenž byla zahájena v r.1967.Již tehdy se ukázala její podmíněnost politickou liberalizací.Reformní hnutí bylo potlačeno a řízení ekonomikyse vrátilo k „osvědčeným metodám“.

V.

Období indusrializace a rozvoje a období1968-89 .

Nejhorším faktem pro další rozvoj ekonomiky bylo zopakování industrializační vln 50.let.Došlo k zvýšení produkce oceli ve všech hutních kombinátech,dalšímu rozšiřování těžby uhlí a výroby elektrické energie.Byly odčerpán potřebné zdroje na rozvoj progresivních odvětví,zásadně se zhoršilo životní prostředíve státě a to s přímími dopady na zdraví a délku života obyvatelstva.

Uvedené období je možne označit za období stagnace.Ekonomická úroveň ČSSR měřena ukazatelem HDP/obyv.sice rostla ,ale se srovnatelnými zeměmi s tržní ekonomikou zaostávala.Odstup od srovnatelných zemí se zvětšil,ČSSR byla přestižena Rakouskem a Itálií.

Příčinou tohoto vývoje lze spatřovat v nevyhovující odvětvové sruktuře ekonomiky a vysoké náročnosti produkcena energii a energeticky náročnouprodukci(ocel,cement).

VI.

Od roku 1989 je pak nastoupena etapa návratu k pluralitní společnosti a tržní ekonomice.

Poslední etapa vývoje Československa byla zahájena v r.1989,listopadovou revolucí.Ta umožnila zahájení zásadní transformace CPE na ekonomiku tržní.Tato transformace ekonomiky se ukázala jako značně náročná,s různými dopady na jednotlivé části státu.V důsledku toho došlo v r.1992 k rozdělení federace na dva somostatné státy.

Od 1.1.1993 začíná nová etapav dějinách Českého státu,kdy jsou nastoleny i nové vnější podmínky pro rozvoj ekonomiky.Po krátkém období měnové unie,jsou vztahy mezi Česku a Slovenskou republikou vymezeny formou celní unie,což umožňuje provádění odlišné hospodářské politiky při zachování vzájemných ekonomických vazeb.Obě země jsou integračního seskupení CEFTA a obě jsou přidruženy k EU.

Došlo k reorientaci ČR na HVZ(země OECD),které mají váhu v zahraničním obchodě ČR.Na druhé straně však současně došlo k velmi nepříznivému posunu v komoditní struktuře zahr.obch.,kdy největší podíl na exportu ČR představují suroviny a polotovary .To je důsledek letitého zaostávání technické úrovně výroby v ČR,která se v předchozím období orientovala na nenáročné trhy zemí CPE. Rozpadem těchto trhů a zejména bývalého SSSR,ztratila ČR odbytiště pro své strojírenské výrobky.ČR se stala surovinovým přívěskem HVZ(což odpovídá charakteru zapojení RZ do světové ekonomiky).

Od r.1990 absohovala Česká republika(ještě v rámci federace) základní kroky transformace ekonomiky,která byla doprovázena prudkým poklesem HDP(transformační šok),prudkým vzestupem a posléze poklesem inflace a v zestupem nezaměstnanosti.Po dvojí devalvaci bylo dosaženo stability měny.Byl vytvořen kapitálový trh,bankovní systém,podstatně změněno hospodářství,vytvořena potřebná sociální síť,a došlo ke změnám odvětvové struktury ekonomiky.

Nicméně transformace ekonomik není ještě ukončena(v r.1997).Ekonomika zaostátá v strukturální přestavbě,není dosahováno potřebné exportní výkonnosti ekonomiky.Závažným problémem se stává pasívum běžného účtu platební bilance. To je sice profinancováno přísunem kapitálu ze zahraničí,který však nemusí do ekonomiky přitékat.Tento stav je dán jednak nedokonalosti a jednak neprúhlednosti kapitálového trhu,celkovou podkapitalizací ekonomiky i problémy nižší v podnikatelské sféře vlivem nedostatečného fungování orgánů státu (justice, policie, finační úřady).Lze konstatovat ,že je to právě systém vynucování pravidelchování subjektů tržní ekonomiky,který bude nutno nadále zdokonalovat a to nejen s ohledem n pravidla EU,do níž chce Česká republika vstoupit.

K dosavadnímu vývoji postavení České republiky ve světové ekonomice lze poznamenat,že ČR je opět na křižovatce,opět hledá teritória ,kam by měla zaměřit svůj obchod.Ve srovnání s obdobím mezi sv.válkami a po nich,se sice ČR nachází v relativně příznivé politické situaci,neohrožují nás sousedé,na druhé straně

velké zaostávání v oblasti technického rozvoje ekonomiky.Nicméně ,nemá.li ČR zůstat bezvýznamnou chudou zemí,kdesi uprostřed stárnoucí evropy,nezbývá než se pokusit se zopakovat úspěch našich předků z II.pol.XIX.stl.,kteří dokázali vytvořit průmyslovou základnu z níž žijeme doposud.

Platební bilance-představuje systematickýzáznam peněžního vyjádření mezinárodních ekonomických vztahů dané země zadané údobí.

Hlavním smyslem vedení těchto záznamů je poskytovat informace vládním institucím o meziníárodním postavení dané země a napomáhat při rozhodování,jak oměně a fiskální politice,tak oobchodních a platebních otázkách.

PB se vede v podvojném účetnictví,v němž každá mezinárodní transakce vyúsťuje v debet a kredit stejné velikosti.Vývoz zb. Tak představuje kredit(vývzkapitálu tak představuje opačný pohyb),dovoz zb.naopak debet.Bilance se sestavuje vždy jako vyrovnaná.Vyrovnávací položkou je změna rezerv. 

Schéma platební bilance

Dovoz/vývoz zb

Dovoz/vývoz služeb

Výdaje do a příjmy ze zahraničí

Transfery do a ze zahraničí

Běžný účet

Příjem a vývoz přímých investic

Příjem a vývoz portfolio investic

Dlouhodobý úvěr do a ze zahraničí

Krátkodobý úvěr do a ze zahraničí

Kapitálový účet

Chyby a omyly

Bilance celkem

Změna devizový rezerv