KODEX ASERTIVITY

Asertivita znamená:

• Být odpovědný za sebe;

• Být dobrým vůdcem ;

• Zachovat klid v krizi;

• Zůstat chladný v ohni, umět se vypořádat s kritikou; 47842oey86rmk4y

• Těšit se ze svých úspěchů, získat co nejvíce z pozitivní zpětné vazby;

• Stanovit své vlastní meze, uvést do rovnováhy zdraví a povinnosti;

• Dobře naslouchat, porozumět přáním a potřebám druhých, ale nepodléhat nátlaku;

• Dobře komunikovat:stanovit a obhajovat své potřeby a přání bez agrese. em842o7486rmmk

Jednat asertivně znamená:

• Uvědomovat si své jednání, nést za něj odpovědnost a mít ho pod kontrolou;

• Rozhodnout se, co chci v dané situaci získat;

• Hledat a nalézat vzájemně přijatelná řešení.

Základním znakem asertivního jednání je :

• Jasná formulace cílů;

• Otevřená, nezáludná a přímá komunikace;

• Schopnost ukázat , že chápete pohled na věc, který zastává druhá osoba;

• Schopnost neustupovat v podstatných věcech a jednat pružně tam, kde je to možné.

Asertivní jednání je vhodné a užitečné v následujících situacích při:

• Zvládání konfliktu;

• Jednání;

• Vedení a motivování lidí;

• Poskytování a přijímání zpětné vazby;

• Spolupráci;

• Vystupování na poradách.

Asertivní jednání vám umožní:

• Získat představu o perspektivitách;

• Lépe poznat sebe sama;

• Omezit rizika a snížit nejistotu;

• Získat výraznější image;

Asertivní chování: charakteristikou se vyznačuje:

• Klidným, příjemným hlasem;

• Dobrým vizuálním kontaktem, uvolněnou řečí těla, schopností naslouchat;

• Vyrovnaným postojem k problémům, jasným formulováním a zdůvodněním vlastních potřeb a přání;

• Klidnou reakcí na odmítnutí.

Asertivní chování je založeno na :

• Dosahování cílů bez poškození zájmů ostatních;

• Ochraně vlastních práv a respektování práv druhých;

• Přiměřeném sebevědomí a důvěře;

• Sociální a emocionální expresivitě;

• Samostatném rozhodování a odpovědnosti za toto rozhodnutí;

• Přiměřeném vyjádření potřeb, včetně požadavku na jejich uspokojení a přijetí rizika odmítnutí.

Při práci a koexistenci s asertivní osobou máte pocit, že:

• Jste dobře informováni;

• Je vám nasloucháno a jste bráni v úvahu;

• Je respektována vaše autonomie (vy i daná osoba se můžete starat každý o sebe);

• Máte prostor pro podávání návrhů;

• Vaše případná iniciativa je vítána;

• Jste připraveni jednat o vlastních chybách.

ČTYŘI TYPY CHOVáNí

I. otevřeně agresivní

II. nepřímo agresivní (manipulativní)

III. pasivní

IV. asertivní

1. Otevřeně agresivní: charakteristika

• nechuť naslouchat , křik, používání zastrašovací řeči těla;

• přerušování druhé osoby, zjevné znaky „odrovnat ji“, nadávky

agresivní chování se projevuje:

• vyhrožováním, zastrašováním, křikem;

• odhodláním prosadit své cíle na úkor druhých , snaha „zvítězit“;

• zaujímání obranného či agresivního postoje;

• nepředvídatelností, výbušností.

Lidé , kteří musí takovému jednání čelit:

• přecházejí do defenzívy nebo se uchylují k agresivitě;

• jsou tímto jednáním zasažení(zraněni);

• pociťují rozmrzelost, podráždění, rozčílení,pomstychtivost, rezervovanost;

• obávají se toho, co bude následovat

2. Nepřímo agresivní (manipulativní):charakteristika

• rozladěnost, jízlivost, manipulování s lidmi;

• nevysvětlitelné vzdychání, práskání dveřmi atd.

• vytváření neklidné atmosféry, rozpornost a pokrytectví →člověk je tváří v tvář příjemný, ale jedovatý za zády;

• šíří špatné nálady, citové vydírání.

manipulativní chování se projevuje:

• vychytralé, úskočné, vynalézavé, nápadité;

• nepřímo agresivní, záludné, rafinované, ve snaze ovládnout druhé například pomocí sarkasmu, vzdoru, trucování apod.

• příjemné vůči lidem v osobním styku , škodící jim za jejich zády – mají dvojí tvář;

• nevyzpytatelné ,ne zcela čestné.

Lidé , kteří se setkávají s takovýmto chováním, se cítí:

• zmateně, rozzlobeně, vinni, frustrovaně,rozpačitě.

3. Pasivní: charakteristika

• mučednický postoj, sebelítost, ochablost;

• nedostatek nápadů, naříkání, mimořádné požadavky, depresivní řeč těla.

pasivní chování se vyznačuje:

• neprosazováním svých požadavků;

• snahou vyhnout se konfrontaci;

• neochotou převzít odpovědnost nebo rozhodovat;

• pocitem, že jsme „oběti“;

• obviňováním druhých za to , co se stalo;

• apologetikou a odmítáním kladného hodnocení sebe sama.

Lidé , kteří přicházejí do styku s takovými kolegy pociťují:

• vztek, vinu, podráždění , rozmrzelost,…

Lidé , kteří se setkávají s takovýmto chováním(např. tým, jehož manažer se chová pasivně),pociťují:

• ztrátu motivace, nedostatek důvěry, žárlivost vůči jinému týmu, zklamání a zradu,ochablost,nudu a neklid.

IV. Asertivní: charakteristikou se vyznačuje:

• Klidným, příjemným hlasem;

• Dobrým vizuálním kontaktem, uvolněnou řečí těla, schopností naslouchat;

• Vyrovnaným postojem k problémům, jasným formulováním a zdůvodněním vlastních potřeb a přání;

• Klidnou reakcí na odmítnutí.

asertivní chování je založeno na :

• Dosahování cílů bez poškození zájmů ostatních;

• Ochraně vlastních práv a respektování práv druhých;

• Přiměřeném sebevědomí a důvěře;

• Sociální a emocionální expresivitě;

• Samostatném rozhodování a odpovědnosti za toto rozhodnutí;

• Přiměřeném vyjádření potřeb, včetně požadavku na jejich uspokojení a přijetí rizika odmítnutí.

Při práci a koexistenci s asertivní osobou máte pocit, že:

• Jste dobře informováni;

• Je vám nasloucháno a jste bráni v úvahu;

• Je respektována vaše autonomie (vy i daná osoba se můžete starat každý o sebe);

• Máte prostor pro podávání návrhů;

• Vaše případná iniciativa je vítána;

• Jste připraveni jednat o vlastních chybách.

TECHNIKY JAK SE ASERTIVNĚ CHOVAT A JEDNAT

1. Aktivní naslouchání

2. Základní myšlenka

3. Patřičná řeč těla

4. Sdílení empatie

5. Vyhýbání se „chytákům“(typy chytáků:manipulující, provokativně polemické,scestně logické)

6. Ústupný manévr

ÚKOLY

1. Přehled vašich silných stránek

2. Asertivní „ne“

3. Zneškodnění hněvu

4. Souhlas a nesouhlas s kritikou

1.

Aktivní naslouchání: znamená,že jste vnímavý a pozorný k hovořící osobě a předkládáte vlastní myšleny a interpretace teprve tehdy, až úplně dokončí , co chce říci.

Chrakterizováno: uvolněným držením těla, klidným přerušovaným vizuálním kontaktem, úsměvy a přikyvováním, povzbuzujícími hovořícího.Myšlenkovou rekapitulací(nebo zápisem poznámek) hlavních bodů sdělení během naslouchání.

Existují 3 případy , kdy je nezbytné mluvčího přerušit :

1. K ukončení nepřijatelného a urážlivého projevu;

2. K přerušení někoho , kdo se začíná opakovat;

3. K opětnému přerušení, když přerušili vás.

2.

Základní myšlenka:sdělení základní myšlenky je jádrem asertivní techniky. Je to jasná, jednoznačná věta , kerá vyjadřuje ,co chcete říci.

Při formulaci ZM se snažte :

• Vyhnout se „vatě“;

• Buďte jednoznační;

• Neomlouvejte se.

3.

Řeč těla : lze rozdělit na:

1. Proxenické aspekty;

2. Postoj;

3. Gesto;

4. Výraz obličeje;

5. Osobní styl.

Snažte se abyste se při komunikaci: např.nehrbili, nekrčili se, nenakláněli se, drželi pod kontrolou nežádoucí gesta, nechali ruce v klidu, udržovali nenásilný oční kontakt(neustálý , ale přerušovaný vizuální kontakt), uvědomili svůj hlas, udržovali dostatečnou (přiměřenou) vzdálenost, neomezovali osobní prostor .

Přizpůsobili se podnikové kultuře, sžili se se zvoleným stylem.

4.

Projevování empatie: znamená být schopen naslouchat a reagovat na stanovisko druhé osoby bez pocitu , že jste vtahování do její logiky, nestojíte-li o to, a bez oslabování vlastní rozhodnosti . Znamená to také reagovat správně na skutečně nový aspekt , který jste dosud buď neznali nebo si ho dosud neuvědomovali.

Důležité je : empatie vzájemné úcty.

5.

Vyhýbání se „chytákům“: chyták je jistý druh taktického manévru, který vás buď zatáhne do nikam nejdoucího sporu, nebo vás odvede od vašeho cíle, jak jej vyjadřuje vaše základní myšlenka.

Vaše sdělení bude účinné jestliže:

1. Dáte najevo , že vnímáte a chápete, co vám druhá strana sděluje;

2. Budete se neustále vracet k podstatě sdělení ;

3. Stanovíte si , kam až jste ochotni ustoupit.

Typy chytáků:

• MANIPULUJíCí:snaží se ve vás vyvolat pocit viny.

• PROVOKATIVNĚ POLEMICKÉ:snaží se vás vyprovokovat k hádce.

• SCESTNĚ LOGICKÉ:vypadají racionálně, ale neobstojí v žádném podrobnějším zkoumání (mohou vás zmást). Správný způsob odpovědi spočívá v projevení empatie a následném zopakování vaší základní myšlenky.

6.

Ústupový manévr : má podobnou funkci jako stanovení si vlastní nabídkové hranice. Cíl má být spíše pružný a citlivý vůči změnám v průběhu jednání, ale musí být jasné, které jsou vaše hranice.