Reálná ekonomika v dlouhém období

22. Výroba a růst

• Existují velké rozdíly v životní úrovni obyvatel např. Německa, Japonska, USA a Indie, Indonésie nebo Nigérie. Velké rozdíly v příjmech se promítají do rozdílů v kvalitě života. Rozdíly v životní úrovni lze sledovat i v rámci jednotlivých zemí v průběhu času (v USA roste HDP o 2% ročně Þ životní úroveň se zdvojnásobuje každých 35 let; země jihovýchodní Asie – Hongkong, Singapur, Jižní Korea a Tchaj-wan roční tempo růstu 7% Þ ŽÚ se zdvojnásobuje každých deset let; naopak je to např. v Čadu, Etiopii a Nigérii…).

• Úroveň HDP je ukazatelem prosperity ekonomiky a růst HDP je zase indikátorem ekonomického vývoje.

Hospodářský růst ve světě

Důchod na obyvatele je v USA desetkrát vyšší než v Číně, nebo dokonce třicetkrát vyšší než v Indii.

Rozdíly ve vývoji HDP v cenách roku 1985 52369mlk19bbg8x

Záhady složeného úročení a zákon sedmdesáti

• Rozdíl pouhé 2% po několik desetiletí - akumulace růstu může mezi zeměmi vytvářet propastné rozdíly.

• Dle staré zásady „pravidlo sedmdesáti“ pochopíme, že vzroste-li nějaká veličina o x% ročně, pak se zdvojnásobí přibližně za 70/x let. Můžeme ho použít třeba i pro sledování růstu zůstatku na úsporném účtu. Např. v roce 1791 zemřel Benjamin Franklin, odkázal 5 000 USD po dobu 200 let studentům medicíny. Jeho investice vydělávaly 7% ročně Þ investice se zdvojnásobovala každých 10 let. Na konci druhého tisíciletí by vynesla 2²⁰ x 5 000 USD = 5 mld USD Þ Einstein prohlásil, že složený úrokový počet patří k „největším matematickým objevům všech dob“.

Role produktivity práce a její determinanty

Def.: Produktivita práce je množství SaS, které pracovník vyrobí za hodinu práce.

• Je určujícím faktorem životní úrovně. lb369m2519bbbg

• Země může těžit z vyšší životní úrovně jen tehdy, vyrobí-li více statků. Američtí pracovníci mají vyšší příjem než pracovníci Nigérie, protože mají vyšší produktivitu práce.

• Jedním z desíti principů ekonomie je ten, že životní úroveň země závisí na schopnosti vyrábět statky.

• Produktivita je determinována těmito faktory:

• fyzický kapitál – zařízení a budovy potřebné k výrobě SaS. Pracovník, který využívá specializované nástroje, produkuje každý týden mnohem více výrobků. Výrobní faktory (práce, půda, kapitál), kapitál je vlastně vyráběný výrobní faktor.

• lidský kapitál – znalosti a schopnosti, které pracovníci získávají vzděláváním, školením a zkušenostmi. Je oproti fyzickému kapitálu méně „hmotný“ a je ho také nutno nejdříve vyrobit.

• přírodní zdroje – zdroje, které k výrobě SaS poskytuje sama příroda, jako půda, řeky a surovinové bohatství. Dělí se na obnovitelné (les) a neobnovitelné (ropa) přírodní bohatství. Přestože jsou důležité, nejsou nezbytné pro vysokou výkonnost ekonomiky (např. Japonsko).

• technologické znalosti – znalosti, které má společnost o nejlepších způsobech výroby statků (Henry Ford – pásová výroba, Coca-Cola – tajný recept…).

Produkční funkce

vyjadřuje vztah mezi množstvím vstupů, které vstupují do výrobního procesu, a výstupem.

Y = A F(L, K, H, N)

Y… množství výstupu

L… množství práce

K… množství fyzického kapitálu

H… lidský kapitál

N… přírodní zdroje

F… funkce, která ukazuje, jak se vstupy kombinují, abychom obdrželi výstup Y

A… proměnná technického pokroku – jaké tech. znalosti máme k dispozici (zdokonalením ­ Y)

Konstantní výnosy z rozsahu (zdvojnásobení všech vstupů má za následek zdvojnásobení výstupu), matematicky pro každé kladné x:

xY = A F(xL, xK, xH, xN)

Řekněme, že x = 1/L Þ Y/L = A F(1, K/L, H/L, N/L), kde Y/L je výstup na pracovníka, což je měřítkem produktivity Þ produktivita závisí na kapitálu na pracovníka, na lidském kapitálu na P a na přírodních zdrojích na P a na A.

Hospodářský růst a veřejná politika

Význam úspor a investic:

• Jeden z deseti principů ekonomie říká, že lidé musí volit mezi alternativami.

• Volba je nutná i při tvorbě kapitálových statků. Zdroje jsou vzácné Þ budeme-li produkovat kapitál, budeme muset snížit tvorbu finálních statků, tzn., že společnost musí ze svého důchodu více uspořit a méně spotřebovat. Abychom dosáhly vyšší spotřeby v budoucnu, je nutné omezit současnou spotřebu.

• Studie, které se zabývají růstem, by měly vykázat korelaci mezi růstem (úsporami) a mírou investic. Korelace však neurčuje, která z proměnných je příčinou a která následkem. Uvádí se však jako investice vedoucí k růstu.


Klesající výnosy a efekt dohánění

• Vláda podporuje investice politikou zvyšující míru úspor – podílu HDP (místo do S pro výrobu K) Þ výsledkem vzroste produktivita, urychlí růst HDP (zvýší-li se míra úspor trvale, bude HDP růst donekonečna… ???).

Def.: Klesající výnosy – příspěvek dodatečné jednotky vstupu k tvorbě výstupu klesá s tím, jak se zvyšuje množství používaného vstupu při výrobě.

• V důsledku klesajících výnosů se účinky akumulace v růstu HDP v čase snižují.

V dlouhém období vede zvýšení míry úspor pouze ke zvýšení úrovně produktivity a důchodu, nikoli k vyššímu tempu růstu těchto veličin.

Def.: Efekt dohánění – chudé země dosahují růstu relativně snadno. S malým kapitálovým vybavením znamená každý investiční projekt velký příspěvek k HDP. Procentuálně má podíl investic na HDP mnohem větší vliv na růst v chudých než v bohatých zemích.

Zahraniční investice

• Jiným způsobem, jak zaplatit investice, je přilákat zahraniční investory.

• Podoby zahraničních investic:

1. přímé zahraniční investice – např. přímo postavit závod v zahraničí.

2. portfoliové zahraniční investice – např. nákup akcií zahraniční firmy, která tyto prostředky použije na výstavbu nového závodu – cizí investice jsou financovány našimi penězi, ale fa má i nadále domácí vedení.

• Poněkud jinak ovlivňují HDP (jak cizinci, tak občané země) a HNP (pouze občané, ale rozptýleni po celém světě).

• Přestože část jejich zisků putuje zpátky cizím akcionářům, mají velký pozitivní vliv na ekonomický růst země (zvyšuje se kapitálová vybavenost Þ roste produktivita Þ růst mezd; umožňují chudým zemím převzít technologie vyvinuté ve vyspělých zemích).

• Světová banka – organizace, která se pokouší vládám chudých zemí pomoci v úsilí přilákat zahraniční investice. Půjčuje peníze z fondů, které vytvářejí bohaté země, do méně rozvinutých zemí tak, aby se podpořila především infrastruktura, silnice, ropovody, školství… Společně s Mezinárodním měnovým fondem (IMF) vznikla po WW2 (právě ekonomické podmínky vedly k mezinárodním konfliktům).

Vzdělání

• Je investicí do lidského kapitálu stejně důležitou pro dlouhodobý růst jako investice do fyzického kapitálu.

• Také má svoje náklady příležitosti – studenti navštěvující školu nemohou pracovat a tak přicházejí o příjmy, které by si mohli vydělávat Þ v méně rozvinutých zemích děti opouštějí školu, protože je jejich příjmů z práce potřeba k uživení rodiny.

• Přináší pozitivní externality (dopad činnosti jedné osoby na blahobyt ostatních osob) – mohou přinést nové poznatky pro výrobu SaS, které se stanou součástí obecného povědomí a každý je bude moci využít Þ školství je větším příspěvkem pro společnost než pro jednotlivce.

• Odchod mozků – emigrace velmi vzdělaných pracovníků do bohatých zemí za vyšší životní úrovní.

Vlastnická práva a politická stabilita

• Napomoci hospodářskému růstu lze také důslednou ochranou vlastnických práv a deklarováním politické stability. V mnoha zemích však nefunguje dobře soudní systém – je těžké si vynutit dodržení smlouvy a podvody často zůstávají nepotrestány. Korupce odrazuje domácí i zahraniční investory.

• Politická stabilita - revoluční parlament zkonfiskuje některé soukromé podniky Þ odradí investory Þ propad životní úrovně obyvatel.

Volný obchod

• Některé nejchudší země se snažili zvýšit svoji životní úroveň zavedením ochranářské politiky vůči zahraničním výrobkům. To však odradilo zahraniční investice.

• Lepší je zavést tzv. proexportně orientovanou politiku, která rozvíjející se zemi umožní zařadit se mezi světové vývozce (obchod lze v tomto smyslu chápat jako výrobní technologii).

• Důležitým faktorem jsou ale také geografické podmínky (lépe jsou na tom státy u moře).

Kontrola populačního růstu

• Produktivita a životní úroveň závisí zčásti na populačním růstu. Populace určuje velikost ekonomicky aktivního obyvatelstva. Měřítkem, ale není celkový HDP, ale HDP na obyvatele – vysoká populace znamená menší podíl jednotlivce na tvorbě HDP. Příčinou je nemožnost vybavit všechny pracovníky kapitálem Þ produktivita klesá Þ snížení HDP na pracovníka.

• Obecně se předpokládá, že omezením populačního růstu v chudých zemích by vedlo k zvýšení životní úrovně jejich obyvatelstva. V Číně existuje zákon, který povoluje rodině pouze jedno dítě, neuposlechnutí znamená tvrdé sankce.

Výzkum a vývoj

• Vědomosti je možno považovat za veřejný statek – přinášejí užitek všem.