Úloha ZO v ekonomice

1. Obecné funkce ZO v ekonomice

1. Transformační fce ZO

2. je historicky prvotním smyslem ek. vztahů se zahraničím

3. dochází k transformaci struktury domácí produkce (zdrojů) ve strukturu žádoucí v oblasti využití

4. určující je u malých EKO (dovoz je zde předpokladem překonání limitů ve vybavení VF, resp. v účinnosti jejich vynakládání s ohledem na rozměr vnitřního trhu)

5. významná je i při růstu ek. vyspělosti země à diferenciace potřeb roste (ale i výrobní specializace roste) à nutnost dovážet (pasivní specializace)

6. s vývojem v čase diverzifikuje svou věcnou náplň: od směny finálních výrobků (specializace výrobková) se přechází ke směně výstupů jednotl. fází výroby (specializace uzlová / součástková)

TRANSMISNí FUNKCE je vyšším typem transformačního působení. Už nedochází pouze k přenosu VF a zboží, ale i informací, kritérií a stimulů. Někdy je označována jako „učení se ve vztahu k zahraničí“ a je nejdynamičtější částí vývoje SE.

2. ZO jako faktor ek. růstu

2. dochází k úsporám vynaložené národní práce à naplňování principu ekonomie času

3. tempo růstu autarkie je tedy výrazně nižší než tempo růstu země zapojené do ZO

4. každá EKO si vytváří svůj specializační profil (význam před. v malých EKO)

Kritéria specializačního profilu

• rozdíl v absolutních nákladech práce

• poprvé - klasik Adam Smith: Pojednání o podstatě a původu bohatství národů

• jde o absolutní výhodu pro specializaci (absolutní Nk práce na jednotku výrobku)

• rozdíl v komparativní (relativních) nákladech práce

• korekce provedená Davidem Ricardem: Zásady politické ekonomie a zdanění

• výhody plynou z relativně nižších Nk práce, vynakládaných v jednotl. zemích na výrobu

• země vyrábí to, kde

• existují jen AN…………… kde je AN nejmenší

• existují jen AV…………… kde je AV největší

• rozdíly ve vybavenosti zemí jednotlivými VF

• jedná se o půdu, práci, kapitál

• formulovala neoklasická škola: Eli Heckscher, Bertil Ohlin

• předpoklady:

• různé produkty se liší při své výrobě relativní náročností na jednotlivé VF

• různé země se liší v relativní vybavenosti jednotl. VF

• výroba daného výrobku je v dané zemi levná, jestliže má tato země nadbytek příslušného VF

• rozdíly v dosažené technice a technologii

• TEORIE TECHNOLOGICKÉ MEZERY

• zastává anglický ekonom Posner

• nový výrobek se z A vyváží do B dle KV do té doby, než je domácí výrobce konkurenčně schopen zahájit jeho domácí výrobu

• mezera je dána čas. rozpětím mezi poptávkovým zpožděním (než vznikne domácí D) a reakčním zpožděním (než vytvoříme domácí substituční výrobek)

• TEORIE VÝROBKOVÉHO CYKLU (ŽIV. CYKLU VÝROBKU)

• formulována americkým ekonomem R. Vernonem

• každý výrobek prochází různými fázemi:

• země má nejvyšší KV (exportní možnosti) – špičková technická úroveň

• výr. je tech. zvládnut i jinými výrobci à exportuje země se střední úrovní tech. vyspělosti

• výrobek zaostává à zvládnut i tech. málo vyspělými výrobci (a jimi i exportován)

• rozdíl v „lidském kapitálu“ a ve znalostech

• jeden z nejmodernějších přístupů, např. P. Kenen: The International Economy

• špičková úroveň lidského kapitálu představuje jednu z nejvyšších a nejdynamičtějších KV

• má-li země vysokou úroveň technol. i lid. kapitálu (např. Japonnsko), může si KV udržet i dlouhodobě

• geografický koncept komparačních výhod

• zastává např. P. Krugman: Geography and Trade

• určující jsou centra versus periferie, prům. zóny atd.


Klasická (čistá) teorie MO

• tzn. teorie AV a KV

• všechny země zapojením do MO získávají, jestliže kritériem pro zapojení do MO jsou KV na bázi diferencí v nákladech práce

• zdůrazňuje potřebu liberalizace MO

• kritika:

• přístup je statický - neuvažuje D jednotkových Nk v závislosti na D objemu produkce (např. pokles jednotkových Nk při zvýšení produkce nad rámec domácí poptávky)

• abstrahuje od dopravních Nk

• nebere v úvahu rozměr země à stupeň možné domácí výr. specializace i vybavení přír. podmínkami

• výchozí stav AV i KV je výsledkem historicky rozdílné ek. úrovně zemí à nerovné startovní podmínky à zpochybnění liberalizmu

Neoklasická teorie

• tzn. rozdíly ve vybavenosti jednotlivými VF

• kritériem je vybavenost VF; KV vyplývá z hojnosti VF; hojný VF je v zemi levný; výrobky na bázi hojného VF jsou levné

• kritika:

• abstrahuje od substituce VF

• abstrahuje od mezinárodní mobility VF

• MO způsobuje vyrovnávání cen VF

3. ZO jako faktor zaostávání domácí EKO

2. v tomto případě se smysl ZO zvrátí ve svůj opak (rozšiřování MO snižuje zdroje a nár. důchod)

Protekcionistická teorie

• zastávali postupně F. List, J. Bhagwati, R. Prebish

• nezralá odvětví průmyslu à země není schopna čelit zahraniční konkurenci à ZO poškozuje domácí EKO

• jedná se také o primární produkci, protože D po ní je značně neelastická (při výrazném snížení ceny dochází k růstu nabídky)

ZO v CPE

• formuloval Ch. Kindleberger, K. Laski

• jde o případ, kdy ex. nesoulad mezi D po zboží dané země v zahraničí a její exportní nabídkou

• důvod: plány CPE jsou izolované od světa

4. Interakce

2. řeší neokeynesiánské teorie (rozšíření keynesiánského modelu na podmínky OE)

3. J. M. Keynes: Obecná teorie zaměstnanosti, úroku a peněz; R. Harrod; J. Robinson

4. viz 4sektorový model včetně mpl

5. závěry:

6. aktivní výkonová bilance zvyšuje národní důchod

7. dovoz je rostoucí fcí národního důchodu

8. vývoz i investice mají na národní důchod multiplikační efekt

9. vývoz prostřednictvím růstu národního důchodu vyvolává dovoz

10. investice prostřednictvím růstu národního důchodu vyvolávají dovoz (nikoli vývoz)

2. Specifika fungování ZO v ČR

2. jde o EKO relativně malou s vysokou mírou industriálního rozvoje

3. lze tedy předpokládat vysokou intenzitu ZO (protože ex. vysoké nároky na transformační působení)

5. Intenzita ZO ČR

2. indikátory: podíl vývozu (obratu) na HDP, objem vývozu (obratu) v konvertibilní měně na 1 obyvatele

3. čím je EKO větší, tím je její Æ relativní zapojení do mezinár. dělby práce menší

4. čím je EKO vyspělejší, tím víc se do mezinár. dělby práce zapojuje

V minulosti byla čs. EKO nedostatečně otevřená; s transformací na TE dochází k pozitivním vlivům na dynamizaci ZO.

6. KV a KN ČR

2. tranzitní poloha

3. lázeňství, minerální zřídla

4. bohatý přír. reliéf à turistika

5. vysoká kvalifikace PS

6. relativně nízká úroveň mezd a platů

7. průmyslová výroba – dříve na vysoké úrovni, nyní klesá

8. kultura, historie

• malá geograf. rozloha, nekomplexnost surovin

• mírné klimatické pásmo (rostlinná výroba)

• málo obyvatel à malý vnitřní trh i objem domácích prac. sil

• ohrožení přírody

• nedostatek domácího kapitálu

• nedostatečná adaptabilita