Referaty
Home
Anglictina
Biologie
Chemie
Dejepis-Historie
Diplom-Projekt
Ekonomie
Filozofie
Finance
Fyzika
Informatika
Literatura
Management
Marketing
Medicina
Nemcina
Ostatni
Politika
Pravo
Psychologie
Public-relations
Sociologie
Technologie
Zemepis-Geografie
Zivotopisy




























Téma, Esej na téma, Referátu, Referát, Referaty Semestrální práce:

TRH & ZáKLADNí ELEMENTY TRHU

TRH & ZáKLADNí ELEMENTY TRHU

I. Vznik trhu Člověk odnepaměti vyrábí s využitím výrobních faktorů užitečné statky k uspokojení svých potřeb » specializace na určitou činnost » dělba práce (přirozená, společenská, v pracovních operacích). Dělba práce s sebou přinesla vyšší efektivnost ale též nutnost směny » vzniká trh, jakožto oblast ekonomiky (popř. mechanizmus) kde dochází k výměně činností prostřednictvím směny zboží & služeb.

Kvantitativní směnný poměr mezi jednotlivými druhy zboží = =směnná hodnota, směnná hodnota vyjádřená v penězích = cena.



Trh je systém s decentralizovaným rozhodováním, egoistický a sobecký. Přesto v něm panuje řád - "neviditelná ruka trhu" (Adam Smith) = každý, ač sleduje svůj vlastní zájem, je prospěšný svým chováním celé společnosti.

Podmínky fungování tržního mechanizmu 1)Soukromé vlastnictví

2)Smluvní volnost 3)Volný vstup na trh

II. Typy trhů 1)Dle územní působnosti: Místní trhy se s vývojem dopravz spojily v národní. Světový trh je soubor trhů národních (ty jsou stále autonomní díky ochranářské fci států)

2)Dle počtu zboží: Dílčí trhy = trhy jednotlivých druhů zboží, agregátní trh = trh veškerého zboží v ekonomice

3)Dle předmětu koupě & prodeje: trh peněz, výrobních faktorů, produktů.

III. Tržní subjekty Domácnost - kupuje výrobky a služby k uspokojení svých potřeb

- prodává práci a kapitál (úspory)na trhu výrobních faktorů

Firma - prodává výrobky a služby

- nakupuje výrobní faktory

Stát - ovlivňuje trh, odstraňuje negativní dopady na ekonomiku

- prodávající (státní podniky)

- kupující (vládní zakázky)

Na trhu vystupují čtyři základní faktory: poptávka, nabídka, cena a konkurence

IV. Nabídka = množství zboží, které jsou prodávající ochotni za určitou cenu nabídnout - agregátní-souhrn všech zamýšlených prodejů

v ekonomice

dílčí-tržní S (S na trhu jednoho výrobku)

individuální-S jednoho výrobce

S růstem ceny nabídka roste = zákon rostoucí nabídky

Faktory ovlivňující S:1)cena výrobku...... změna Qs

2)výrobní náklady... změna S

3)ceny substitutů... změna S

4)specifické faktory (počasí...)

V. Poptávka = množství zboží, které jsou ouchotni kupující při dané ceně nakoupiti (- agregátní, dílčí a individuální )

S růstem ceny poptávka klesá = zákon klesající poptávky (u podřadných statků nebo statků snobské spotřeby neplatí)

Faktory ovlivňující D:1)cena výrobku...... změna QD

Zvýšení ceny A =>substituční efekt (pokles QDA a zvýšení QDostatních)

´ =>důchodový efekt (pokles QDA a pokles i QDostatních)

2)důchody........... změna D

3)počet obyvatel.... změna D

4)vkus, móda... .... změna D

5)cena substitutů... změna D (+ +)

6)cena komplementů.. změna D (+ -)

VI. Cena = množství peněz, které jsou poptávající ochotni zaplatit za produkt, resp. za které jsou nabízející ochotni prodati

Cena se přizpůsobuje stavu na trhu, aktuální cena určená stavem nabídky a poptávky = cena tržní.

Cena při níž QS=QD = cena rovnovážná.

VII. Konkurence = proces střetávání různých zájmů

Konkurence DxS - kupující chce koupiti levně, nabízející chce prodati draho

Konkurence na straně D - (QD>QS)vede ke zvýšení ceny (spotřebitel se snaží koupit co nejvíc)

Konkurence na straně S - (QS>QD) může mít formu cenovou (snaha snižovat náklady) nebo necenovou (zlepšení kvality, služeb spojených s výrobkem, reklama...)

Konkurence dokonalá x nedokonalá - viz dále

VIII. Funkce trhu - alokace zdrojů

- kombinace zdrojů za účelem výroby zboží a služeb

- rozdělení finální produkce k uspokojení potřeb

Trh svou činností řeší tři základní otázky:

CO? - řeší konkurence na straně D

- spotřebitelé "hlasují" penězi

JAK? - řeší konkurence na straně S

- za kolik, jak kvalitně, ...

PRO KOHO? - řeší rozdělení důchodů

V dokonalé konkurenci by tržní mechanizmus sám otázky vyřešil, ale ta neexistuje => nutnost zásahu státu (efektivnost, stabilita, spravedlnost)

Podle toho, do jaké míry je ekonomika řízena státem rozlišujeme:

příkazovou

smíšenou

tržní ekonomiku

IX. Volba v ekonomii - zdroje jsou v hospodářství vzácné => musí být přidělovány a je třeba volit mezi jednotlivými variantami vrámci výrobních možností => Hranice produkčních možností - max. kombinace 2 statků za stávajících podmínek a výrobních faktorů

2. CHOVáNí SPOTŘEBITELE & FORMOVáNí POPTáVKY

I. Užitečnost & její měření Spotřebitel uspokojuje svoje potřeby statky a službami. Přitom poměřuje náklady na jejich nákup a míru uspokojení svých potřeb.

Užitek je subjektivní pocit uspokojení potřeb ze spotřeby jednotlivých statků

Existují dvě teorie měření užitku:

1. Kardinalistická teorie - užitek je měřitelný

(zástupci této teorie např. Menger & Jevons)

TU...Celkový užitek.......celková úroveň uspokojení určité potřeby

.......kolik je spotřebitel štont zaplatit za celé množství

MU...Mezní užitek.........vzrůst TU při dodatečné spotřebě 1 statku

.........kolik je spotřebitel štotnt zaplatit za další jednotku

Rovnováha: MU=P, více statků => MUx/Px=MUy/Py=....

Poptávka: Křivka poptávky je totožná s křivkou MU v Kč

2. Ordinalistická teorie - užitek není možno měřiti

Optimální spotřebované množství se určí pomocí indiferenční analýzy

Indiferencní křivka -spojuje všechny body se stejným užitkem

-klesá a je konvexní, neboť s růstem spotřeby jednoho statku klesá jeho MU a je jím možno nahradit menší množství statku druhého (Mezní míra substituce MRS = ^Y/^X = MUx/MUy=

poměr, v němž je možno nahrazovat statek X za Y aniž se zmení TU)

Indiferenční mapa-mnoho indif. křivek lišících se pouze velikostí užitku

Rovnováha: Tam, kde se jedna z indif. křivek dotýká rozpočtové linie-(BL...I=PXX+PYY => sklon BL= PX/PY=^Y/^X )

V bodě rovnováhy se BL dotýká IC => jejich směrnice musí být totožné => ^Y/^X=MUx/MUy=Px/Py= MUx/Px=MUy/Py

Poptávka: Křivku poptávky lze idvoditi takto : měním cenu statku X=> => BL mění sklon => mění se E. Z indiferenčního grafu odečtu PEa QE a dosazením do grafů poptávky mám D.

II. Tržní poptávka - viz otázka 1

III. Tržní elasticita poptávky (ED) = citlivost reakce spotřebitelů

Cenová elasticita poptávky = závislost QDx a Px

Výpočet: EDP={(Q2-Q1)/((Q2+Q1)/2)}/{(P2-P1)/((P2+P1)/2)}

Důchodová elasticita poptávky = závislost QDx na I

Výpočet: EDI= %^Q/%^I

Křížová elasticita poptávky závislost QDx na Py

Platí, že: ED > 1 ..... elastická poptávka

ED < 1 ..... neelastická poptávka

ED = 1 ..... jednotkově elastická poptávka

Dále: Rostou-li při snižování ceny celkové výdaje na nákup => elastická poptávka a naopak.


Faktory ovlivňující EDP:

- povaha potřeb (ED luxusních statků > ED nutných statků)

- podíl výdajů na statek na celkovém důchodu spotřebitele (+-)

- dostupnost substitutů (++)

- odbobí (Dldob ED > KrDob ED)

Maximalizace zisku:

elastické komodity - snížení P => zvýšení celkových příjmů

neelastické komodity - zvýšení P => zvýšení celkových příjmů


3. PRODUKČNí ANALÝZA NáKLADY FIRMY, ZISK

I. Předpoklady analýzy firmy - Firma nechť se při své činnosti zaměřuje jen a pouze na:nákup služeb VF

transformaci vstupů na výstupy

prodej finální produkce

a přitom nechť je jejím cílem maximalizace zisku.

Chování firmy je rozdílné podle období:

K.obd. - jen některé vstupy je možno měniti => alespoň jeden VF je fixní (zpravidla kapitál)

Dl.obd. - všechny VF jsou variabilní

Velmi dl.obd. - vliv technického pokroku

Velmi k.obd. - všechny VF jsou fixní

Při svém rozhodování je fa omezena technicky ..... produkční funkce

finančně ...... nákladová funkce

II. Produkční analýza - objem produkce je výsledkem kombinace VF

K.obd.- (L-práce je variabilní VF, k-kapitál fixní)

TPP...Celkový produkt celkový objem produkce vyrobený s využitím určitého množství VF

MPPF=^TPP/^F...zěna Q vyvolaná změnou množství faktoru F

APPF=TPP/F...objem produkce na jednotku faktoru F

MPP je klesající, protože se zde uplatňuje zákon klesajících výnosů, tj., každá další jednotka VF přináší méně do TPP

B A C H A ! nejsou to výnosy z rozsahu, ty nastanou při shodné změně všech VF najednou (jsou klesající, rostoucí či konstantní)

III. Náklady v krátkém období

Vynásobením množství F * PF (dále u variabilních VF * Q produkce) získáme celkové náklady ......TC=FC+VC

FC...fixní náklady s objemem výroby se nemění, musí se platiti i když fabrika stojí a Q=0

VC...variabilní náklady s růstem objemu výroby rostou

Náklady lze též dělit na

Explicitní - skutečně vynaložené

aImplicitní - nejlepší možné alternativní využití VF (náklady ušlé příležitosti)

AC...průměrné náklady - náklady na jednotku produkce (AC=TC/Q)

AFC...průměrné fixní n. -s růstem Q klesají

AVC...průměrné variabilní n. - s růatem výroby rostou (protože klesají výnosy)

MC...mezní náklady - náklady potřebné k rozšíření výroby o jednotku produkce (MC=^TC/^Q)

MC=ACmin, protože když AC>MC, další jednotka bude "levnější" a sníží tak AC a když AC<MC, další jednotka bude "dražší" a zvýší AC...

III. Náklady v dlouhém období

Používá se indiferenční analýza (Stejný jako při určování D):

Izokvanta - kombinace VF s jejichž pomocí lze vyrobit stejné množství Q (analogie Indiferenční křivky) ^K/^L=MPPL/MPPK=MRTSKL,tj směrnice iyokvanty a mezní míra technické substituce (viz ot. 2)

Izokosta - linie stejných TC (analogie rozpočtové linie) - všechny kombinace VF dostupné vzhledem k TC

(PL/PK=MPPL/MPPK=MPPL/PL=MPPKPK -bod rovnováhy)


IV. Příjmy

TR=P*Q...celková částka získaná prodejem množství Q za cenu P

AR=TR/Q=P...příjmy na jednotku produkce

MR=^TR/^Q...příjem z další prodané jednotky produkce (v dok konkurenci platí MR=P)

Rozdíl mezi TR a TC je zisk účetní, po odpčtu Implicitních nákladů získáme čistý zisk, pokud je tento roven 0, firma dosahuje právě "normálního zisku"

Maximalní zisk dosáhne firma v bodě rovnováhy, tj v momentě, kdy MR=MC, protože kdyby (byly v řiti ryby)

MR>MC, znamenalo by to, že každá další jednotka Q zvýší TR o více než zvýší TC, zvýšením Q tak firma zvýší zisk

MR<MC... ....... a snížením produkce se zvýší zisk

V. Rovnováha firmy v dokonalé konkurenci

- poptávka po produktech jedné firmy je dokonale elastická

- cena zboží je fixní, firma ji nemůže ovlivniti, proto jsou TR (=PQ) přímo úměrné produkci Q

Dále je-li cena konstantní, musí platit, že P=AR=MR, a proto podminka rovnováhy a maximálního zisku MR=MC je splněna když P=MC

Zvýší-li se cena, bod optima se posune vpravo nahoru

Pokud se cena sníží, bod optima se sune vlevo dolů. Klesne-li cena až na úroveň AVC, potom TR=VC, firma bude krátkodobě pokračovat ve výrobě (i přes ztrátu ve výši FC), ale jakmile TR<VC znamená to, že TC budou nižší když firma nebude vyrábět, a tak se na to vyflákne.

Tento bod, kdy MC=MR=AR=P=AVC a TR=VC je BOD UZAVŘENí FIRMY

V dlouhém období, kdy je možný pohyb firem z a do odvětví (zisk přiláká, ztráty odradí) se situace ustálí v bodě, kdy jsou v rovnováze firmy i celé odvětví - BOD ZVRATU

V tomto bodě je účetní zisk = 0 (tedy v Dobd nelze dosáhnouti zisku)

Podmínka rovnováhy firmy a odvětví v Dobd. je P=MC=MR=AR=AC => TR=TC

VI. Nabídka firmy

Křivka nabídky jedné firmy je totožná s křivkou MC ale až od bodu uzavření firmy nahoru

Faktory působící na nabídku:

-změna ceny ..... posun po křivce

-změna nákladů (technický pokrok nebo ceny vstupů)..... posun křivky (+-)

-změna cen ostatního zboží stejného výr. postupu

-počasí.......

Tržní nabídka = grafický součet individuálních nabídek, jinak celková nabídka určitého zboží

Agregátní nabídka = součet tržních nabídek

VII. Cenová elasticita nabídky - závislost nabízeného množství na ceně

ESP={(Q2-Q1)/((Q2+Q1)/2)}/{(P2-P1)/((P2+P1)/2)}

(ESP >1...elastická nabídka, ESP<1...neelastická nabídka)

Faktory ovlivňující ESP:

- náklady na skladování (+-)

- technologie (obtížnost přechodu na jiné výrobky (+-)


- čas - V.K.obd. .... totálně neelastická

- K.Obd. ...... .

- D.obd. ...... .

- V.D.obd. .... totálně elastická

Protíná-li křivka S osu x=> elastická nabídka

Protíná-li křivka S osu y=> neelastická nabídka


4.CHOVáNí FIRMY NA DOK. KONKURENČNíM TRHU,

ROVNOVáHA DOKONALÉ KONKURENCE

I. Charakteristika dok. konkurence

Žádný výrobce nemůže ovlivniti tržní cenu, vstup na trh je zcela volný => mnoho malých firem, vyrábí se jediný - homogenní produkt. individuální poptávková křivka (po produktech jedné firmy) je vodorovná - dokonale elastická,tržní poptávka klesá s růstem ceny.

Dokonalý konkurent tak může prodat libovolné množství Q svého výrobku za pevně stanovenou cenu P => taková situace nikdy nenastane

II. Nabídka, bod uzavření fy a bod zvratu - viz ot. 3

III. Rovnováha firmy & rovnováha odvětví - viz ot. 3

IV. Tržní rovnováha & efektivnost

Trh je v rovnováze, je-li v rovnováze spotřebitel (MU = P) i výrobce (MC = P), tedy pokud MC = MU, jiné stavy na trhu jsou neefektivní:

1)P=MC<MU .... spotřebitel není v rovnováze, dalším nákupem by zvýšil svůj užitek

2)P=MU>MC .... firma není v rovnováze, zvýšením výroby zvýší svůj zisk

V. Výhody ze směny

Přebytek spotřebitele = rozdíl mezi celkovými výdaji na nákup a TU určitého množství zboží

Přebytek výrobce = rozdíl mezi MC a P

VI. Specifické případy dokonale konkurenčního trhu

1) Konstantní náklady......křivka nabídky je pak vodorovná-dokonale elastická

2) Fixní nabídka......křivka nabídky je svislá-dokonale neelastická (např. nabídka půdy)

3) Zpět zakřivená křivka nabídky.....např. nabídka práce (substituční a důchodový efekt mzdy a volného času...viz ot. 8)

4) Dynamická pavučina......nesoulad mezi časem volby produkce a prodeje či náhlá změna v nabídce nebo poptávce. Firma nemůže dostatečně rychle reagovat na změnu v poptávce změnou vzráběného množství Q, proto změní cenu.

Je-li S více elastická než D => divergující pavučina

Je-li S méně elastická nežD => konvergující pavučina

Jsou-li Sa D stejně elastické => opakující se oscilace


5. CHOVáNí FIRMY V PODMíNKáCH NEDOKONALÉ KONKURENCE

V každé ekonomice je vždy alespoň jeden předpoklad dokonalé konkurence porušen a tak nasává Nedokonalá konkurtence

I. Charakteristika

- alespoň jedna firma je dost silná, aby mohla ovlivnit tržní cenu

- diferencovaný produkt

- chce-li firma prodat další výrobek, musí snížit cenu, protože poptávková křivka po produktech jedné fy má zápornou směrnici

II. Příčiny vzniku NK

1. Uplatňují se úspory z rozsahu - MC klesají, AC klesají, velké firmy jsou schopny vyrábět levněji, proto sníží cenu a menší firmy jdou na buben. Tato situace může vyústiti až v monopol - jediná firma na trhu. Pokud ale firma není schopná vyrábět s klesajícími náklady stále, tedy úspory z rozsahu jsou vyčerpány, získá pouze větší podíl na trhu než ostatní = oligopol

2. Bariéry vstupu do odvětví omezují počet výrobců v odvětví (např. právní restrikce = ochr známky... a diferenciace produktu a služeb s ním souvisejících)

III. Rovnováha firmy v nedokonalé konkurenci

Stejně jako v dokonalé konkurenci zisk = TR-TC a je maximální, pokud MC = MR. Při konstantní ceně VF jsou náklady ovlivněny výrobou a ne typem konkurence.

Příjmy - jiné než v DK

TR....je-li poptávka elastická, snížení ceny => zvýšení TR

" " neelastická, zvýšení ceny => zvýšení TR



AR = TR/Q = P ... díky záporné směrnici poptvávkové křivky klesají i AR a MR

MR = ^TR/^Q......MR klesají rychleji než AR

Chce-li firma prodat větší množství výrobků, musí snížit cenu a tedy MR < cena posledního výrobku

IV. Typy nedokonalé konkurence - 1) Úplný monopol

-jediný výrobce v odvětví

-diferencovaný produkt

-bariéry vstupu

Rovnováha - bod optima.......MR=MC, d = AR = D klesající, Neexistuje křivka nabídky neboť neexistuje vztah mezi cenou a množstvím výrobků

Prodejní cena je vyšší než MC, schopnost stanovit P>MC = monopolní síla. ta se měří:

a)Lernerův index L = (P-MC)/P ... P=MC => L=O

b)Herfindhalův index H = ani=1 Si2 (Si...podíl i-té fy na trhu)

Regulace

1)antitrustové zákony - omezují sílu monopolu

2)daňová politika

3)zavedení účasti státu v monopolu

4)regulovaná cena - monopolní zisk zaniká, existuje jen zisk normální. Někdo praví, že regulace dezmotivuje podnikatale a má tak ještě horší dopad na ekonomiku než monopol, proto se přímé regulace používá jen krátkodobě, dlouhodobě pak stát provádí protimonomoplní politiku (odstraňuje překážky vstupu do odvětví,trestá nekalou konkurenci...)

2.Oligopol

- Smluvní ... několik firem v odvětví, diferencovaný produkt, nemožný vstup dalších firem, každá firma může prodávat za P>MC

Každá firma se pak ve vymezené oblasti chová jako monopol

- S domonantní firmou ... silná firma přenechá část trhu konkurentům, udává cenu, kterou menší firmy respektují, je omezená možnost vstupu do odvětví, P je větší než v dok. konkurenci, ale menší než u monopolu

3. Monopolistická konkurence

-nejsou bariéry vstupu

-mnoho firem v odvětví

-diferencovaný produkt

Individuální poptávková křivka je skloněná, v krátkém období lze dosáhnout monopolního zisku, v dlouhém období zisk přiláká další firmy a monopolní zisk zaniká. poptávka je elastická, protože existují substituty.


6. TYPY FIREM & JEJICH CíLE

I. Typy firem v tržním hospodářství

1)Firmy v individuálním vlastnictví

- soukromý podnikatel podniká sám, na jeho účet jdou zisky i přípdné ztráty

- ručí celým svým majetkem, v případě neúspěchu musí ze svého uspokojit věřitele

Výhoda - pružnost, samostatnost

Nevýhoda - omezené zdroje na rozvoj (pouze vlastní kapitál a úvěry)

V našich podn´mínkách je příkladem živnostenské podnikání

2)Partnerství

- združení kapitálu 2 či více osob k odstranění nevýhody individuálního podnikání

Výhoda - více dostupného kapitálu

Nevýhoda - většinou ručení celým vlastním majetkem

- složité právní manévry při zakládání

V našich podmínkách osobní společnosti

3)Korporace

Výhoda - omezené ručení (u a.s. dokonce žádné)

- množství kapitálu a velké možnosti k jeho získání

ZISK - rozdělený na rozvoj a mezi akcionáře (dividendy)

Nevýhoda - dvojí zdanění zisku (daň z příjmů právnických osob, jednotlivé dividendy daň z příjmů fyzických osob - kapitálové příjmy)

II.Financování firem

1. Výdej akcií (podíl na zisku, rozhodování a vlastnictví....)

2. Výdej obligací

3. Bankovní úvěry (velké firmy mají přístup k větším úvěrům, neb budí větší důvěru banky

4. Krátkodobě - obchodní úvěr (prodej na fakturu)

III. Cíle firem

1) ZISK = hlavní cíl většiny firem (MR=MC=>max zisk...viz zpět)

Zisk účetní = TR-náklady explicitní(skutečně vynaložené)

Zisk čistý ekonomický = účetní zisk - implicitní náklady (náklady

ušlé příležitosti


Způsoby zvyšování zisku:

1)snižování TC - K.obd. vyhledávání úspor

- Dl.obd. technický pokrok

2)zvyšování TR - v dokonalé konkurenci zvýšení Q

- v nedok. kon. podle situace (EDP...)

3)konkurence (cenová, necenová)

Vleké firmy: nemohou sledovat MC a MR všech svých porduktů, proto stanovují cenu přirážkou k průměrným nákladům (AC). Užívají přitom výhod portfólia zboží (např. sníží cenu jednoho výrobku a zároveň zvýší cenu jeho komplementu, výsledkem je vyšší zisk...)

V poslední době je trend oddělovat řízení (management) firmy od vlastnictví. Pod vlivem najatých managerů tak mohou hlavně větší firmy sledovat též jiné cíle mimo zisku.

1)Uspokojivá výše zisku (behavioristická teorie) - ve firmě vždy existuje konflikt zaměstnanců (vyšší mzdy) x zamestnavatele (snižování nákladů, a tedy i mezd a tím zvyšování zisku). Zisk je pak stanoven na takové výši, kdy jsou zaměstnanci ještě ochotni pracovat za dané mzdy a zaměstnavatel vyrábět při daných nákladů)

2)Dosažení podílu na trhu

3)Dlouhodobé přežití

4)Růst firmy

5)Maximalizace obratu (manažerská teorie) - firma nevyrábí v bodě MR=MC, ale v bode MR=0=>TR=max při vyšších než optimálních nákladech, proto je zisk menší ale objem produkce větší než v bodě optima. Manažer firmy s vyšším obratem získává lepší pověst 


7. FORMOVáNí CEN VF, TEORIE ROZDĚLOVáNí

 

I. Podstata a specifika trhů výr. faktorů

- opačné postavení než na trhu produktů (firmy=D, domácnost=S)

- Poptávka po VF není poptávkou přímou, alébrž odvozenou od poptávky po produktu na jehož výrobu se VF používá

- Nabízející (domácnost) se snaží maximalizovat užitek (nejen přímý - peníze, ale i např. volný čas má vliv..)

- Cena VF je cena spojená se službou VF, za jeho pronájem. Má různé formy - práce...mzda, kapitál...úrok, půda...renta

- Rovnováha na trhu VF je ovlivněna časem, dokonalostí či nedokonalostí konkurence na trhu výrobku a na trhu VF

- Výdělek výrobního faktoru se skládá z transferového výdělku, tj. výdělek při nejlepším alternativním využití výrobních faktorů a ekonomické renty, tj. část výdělku z VF převyšující transferový výdělek

II. Poptávka fy po VF a nabídka VF

Poptávka po VF je odvozená od poptávky po produktu a závisí na tom,

-jaký je výnos z VF (dodatečná jednotka přináší firmě dodatečný příjem, který závisí n a MPP (mezní produkt) výrobního faktoru a ceně P výstup. Mezní příjem z dodatečné jednotky VF tedy MRP=MPPVFxPp)


- jaké jsou náklady na VF - dodatečná částka o níž vzrostou TC po nákupu dodatečné jednotky VF=MFC=^TC/^F

V dókonalé konkurenci firma nemůže ovlivnit cenu a tak MFC=PF jsou stálé a křivka MF je křivku nabídky VF a je dokonale elastická

Firma je v rovnováze, pokud MRP=MFC v dok. konkurenci =P

MRP>MFC...nedostatek VF, nájem dalších

MRP<MFC...moc VF, propustit VF

Faktotry působící na poptávku po VF:

- změna poptávky po produktu

- množství jiných VF

- změny v technologii

V nedokonalé konkurenci MRP=D=MPPxMR (né x P)

III. Rozdělování na bázi mezní produktivity - tak je v ekonomice rozdělován národní důchod mezi jednotlive VF

Firma bude najímat vždy jen tolik VF až MRP=MFC. Bude za ně ale platiti pouze MFC, tedy dříve najaté VF přinášejí více MRP než je jejich cena. Tento přebytek si ponechá nájemce VF


IV. Slkadba důchodů domácností
- příjem, který domácnost obdrží za rok = důchod

YL...pracovní důchody

YA,YK...důchody z vlastního kapitálu a půdy

YT...transferové platby

Y= YL+YA+YK+YT

Důchody jednotlivých domácností se liší - narovnosti v důchodech

V. Zdroje a měření nerovností v důchodech

-ZDROJE NEROVNOSTí

1)Pracovní důchody:-rozdílné schopnosti

-intenzita práce (rozdíl ve vynaloženém úsilí)

-nebezpečnost práce... (rozdíl v povolání)

-rozdíl ve vzdělání

-diskriminace (rasy, pohlaví)

2)Vlastnické důchody:-rozdíl v množstvíkapitálu a půdy ve vlastnictví jednotlivých domácností

-rozdíly v mírách vínosů z kapitálu či půdy (ne každý má přístup, nebo je informovaný o výhodnější úr. míře...)

-MĚŘENí NEROVNOSTí V DUCHODECH

1)Lorenzova křivka

2)Giniho koeficient - poměřuje skutečnou LC s linií 45st.

G=(A-B)/A...G=0.... totálně spravedlivé rozdělení

G=1.... totálně nespravedlivé rozdělení

Stát důchody přerozdělí tak,aby se nerovnosti snížily. to ssebou ale nese - administrativní náklady

- oslabení podnětu k práci...

 


8. TRH PRáCE & TRH PUDY

Práce je činnost člověka => je ovlivněna i neekonomickými faktory, které mají tím vliv i na nabídku práce

Dokonalá konkurence: je mnoho nabízejících i poptávající a nikdo nemůže ovlivniti cenu práce - mzdovou sazbu w

I.Poptávka po práci-množství práce najímané firmami při různé w

-optimální množství L=> MRPL=MFCL=w

Faktory ovlivňující poptávku po práci:

-technologie

-změna poptávky po statku

II. Nabídka práce - práci nabízí člověk, ten má čas rozdělen na:

1)práci, kterou pronajímá za mzdu

2)volný čas (+domácí práce bez mzdy

Člověk maximalizuje užitek => dle toho volí poměr času v práci a volného času

Práce přináší - peníze na statky a služby

- újmu ze ztráty volného času

tedy s růstem práce roste újma ze ztráty vol.času => užitek klesá

Volný čas je příjemný, užitek roste

Člověk tedz bude zvyšovat počet odpracovaných hodin až se MU zboží získaného díky poslední odpracované hodině práce vyrovná s MU poslední hodiny volného času

MUV<MUL...zvýšit užitek další hodinou práce

MUV>MUL...zvýšit užitek další hodinou vol. času

Díky tomuto vztahu případné zvýšení mzdy vyvolá:

1)Substituční efekt = každá další hodina L přináší více peněz na útratu => nahrazování volného času prací

2)Důchodový efekt = zvýšení reálného důchodu (nemění-li se ceny výrobků a služeb) => nahrazování práce volným časem

Individuální křivka nabídky práce tak může být i zpět zakřivená, tržní nabídková křivka ale ne (protože každý člověk má hranici, kdy má dostatek peněz a začne si užívati jindy a tk je tržní křivka klasická, rostoucí)

Faktory ovlivňující nabídku práce:

-počet obyvatel

-aktivita (ekonomická) obyvatel

III. Rovnováha na dokonalém trhu práce


Určení mezd v podmínkách dokonalé konkurence:

1) lidi jsou si podobní, práce podobná ....žádně rozdíly ve w

2) lidi jsou si podobní, práce se liší ...kompenzační rozdíly

3) lidi se liší ale nelze je nahraditi jinými (známí herci...)... přebytky ve mzdě

4) lidi se liší ale mezi různými skupinami je částečná mobilita... všeobecná rovnováha mezd

IV. Nedokonalá konkurence

- Příčiny vzniku : -mzdová strnulost (w reaguje pomalu na změnyv poptávce a nabídce práce

-tarifní sazby firem

-kolektivní smlouvy s odbory

V. Monopson na trhu práce

MONOPSON: - jediná firma na trhu (poptávající) a kvanta lidí (nabízejících)

S nájmem každého dalšího pracovníka musí firma zvýšit mzdu všem, křivka poptávky je tedy rostoucí a křivka MFC také, ale více. potom MFC>w, a tak firma najímá méně L při nižší mzdě než v dok. konkurenci

VI.Odbory na trhu práce - snaží se zvyšovat mzdu, a to třemi způsoby:

MZDOVÝ PRáH .... v kolektivní smlouvě určená mzdová sazba, firma pak ale najme méně L ....nezaměstnanost

ZVÝŠENí DL .... nejlepší způsob, odbory dosáhnou zvýšení poptávkz po práci zvýšením poptávky po produktu např. dojednáním zahr. zakázek...

SNíŽENí SL .... např. zakazováním členům pracovati přesčas...

9. TEORIE KAPITáLU Y ÚROKU

I. Základní pojmy

Kapitál je aktivum přijnášející subjektu, který v současnosti znaložil prostředky na jeho zakoupení v budoucnu dodatečný výnos.

KAPITáL: lidský x finanční, hmotný x nehmotný ...

Kapitálové statky jsou vstupem pro danou firmu a zároveň výstupem rodukce jiné firmy (budovy, stroje....)

Některé kapitálové statky se prodávají, jiné je´jich majitel pronajímá. Pak se počítá výnosová míra kapitálu (=u peněz úrok)

=(nájemné-náklady (za rok))/hodnota kapitálu.

Kapitálové statky pak v průběhu let vztvářejí Tok důchodů, který je možno převésti na současnou hodnotu:

1)věčná renta SH=NR/i NR...čistý příjem

2)omezená renta SH=NR/(1+i)t

Čistá současná hodnota ČSH=SH-investice

Opotřebení kapitálových statků se vyjadřuje v odpisech, což jest

1)položka nákladů firmy

2)zdroj dalších nákupů

II. Nabídka na trhu kapitálu - je tvořena úsporami domácností, tedy tou částí důchodů, kterou domácnosti "neprožerou" - nevydají do spotřeby.

Předpoklad: domácnost dává zásadně přednost současné spotřebě, proto musí být spotřeba v budoucnosti vyšší než dnes, jinak všecko prožerou ^S=S1-S0 = výnos z úspor...úrok

Úroková míra.... poměr čistého úroku k uspořené částce

(ir=^S/s0x100 Sn=(1+ir)n.....)

Úspory jsou rostoucí funkce úrokové míry a jsou určeny na základě časové prefšerence

III. Poptávka na trhu kapitálu = potřeba financovat nákup investičních statků

Prostředky získává firma výpůjčkou či příjmy z prodeje vlastních cenných papírů

- max. zisk.....MFCk=MRPk

Je-li úrok (MFC) >MRP, firma nenakupuje úspory

je-li úrok < MRP přikoupí další kapitál

Dk je určena MRPk a je závislá na ir. Stejně jako poptávka po jiných VF je odvozena od poptávky po produktu.

IV. Rovnováha

Krátké období: S je neelastická (fixní)(neboť úspory jakožto stavovou veličinu nelze v krátkém období měniti)

Dlouhé období: S rostoucí, neboť si všichni mohou rozmyslet zda úrok plní fci tržní ceny a zda tedy za dané ir budou spořiti.

V. Trh kapitálových statků

Když firma nahromadí kapitál, přemění ho na trhu kapitálových statků na kapitálové statky (budovy...)

Tento trh odpovídá trhu výrobků, ale D není určena MU, nýbrž na základě míry výnosu z kapitálu

maximální cena, kterou je firma ochotna zaplatit = SH statku


19. ÚLOHA VLáDY V EKONOMICE

(MIKROEKONOMICKÉ PROBLÉMY)

I. Hlavní fce vlády

1)Vytváření právního rámce tržní ekonomiky (definuje vlastnictví, zákony o hospodářské soutěži , o uzavírání smluv...., bezpečnost práce, odpovědnost za vady...) - čímž zvyšuje bezpečnost produktů

2)Ovlivňování alokace zdrojů s cílem zvýšiti ekonomickou efektivnost (boj proti tržním selháním -monopol, exsternality, veřejné statků, diskriminace na trhu práce...)

3)Zavádění programů k rozdělování důchodů (podpora v nezaměstnanosti, soc. dávky, redistribuční daně...)

*4)Makroekonomická stabilita - viz. ot. č. 20

II. Zásahy státu do trhů finální produkce

1) Stát v případě nedokonalé konkurence chrání spotřebitele regulací cen (monopol by jinak vyráběl méně Q za vyšší ceny). Ceny reguluje na úrovní MC nebo AC

2) V některých případech stát subvencuje cenu ve prospěch výrobce, čímž se snaží udržet firmy v odvětví (většinou v zemědělství). Tím v konečném důsledku pomůže spotřebitelům, neboť se cena daného produktu sníží. Prospěch mají ale jen spotřebitelé kupující produkt, ostatní jim jen přispívají formou daní.

3) Postihuje spotřebitele i výrobce spotřební daní u nežádoucích výrobků (alkohol, tabák....)

III. Zásahy státu na trhu práce1)podpory v nezaměstnanosti

2)snaha o snížení diskriminací:

- nejdříve se US vláda pokoušela postaviti diskriminace mimo zákon

- teorie "potvrzujících činů" - zaměstnavatelé měli ukázat snahu zaměstnat ženy, černý,...

- teorie "srovnatelného ocenění" - za srovnatelnou práci stejnou mzdu, přestože vztah nabídky a poptávky na trhu dané profese velí jinak => vznikají nadbytky a jinde nedostatky

IV. Externality1)Kladné (vnější úspory) - činnost jednoho přináší prospěch druhému a ten za to nemusí platiti

2)Záporné (vnější záporné úspory) - činnost jednoho přináší náklady druhému aniž by mu tyto hradil

Za rovnováhy by měl být společenský MU (SMU) = MU a spoilečenské náklady (SMC) = MC

Při kladnýcxh externalitách je SMU>MU, při záporných SMC>MC

V. Veřejné statky

Znaky: - nezmenšitelnost

- nemožnost vyloučit kohokoliv ze spotřeby

čistý veřejný statek splňuje oboje

Veřej