Inflace: definice a náklady

K inflaci dochází, roste-li celková cenová hladina.

Míra inflace je definována jako míra změny cenové hladiny (měřené např. CPI) a měří se takto:

Deflace = opak inflace, nastává, jestliže celk. cen. hl. klesá (je-li dlouhodobá, znamená hlubokou depresi)

Dezinflace = pokles míry inflace. 43694ekl78zvv4e

Hyperinflace – země tiskne ve velkém množství nové papírové oběživo Þ ceny se zvyšují na 100, 1.000, až milion-násobek.

Cenové indexy

Cenový index je vážený aritmetický průměr jednotlivých cen, kde je váhou ceny každé komodity dána jejím ek. významem.
Index spotřebitelských cen (CPI) – měří N tržního koše spotřebních SaS (364 tříd komodit – fixní váhy proporcionálně relativní důležitosti v rozpočtech V spotřebitelů). kv694e3478zvvv
Index cen výrobců (PPI) – měří hladinu cen na úrovni velkoobchodu nebo výrobců (3.400 komodit – váhy jsou čisté dodávky/ prodeje)
Deflátor GNP (= GNP_N / GNP_R) – souhrnný cenový index, cena celého GNP, používá variabilní váhy místo fixních.

Problém „indexních čísel“ – vhodné období (jako základní rok) – většinou nepostihuje změnu kvality statků + omezený vzorek výzkumu.

Dlouhá historie inflace

Reálná mzda = mzda vydělená CPI.
Ceny a mzdy v období ek. expanze rychle rostou, v období recese neklesají, pouze rostou pomaleji.

Tři stupně závažnosti inflace

mírná inflace – ceny rostou pomalu, jednociferné roční míry inflace; jsou-li ceny relativně stabilní, lidé důvěřují penězům (nechávají je v bankách, na šekových účtech nebo na úsporových vkladech s nízkými výnosy)
pádová inflace – 2-3 ciferná tempa růstu (Itálie, LA: Argentina, Brazílie…), jestliže se rozvine Þ vážné hosp. poruchy Þ smlouvy uzavírány na cizí měnu (např. $), lidé se vyhýbají tomu, aby drželi více peněz, než je holé minimum, hromadí statky, domy a nepůjčují peníze na nízké úrokové sazby
hyperinflace – Německo 1920-23 + po WW2 Čína a Maďarsko, 85 Bolívie; vysoká rychlost oběhu peněz, relativní ceny značně nestabilní

Od ropného šoku (1973) prodělaly záchvaty pádové inflace i vyspělé ekonomiky (Fr., GB, H).

Důsledky inflace

N inflace jsou těžce postižitelné a málokomu jasné.
V období inflace se všechny ceny a mzdy nepohybují stejným tempem Þ změny relativních cen.
přerozdělení důchodu a bohatství mezi různými třídami – důsledkem rozdílů v druzích A a P, které lidé drží (vliv na reálnou hodnotu bohatství lidí: neanticipovaná inflace přerozděluje bohatství od věřitelů k dlužníkům), břemeno dluhu se během inflace snižuje.
deformace relativních cen a výstupů různých statků nebo někdy i produktu a zam. v ek. jako celku (jakmile inflace trvá delší dobu a lidé ji začnou anticipovat, začínají se trhy přizpůsobovat Þ i reálné úrokové míry).

Účinky na produkt a zaměstnanost

MAE: období neočekávané „rostoucí“ inflace jsou obvykle obdobími vysoké U a produktu
MIE: dopad na alokaci zdrojů (deformují relativní ceny), hotovost sice nenese úrok (i = 0), ale i_R je rovna – míře inflace (protože i_R = i_N – míra inflace) Þ lidé se zbavují hotovosti, jakmile začnou ceny růst.

Analýza nákladů inflace

Inflace, která je vyrovnaná současně anticipovaná, nemá ne reálný produkt nebo na rozdělení důchodu žádný vliv.
Lidé často zaměňují vysokou inflaci s vysokými cenami.
Nevyrovnaná inflace: poruchy vyvolané inflací – některé ceny se nepřizpůsobují tak, aby odrážely inflační trendy.

na hotovost ( vyšší N na omezení držby svých peněz – tzv. „N na opotřebení bot“)
na daně (při progresivním zdanění – vyšší daně bohatší – zvyšuje inflace prům. míru zdanění osob, neboli stát vybere více peněz bez změny zákonů) Þ mnohé země indexovaly své daňové zákony.

I ničí informace.
Neanticipovaná I – dopad hlavně na rozdělení důchodu a bohatství (pro koho) a méně na efektivnost systému (jak a co).
Nevyrovnaná a neanticipovaná: USA (79 revoluce v íránu Þ cen ropy)
MAE reakce: země vysokou I netolerují Þ zvyšují U nebo regulují ceny a mzdy Þ stagnace.