Mikroekonomie a makroekonomie

Ekonomie (obecná ekonomická teorie) je studium vybraných oblastí hosp. aktivity. Zpravidla bývá členěna na mikro- a makroekonomii.

Mikroekonomie: chování individuálních ek. subjektů – dílčí jev.

Makroekonomie se zabývá souhrnnými (agregátními) ek. jevy.

2. Makroekonomické subjekty

Toto rozdělení vyplývá ze zapojení do makroek. koloběhu SaS, výr. faktorů a důchodů. 36191rks66njr8e

domácnosti

jsou vlastníky výr. faktorů (půdy, práce a kapitálových statků)
z vlastnictví výr. faktorů plynou domácnostem z podniků příslušné důchody (mzdy, renty, zisky, dividendy, nájemné,…)
na základě přerozdělování získávají domácnosti také transferové důchody kj191r6366njjr
za část svých důchodů nakupují od podniků SaS
patří sem domácnosti osob + ústavní domácnosti (domovy důchodců, kláštery,…)

podniky

využívají služby výr. faktorů k výrobě SaS
tyto statky poskytují všem zbývajícím sektorům i mezi sebou navzájem
patří sem materiální výrobní sféra i sféra služeb, veřejné i soukromé vlastnictví, tržní i netržní podniky, jednotlivci

vláda

je představována soustavou veřejných rozpočtů
příjmy vlády tvoří před. daně a povinné platby na ZSP
výdaje lze členit na vládní nákupy SaS a na vládní transferové platby (neekvivalence)

zahraničí

nerezidenti – zahraniční subjekty typu domácnost, podnik, vláda
export a import statků, různé typy důchodů

3. Makroekonomický koloběh

domácnosti

(duchody z výr. faktoru)

vláda

(duchody z daní)

podniky

(duchody z prodeje produkce)

zahranicí

4. Základní makroekonomické veličiny

PRODUKT (DŮCHOD) = souhrn všech vytvořených statků za rok; větš. se uvádí jako míra růstu (tempo)

ZAMĚSTNANOST – resp. míra nezaměstnanosti (podíl nezaměstnaných na celk. pracovní síle dané země)

CENOVÁ HLADINA v podobě různých cenových indexů (před. index spotřebitelských cen) – vyjadřují všeobecný vývoj cen

VNĚJŠÍ EKONOMICKÁ POZICE – souvisí s vývojem platební bilance dané země

5. Stabilizační makroekonomická politika

makroekonomickou stabilitu představuje:
stabilní tempo růstu produktu, odpovídající vývoji potenciálního produktu
stabilní nízká míra nezaměstnanosti
stabilní nízká míra inflace
vyrovnaná platební bilance
nestabilita má většinou podobu cyklického kolísání těchto veličin

Různé přístupy:

liberální přístup

vychází z předpokladu, že trhy se pružně přizpůsobují změnám v poptávce a nabídce změnou cen à makroek. veličiny automaticky směřují k rovnováze při přirozeném stupni využití výr. faktorů
odchylky od této rovnováhy jsou způsobeny příčinami neekonomickými, před. nevhodnými zásahy autorit (vládní selhání)
před. klasická ekonomie (A. Smiths – neviditelná ruka trhu), neokonzervatizmus (monetaristická teorie – M. Friedman, racionální očekávání – R. Lucas, T. Sargent, R. Barro, ekonomie strany nabídky – A. Laffer, teorie reálného hosp. cyklu – Ch. Plosser, J. Long)

intervencionalistický přístup

makroekonomické poruchy jsou tržním selháním à automaticky se nic udržovat nebude à zásahy jsou nutné
zásahy vlády: před. prostřednictvím fiskální politiky, důležitá je však i měnová a obchodní politika, regulace měn. kurzů a důchodová politika
keynesiánci (J. M. Keynes – 30. léta), neokeynesiánství (G. Mankiw, D. Romer, O. Blanchard)

Makroekonomický produkt a důchod

1. Finální statky

výsledkem fungování urč. NH za dané období je jeho výstup v podobě SaS
ke zjištění výstupu NH v podobě makroek. produktu sčítáme pouze hodnotu finálních statků, nikoli meziproduktů
meziprodukty = vstupy podniků v podobě statků jednorázově spotřebovaných nebo dále zpracovaných a upravených ve výrobě (před. suroviny, energie, palivo, polotovary, materiály, služby podnikům)
důvodem vyloučení meziproduktů z makroek. ukazatelů produkce je několikanásobné započítávání jejich hodnoty, ke kterému by docházelo při sčítání hodnoty produkce všech podniků

FINÁLNÍ PRODUKT =

+ EXPORTOVANÉ STATKY

+ SPOTŘEBNÍ STATKY – nakupovány domácnostmi nebo vládou

+ INVESTIČNÍ STATKY (investice) – nakupovány podniky à vracejí se do výroby, kde rozšiřují zásobu kap. statků

investice do fixního kapitálu – ve výr. dochází k postupnému znehodnocení
investice do zásob – tvoří je přírůstek zásob podniků

à celkově jde o HRUBÉ (NETTO) INVESTICE

investice obnovovací (restituční, I_R) – odpovídají hodnotě znehodnocení
investice čisté (netto, I_N) – hodnota investic v daném období, která převyšuje hodnotu opotřebení fix. kapitálu à rozšiřuje hodnotu souč. stavu kap. statků

I_B = I_R + I_N

2. Přidaná hodnota

= hodnota výstupu podniku, zmenšená o hodnotu spotřeb.a zprac.meziproduktů

jde o tzv. produktovou (odvětvovou) metodu zjišťování makroek. výstupu
vzhledem k zahrnutí hodnoty opotřebení fix. kapitálu jde o tzv. hrubou PH
pokud připočítáme nepřímé daně (dně zvyšující cenu výrobku – DPH, SpD, clo) a odečteme subvence podnikům, získáme čistou PH

à hrubý produkt (po odečtení obnovovacích investic à čistý produkt)

další specifikace produktu:
HDP – výsledek fungování výr. faktorů, umístěných v dané zemi (bez ohledu na vlastníka)
HNP – výsledek fungování výr. faktorů ve vlastnictví rezidentů dané země (zvýšení HDP o saldo zahr. důchodů)

3. Národní důchod

důchodová (nákladová) metoda jako jiný přístup ke zjišťování makroek. výstupu
tvorbě statků odpovídá tvorba důchodů, plynoucích z poskytování služeb výr. faktorů, potřebných k vytvoření daných statků; důchody jsou zároveň nákladem na získání služeb výr. faktorů
vyjádřením podílu jednotlivých příjemců důchodů na celk. důchodu je zároveň vyjádřeno prvotní rozdělení produktu

Sčítáme:

+ mzdy a platy + ostatní N zaměstnavatelů na PS (ZSP)

+ čisté úroky získané domácnostmi a vládou (přijaté – placené)

+ renty (důchody plynoucí domácnostem z vlastnictví půdy a nemovitostí; vč. fiktiv.

renty, kterou by majitel vyplácel sám sobě)

+ důchody ze sebezaměstnání (živnostníci)

+ zisky ostatních podniků – před rozdělením; PH netto – mzdy

à ČISTÝ DOMÁCÍ DŮCHOD

+ znehodnocení kapitálu

à HRUBÝ DOMÁCÍ DŮCHOD

OSOBNÍ DŮCHOD = celk. důchod získávaný domácnostmi

= HNP- znehodnocení kapitálu à čistý národní produkt

- daně ze zisků podniků, příspěvky na ZSP, nepřímé daně + subvence

- nerozdělený zisk podniků

- úroky získané vládou

+ úroky placené domácnostmi podnikům

+ úroky, které získávají ostatní sektory od vlády

+ transfery

- osobní daně à (OSOBNÍ) DISPONIBILNÍ DŮCHOD

4. Užití produktu

výdajová (spotřební) metoda určení makroek. produktu
tato metoda sčítá výdaje na nákup hodnoty, nově vytvořené v dané EKO à výdaje na nákup finálních statků

+ výdaje domácností na spotřební statky (C)

+ soukromé výdaje na hrubé investice (I) – z podnik. zdrojů

+ výdaje vlády na nákup SaS (G)

vládní výdaje na investice
vládní výdaje na spotřební statky

POZOR, NEPATŘÍ SEM TRANSFERY!!! – nepřestavují nákup

+ čistý export (NX) = rozdíl mezi exportem X a importem M SaS (NX = X – M)

à HDP = C + I + G + NX

à HNP = HDP – saldo zahr. důchodů

à ČISTÝ DOMÁCÍ PRODUKT = HDP – znehodnocení kapitálu

5. Produkt nominální a reálný

k ocenění produktů je možno použít běžné ceny (ceny běžného roku) à nominální produkt
stálé ceny určitého zákl. roku à produkt reálný
důvod: můžeme odlišit, zda byla změna nominálního produktu způsobena větším objemem SaS, nebo pouhým vzestupem cen (anebo obojím)

6. Ekonomická úroveň, ekonomický blahobyt

absolutní výše produktu, vytvořeného za urč. období – ukazatel ekonomické síly
relativní výše produktu (produkt na obyvatele) – ukazatel ekonomické úrovně
je zapotřebí mezinárodní srovnání – převod na dolary
k přepočtu lze použít měnový kurz, ale častěji se přepočítává podle parity (rovnosti) kupních sil národních měn
nelze tak však plně vystihnout celk. vyspělost dané země à další ukazatelé:
odvětvová struktura NH (u RZ jednostrannost)
demografická struktura (venkované)
další ukazatelé – střední délka života, gramotnost

à např. ukazatel lidského rozvoje

čistý ekonomický blahobyt – zohlednění více aspektů kvality života:
volný čas
výsledky práce domácností, které neprocházejí trhem
šedá ekonomika – aktivita fm a zam., která je legální, ale není úředně hlášená
ODEČTENÍ škody na ŽP (hodnota negativních externalit)
národní bohatství = bohatství doposud vytvořené + potenciální (hodnota disp. přír. zdrojů, vytvořené kap. statky, lidský činitel, sociální kapitál – lidské soužití, SZ)

Celkové výdaje a produkt

1. Charakteristika modelu

budeme uvažovat keynesiánský model (model s linií 45^o, model s multiplikátorem)
princip: srovnání vytvořeného produktu (důchodu) s celk. výdaji, které ek. subjekty zamýšlejí učinit při dané úrovni důchodu na nákup jednotlivých částí tohoto produktu

(zamýšlené výdaje)

AE = C + I + G + NX

autonomní – nezávislé na výši důchodu
indukované – odvozené od důchodu, důchodem vyvolané

Předpoklady

v EKO existuje dostatečné množství nevyužitých výr. faktorů à mezera produktu
podniky jsou schopny uspokojit jakkoliv vysokou poptávku (běžnou výrobou, ze zásob) à neexistuje omezení ze strany nabídky
abstrahujeme od hrubých úspor podniků (zadržený zisk, znehodnocení kapitálu)
cenová hladina je stabilní à ztotožníme vývoj nom. a reál. produktu + eliminujeme vliv cen. hladiny na úrok. sazbu a na vývoj nom. mzdových sazeb
neuvažujeme, že by se pod vlivem změny důchodu měnila úrok. sazba (ta se mění pouze pod vlivem měn. politiky)

2. Dvousektorový model: spotřeba a investice

à sektory DOMÁCNOSTI a PODNIKY

à celk. výdaje = C + I

à Y (důchod) = YD (disponibilní důchod)

Spotřební výdaje domácností (C)

vycházíme z keynesiánského pojetí spotřební funkce: s růstem YD rostou spotřební výdaje
výdaje:

autonomní (C_a) – jsou nezávislé na YD (nájemné, nezbytné výdaje na potraviny,…)
indukované – existují vždy, když YD > 0 – z každé další jednotky YD, kterou domácnosti získají, je část vynaložena na spotřebu

à poměr těchto dodatečných C k přírůstku YD = mezní sklon ke spotřebě (MPC)

Dále budeme předpokládat, že MPC = 2/3; je to konstantní veličina (stabilní při jakékoli úrovni YD).

Jestliže MPC = 2/3, potom také 2/3 z celého YD jsou vynaloženy na spotřebu

à spotřební funkce: C = C_a + cYD

Úspory domácností (S)

jedna část YD domácností je vynakládána na spotřebu, druhá na úspory (nespotřebovaná část YD)

YD = C + S

výše úspor je závislá na výši YD à je určena MPS (mezním sklonem k úsporám = podíl přírůstku úspor k přírůstku YD)
pokud existuje autonomní spotřeba, musí existovat i autonomní úspory (S_a) ve stejné výši jako C_a, ale v záporné hodnotě

à úsporová funkce : S = -S_a + sYD

kladné úspory vznikají až od okamžiku, kdy YD > C
protože disponibilní důchod je rozdělen pouze na spotřebu a úspory, poměr obou způsobu jeho použití musí být ve svém součtu roven jedné:

MPC + MPS = 1

Dlouhodobý vývoj spotřebních výdajů

doposud jsme předpokládali, že se podíl spotřebních výdajů na disponibilním důchodu snižuje (při absolutním růstu spotřebních výdajů
dlouhodobý vývoj: dlouhodobě je MPC stabilní
možná vysvětlení:

hypotéza životního cyklu (F. Modigliani)

proměnlivý podíl úspor na YD v průřezové funkci živ. cyklem domácností
v etapě vysokých důchodů spotřební výdaje odkládáme (úspory na stáří, splácení dluhů)
v etapě nízkých důchodů úspory čerpáme nebo se zadlužujeme
dlouhodobá konstantnost je způsobena rozdělením společnosti na chudé a bohaté

permanentní důchod (M. Friedman)

spotřeba je odvozena od stabilního ročního Ø důchodu, odvozeného z očekávaného celoživotního důchodu

Investiční výdaje (I)

zbývající součást celk. plánovaných výdajů
jsou tvořeny výdaji na nákup fixního kapitálu a na zvýšení zásob
budeme předpokládat, že jsou na důchodu zcela nezávislé (autonomní) à I = I_a
jsou ovlivněny před. úrokovou sazbou + jejím vztahem k očekávanému čistému výnosu z daného inv. statku

Jednoduchý model předpokládá po celou dobu životnosti konstantní očekávaný roční čistý výnos daného statku (T za vyprodukované statky – náklady /mzdy, materiál, energie, opotřebení/) + stabilní úrok. sazbu (i).

různé investiční statky mají různou míru výnosu – výnosnost (r) – poměr mezi očekávaným ročním čistým výnosem a cenou investičního statku

Dále předpokládáme, že s poklesem výnosnosti se růst celk. hodnoty všech plánovaných inv. projektů zrychluje (existuje více možností investovat do méně výnosných projektů ve srovnání s možnostmi více výnosných projektů) à klesající křivka poptávky po investicích – často vyhlazená.

keynesiánská verze poptávky po investicích pracuje s tzv. mezní efektivností kapitálu (MEC) = úrok. sazba, při které se současná hodnota (PV) vyrovná ceně, za kterou je daný inv. statek nabízen à čistá současná hodnota je nulová (NPV = 0)
poptávka po investicích tedy zahrnuje pouze ty projekty, jejichž MEC je větší než běžná úrok. sazba
vliv úrok. sazby na rozhodování závisí na fázi cyklického vývoje (recese, expanze)
vliv má také zdanění zisků: vyšší zdanění à nižší čisté výnosy à nižší P po investicích
další ovlivnění: očekávání celkového budoucího hosp. vývoje (podnikatelská důvěra)

Rovnovážný produkt

AE = A + cYD

(A = C_a + I)

Podmínky rovnovážného produktu:

Y = AE
IU = Y – AE = 0neplánované zásoby
celk. plánované nespotřební výdaje = celkové úniky

3. Multiplikátor

ke změně rovnovážného produktu dochází pod vlivem změny autonomních plánovaných spotřebních a investičních výdajů
přírůstek produktu však není ve stejné výši, jako změna výdajů (je větší, je to určitý násobek přírůstku autonomních výdajů)

AE = A + cYà Y = A + cY àY = A/(1-c)

výraz 1/(1-c) = jednoduchý výdajový multiplikátor (α)
je zřejmé, že výše multiplikátoru závisí na mezním sklonu ke spotřebě z disponibilního důchodu (čím bude MPC vyšší, tím vyšší bude i α)

Paradox spořivosti

vyšší úspory domácností à posun úsporové funkce rovnoběžně nahoru à měl by následovat růst poptávky po investicích à růst zaměstnanosti produktu
ALE produkt à úspory klesají!!! à PROČ ???
růst úspor je doprovázen poklesem spotřebních výdajů, který není ničím kompenzován à Y klesá à AE se posune dolů o stejnou vzdálenost, jako činil posun křivky úsporové funkce nahoru

4. Třísektorový model: vládní výdaje a daně

à zahrnutí sektoru VLÁDA

à celkové plánované výdaje se rozšíří o vládní nákupy (G)

vládní nákupy považujeme za autonomní à G = G_a

AE = C + I + G

existují však daně (TA – patří sem i ZSP) a transferové platby (TR) à Y ≠ YD

Y = YD + TA – TR

YD = Y – TA + TR

Celkové daně

závislé na důchodu (tY)

před. daně z příjmů (z mezd, zisků, úroků), DPH
autonomní

= paušální; TA_a

např. daň z nemovitostí, daň dědická a darovací,…

TA = tY + TA_a

transfery budeme považovat za autonomní veličinu à TR = TR_a

AE = C + I + G

AE = C_a + C(Y – tY - TA_a + TR) + I + G

AE = A + c(1-t)*Y kde A = C_a – cTA_a + cTR + I + G

Podmínky rovnovážného produktu:

Y = AE
IU = 0
S = I + [(G + TR) - TA]

výraz v závorce představuje rozpočtové saldo

Důsledky

vyšší G à vyšší rovnovážný produkt (multiplikačním procesem)

t = sazba důchodové daně

vyšší t à menší sklon křivky C resp. AE à nižší rovnovážný produkt; změna t ovlivní také velikost multiplikátoru à účinnost např. vládních nákupů nebo inv. výdajů
multiplikátor transferových plateb (c * multiplikátor)

Δ Y = multiplikátor * c * ΔTR

multiplikátor autonomních daní (-c * multiplikátor)

Δ Y = -multiplikátor * c * ΔTA_a

5. Čtyřsektorový model: čistý export

à celkové plánované výdaje jsou rozšířeny o ČISTÝ EXPORT

export považujeme za autonomní veličinu à X = X_a
import se člení na autonomní (M_a) a indukovaný (s růstem důchodu roste poptávka po zahr. zboží)

M = M_a + mY

mezní sklon k importu (MPM) = ΔM/ΔY = m

NX = NX_a – mY

(NX_a = X – M_a)

AE = C + I + G + NX

AE = A + c(1 – t)*Y – My

A = C_a – cTA_a + cTR + I + G + NX_a

Podmínky rovnovážného produktu:

Y = AE
IU = 0
I + G + X = S + NT + M (identita celk. plánovaných nespotřebních výdajů a celk. úniků)

CELK. HRUBÉ NÁRODNÍ INVESTICE (I_T)

+ přírůstek zahr. aktiv (snížení zahr. závazků) = X – M (čisté zahr. investice)

+ zvýšení zásoby kap. statků ve výši výdajů na investice (I)

à I_T = I + (X – M)

CELK. HRUBÉ ÚSPORY (S_T)

+ soukromé úspory: osobní (PS) + hrubé úspory podniků (GBS)

+ vládní úspory (rozpočtové saldo – BS) à BS = TA – (G + TR)

à S_T = PS + GBS + BS

struktura vytvořeného produktu:C + I + G + NX

struktura důchodové veličiny:YD + GBS + (TA – TR)

I_T = I + NX, YD = C + PS, BS = TA – (TR + G)

C + I + G + NX = C + PS + GBS + (TA – TR – G) + G

I + NX = PS + GBS + BS

I_T = S_Tà celk. hrubé nár. investice musí být vždy stejně vysoké jako celk. hrubé úspory

Výdajový multiplikátor v otevřené EKO

lze jej aplikovat i na místní úrovni jako tzv. oblastní multiplikátor

Δ NX = -m * multiplikátor * ΔG (při Δ NX_a = 0)

výraz "-m * multiplikátor" = multiplikátor čistého exportu

Agregátní poptávka, agregátní nabídka

model s AD a AS je pokračováním výkladu rovnovážného produktu
oproti předchozímu modelu (45^o) zahrnuje i vliv proměnlivé cen. hladiny
rovnovážný produkt je takový, kdy při urč. cenové hladině množství nabízených statků přesně odpovídá poptávanému množství statků

1. Agregátní poptávka

představuje objem celk. plánovaných výdajů na nákup výstupu dané EKO (výdaje na domácí statky, C + I + G + NX) při urč. cenové hladině

Tvar křivky

vztah mezi vývojem cen. hladiny a vývojem celk. plánovaných výdajů má charakter nepřímé závislosti à pokles cen. hladiny = růst reálných celk. plán. výdajů

Proč ???

pokles cen. hladiny à růst kupní síly peněz à MŮŽE to vést k růstu poptávky po obligacích à pokles nominální úrok. sazby à vliv na poptávku po investicích, příp. po dl. spotřebních statcích a na výdaje G = KEYNESŮV EFEKT
efekt bohatství: spotřební fce vychází ze skutečnosti, že s růstem bohatství domácností roste objem spotřebních výdajů à součástí je i efekt reálných peněžních zůstatků (domácnosti drží část svých fin. aktiv v podobě peněžních zůstatků) à v případě nižší cen. hladiny: růst reálné hodnoty těchto peněž. zůstatků à domácnosti jsou bohatší à rostou jejich spotřební výdaje = PIGOUŮV EFEKT
pokles domácí cen. hladiny à růst poptávky zahr. subjektů po zlevňujících se statcích dané EKO + pokles domácí poptávky po relativně dražším dováženém zboží (část výdajů se přesměruje na produkci domácí EKO)

Důvody poptávkových šoků (posunů křivky AD)

růst bohatství domácností (např. růst cen akcií) à vyšší spotřební výdaje
pokles míry zdanění YD à vyšší YD à vyšší spotřební výdaje
pokles míry zdanění důchodů podniků à růst poptávky po investicích
pokles úrok. sazby à můžou se realizovat méně výnosné inv. projekty à vyšší poptávka po investicích (nepřímý projev)
pokles peněžní zásoby à rostoucí poptávka po statcích (přímý projev)
optimistická očekávání budoucího hosp. vývoje à růst AD
růst populace à růst spotřebních výdajů
vyšší vládní nákupy (G) à růst AD
růst transferových výdajů à růst spotřebních a investičních výdajů
růst zahr. důchodů + cen. hladiny + znehodnocení nom. kurzu měny zkoumané EKO + proexportní opatření à stimulace exportu
očekávání růstu cen. hladiny (míry inflace) à v současnosti porostou plán. výdaje
další okolnosti – klimatické, administrativní regulační opatření, změna preferencí spotřebitelů,…

Důsledky změny AD

à posun křivky AD

doleva/doprava – Δ reál. produktu při stabilní cen. hladině
nahoru/dolů – Δ cen. hladiny při stabilním reál. produktu
doprava nahoru/doleva dolů – Δ reál. produktu i cen. hladiny

2. Agregátní nabídka při stabilních mzdách

= množství produkce, kterou bude sektor podniků ochoten vyrábět a nabízet s urč.

cenami (při urč. cenové hladině)

předpoklady:

v EKO existuje množství nevyužitých výr. faktorů
produkt je na nízké úrovni

1. růst:

za této situace začne růst AD

à dosavadní produkt se stává nerovnovážný

à výrobci začnou zapojovat více proměnlivých výr. vstupů (práce, suroviny, energie,…)

à je vyráběno větší množství produkce

à vývoj cen. hladiny:

nominální mzdové sazby – uvažujeme, že jsou fixní
fyzické množství potřeb. vstupů à Nk na jed. – předpokládáme stabilní N/jed.

à roste objem nabízené produkce (Y) a cenová hladina (P) zůstává nezměněna

à křivka AS má horizontální tvar (vodorovná) = KEYNESIÁNSKÁ VERZE

2. růst:

à nutné je zapojení dalšího množství proměnlivých vstupních nákladů k již plně

fungujícímu fix. kapitálu

à pokles mezního produktu práce (zákon klesajících výnosů)

à každá nová jednotka produkce vyžaduje vyšší pracovní náročnost

à rozšířená výroba à růst jednotkových pracovních nákladů à mzdových nákladů

à růst ceny statků

à růst cen. hladiny (P)

à křivka získává pozitivní sklon

3. růst:

množství PS, schopné být v daném období zapojeno ve výrobě, je absolutně limitováno

à výrobci budou PS využívat ke zvyšování cen (à zisků), aniž poroste objem nabízené

produkce (Y)

I PŘI NEUSTÁLÉM RŮSTU AD ZŮSTÁVAJÍ NOMINÁLNÍ MZDOVÉ SAZBY FIXNÍ. (kolektivní smlouvy)

Makroekonomická rovnováha (Y, P)

úroveň produktu, nabízeného podniky při urč. cenové hladině, při které je tento produkt stejně velký jako AD = rovnovážná úroveň produktu
cenová hladina, při které je produkt rovnovážný = rovnovážná cen. hladina

à MAKROEKONOMICKÁ ROVNOVÁHA jako kombinace těchto dvou rovnovážných veličin

Posun křivky AS

à nastává změna makroekonomické rovnováhy - důvod: nabídkové šoky:
růst nákladů na PS

zvýšení povinného ZSP
zvýšení nominálních mzdových sazeb (příčiny)
růst cen. hladiny + pokles reálných mzdových sazeb
rostoucí zdanění os. důchodu à pokles YD à tlak na růst mezd

à výrobci se budou snažit zvýšit ceny à při každé úrovni produktu dojde ke zvýšení

cen. hladiny à posun křivky NAHORU (negativní šok)

růst cen surovin na svět. trzích

ropné šoky, kartelová politika OPEC, vyšší dovoz. cla, znehodnocení nom. kurzu měny

à snaha zvýšit ceny à posun křivky NAHORU

à pravděpodobně současně nastane i poptávkový šok (převádění poptávky na domácí

substituty) à růst cen. hladiny zesílí

růst daní

(přímých i nepřímých) à posun křivky NAHORU

změna v produktivitě výr. faktorů

vyšší kvalifikace PS, zdokonalení tech. úrovně strojů, zvýšení úrodnosti půdy, přechod na kvalitnější nerostné suroviny,…

à posun křivky DOLŮ (pozitivní šok)

změna množství disponibilních výr. faktorů

likvidace výr. zařízení, přirozený úbytek obyvatelstva, odliv PS do zahraničí,…

à kromě Δ kapacity nastává i Δ důchodu à vliv na AD (rychle) i AS (pomalu)

3. Agregátní nabídka v dlouhém období, potenciální produkt

v podmínkách vysoké zam. se při klesajících reál. mzdách po čase začne snižovat nabídka práce à prosadí se růst nom. mzdových sazeb à posun křivky AS nahoru (tedy vyšší P a nižší Q)
posun křivky se zastaví v bodě rovnováhy na trzích práce (N = P po práci)
skutečný (aktuální) produkt = PP (produkt na přir. úrovni): produkt vytvořený při plné zaměstnanosti (přir. míra nezaměstnanosti) à stabilita cen. hladiny

DLOUHODOBĚ SE TEDY ROVNOVÁŽNÝ REÁL. PRODUKT UDRŽUJE NA SVÉ POTENCIÁLNÍ ÚROVNI A ZAMĚSTNANOST NA ÚROVNI PLNÉ ZAMĚSTNANOSTI.

DLOUHODOBÁ KŘIVKA AS MÁ VERTIKÁLNÍ TVAR A PROTÍNÁ VODOROVNOU OSU NA ÚROVNI POTENCIÁLNÍHO PRODUKTU.

růst nebo pokles AD (pohyb AD nahoru/dolů) tedy vede pouze ke změně cen. hladiny a tedy i nominálního produktu, reálný produkt se nemění
dlouhodobě se tedy reálný produkt může změnit jen tehdy, dojde-li ke změně PP

4. Agregátní nabídka v podmínkách pružných mezd

předpokládáme, že nominální mzdové sazby (W) i ceny vyráběných statků jsou dokonale pružné v krátkém i dlouhém období

à vyšší AD (posun doprava) à vznik záporných neplánovaných zásob à podniky chtějí rozšířit výrobu à nutná je vyšší zaměstnanost à růst nákladů na jednotku produkce à růst cen a cen. hladiny à IHNED dojde k růstu nom. mzdových sazeb

N na rozšíření výroby jsou vyšší než růst příjmů podniků à pokles zaměstnanosti
pokud tyto procesy probíhají dostatečně rychle, zaměstnanost a produkt se prakticky nezmění à trhy práce jsou neustále v rovnováze + produkt je na úrovni PP