|
| | 
Ekonomická
charakteristika zemí střední a východní Evropy,
jejich zapojení do mezinárodní dělby práce
a jejich post
Ekonomická
charakteristika zemí střední a východní Evropy,
jejich zapojení do mezinárodní dělby práce
a jejich postavení ve světovém hospodářství.
VÝVOJ ZEMí STŘEDNí A V EVROPY tzv. socialistické země či centrálně plánované ekonomiky od 90. let – transformující ekonomiky (dochází ke změnám politickým i ekonomickým) Situace po 2. sv. válce: hospodářství kapitalistická soustava světová socialistická soustava
Socialistické země:
Sovětský svaz, Polsko, Maďarsko, Československo, SRN (od roku 1949), Rumunsko, Albánie, Jugoslávie Mongolsko, Čína (od 60. let roztržka se SSSR), Vietnam, Kambodža, Severní Korea Došlo k zestátnění průmyslu, obchodu, peněžnictví. Ke kolektivizaci zemědělství (družstva, státní statky), direktivní řízení a národohospodářské plány (závazné a zákonem stanovené, většinou na 5 let)
V roce 1949 začalo období Studené války – ideolog. boj mezi soustavami.
Důsledky: hospodářská izolace socialistických zemí, země vytvořily integrační seskupení r . 1949 RVHP – Rada vzájemné hospodářské pomoci (omezeno na hospodářskou pomoc mezi členskými zeměmi) - Bulharsko, Rumunsko, Kuba. (bezplatné poskytování vědeckých a technických poznatků) Ve všech zemích došlo ke koord. národohospod. plánů. Všechny země zahájily extenzivní ekonomický rozvoj.
TYPY EKONOMICKÉHO RŮSTU Extenzivní – zvyšování HDP (více pracovní síly, více kapitálu do výroby, více továren, více strojů a půdy) Intenzivní rozvoj - k růstu HDP dochází, protože se zvyšuje účinnost použitých zdrojů (zvýšení produktivity práce).
V zemích byla nízká ekonomická úroveň, dostatek volných pracovních sil, dostatek surovin, pracovních sil …ext. rozvoj Důsledek – důraz se kladl na těžký průmysl
VÝVOJ V 50. LETECH rychlý rozvoj, vysoké tempo ekonomického růstu (kolem 11 %) nejrychleji se rozvíjelo Rumunsko nejnižší tempo v Československu (8%) Tendence k AUTOKRATII (uzavřenost ekonomiky do rámce RVHP) – tato tendence měla negativní důsledky pro další ek. růst . Země moc neobchodovaly, úroveň výrobků jim postačovala, sílí závislost zemí na SSSR (tj. hl. dodavatel surovin) – výstavba ropovodů, plynovodů.. Odtržení cen v rámci RVHP a na světovém trhu V rámci RVHP – tzv. KONTRAKTNí ceny rok 1958 klouzavý pětiletý průměr světových cen
60. léta
1964… Moskva, vznikl tzv. Převoditelný rubl (na účtech ve spec. bance) Mezinárodní banka pro hosp. spolupráci… jen v rámci RVHP; se západními zeměmi volně směnitelné ceny (devizové rezervy každého státu) během tohoto vývoje vznikl státní devizový monopol; každý stát měl jednostupňový systém: 1 státní banka s pobočkami, už v 60.letech se ukázaly první problémy ® viz. 70. léta
70. léta
nutno intenzifikovat ekonomii, přejít k intenzivnímu ek. růstu cílem bylo zvýšit produktivitu práce (použití vědy a techniky)
1971… tzv. Komplexní program RVHP… cíle:
ek. problémy:
ek. růst poklesl, ale byl stále lepší oproti dnešku nejméně se rozvíjely NDR a ČSR nový jev… rostoucí zadluženost ve volně směnitelných měnách vůči západu; nejvíce zadlužené (Po, Hu, NDR, SSSR) vznikly deficity obch. bilancí (ropná krize… výsledem kontraktní ceny… znamenalo to buď zaplatit více nebo více exportovat do SSSR)
80. léta
další prohlubování problému ek. růst se zastavil, naproti tomu integrace západu silný požadavek ek. reforem, potřeba reakce východu, alespoň se západu vyrovnat zakládaly se nové výroby ale nelikvidovaly ty staré, tím pádem, nenastaly výrazné strukturální změny a ek. reformy byly neúspěšné pokračuje zadlužování
1985… prezident Gorbatschow… nová strategie, tzv. “linie za všestrannou obnovu sovětské společnosti a rozvoje”:
“přestavba” ekonomiky změna zahraniční politiky ukončuje závody ve zbrojení a přichází s mírovou politikou a procesy odzbrojování v různých zemích probíhala přestavba různě… nejradikálněji v Maďarsku a Polsku; váhavě v ČSR a Bulharsku; vůbec v NDR a Rumunsku (pouhé zdokonalení současných mechanismů)
Přestavba ekonomická
chozrasčot… hosp. výpočty; aby podniky pracovaly na tomto principu, bylo nutné zvýšení samofinancování podniků a hrazení nákladů z vlastních výnosů firem, podniky totiž platily odvody ze zisku (asi 70%) státu zvýšení pravomocí hospodářských organizací zvýšení pravomoci podniků při výrobě plánů požadavek objektivizace cen… vytvořit takovou cenovou soustavu, která by lépe přenášela svět. ceny do národní ekonomiky, v 80. létech nikdy nepřekonáno ze sociálních důvodů nutnost změny pravomocí centrálních řídících ek. orgánů
Přestavba vnějších vztahů
devizového monopolu státu (dříve centrální příděl deviz) stát. monopolu zahraničního obchodu… oba monopoly přetrvaly, ale došlo k drobným změnám (příslib deviz, žádost o výjezd do zahraničí a kapesné; u nás existovalo opatření: pokud poslal cizinec českému občanovi peníze na devizový účet, mohl tento Čech s penězi vycestovat)
Závěr::
pokud by nedošlo ke změnám politického systému, nešlo by změnit ekonomický systém, podniky by nebyly schopné se samofinancovat, nefungoval by trh, neobjektivizovaly by se ceny a nedošlo by k reformě situace se zhoršila… ek. krize… rozpad společnosti
1989 došlo ke změnám
východní Němci utíkali do Maďarska a požadovali otevření hranic do Rakouska na Kubě žádná změna, jen v evropských ekonomikách od 90.let nastupuje transformační proces
Cíle
obnova demokratických režimů bez vedoucích komunistů přechod CPE k tržní ekonomice přechod od autarkie k politice “otevírání se světu”
Obsahová náplň
změny institucionální struktury… změna institucí (některé existující zanikly, některé musely změnit svou činnost, nové vznikly) změna všech právních předpisů a dokumentů (od ústavy počínaje)… vznikla totiž potřeba dát trhu náplň a pravidla institucím systémové reformy… konkrétní procesy, které mají vyústit vznikem tržní ekonomiky; jde o změny jednotlivých dílčích systémů:
privatizace ekonomiky objektivizace a liberalizace cen (volná volba cen) liberalizace vnějších vztahů (odstranění monopolu) změna daňového systému (vznik nové daň. soustavy) sociální reforma (vytvoření sociální sítě… dávky, soc. pojištění, min. mzda)
Výsledky
všude nespokojenost s vývojem institucí nedostatky ve státní správě, v bankovním sektoru problémy fungování kapitálového trhu výhrady k fungování ek. v zemích bývalé SSSR, Ru, Bu, Al; kromě pobaltských zemí (Lotyšsko, Estonsko a Litva)
Po změnách lze rozdělit země do 2 skupin:
s realizací řady změn (ČR, SR, Po, Hu, Es, Lo, Li) pomalejší změny (Ru, Bu, Al, zbytek bývalého SSSR)
úplná realizace strukturálních změn (Slovinsko… HDP/ob. 9800$, ale vys. U + NDR po spojení se SRN 3. 10. 93)
Tyto země se začaly orientovat na EU v několika směrech:
obchod pohyb kapitálu (1998 zahraniční investice: Po, ČR, Hu) pohyb pracovních sil (problém nelegální migrace, ČR transitní zemí) vstup do mnoha mezinár. org.: IMF, WB, WTO, OECD (ČR v roce 96)
Spolupráce ve střední a východní Evropě v 90.letech
1991… konec RVHP (nenahrazena jinou společností, protože v zemích panovaly jiné názory na rychlost změn) SSSR velké problémy, země se orientují na západ; nebylo možno vytvořit další organizaci, protože na Kubě, ve Vietnamu a Mongolsku je jiná situace, vznikla otázka jakým způsobem vlastně spolupracovat dále
Pokusy o spolupráci
1992… v Krakově smlouva CEFTA (ČR, SR, Hu, Po, do 98 Slovinsko, Ru, Bul)
cíle dohody:
podpora harmonického rozvoje rozvojem vzájemného obchodu zvyšování produktivity práce a finanční stability země vytváření spravedlivých podmínek pro obchod
podmínky vstupu:
pouze země, jež podepsala členství do EU (přidružená země) člen světové organizace WTO se členy CEFTY podepsané dohody o volném obchodu
|