Řízení oběžného majetku firmy

• OM = složky majetku, které se používají krátkodobě (jednorázová spotřeba - především materiál)

• OM - upraveno normativně

• u nás: vymezeno, co není OM = negativní vymezení

• NIM

• HIM

• finanční investice (nad 1 rok)

Struktura OM

• zásoby

• pohledávky

• peněžní prostředky

• finanční majetek - krátkodobý

• OM je nejlikvidnější

• část podnikového majetku Þ specifika řízení OM (vazby na provozní páku, Net Working Capital)

Funkce (výběr)

1. zajištění likvidity firmy

2. hladký koloběh majetku a kapitálu firmy = funkce firmy

3. vliv na rentabilitu firmy (cena OM ve vazbě na různé formy OM)

4. rezerva na krytí rizik

Odchylky "standardu tržní ekonomiky" od situace v ČR

1. vyšší podíl OM v celkových aktivech

2. vyšší podíl peněžních (platebních) prostředků - likvidita

3. zálohy na nákup zásob (nejen zásob)

4. pestřejší struktura OM z důvodů:

• likvidity

• nutnosti čelit rizikům trhu

• nutnosti zajistit finanční stabilitu firmy

Řízení OM

• vědomá činnost podniků zahrnující analýzu ), stanovení a ??????? optimální výše, struktury a míry OM, která odpovídá potřebám, možnostem a cílům podniku

• optimalizace (dle cílů a postavení firmy)

• výše OM

• struktury OM

• použití OM

• věcně zahrnuje řízení OM:

• řízení celkového OM

• řízení zásob

• řízení peněžních prostředků

• řízení pohledávek

Celková potřeba OM (POH_C)

• výše OM pro zajištění očekávaných výkonů firmy (obvykle tržeb) ve finančních jednotkách

• vzniká zaplacením přijatého OM až do příchodu plateb od odběratelů

Základní faktory celkové potřeby

• doba obratu OM ve dnech

• průměrná denní výše výkonů (tržeb) podniku: V v Kč

• celková potřeba se rozpadá do potřeb dílčích složek OM

Řízení zásob

• zásoby = téměř synonymum OM

• představuje:

• řízení objemu zásob

• řízení struktury zásob

• řízení míry využívání zásob

• metody řízení zásob: široký sortiment (dále jen výběr)

Průměrná výše zásob

• dod. cyklus - doba mezi 2 po sobě následujícími dodávkami téhož materiálu

• MIN - pojistná zásoba

• O - okamžik objednání

• S - průměrná denní spotřeba (Kč/den)

• W - průměrná doba vázanosti

• PZ závisí na průběhu spotřeby - rovnoměrná, nerovnoměrná (rychlejší nebo pomalejší na počátku dod. cyklu)

Určujeme okamžik nové objednávky - O, v závislosti na:

• spotřebě

• době nutné pro vyřízení objednávky tak, aby nedošlo k čerpání pojistné zásoby

Zásobovací rovnice (pro operativní řízení zásob)

K_Z… zásoba na konci období

P_Z… zásoba na začátku období

N… nákup během období

S… spotřeba během období

• nedokončená výroba - se řeší metodicky obdobně jako výrobní náklady

• cíl: měnit (snižovat) časový průběh nákladů (úspory nákladů) organizací výrobního procesu (bez nároků na investice)

Optimalizace zásob

• kritérium: minimalizace nákladů na pořízení a udržení zásob

• celkové náklady (složky):

• náklady na pořízení

• náklady skladovací

• náklady nedostatku zásob

• ušlý zisk

• pokuty a penále

• cenové diference materiálových náhrad

• nákladový model (náklady nedostatku zásob se neuvažují, ani pojistná zásoba)

N… celkové náklady

N_p… pořizovací náklady jedné dodávky

N_s… průměrné náklady skladování jedné jednotky

C… cena za jednotku materiálu

S… plánovaná spotřeba za období

Q… velikost objednávky ve hmotných jednotkách

S/Q… počet objednávek za období

Q/2… průměrná zásoba (neuvažujeme zde pojistnou zásobu)

• průměrná optimální zásoba: Q_opt/2

• optimální počet dodávek :S/Q_opt

• dodávkový cyklus:(Q_opt/S) * počet dní

• optimální výrobní dávka Û je nutné vzít v úvahu:

• seřizovací náklady

• skladovací náklady

• optimální výše nedokončené výroby - analogicky jako Q_opt u výrobních zásob

Využití zásob a pojistné zásoby

• účelová kriteriální funkce:

• minimalizace nákladů

• minimalizace rizika ztrát z nedostatku zásob

• další kritéria:

• Rrychlost obratu zásob (počet obrátek za období)

• D_Zdoba obratu zásob [dny]

• Oobrat zásob (zpravidla tržby - realizace [Kč])

• Kkoeficient využití zásob

• Zprůměrný stav zásob

;

Þ

• d = počet dnů a období

• pojistná zásoba - f (odchylek):

• dodávkového cyklu

• spotřeby

• velikosti dodávky 28353cis94oyp4e

Řízení peněžních prostředků

• hlavní funkce - zajistit potřebu peněžních prostředků při minimalizaci nákladů cestou sledování:

• likvidity

• výnosnosti, resp. ztrát z držení peněžních prostředků, místo jejich investování iy353c8294oyyp

• rizika držby peněžních prostředků (znehodnocení, změna úrokových sazeb, …)

• 2 základní přístupy k řízení peněžních prostředků:

1. sledování (očekávaných) příjmů a výdajů např.:

• operativní věcné řízení (získávání a používání peněžních prostředků)

• platební kalendáře - přehledy očekávaných příjmů a výdajů, snaha předejít nedostatku peněžních prostředků

2. modely peněžních prostředků (aplikace modelu řízení zásob) - Baumolův model

• známá celková potřeba

• potřebu lze krýt z různých zdrojů

• náklady akviziční, obstarávací a pořizovací

Q_opt… velikost jedné akvizice peněz

N_a… akviziční náklady na 1 dodávku (akvizici)

P… celková potřeba peněz v daném období

ú… úroková míra (úroková ztráta z držby peněz)

Řízení pohledávek

• pohledávky lze dělit dle více kritérií např. na: tuzemské a zahraniční, krátkodobé a dlouhodobé, dle subjektu na subjekty pohledávky platící a neplatící

• pohledávky také mohou být z obchodních styků či z jiných důvodů (nároky na dotace, odpočty daní, ze zákona, úhrada ztrát společnosti)

• účelová funkce - opět optimalizace, zde ovšem velmi sporná, spíše minimalizace (ne ale za každou cenu)

• základní nástroje:

• podmínky prodeje (slevy, zvýhodnění, bonita partnera)

• zajištění pohledávek (směnky, akreditivy, bankovní akceptace)

• informace o partnerech

• skonta (slevy při promptní platbě)

• ukazatele pohledávek (příklad)