|
| |  Mezinárodní
pohyb zboží a služeb. Tendence ve vývoji mezinárodního
obchodu po 2.světové válce
Mezinárodní
pohyb zboží a služeb. Tendence ve vývoji mezinárodního
obchodu po 2.světové válce
Pohyb zboží:
z prvotních mezin. ekon. vztahů
vede k propojování jednotlivých nár.ekonomik
je nezbytným faktorem ekonomického růstu
narůstající směna mezi národními ek. celky směřuje od původně izolovaných nár. trhů k trhu světovému. 23231juk75dcp9i
Komoditní struktura (standardní produkty , průmys.zboží)
Růst tempa světového vývozu a dovozu, hotových výrobků
Pokles podílu surovin a zemědělských produktů
Tato změna v kom. struktuře svět. obchodu vyplývá z toho, že do konce 50. let převládala mez. směna založená na mezinár. dělbě práce vycházející z přírodních podmínek, kdežto v dalším vývoji vědecko technického rozvoje, vzrůstá dělba práce, kdy se země zaměřují na výrobu produktů odvětví, kde převyšují domácí spotřeby s cílem realizovat její část v zahraničí. uc231j3275dccp
Teritoriální struktura( podíl jednotlivých zemí na mezinár. obchodu)
50 - 90. léta zhruba 70% rozvinuté země, 25% rozvojové, 9 -7% CPE
Podíl RTE na svět. obch. = 100) bylo přes 70% realizováno mezi RTE, 22 - 25% do RE, 3% do CPE
Podíl RE na svět. obch. indexu =100 ) 65% zboží vyváženo do RTE, 25% mezi RE, 5% do CPE
Dřívější CPE do konce 80. let asi 50% mezi sebou , 50% mezi RE ,TE, v 90. letech tento podíl prudce stoupá ve prospěch RTE
Geografické hledisko
největší část 45% svět. vývozu a dovozu zboží - Evropa, 20% Sev. Amerika, 20% Asie, 5% Latinská Amerika , 3% Afrika
Nesoulad mezi objemem vývozu a dovozu jednotlivých zemí je jedním z hlavních faktorů aktivní či pasivní obchodní platební bilance, s tím související shodky a zadluženosti
Světové ceny:
všeobecná úroveň jednotlivých tržních cen zboží za které je směňované na svět. trzích
aby úroveň tržní ceny mohla být považována za blízkou úrovni světové ceně, musí ceny obchodů splňovat tyto podmínky:
vznikat na trzích, kde se vyskytuje podstatná část nabídky i poptávky daného zboží
musí být ve směnitelných měnách
dohodnuté s rozhodující konkurencí
Pohyb služeb
tento rel. nový a dynamicky se rozvíjející činitel se nazývá tzv. neviditelný export
rozdíl zboží x služby = spočívá v nehmotnosti služeb a fyzické povaze zboží
služby - nehmotné, neviditelné, neskladovatelné, nepodléhající skáze, neoddělitelnost tvorby služeb od spotřeby tzn. přímá interakce mezi producenty služeb a jejich spotřebiteli
výjimky - hmotností , viditelnostní, či skladovatelnostní charakter služeb (SW program na disketě, div. představení, zpráva na záznamníku)
4 SKUPINY
služby distribuce (doprava, skladování, komunikace, obchod)
výrobní služby (bankovnictví, finance, pojištovnictví, právní služby)
sociální služby (zdravotnictví, školství, poštovní sl., náboženství, státní)
osobní služby (domácí, opravy, hotely, restaurace)
další rozdělení podle BLíZKOSTI DODAVATELů SLUžEB A JEJICH SPOTřEBITElů
výr. i spotřebitelé zůstávájí na svých místech, nejsou lokálně a čas. shodné
producent na místě, spotřebitel se hýbe - vzdělání, turistika
naopak - dočasný přesun kvalifikované síly do jiné země
oba mění své místo (turista v hotelu, který je řízen společností ze třetí země)
nefaktorové služby= dobrava, cestování , soukromé a oficiální služby
problémem je nedostateèný systém statistického zjišťování a vymezení sledovaných služeb.
mezi nejrychleji rostoucí komerční služby, patří skupina Ostatní zboží a služby (finanční, pojištění, kulturní, reklamní, zpracování dat) stejnou vahou také turistika a na třetím místě doprava
Dle zemí:
největší vývozci služeb jsou USA, Francie, SRN, VB, Japonsko.
největší dovozci služeb jsou SRN, Japonsko, USA, Francie, VB, Itálie
Tendence mezinár. obchodu po 2. světové válce
faktory ovlivňující růst:
prudké zvýšení mezinár. obchodu s ropou a zemním plynem až do 70. let
změny v zemědělství, mechanizace, chemizace, technologie, nároky na dovoz
požadavky na nové druhy zboží, předměty dlouhodobé spotřeby, auta....
vys. úroveň investic v průmyslu - specializace, hromadná výroba
Poválečný růst zahraničního obchodu mezi zeměmi kontrastuje se situací před válkou, kdy se v důsledku války a hospodářských krizí prosazovaly tendence k omezování mezinárodních ekonomických vztahů, v poválečném období se prosazuje tendence k rychlejšímu růstu zahraničního obchodu v porovnání s růstem průmyslové výroby.
|