Evropská měnová unie – postup jejího vytváření. Předpoklady vzniku EMU a podmínky vstupu do měnové unie

Přechod k měnové unii byl poprvé popsán v Delorsově zprávě (3 etapy).
Smlouva o založení ES, publikována 1989 a v r. 1992 převedena do Maastrichtu
Snahy o cílový komplex společného trhu a hospodářské a měnové unie
Příprava hospodářské a měnové unie, věcně vymezená i legislativně v Maastrichtu, předpokládá vysoký stupeň koordinace hospodářské politiky a značnou úroveň sbližování některých ekonomických ukazatelů, ty postihují kvalitativní parametry ekonomiky a hospodářské politiky (nízká úroveň inflace, nízká veřejná zadluženost, nízké schodky veřejných rozpočtů, stabilní vzájemné směnné kursy atd.)
Ztěžující podmínky: nevyrovnanosti rozpočtů, vyvolávali kritické hlasy hlavně ze zemí se stabilní měnou (Německo), a neochotu je nahradit méně stabilní měnou, stěžejní je i dlouhodobá dynamizace ekonomik EU, růst zaměstnanosti. 19784dty83bkn1c

3 ETAPY

1. 7. 1990 - 31. 12. 1994 - odstranění posledních překážek, které bránily volnému pohybu kapitálu a zúžení fluktuačních pásem nár. měn

1. 1. 1995 - 31. 12. 1998 - v roce 1994 založen Evropský měnový institut se sídlem ve Frankfurtu . Jeho úlohou bylo připravit přechod ke 3. etapě měnové unie. Úkolem členských zemí bylo plnit konvergenční kritéria. Pokud většina zemí splní kritéria do r. 1996, začne měnová unie fungovat od ledna 1997. Kdyby většina zemí kritéria nesplnila, tak měnová unie bude v r. 1999

KONVERGENČNí KRITÉRIA tk784d9183bkkn

Měnová
kritérium cenové stability - tíká se míry inflace, prům. míra inflace sledovaná během 1 roku před šetřením nesmí překročit o více než 1.5% průměrnou roční míru inflace. 3 cenově nejstabilnějších zemí. Kritérium bylo 2.7%, splnily všechny kromě Řecka
kritérium konvergence úrokových sazeb - prům. roční dlouhodobá úroková míra nesmí v průběhu 1 roku před hodnocením překračovat o víc než 2% průměrnou úrokovou míru, 3 cenově nejstabilnějších zemí - limit byl 7.5% (Řecko ne)
kritérium měnových kursů - měnový kurs národní měny musí po dobu 2 let být v rámci fluktuačního pásma (Ne Řecko, Švédsko, VB)
Rozpočtová
deficit veřejných financí nesmí přesáhnout 3% HDP Řecko
kritérium týkající se vnitřního dluhu, který nesmí být vyšší než 6% , ke splnění stačilo, pokud
snížila země vnitřní dluh

1. 1. 1999 - 31. 12. 2001 - 1. 1. 99 byly fixovány kursy nár. měn členských zemí, ECU společná měna EURO, Centrální banka (evropská) – Frankfurt, v čele centrálních bank nahradila Evropský měnový institut.
1. 1. 2002 – 30. 6. 2002 - zavedení EURA v podobě bankovek a mincí, v hotovostním platebním styku, používání EURA dobrovolné, v bezhotovostním styku povinné
od 1.7. 2002 - stáhnutí z oběhu všech národních měn, EURO bude povinné v hotovostním i bezhotovostním styku

Měla by začít fungovat Evropská měnová unie EMU

Přínosy vzniku EMU:
Přínosy z hlediska postavení EU ve světovém hospodářství - vznik EMU byl přínosem pro postavení EU jako celku, zavedení EURA ovlivní světové trhy a stane se silným konkurentem měny USA.
Přínosy na makroekonomické úrovni - začaly se projevovat už před vznikem EMU, pokles míry inflace, pokles dlouhodobých úrokových měr, zlevňování úvěru, větší investice, zvýšení ekonomického růstu, zvýšení zaměstnanosti, odpadnutí rizika se změnami měnových kursů, což přispělo k mezinárodnímu vzájemnému obchodu, odpadá nutnost aby CB intervenovaly ve prospěch svých měn (v důsledku pevných měnových kursů)
Přínosy na mikroekonomické úrovni - (týkají se firem nebo domácností), snížení transakčních nákladů (spojeny s výměnou měny), zjednodušení techniky plateb, zjednodušení konkurenční podmínky - stejné podmínky pro všechny subjekty (země nemohou ovlivňovat svou konkurenceschopnost změnami měnových kursů, později bude prodáváno za jednotnou měnu), odpadnou náklady na vedení účetnictví v různých měnách, odpadne nutnost držet zásobu různých národních měn, odpadne kurzovní riziko

RIZIKA SPOJENá S EXISTENCí EMU
riziko vplývající z rozdílných ekonomických struktur zemí EMU - pokud by nastala situace “externí šok” reagovat – jakým způsobem? Na tyto externí šoky, jakou vybrat měnovou politiku
riziko vyplývající z rozporu mezi jednotnou měnovou politikou a decentralizovanou rozpočtovou politikou - měnová politika v EMU je společná, ale rozpočtovou politiku má každá země svou - zvýšit objem prostředků a rozpočtu EU nebo udělat přerozdělení - méně peněz na zemědělskou politiku a více na regionální politiku (zvýšit výdaje ze strukturálních fondů)
riziko spojení s existencí fixních měnových kursů - pokud země vstoupí do EMU , nejsou stanoveny podmínky pro výstup

NáZORY NA ÚSPĚŠNOST EMU
Německo se bálo, že marka ztratí výsadní postavení, otevřený dopis ekonomů, kteří se vyslovili proti vzniku EMU, neboť je to politické rozhodnutí, prosazovali heslo: “lepší kvalita než rychlost”
Americký ekonom Friedman se také postavil proti EMU, ve svých příspěvcích porovnával a konstatoval, že USA je vhodné území pro zavedení jednotní měny a kde silnou stránku má federální rozpočet, problémem není financování oblastí, které se do problému dostaly, zastával názor, že Evropa není vhodná, aby se zde zavedla EMU (opak USA), dalším problémem jsou i jiné tradice a zvyky

DOPAD EMU NA ČESKOU REPUBLIKU
Není v EU, nemůže být v EMU, nemůže zavádět EURO, EU je hlavním obchodním partnerem ČR
České firmy a banky musely reagovat na vytvoření EURA a ve firmách muselo také dojít k přizpůsobení firem, došlo ke změnám vyhlašování kursů na devizovém trhu (udávají se přepočitatelné koeficienty), do ledna 1999 byla Kč zavěšena na marku, EURO
ČR je na tom dobře z hlediska míry veřejného zadlužení (12%) deficit státního rozpočtu (1,7%), úrokové sazby ani míra inflaci neplníme, ani stabilitu měnových kursů - toto kritérium se nás zatím netýká