Mezinárodní měnová soustava - hlavní etapy jejího vývoje

• realizace mezinárodních ek. vztahů předpokládá existenci svět. peněz, které jsou nutnou podmínkou pro vytvoření mezinárodní měnové soustavy

• světové peníze = určité národní peníze, které vystoupily ze sféry národního oběhu a používají se v mezinárodním měřítku , plní stejné funkce jako v národní ekonomice

2 ÚROVNĚ

1. mezinárodní obchodní měna - fce mezinárodního platebního prostředku, při platbách v mezinár. obchodě , na mezináro. trhu vystupuje jako zboží, které se kupuje a prodává, jehož cena (měnový kurs) se mění v závislosti na nabídce a poptávce (převážně transakce soukromého charakteru)

2. mezinárodní rezervní měna - jako součást devizových rezerv, používají se k uhrazení deficitu platebních bilancí. Při aktivní platební bilanci objem mez. rez. měny v dané zemi stoupá, při deficitní klesá (převážně transakce státní, subjekty jsou jednotlivé státy, vlády, nikoliv soukromé osoby, k intervencím národní měny; národní měna= způsob vydávání a oběhu peněz platných v určité zemi a tento způsob je upraven zákonem) 43546xdh42mfl1p

MEZINáRODNí MĚNOVá SOUSTAVA

• způsob oběhu peněz mezi subjekty různých zemí, může být upravena různými předpisy, strukturu tvoří národní měn. soustavy a vztahy mezi těmito soustavami

• FCE: zajišťovat rozvoj mez. plateb a obchodu

• historický charakter - neustále se mění a vyvíjí df546x3442mffl

Pojmy:

• Národní měnová soustava je způsob vydávání a oběhu peněz platných v určité zemi a je upraven zákonem.

• Mezinárodní měnová soustava – způsob oběhu peněz mezi subjekty různých zemí a může to být upraveno mezinárodními předpisy.

• Struktura mezinárodní měnové soustavy – národní měnové soustavy a měnové vztahy mezi těmito soustavami.

• Funkce mezinárodní měnové soustavy – zajišťovat rozvoj mezinárodních plateb a mezinárodního obchodu. Základním charakt. rysem je historický význam.

VÝVOJ

• Bimetalismus

• Čistý zlatý standard

• Zlatý slitkový standard

• Zlatý devizový standard

• Zlatý dolarový standard

• Dolarový standard

Bimetalismus - plnohodnotnými penězi dva kovy, v raném vývoji kapitalismu, ale USA, Itálie, Něm. apod. až do 2. pol 19. stol, kdy byl vystřídán zlatým monometalismem v podobě:

Čistý zlatý standard - volná ražba mincí, peníze volně směnitelné za zlato, platby mohly být realizovány zlatem, základem pro stanovení m. kursů byla zlatá parita, která vyjadřuje poměr množství zlata v peněžních jednotkách jednotlivých zemí, s rozvojem systém bezhotovostního placení tzv. depozitní peníze do 1914 59 zemí světa. Po 1. svět. válce už jen modifikovaná podoba - slitkový nebo devizový standard

Zlatý slitkový standard - stanoveno min. množství bankovek, které bylo možno směnovat za zlato, resp. koupit za ně slitek zlata

Zlatý devizový standard - nár. peníze už nejsou přímo směnitelné za zlato, ale nepřímo, za měny zemí, které si zachovaly přímou směnitelnost za zlato, tento systém vedl k úspoře měnového zlata.

Kromě zlata začaly být používány nár.peníze jež získaly charakter mezinárodních peněz

Pád zlaté měnové soustavy , doprovázen zánikem pevných měn. kursů, volný mezinárodní pohyb zboží, služeb a kapitálu se dostaly se zájmy jednotlivých zemí do rozporu. Ty se snažily snížit svou nadvýrobu na úkor jiných zemí…

Měnová obchodní válka, která vyústila v zánik původních měn. principů a v silnou izolaci národních ekonomik, která dále zesílila vlivem 2. svět. války. Aby se to neopakovalo hlavní státy se snažily poprvé v historii zakotvit určitá mezinárodní měnová pravidla formou mezinárodní dohody, které byly uzavřeny na mezinárodní konferenci v Bretton Woods v USA 1944, za účasti 44 zemí včetně ČSR. nazýváme ho

Zlatý dolarový standard - nejsilnější měnou americký dolar= stejnou úroveň jako zlato, libra se neujala na vedoucí postavení, všechny ostatní země budou vyjadřovat v paritě ke zlatu nebo ame. dolaru. Toto výsadní postavení dolaru v úloze mez. měny, vyplývalo z toho, že byl jedinou měnou po válce, s kterou bylo možno koupit zboží, jehož se po válce nedostávalo. Navíc byl kryt 70% zlata, jež bylo v rukou USA. Z toho nerovnoměrný ekonomický vývoj mezi USA a ostatními zeměmi fungoval do r.1971

Dolarový standard - založen na rozhodujícím postavení dolaru, na rostoucím používání dalších národních měn, nesměnitelnost za zlato , ale mezi sebou při kolísajících kursech.

Pokles úlohy zlata hlavně od 70.let vedlo k vytváření nadnárodních měnových jednotek, které nepodléhají tak značným výkyvům. Nadnárodní měn. jednotky jsou:

• Zvláštní práva čerpání SDR( Special drawing rights)

1.1.1970 původně se = 1 dolaru, od 1974 konstruována podle koše 16 hlavních měn tržních ekonomik, od 1981 na základě koše 5 hlavních měn světa USD, DEM, FRANK, JAPO.JEN, LIBRA Þ proměnlivá jednotka v závislosti na vývoji kursu 4 zemí vůči USD, tyto jednotky zpr. nemají fyzickou podobu , vedeny pouze na zvl. účtech IMF

• Evropská měnová jednotka ECU

také košového typu od roku 1989 12 košů, cílem, zajistit stabilitu kursových relací mezi zeměmi EU, každá měna má stanovený centrální kurs vyjádřený v ECU, od nich se skutečný kurs mohl odchylovat +- 2,5%, od roku 1993 +- 15%

• EURO

v závislosti na integračních procesech v Evropě vnikla 1.1.1999

• Převoditelný rubl

1963, dohodou členů RVHP, používána jako zúčtovací mezinárodní jednotka pro země RVHP, také nejen fyzicky na účtech, hodnota vycházela z pětiletých průměrů svět. cen zboží ve volně směnitelných cenách, jen se přepočítávaly devizovým kursem na rubl, poč. 90. let zanikla tato jednotka

• Kromě těchto jednotek vznikaly i jiné, např. EURCO - European composite unit of account, založeno 1973. Vytvářejí a používají je i některé státy z měn těch zemí, s nimiž udržují největší obchodní vztahy a k takto vytvořenému individuálnímu koši měn vyjadřují svůj měnový kurs, takto je vyjádřen i měnový kurs české koruny