DIGITáLNí
EKONOMIKA - INTERNET A TRH PRáCE
Úvod
Tato seminární práce pojednává o problematice trhu práce, zejména ve spojení s celosvětovou sítí Internet. Zaměřili jsme se především na uplatnění Internetu při hledání nového zaměstnání, a to jednak v České republice, jednak v zahraničí. K vysvětlení této problematiky, resp.k vysvětlení možností, které internet přináší při hledání nového zaměstnání jsme použili jak odborných názorů publikovaných na internetových serverech idnes.cz a novaekonomika.cz, tak vlastních zkušeností.
1. Shrnutí použité teorie
1.2 Trh práce
Trh práce je neodmyslitelnou součástí tržní ekonomiky. Jako takový se začal formovat až po roce 1989 a v dnešní době se zdá, že je již plně funkční. 16576ref71ylp7f
Trh práce není trhem v pravém slova smyslu, kde se odehrává soupeření nabídky a poptávky po zboží a službách prostřednictvím cen, ale zcela specifickým trhem z celé řady příčin. Především pracovní síla není jen zbožím, ale je handicapována tím, že její možnosti nabídky a volby jsou omezenější než možnosti poptávky po práci. Proto je trh práce označován za asymetrický.
Zaměstnavatelé mají větší možnost výběru než zaměstnanci. Handikapy pracovní síly spočívají také v rozdílech fyzické a psychické vybavenosti lidí, v jejich věku, v některých případech i v rasové či etnické příslušnosti, také i v jejich alokaci na trhu práce. Stát ovlivňuje trh práce systémem pracovně právní legislativy, tripartitním vyjednáváním včetně stanovení minimální mzdy, mzdové regulace, důchodovým zabezpečením s určením věku odchodu do důchodu a délkou školního vzdělávání apod.
Stát ovlivňuje trh práce také regulací mobility, a to především omezením možností cizích státních příslušníků pracovat v České republice, například tím, že uzavírá mezistátní smlouvy se zeměmi, odkud k nám směřuje pracovní síla.
1.2 Formování trhu práce v České republice el576r6171yllp
Trh práce se vytvářel v období transformace ekonomiky, kterou představuje jednak restrukturalizace spojená se snižováním primárního a sekundárního sektoru ekonomiky a růst terciéru, jednak transformace vlastnických vztahů a převod majetku do soukromých rukou.
K největším strukturálním změnám došlo proto, že se omezil rozsah některých výrobních oborů – zvláště hutního průmyslu, těžby uhlí a železných rud. Ještě větší vliv na vývoj zaměstnanosti měla změna postojů podniků v běžném hospodaření s pracovními silami. Přestal se vytvářet umělý „nedostatek“ pracovních sil. Dochází k volnému pohybu pracujících, k volné konfrontaci nabídky a poptávky.
Důležitým faktorem formování trhu práce se stal také rozvoj moderních technologií. Celá sféra IT se stala tzv. kvartálním sektorem, ve kterém našlo uplatnění mnoho pracovníků. Dalším aspektem informačních technologií byl rozvoj Internetu. Jeho rozšíření do škol, úřadů i domácností mělo pozitivní vliv na dostupnost informací o volných pracovních místech a zaměstnavatelích.
2. Internet a trh práce
Internet jako prostředek při hledání zaměstnání
Role internetu při hledání nového pracovního místa se s postupnou celosvětovou digitalizací stále zvětšuje. Internet je pro svou snadnou dostupnost a velkou plošnou rozsáhlost asi nejefektivnějším prostředkem pro hledání nových pracovních příležitostí.
Funguje dobře na obou stranách trhu práce – jak na straně nabídky, kdy umožňuje uchazečům o zaměstnání snadný přístup k informacím o volných pracovních místech a příležitostech, tak na straně poptávky, kdy umožňuje zaměstnavatelům hledat nové zaměstnance a nabízet práci levným a přitom velmi efektivním způsobem.
Existují různé varianty pro hledání nových pracovních příležitostí – soukromé nabídky konkrétních společností, servery zaměřující se na pracovní příležitosti nebo personální agentury zprostředkovávají práci přes internet. Každá z těchto variant má své pro i proti.
Soukromé nabídky konkrétních společností
Jedná se o případ, kdy společnost, která se prezentuje také prostřednictvím internetu na svých webových stránkách umístí seznam volných pracovních míst. Tento způsob je vhodný zejména u velkých a známých společností, jejichž stránky jsou často navštěvovány. Nabídky na serverech soukromých společností jsou určeny úzkému okruhu potenciálních zaměstnanců, především takových, kteří mají zájem pracovat v té určité firmě.
Personální agentury
Na internetu můžeme narazit na desítky tzv. personální agentur. Jedná se o firmy, většinou působící více v „kamenné“ než virtuální podobě, které svou prezencí na celosvětové síti zvyšují počet svých zákazníků. Personální agentury se zaměřují jak na nabídku tak poptávku na trhu práce – hledají práci pro uchazeče a také hledají pracovníky pro společnosti, které jsou jejich klienty. Výhodou těchto personálních agentur je, že stačí registrace a agentura již udělá vše za vás. Při registraci stačí vyplnit dotazník se všemi podstatnými údaji, jako jsou jméno, adresa, druh práce, o kterou máte zájem, vzdělání, zkušenosti, dovednosti, vaše preference při hledání zaměstnání. Agentura vám pak bude posílat již konkrétní pracovních míst. Nevýhodou bývá většinou zpoplatnění těchto služeb. U každé personální agentury je to jiné – někde zaplatíte pouze poplatek za registraci, jinde platíte určité částky podle sazebníku až po nalezení zaměstnání.
Pokud však agentura hledá pracovníky pro určitou společnost, jedná se o velmi efektivní a ekonomický způsob, protože agentura provede veškerou práci spojenou s výběrem a hodnocením pracovníku za danou společnost.
Pracovní servery
Většinou se jedná o www stránky, na nichž se prezentují jak firmy tak uchazeči o zaměstnání a to zadarmo. Jsou to jakési internetové inzertní noviny, specializující především na pracovní inzerci. Zde nalezneme spoustu inzerátů nabízejících i poptávajících práci. Většinou jsou zde členěny inzeráty podle toho zda práci nabízíme nebo hledáme, podle lokality umístění pracoviště nebo podle druhu práce. Některé propracovanější servery mají také vyhledávače podle klíčových slov, kde stačí zadat pouze druh práce nebo lokalitu, popřípadě obojí a zobrazí se nám jen nabídky, o které máme skutečně zájem.
Výhodou je snadná dostupnost jak z hlediska hledání místa tak cenová. Nevýhodou je, že je třeba stále sledovat a reagovat na aktuální nabídky.
2.2 Působnost internetu při úřadech práce
V současné době je běžnou praxí, že orgány státní správy mají své prezentace také na internetu. Z hlediska pracovní problematiky jsou nejdůležitější www stránky Ministerstva práce a sociálních věcí a jednotlivých úřadů práce. Stránky MPSV jsou důležitým zdrojem informací z hlediska zákonů, týkajících se pracovních a sociálních záležitostí.
Stránky jednotlivých úřadů práce jsou ale pro občany důležitější. Zaměřují se totiž na konkrétní region a jsou schopny vnímat problematiku dané oblasti. V severomoravském regionu budou tedy nabízet práci spíše manuální, v Praze zaměstnání v oblasti služeb a např. v kraji Vysočina práci v zemědělství.
Na internetových serverech jednotlivých úřadů práce jsou veškeré důležité informace pro nezaměstnané. Najdeme zde nabídku volných pracovních míst, co je třeba při žádosti o místo, při zařazování do evidence uchazečů o zaměstnání, při žádostech o podporu v nezaměstnanosti. Dále jsou zde uvedeny veškeré kontakty, jako adresy úřadů práce, telefonní čísla nebo email.
Tento systém prezentace je vhodný zejména z hlediska dostupnosti základních informací pro nezaměstnané z daného regionu spadajícího pod příslušný úřad práce.
2.3 Internet a práce v EU
V současné době se před námi také otevírá otázka otevření nových pracovních možností v rámci přistoupení České republiky do Evropské Unie. Od května roku 2004 budou mít občané české republiky možnost uplatnění na trhu práce dalších 15 zemí Evropské Unie. Při hledání zaměstnání je asi nejschůdnější cestou Internet.
Těžko si představit, že občan České republiky kupuje zahraniční deníky a inzertní noviny. Internet jako celosvětová síť je pro navázaní zahraničních kontaktů nejefektivnějším a zároveň nejrychlejším prostředkem.
Možnosti uplatnění jsou především v různých pracovních serverech a zahraničních vyhledávačích. Nepřehlédnutelné jsou také nabídky soukromých personálních agentur. Stačí pouze vyplnit přihlašovací formulář a zařadit se tak do databáze uchazečů o zaměstnání v kterékoli zemi EU.
3. Závěr
Cílem naší seminární práce bylo ukázat výhody a nevýhody internetu v otázkách zaměstnanosti a nezaměstnanosti. Z praxe můžeme říci, že se nám Internet jako prostředek hledání zaměstnání osvědčil jak při hledání krátkodobých studentských brigád tak pro nalezení současného zaměstnání. Na druhou stranu může mít Internet, pokud se použije jako jediný zdroj hledání pracovní síly i značné nevýhody. Ne všichni ekonomicky aktivní obyvatelé jsou schopni a ochotni hledat svou příležitost právě na internetu. Takto jsou jednak určitým způsobem diskriminováni a jednak může dojít k situaci, kdy společnosti na výběrový konkurz nepříjde dostatek uchazečů pro kvalitní výběr nových zaměstnanců.
Z celkového hlediska však lze říci, že celosvětová počítačová síť si v oblasti personalistiky a trhu práce našla již své místo a budoucnu se bude ještě rozvíjet.