MANAŽERSKÉ ÚČETNICTVí A KRáTKODOBÉ ROZHODOVáNí

Obsah: 10.1 Úvod

10.2 Informace manažerského účetnictví pro rozhodování

10.3 Rozhodovací úlohy, které nevyžadují vklady prostředků

10.4 Rozhodovací úlohy a vztah nákladů,objemu a zisku

(N/O/Z)

10.5 Citlivost jednotlivých činitelů v rozhodovacích úlohách

N/O/Z 11267moe43kmx6t

10.6 Omezení

10.1 Úvod

Úkol manažerského účetnictví:

Poskytnout řídícím pracovníkům informace pro rozhodovací procesy ve variantním řešení. om267m1143kmmx

Základní charakteristiky podle nichž se vymezují typy úloh:

1. nutnost vkladu prostředků,

2. vznik krátkodobých nebo dlouhodobých efektů a působení vkladů prostředků,

3. vznik efektů měřitelných a neměřitelných penězi,

4. změna výrobní kapacity nebo využití existující kapacity,

5. změna sortimentu,

6. jiná kritéria

Úlohy, které vyžadují vklady

Dlouhodobý vznik efektů podle charakteru vkladů:

• investice do HIM,

• investice do NHIM,

• finanční investice do podílů nebo účastí na firmách,

• nákup cenných papírů k dlouhodobému držení.

Úlohy s jednorázovým (krátkodobým) vznikem přínosů z vkladů

Vklad prostředků představuje přírůstek nákladů. Tyto náklady se plně týkají rozhodovací úlohy.

Úlohy, které nevyžadují vklady prostředků - viz tabulka

Cenová rozhodování

Základní typy rozhodovacích úloh, které se zakládají na informacích manažerského účetnictví jsou uvedeny v přehledu:

1. Úlohy, které vyžadují vklady prostředků

1.1 Dlouhodobý vznik efektů1.2. Jednorázový vznik efektu

- pokud se vklad projevuje

1.1.1. Investice do hmotného majetkujako inkrementální náklady

1.1.2. Investice do nehmotného majetku

1.1.3. Finanční investice do podílů

(účastí) na jiném podniku

1.1.4. Nákup cenných papírů pro dlou-

hodobé držení

1.1.1.1. Efekty peněžně vyjádřitelné

1.1.1.2. Efekty peněžně nevyjádřitelné

2. Úlohy, které nevyžadují vklad prostředků

2.1. Úlohy vázané ke kapacitě2.2. Jiné typy úloh

2.1.1. Kapacita nevyužita2.1.2. Kapacita využita

2.1.1.1. Optimalizace

- objemu

- sortimentu

= při jednom omezení

= při 2 a více omezeních

2.1.1.2. Stanovení dolního limitu

ceny doplňkových výrobků

2.1.1.3. Úlohy “buď anebo”

- vyrábět nebo koupit

- pokračovat ve výrobě nebo výrobu zastavit

- úlohy ve sdružené výrobě

= pokračovat ve zpracování polotovarů

vlastní výroby nebo ne

= vyrábět, není-li odbyt pro určitý výrobek

nebo ne

3. Cenová rozhodování

3.1. Určení “únosných” nákladů při platné ceně

3.2. Určení “únosné” ceny při platných nákladech

10.2 Informace manažerského účetnictví pro rozhodování

10.2.1 D i f e r e n č n í n á k l a d y a v ý n o s y.

Dva hlavní znaky rozhodování pro potřeby manažerského účetnictví lze vymezit takto :

- cílem rozhodování je maximalizovat současnou hodnotu budoucích peněžních toků,

- rozhodování znamená vždy výběr mezi alternativami a vede ke změnám proti současnému stavu.

a) Informace pro rozhodování jsou vymezeny vztahem:

náklady < ekonomický prospěch

b) Informace manažerského účetnictví jsou podkladem k racionálnímu výběru mezi možnými alternativami nebo výběru alternativy proti výchozímu stavu. Informace pro rozhodování se vyjadřuje ve formě diference mezi alternativami nebo mezi alternativami a výchozím stavem.

Příklad:

Diference dvou alternativ proti výchozímu stavu

15.2.2 R e l e v a n t n í n á k l a d y a v ý n o s y v k r á t k o d o - b é m r o z h o d o v á n í

Při krátkodobém rozhodování se optimalizují efekty při neměnných základních podmínkách. Tomu plně odpovídají náklady a výnosy relevantní charakteru i typu příslušné úlohy.

Povinností manažerského účetnictví je poskytovat diferencované údaje o nákladech a výnosech pro diferencované účely (úkoly). Odpovídající anglický termín: Different costs and revenues for different purposes.

15.3 Rozhodovací úlohy, které nevyžadují vklady prostředků

Kriterium rozhodování:

Předpoklad: Instalovaná výrobní kapacita (optimální, maximální) je vymezena a

1. není plně využita, nebo

2. je plně využita

Z toho vyplývá:

• fixní náklady se nemění,

• maximální objem výroby je dán instalovanou kapacitou a

u vyráběného výrobku nebo skupiny stejnorodých výrobků známe:

• jednotkové variabilní náklady – nv

• jednotkovou cenu - c

Bod zvratu:

Předpoklad: lineární vývoj nákladů

Minimální objem výroby – Q_o : Výnosy (tržby) = Náklady a začne se tvořit zisk.

Platí tento vztah:

Bude-li Q_s skutečný průměrně dosahovaný objem produkce, pak bezpečnostní marže (Margin of safety – MS), kterou označíme Ub

se vypočte:

Grafické znázornění

• základní graf

• graf příspěvku na úhradu

• graf relace zisku k objemu

Základní graf

Tento graf vychází z nákladů fixních a k nim přiřazuje náklady variabilní. Bod zvratu je dosažen při rozsahu výroby při kterém se celkové náklady rovnají celkovým výnosům.

Graf příspěvku na úhradu

Vychází z potřeby úhrady nákladů variabilních z tržeb. Bod zvratu se dosáhne při rozsahu výroby, když příspěvek na úhradu kryje vedle nákladů variabilních i fixní náklady.

Graf relace zisku k objemu

Tento graf znázorňuje pouze přímku průběhu zisku (ztráty) ve vztahu k rozsahu produkce. Bod zvratu je dosažen při rozsahu výroby, kdy je zisk nulový.

Rozhodovací úlohy, které využívají jako kritéria příspěvek na úhradu:

- úlohy, ve kterých se rozhoduje o optimalizaci sortimentu a náhradě jednoho výrobku za jiný. Příspěvek na úhradu je kritériem optimalizace Náročnost výrobku na fixní náklady se posuzuje přepočtem úhrady na jednotku omezujícího faktoru.

- úlohy, ve kterých se rozhoduje o účelnosti pokračování aktivity od dosažené úrovně.

V této skupině úloh jsou relevantní pouze diferenční (přírůstkové) náklady. Vystupují v roli minimální ceny a každý příspěvek na úhradu je snížením ztráty nebo zvýšením zisku.

15.4 Rozhodovací úlohy a vztah nákladů,objemu a zisku

(N/O/Z)

Je-li dána jako neměnná veličina výchozí kapacita a na ni vázaná složka fixních nákladů, pak se celá řada lineárních úloh

nákladů a výnosů řeší pro jednu neznámou z těchto základních proměnných: nv, c, Q popř. A, Nv, V, u nebo U, popř. Z.

Kritérium rozhodování:

Při všech úlohách se vychází ze vztahu:

Příklad vyhodnocení alternativ

Platí zde základní pravidlo optimalizace, tj.: celkový zisk roste pokud jsou přírůstkové (mezní, hraniční) výnosy vyšší než přírůstkové (mezní, hraniční) náklady.