Referaty
Home
Anglictina
Biologie
Chemie
Dejepis-Historie
Diplom-Projekt
Ekonomie
Filozofie
Finance
Fyzika
Informatika
Literatura
Management
Marketing
Medicina
Nemcina
Ostatni
Politika
Pravo
Psychologie
Public-relations
Sociologie
Technologie
Zemepis-Geografie
Zivotopisy




























Téma, Esej na téma, Referátu, Referát, Referaty Semestrální práce:

Vývoj exportu v odvětví elektrotechniky

VYSOKÉ UČENí TECHNICKÉ V BRNĚ

Fakulta elektrotechniky a informatiky

Obor elektrotechnická výroba a management

Vývoj exportu v odvětví elektrotechniky

Obor: Elektrotechnická výroba a management

Studijní skupina: 1EVM - 22

Obsah

1. Úvod …………………………………………………………………………………………..3




2. Struktura odvětví…………………………………………. …………………………………..3

3. Vývoj exportu………………………………………………………………………………….4 51694uck38uxg6n

4. Stav za posledních 12 měsíců………………………………………………………………….5

5. Vývoj v odvětví elektrotechniky v České Republice……………………………………….....5

6. Teritoriální struktura českého zahraničního obchodu a její vývoj...……………………...…...7

7. Závěr…………………………………………………………………………………………..7 cx694u1538uxxg

8. Použitá literatura:……………………………………………………………………………...8

1. Úvod

Elektrotechnický průmysl má pozitivní vliv na růst ekonomiky a na obnovování pozice České republiky jako průmyslově vyspělé země.

V roce 1990 reprezentoval necelých 6% celkové průmyslové produkce ve výši téměř 23 mld. Kč. Z toho zhruba 60% připadalo na elektroniku, telekomunikační, řídicí a regulační techniku, výrobky pro zdravotnictví a spotřební techniku. Zbývajících 40% představovaly elektrické stroje a přístroje, nazývané často jako výrobky silnoproudé elektrotechniky. V podnicích elektrotechnického komplexu bylo zaměstnáno 122 tis. pracovníků.

Po výraznému poklesu výroby až na 50 % v roce 1993, zejména v elektronice, nastává od roku 1994 fáze trvalého růstu. Při porovnání ve stálých cenách bylo dosaženo v roce 1997 úrovně roku 1989. V roce 1998 vykázal elektrotechnický průmysl produkci vyšší než 121 mld. Kč v běžných cenách a 105 mld. Kč ve stálých cenách.

2. Struktura odvětví

Podle standardní klasifikace produkce zahrnuje elektrotechnický průmysl DL - výroba elektrických a optických přístrojů odvětví:

30 - Kancelářské stroje a výpočetní technika
31 - Elektrické stroje a zařízení
32 - Radiová, televizní a spojovací technika
33 - Zdravotnická technika, měřicí přístroje a optika.

Objemem produkce je nejmenší odvětví kancelářských strojů a výpočetní techniky. Pododdíl (obor) kancelářských strojů vykazuje razantní pokles. Jeho produkce se v ČR soustředila na velmi malou část sortimentu a bez zahraničního kapitálu nemají perspektivu rozvoje.

Výpočetní technika je více zaměřena na montáž různých konfigurací počítačů a na výrobu dílů a komponent. Vývoj a výroba vlastních počítačů je na trhu ovládána několika velkými světovými firmami. Po vstupu zahraničního kapitálu v roce 1997 do rozvoje výrobních kapacit v ČR vykazuje produkce vzestupný trend. V dnešní době je výpočetní technika hlavním tahounem exportu v oblasti elektrotechniky.

Specifickým rysem elektrických strojů a přístrojů je sériovost výroby i materiálová a energetická náročnost, která je vyšší než u ostatních elektrotechnických odvětví. Produkce se prezentuje dobrou konkurenceschopností i exportní výkonností. Mimo oboru elektrických zdrojů světel a svítidel vstoupil zahraniční kapitál do všech ostatních oborů a pozitivně ovlivnil jejich rozvoj. Nosnými obory jsou elektrické motory, rozvodná a spínací zařízení, elektrické vybavení zejména pro motorová vozidla a kabely a vodiče. V sortimentu baterií a akumulátorů a světelných zdrojů bude nutno pokračovat v zajištění systémového řešení likvidace použitých výrobků.

U radiové, televizní a spojové techniky je převážná část výroby orientována na telekomunikační techniku a elektronické součástky. Výroba těchto součástek se charakterem technologie výroby výrazně odlišuje od všech oborů odvětví. Jedná se o vysoce sériovou až hromadnou, plně automatizovanou výrobu. V tomto oboru byl v posledních letech zaznamenám významný vstup zahraničního kapitálu. Telekomunikační technika je specifická vysokým nárůstem tuzemské spotřeby a vysokými nároky na výzkum a vývoj. Investice zahraničních firem do výrobních kapacit v ČR však neodpovídají celkovému rozvoji tohoto oboru ve světě. Mimo investice japonské firmy Matsushita do výroby televizních přijímačů zůstává spotřební elektronika na okraji zájmu a její podíl na produkci odvětví 32 je nejmenší.

U zdravotnické techniky, měřicích přístrojů a optiky převažuje výroba elektrických a neelektrických měřicích přístrojů, prostředků pro regulaci a automatizaci a zdravotnické techniky. Charakteristickým rysem je nejširší spektrum používaných výrobních technologií z celého odvětví. Většina sortimentu je vysoce náročná na výzkumné a vývojové kapacity a charakter výroby je z velké části malosériový. Přesto odvětví vykazuje trvalý a stabilní růst produkce.

3. Vývoj exportu

Za dobu existence České republiky se z počátku vyvíjel export v oblasti elektrotechniky velmi pomalu, jak však postupně vyprchával "vzduchový polštář" československé koruny, k němuž došlo na počátku devadesátých let, klesala i schopnost českých exportéru uplatnit se v zahraničí cenovou politikou, neboť od té doby koruna držela stabilní kurz vůči hlavním zahraničním měnám. To bezesporu bylo jedním z hlavních důsledku toho, že se saldo bilance zahraničního obchodu v oblasti elektrotechniky až do roku 1996 zhoršovalo.

Na přelomu let 1996/1997 došlo k pozitivnímu obratu a následující období dynamika exportu výrazně převýšila skomírající tempo importu. I zde lze hledat jako jednu z hlavních příčin měnovou krizi v roce 1997, kdy ČNB byla nucena nechat kurz koruny na pospas trhu, na což zareagovala silným oslabením. To výrazněji zdražilo import a naopak zlevnilo export. Také v letech 1997-1999 probíhající recese výrazně zchladila poptávku i po dováženém zboží a po celé toto období dynamika exportu převyšovala tempo importu.

V roce 2000 došlo téměř ke zdvojnásobení deficitu a to ovlivnilo tempo růstu exportu. Avšak oblast elektrotechniky si zachovala stále větší export než import. Zároveň došlo k výraznému zvýšení dynamiky zahraničního obchodu, neboť celkový obrat zahraničního obchodu se zvýšil o čtvrtinu. Tyto výrazné změny tendencí byly následkem tří hlavních faktorů:
1) velmi podstatné zvýšení cen paliv (zejména cena ropy se více než zdvojnásobila)
2) euro a na něj navázané evropské měny (a tím částečně i česká koruna) pokračovaly v oslabování vůči dolaru (česká koruna oslabila vůči dolaru o téměř 15%)
3) vzhledem k velkému přílivu zahraničních investic došlo ke zvýšenému dovozu strojů a zařízení.

V roce 2001 došlo ke stabilizování hodnot zahraničního obchodu. Celkový export stoupl téměř o přibližně 15%. Na stále relativně vysoké dynamice obchodu mají největší podíl stroje a zařízení, tedy kategorie s nejvýraznější váhou v obchodě. V oblasti elektrotechniky tomu již tak nebylo. Tempo růstu vývoje se velmi zpomalilo téměř ve všech odvětví elektrotechnického průmyslu až na oblast výpočetní techniky, která zaznamenala prudký rozvoj.

 

4. Stav za posledních 12 měsíců
Za posledních dvanáct měsíců v porovnání s předcházejícími dvanácti měsíci se snížil export o 1,1 %. Úhrnné pasivní saldo 95,0 mld. Kč tak bylo o 32,2 mld. Kč nižší než za předcházejících dvanáct měsíců. Aktivum v obchodě se stroji a dopravními prostředky vzrostlo o 19,5 mld. Kč a zároveň se o 22,5 mld. Kč snížilo pasivum v obchodě se surovinami, polotovary a chemickými výrobky (v podstatě pouze vlivem poklesu schodku u minerálních paliv). Naopak se prohloubilo pasivum zemědělského a potravinářského zboží (o 3,6 mld. Kč) a snížilo se aktivum v oblasti elektrotechniky. Jde především o výrobky elektroniky, o počítače, leteckou a telekomunikační technologii (o 6,1 mld. Kč).
Obchodní bilance byla aktivní zejména v obchodě se státy EU (40,8 mld. Kč) a zeměmi Středoevropské dohody o volném obchodu (43,8 mld. Kč). Naopak se prohloubil schodek především v obchodě se zeměmi se státním systémem obchodu (na 53,7 mld. Kč) a s rozvojovými zeměmi (na 49,8 mld. Kč). Vliv na pokles vývozu elektrotechniky do zahraničí má především posilující koruna vůči ostatním měnám, což má za následek zdražení výrobků v zahraničí a snížení jejich konkurence schopnosti. Nemalý vliv na snížení exportu mají beze sporu i letošní ničivé záplavy, které postihly kolem 40% území ČR.

5. Vývoj v odvětví elektrotechniky v České Republice

Vývoj domácí výroby v odvětví elektrotechniky si můžeme příkladně ukázat na výrobě počítačů a počítačových komponentů. V tuzemsku působí několik firem, které na tomto poli působí, většinou se ale jedná o montáž z dovezených komponentů.

Velkým výrobcem na poli elektrotechniky byla např. firma Flextronics International nebo nyní dobře prosperující firma Celestina.

Celestica

Firma Celestina sídlí v Ráječku nedaleko Blanska. Firma Celestina se zabývá výrobou elektroniky pod cizí značkou pro velké firmy. Vyrábějí se zde mimo jiné základní desky pro počítače Dell a IBM, desky plošných spojů pro mobilní telefony Nokia, různé tištĕné okruhy pro HP, probíhá zde i montáž celých systémů a opravné služby pro průmysl IT, telekomunikace, počítačové sítĕ a výroba pamětí. Většina výrobků se exportuje do Irska či do Itálie, kde má firma další své pobočky. Firma vykazovala do letošního léta neustálý rozvoj. Příkladem může být počet zaměstnanců, kteří nyní v Celestince pracují. Podle mluvčí Celestiky slečny Lenky Skočkové nyní pracuje ve firmě v Ráječku kolem 1600 pracovníků. Což je nemalý počet vezmeme-li v úvahu, že při vzniku firmy v roce 1999 byl počet pracovníků kolem 700. Firma má v České Republice ještě jednu pobočku a to v Kladně.

Flextronics

Firma Flextronics, která je jedním z největších zahraničních investorů v Brně, již ukončila výrobu v brněnském závodě. Důvodem je podle generálního ředitele Hugha Kellyho především celosvětově špatná ekonomická situace, která bude podle vedení firmy dále pokračovat. Zrušení závodu se dotkne téměř tisícovky zaměstnanců.

V Brně zůstane zachováno vývojové centrum, které nyní zaměstnává na 34 lidí. Závod se bude podle Kellyho rušit postupně s tím, jak se budou jednotlivé projekty převádět do dalších podniků firmy ve světě, především do Maďarska.

Rozhodnutí o uzavření podniku v Brně padlo zřejmě velmi rychle. Zaměstnanci byli o situaci informování těsně před tiskovou konferencí. Vedení Flextronicsu oznámilo svůj záměr také představitelům Brna - primátor Petr Duchoň řekl, že to pro něho bylo nepříjemné překvapení - a společnosti CzechInvest. Flextronicsu zůstane v Brně několik nemovitostí. Současný výrobní závod a zhruba sedm hektarů pozemků chce firma prodat a již začala hledat vhodného investora. Budovu má také v Purkyňově ulici v Brně, kde sídlila před vstupem do průmyslové zóny Černovická terasa. I tuto nemovitost hodlá Flextronics prodat.

Kromě Flextronicsu působí na Černovické terase v jejím sousedství i firma Carclo. Ta byla o odchodu Flextronicsu informována a podle Kellyho bude pokračovat v činnosti. Horší situace bude zřejmě při vyjednávání s Brnem a zástupci státu. Generální ředitel agentury CzechInvest Martin Jahn uvedl, že bude provedena kontrola splnění podmínek pro udělení investičních pobídek. "Jen v případě, že by bylo zjištěno, že Flextronics tyto podmínky nesplnil v termínu, ke kterému se zavázal, tedy k 18. červnu 2002, bylo by na místě mluvit o otázce sankcí," řekl.

Ve smlouvě Flextronicsu s Brnem, kterou obě strany podepsaly v červenci roku 2000, se společnost zavázala vytvořit 3000 nových pracovních míst do roku 2005 a minimálně pět let je udržet. Představitelé města se již dříve vyjádřili, že v případě nesplnění této podmínky bude muset Flextronics doplatit za převedené pozemky do výše jejich tržní ceny. Letos v květnu totiž firma získala zhruba sedm hektarů pozemků do vlastnictví za symbolickou korunu.

Zda firma zaplatí, je však otázkou. Kelly uvedl, že společnost zahájila jednání s městem Brnem i CzechInvestem s cílem najít řešení uspokojivé pro obě strany. Jahn uvedl, že odchod Flextronicsu nijak nesouvisí s investičním klimatem v České republice. "Je součástí konsolidace výroby firmy v rámci jejích evropských aktivit. Je dobrým signálem, že Flextronics v Česku zachová své vývojové středisko," řekl Jahn. "Spolu s Flextronicsem budeme hledat společnost, která by převzala celý výrobní závod. Očekáváme, že o Českou republiku budou mít firmy z oboru elektroniky a elektrotechniky nadále zájem," dodal.

Další zajímavou oblastí výroby v ČR je výroba televizorů a televizních obrazovek, která probíhá ve závodech firem Matsushita na Borských polích v Plzni a v LG Philips Display v Hranicích na Moravě. Plzeňský závod vyrobil od spuštění před pěti lety více než 3 miliony televizorů a dnes zaměstnává více jak 1700 pracovníků. V dubnu roku 2001 získala plzeňská firma Matsushita ocenění Investor roku 2000 udělené vládou ČR za 1. místo v kategorii Největší expanze. Do roku 2003 plánuje firma další investice do rozšíření výroby ve výši 2,6 miliardy korun. Díly pocházejí většinou ze zahraničí, z domácích zdrojů jsou pouze plastové kryty a papírové krabice. Většina výrobků plzeňské továrny je exportována do 30 zemí západní, střední a východní Evropy, přičemž je plně využívána logisticky výhodná poloha města Plzně.
Projekt má zásadní význam pro plzeňský region a celou Českou republiku z hlediska vytváření nových pracovních příležitostí a podpory vývozu. Velkou část zaměstnanců tvoří kvalifikované profese, což je jeden z důvodů, proč si společnost Matsushita zvolila pro svoji investici Českou republiku a Plzeň - průmyslové město a region umožňující získávání zručných a kvalifikovaných pracovníků.

Proč si tedy zahraniční firmy vybírají naši republiku? Toto by mohly být hlavní výhody naší země:

  • strategická poloha v Evropě

  • ekonomická stabilita země

  • vysoká úroveň technické vzdělanosti v populaci

  • dobré zkušenosti z předchozích investic v našem regionu

  • kvalitní infrastruktura země

Tab. 4 Nejvýznamnější investice do elektrotechniky

Název projektu
Typ
Země
Typ výroby
Investice (mil. USD)
Vytvořená/zachovaná pracovní místa
Oznámení projektu
Umístění
1996
Matsushita El. Ind.
G
Japonsko
Televizory Panasonic
100
900
leden
Plzeň
1997
EURO-Matsushita
G
Japonsko
Elektromagnetické komponenty
1,7
100
říjen
Planá u Mar. Lázní
FIC
G
Tchaj-wan
Výroba počítačů
100
300
prosinec
Rudná u Prahy
1998
AVX (dnes Kyocera)
G *)
V.Británie
Pasivní čipy do mobilů a hardisků
54
1100
leden
Lanškroun
1999
Sagem (dnes Celestica)
G *)
Francie
Mobilní telefony
10,3
700
červenec
Kladno
Celestica
G *)
V.Británie
Výroba elektron. produktů na zak.
70
120
červenec
Ráječko
Siemens-Matsushita (dnes Epsos)
G *)
Německo
Feritové komponenty
43,2
510
prosinec
Šumperk
2000
Philips
G *)
Nizozemsko
Televizní obrazovky
624
3250
březen
Hranice
Matsushita
G *)
Japonsko
Expanze výroby TV Panasonic
72,65
1440
březen
Plzeň
Foxconn
BF *)
Tchaj-wan
Výroba počítačů
40
2200
červen
Pardubice
Flextronics
G
USA
Vývoj a výroba elektron. produktů
20
3000
červenec
Brno
Matsushita
G *)
Japonsko
Mobilní telefony
81,7
550
říjen
Pardubice
2001
Infineon Technologies
E *)
Německo
Optické konektory
12,8
200
leden
Trutnov
M. Ward Manufacturing
G