Přednáška č. 9

Interní zdroje financování investic

I. Obecná charakteristika financování investic

II. Odpisy jako zdroj financování investic

III. Nerozdělený zisk jako zdroj financování investic

IV. Rezervní fondy jako zdroj financování investic

--------------------------------------------------------------------------------------------------------------- 14684fzf11mtv6z

ad I)

Financování investic patří mezi dlouhodobé financování. Někdy se dělí ještě na střednědobé (1-5 let) a dlouhodobé (5 let a více). Dlouhodobé financování zahrnuje financování dlouhodobého majetku, někdy i oběžného majetku trvalého charakteru. Ve finančním řízení je třeba respektovat zásadu, že dlouhodobý majetek je třeba krýt dlouhodobými zdroji a krátkodobý majetek krátkodobými finančními zdroji. Dlouhodobé zdroje jsou zpravidla dražší, krátkodobé se zase musí obnovovat, pokud financují dlouhodobý majetek.

Pozn. Za socialismu existovala účelovost financování, např. účelový fond, účelové zdroje krytí. Dnes existuje pouze doporučení, jak se podniky mají chovat. Dříve neměly podniky ve financování pružnost.

Cíle dlouhodobého financování investic:

1. Zajistit příslušné zdroje (kapitál) pro ekonomicky zdůvodněné investice

2. Zajistit kapitál s co nejnižšími náklady na pořízení

3. Musíme dbát na to, aby se nenarušila finanční stabilita podniku.

Přehled hlavních zdrojů financování investic

1. interní

2. externí

ad1) a) odpisy fixního majetku

b) nerozdělený(zadržený) zisk

c) rezervní fondy podniku, v některých zemích penzijní fondy

ad2) a) upisování kmenových akcií

b) upisování prioritních akcií, případně zaměstnaneckých

c) zdroje získané upisováním podnikových obligací

d) dlouhodobé úvěry od bank a pojišťoven

e) dlouhodobý dodavatelský úvěr na investiční celky

f) leasingové financování

g) ostatní formy - podpory od státu, dotace, daňové úlevy, zdroje v souvislosti s finanč.

inovacemi, např. opce apod

Pozor na rozdíl mezi vlastními a interními zdroji - Do vlastních zdrojů patří i některý externí

kapitál, např. akcie apod.

Tendence ve financování investic

1.Rozhodujícími zdroji jsou interní zdroje financování, nejvíce v USA a anglofonní oblasti, menší podíl

interních zdrojů v Západní Evropě, v Japonsku a u nás.

2. V rámci interních zdrojů převládají odpisy. U nás je váha odpisů nižší. Naše odpisová politika se neztotožnila s tržní ekonomikou. Odpisové sazby jsou u nás nižší a doba odepisování delší. Dále u nás máme ocenění fixního majetku v historických pořizovacích cenách. Nebereme v úvahu inflaci.

3. Mezi externími zdroji financování převládají v Evropě, Japonsku i u nás spíše uvěrové zdroje od bank. V USA jsou to spíše obligace. Důvod je ten, že v USA není takové těsné spojení podniků a bank jako v Evropě.

ad II)

Odpisy jsou relativně stabilním zdrojem financování investic v porovnání třeba se zadrženým ziskem, který se špatně plánuje. Odpisová politika podniku je velice významným prvkem pro možnost financování investic. Je třeba odlišit účetní a daňové odpisy. O účetních odpisech rozhoduje podnik sám. Účetní odpisy nemohou být vyšší než pořizovací cena. Dříve bylo možné odepisovat majetek nad 100%. Účetně by se měl majetek odepisovat tak, jak odpovídá běžným podmínkám odepisování u daného majetku. Daňové odpisy stanovuje stát- viz. daňové zákony.

Faktory ovlivňující výši odpisů

a) výše odepisovaného majetku a jeho struktura

b) cena investičního majetku, ze které se odepisuje

c) doba odepisování

d) způsob odepisování

e) stupeň využití fixního majetku ( ne vždy se ale vyplatí max. využití majetku )

Oceňování investičního majetku

a) v pořizovacích (historických) cenách

b) v cenách reprodukčních

ada) Odepisuje se bez ohledu na vývoj cen v budoucnosti.

adb) Zohledňují i dynamiku vývoje cen, odpisy pak mohou zajišťovat alespoň prostou obnovu. Neustále přeceňování majetku je však dosti náročné. U nás se zatím moc nepoužívá.

Pozn. V ČR jsou odpisy podceněny asi o 130 mld. Kč.

Doba odepisování

Měla by vycházet z ekonomické životnosti. V nás je doba odepisování delší než v většině vyspělých zemí. U nás se stroje a zařízení odepisují v průměru 6-12 let a v EU 4-10 let.

Zásady současné odpisové politiky

1. HIM a NHIM jsou rozděleny do 5 skupin s dobou odepisování 4-30 let.

2. Podnik si může volit sám metodu odepisování.

3. Odepisuje se do 100%.

4. Majetek odepisuje vlastník. V některých výjimečných případech, např. to může být i někdo jiný, např. nájemce u finančního leasingu, pokud se na tom obě strany dohodnou.

5. Finanční majetek dlouhodobé povahy se neodepisuje ( např. umělecká díla ).

6. Při technickém zhodnocení majetku se odepisuje ze zvýšené vstupní ceny.

7. Zůstatková cena HIM může být při jeho prodeji zahrnuta do nákladů a snižuje daňový základ.

ad III) Nerozdělený zisk je ta část zisku, který zůstává podniku po zdanění a není určena na výplatu dividend a rezervního fondu.

nerozděl. zisk běž. roku = zisk před zdaněním - daň z příjmu – zákonné položky – statutární položky – ostatní použití zisku

V bilanci podniku je součástí vlastního jmění. Financování z nerozděleného zisku, podobně jako z odpisů, se nazývá samofinancováním.

Velký vliv na celé rozdělování zisku má dividendová politika podniku. Podíl dividend na zisku - pay out je sledovaný ukazatel v podnicích. Můžeme rozeznávat 3 druhy dividendové politiky :

1.Reziduální dividendová politika,což je taková politika podniku,při níž nerozdělený

zisk je reziduem ( zbytkem) celkového zisku. Podnik uhradí ze svého zisku daně,

rezervní fondy, tantiemy a co zůstane reinvestuje tak dlouho, dokud zhodnocení

kapitálu v podniku je vyšší než náklady obětované příležitosti průměrného

akcionáře. Tato politika akcionářům moc nevyhovuje. Dividendy při této politice

kolísají. Vyšší zisk se projeví ve vyšších dividendách.

2. Politika stabilizace dividend, což je taková politika, kdy se podnik snaží

zachovat určitou výši dividend a nekopíruje vývoj zisku podniku.

3. Politika stálého dividendového podílu, je taková politika, kdy podnik používá

procentuelně stejnou část zisku na dividendy. Tento přístup nebývá častý.

4. Politika nízké dividendy během roku a dividendová prémie na konci roku, je

taková politika kdy během roku se vyplácejí nižší dividendy a koncem roku se

vyplatí vyšší částka.

Přednosti a nedostatky samofinancování:

1. Nezvyšuje se počet akcionářů

2. Zdroje, které nejsou spojeny s emisními náklady

3. Snižuje se riziko velkého zadlužení,podnik si může dovolit financovat riskantnější investice

4. Nevýhodou se jeví fakt, že zadržený zisk je nestabilní a jedná se o poměrně drahý zdroj-

jako kmenové akcie, pouze levnější o emisní náklady.

IV) Tvoří se ze zisku po zdanění, snižuje se výše nezdaněného zisku. Setkáváme se s ním u evropských firem, ne v USA, kde se veškerá část zisku přesouvá do nerozděleného zisku. U nás je tvorba rezervního fondu u a.s. i s.r.o. povinná. Je to stanoveno v obchodním zákoníku. Máme 2 druhy fondů:

a) povinné ze zákona

b) dobrovolné na základě ustanovení např. valné hromady

ada) Mají ze zákona určené použití na úhradu ztrát. U nás je tvorba rezervních fondů nesrovnatelně nižší než jinde v Evropě. Např:

Volkswagen v roce 1990 ................................11% z celkového kapitálu

Linde (plynárenský podnik).............................16% z celkového kapitálu

Pražské energetické závody...............................1% z celkového kapitálu

OKD...................................................................4% z celkového kapitálu

U nás je rezervní fond výrazně nižší. V minulosti stát orientoval podniky tak, aby vytvářely minimální rezervy z důvodu toho, že vše bylo plánováno a nebylo tedy nutné pracovat s rizikem. Nyní je problém v tom, že rentabilita našich podniků je nízká. ( 1/3 podniků je ztrátová). Vedle rezervních fondů existují penzijní fondy jako zdroj financování investic. U nás toto zatím neexistuje. U nás mohou podniky přispívat zaměstnancům na penzijní připojištění, avšak až z nerozděleného zisku.

Je nutné rozlišit pojem rezervní fondy a rezervy.

Rezervní fond tvoříme ze zisku, je povinný. Rezervy jsou obvykle účelové a jsou součástí nákladů podniku. Nejsou povinné. Mohou být dva druhy. Jednak rezervy, které je možné uplatnit jako nákladovou položku u daně z příjmů a rezervy, které není možné takto uplatnit.

Různé druhy rezerv- viz. pasiva rozvahy. Rezervy na nedobytné pohledávky přešly do opravných položek.