Přednáška č. 5

Vliv úroku, daní a inflace na investiční rozhodování

1. Úrok a investiční rozhodování

2. Vliv daní na peněžní příjmy z investic

3. Inflace a investiční rozhodování

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

ad I) 54783vcy91krp8l

Úrok = cena zapůjčených peněz, vystupuje ve třech aspektech jako:

a) stimul respektive antistimul investiční aktivity

b) kriterium výběru investičního projektu (se vzrůstající investiční aktivitou jeho význam

stoupá )

c) nástroj k diskontaci, tj. aktualizaci investičních výdajů podniku

Otázka zní, jakou výši úroku máme vzít do úvahy. Máme:

1. úvěry od bank, které mají různé úrokové sazby

2. úroky z depozit ( podnik si ukládá dlouhodobá a krátkodobá depozita)

3. úroky z dluhopisů

4. úroková míra centrální banky

Vyloučíme úroky z krátkodobých úvěrů a depozit. Finanční teorie doporučuje, aby u investic byl brán takový úrok, který přináší nejjistější zisk, tj. státní dluhopisy dlouhodobé. Jsou bezpečné a stabilní. Úrokové procento se zvýší o rizikovou přirážku a ČSH klesne.

Jako východisko se berou též průměrné náklady kapitálu podniku, které představují vážený aritmetický průměr jednotlivých druhů kapitálu. Cena kapitálu se pak vypočítá tak, že se vychází z váženého aritmetického průměru jednotlivých druhů kapitálu, které má podnik k dispozici. Podnik by měl z nové investice dosáhnout takové výnosy, aby pokryly alespoň náklady kapitálu. Je nutné splnit následující podmínky:

1. Předpokládáme, že investování je stejně riskantní jako dosavadní činnost podniku.

2. Struktura zdrojů je přibližně stejná, jako je dosavadní kapitálová struktura.

3. Neměli bychom se odlišovat od úrokové sazby vydaných obligací.

adII)

Rozhodující je pro nás ne hrubý zisk, ale zisk po zdanění. Můžeme vycházet z různých kategorií vykazovaného zisku. Máme 3 kategorie zisku :

1. EBT - provozní zisk před zdaněním - earnings before taxes

2. EBIT - zisk před úroky a zdaněním - earnings before interests and taxes

3. EBDIT - zisk před odpisy, úroky a zdaněním - earnings before depreciation, interests and

taxes

Z výše uvedených kategorií zisku musíme vycházet, výsledek musí být stejný.

Zaveďme nyní následující symboly:

P = peněžní příjem z investice

T = daňový koeficient

Z(p) = provozní zisk před zdaněním

Z(u) = zisk před úroky a zdaněním

Z(uo) = zisk před odpisy, úroky a zdaněním

O = odpisy

J = úrok z úvěru

Provozní zisk před zdaněním (EBT)

P = ( 1 - T) * Z(p) + O + ( 1-T) * J

Zisk před úroky a zdaněním (EBIT)

P = ( 1 - T ) * Z(u) + O

Zisk před úroky odpisy a zdaněním (EBDIT)

P = ( 1 - T) * Z(uo) + T * O

Výraz T * O se nazývá odpisový daňový štít, který vyjadřuje úsporu na daních tím, že odpisy

jsou zahrnovány do nákladů.

Podobně funguje výraz T * J jako úrokový daňový štít nebo leasingová splátka * T jako leasingový daňový štít.

Odpisový daňový štít

Rozdělil celkové peněžní příjmy na dvě části :

1. zdaněný zisk před úroky a odpisy

2. vlastní daňový štít

ad1) Je velice citlivý na jakoukoliv změnu cen, je ovlivněn pohybem kursu a úrokových sazeb. Její odhad je riskantnější než daňového odpisového štítu, protože u budu dvě se odpisy z fixního majetku dobře plánují. Při aktualizaci peněžních příjmů bychom měli postupovat odchylně pro část ziskovou. Byl vymyšlen další vzoreček :

ČSH = suma n od 1 do N z ((1-T)*Z(uon) : (1+i(r)) na n-tou + suma n od 1 do N z (T*O(n)) :

: (1+i) na n-tou) - K

T = daňový koeficient

Z(uon) = zisk před odpisy, úroky a zdaněním v jednotlivých letech

i(r) = zvýšená úroková sazba o riziko

ostatní symboly stejné jako u klasické ČSH

ad III) Do 60. let se inflace v propočtech neuvažovala, protože míra inflace nebyla vysoká. Např. v roce 1967 v USA 2,9%, ve V. Británii 2,5%, Japonsko 4%. V 70. letech byla ropná krize a míra inflace stoupala. V roce 1980 byla v USA inflace 13,6%, ve V. Británii 18%, v Japonsku 8%. Později následoval pokles.

Při delší životnosti investice inflace ovlivňuje peněžní příjmy, mohou vzrůst kapitálové výdaje. Míra inflace se projevuje v očekávaných peněžních příjmech a v cenách vstupů. Existuje tzv. neutrální inflace, kdy ceny vstupů a výstupů jsou inflací stejně postiženy. Jiný projev inflace je stoupající diskontní sazba, kdy vzniká rozdíl mezi reálnou a nominální úrokovou sazbou. Pokud vycházíme z nominálních peněžních příjmů, musíme použít nominální úrokovou sazbu. Další cestou je, že vyjdeme z reálných příjmů a musíme použít reálnou úrokovou sazbu. Nominální peněžní příjmy musíme diskontovat nominální úrokovou sazbou, reálné příjmy musíme diskontovat reálnou úrokovou sazbou. Výsledky propočtu by pak měly být stejné.

Určitá komplikace může nastat, když počítáme ČSH za delší období.

ČSH=P(1):(1+i(1)) + P(2):((1+i(1))*(1+i(2))) + P(3):((1+i(1))*(1+i(2))*(1+i(3))) +..........+

+ P(n):((1+i(1))*(1+i(2))*(1+i(3))*....*(1+i(n))) - K

P(1) až P(n) jsou nominální peněžní příjmy v jednotlivých letech

i(1) až i(n) je nominální úroková sazba v jednotlivých letech

K - kapitálový výdaj