Referaty
Home
Anglictina
Biologie
Chemie
Dejepis-Historie
Diplom-Projekt
Ekonomie
Filozofie
Finance
Fyzika
Informatika
Literatura
Management
Marketing
Medicina
Nemcina
Ostatni
Politika
Pravo
Psychologie
Public-relations
Sociologie
Technologie
Zemepis-Geografie
Zivotopisy




























Téma, Esej na téma, Referátu, Referát, Referaty Semestrální práce:

Investice, předinvestiční příprava a peněžní toky z investic

Přednáška č. 2

Investice, předinvestiční příprava a peněžní toky z investic

I. Specifika investičního rozhodování a dlouhodobého financování

II. Pojetí investic z makroekonomického hlediska a z hlediska podniku

III. Fáze uskutečňování investičních projektů

IV. Peněžní toky z investic a identifikace kapitálových výdajů a peněžních

příjmů z investice 12964jdf44izk9g

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------




ad I)

Základní specifika jsou: dz964j2144izzk

1. Rozhodování v dlouhodobém časovém horizontu

2. Kapitálově náročné operace

3. Míra centralizace vyšší než u běžného provozu

4. Investiční činnost těsně souvisí s uplatňováním nových technologií a s inovacemi

5. Investiční výstavba je velice náročná na financování a na zajištění -investor, specialista,

dodavatelé, subdodavatelé, stavební dozor. Každý z těchto subjektů má protichůdné zájmy

a je umění investora sladit je co nejlépe.

6. Investice mají vliv na infrastrukturu a na ekologii

Je třeba respektovat:

a) čas,časovou hodnotu peněz

b) riziko odchylky skutečnosti od předpokládaných hodnot

c) nutnost mít v zásobě několik variant investičního projektu a vybírat optimální variantu

Firma může preferovat různé typy investičních strategií:

  1. Strategie maximalizace ročních výnosů

  2. Strategie růstu ceny investice

  3. Strategie růstu ceny investice spojená s maximálními ročními výnosy

  4. Agresivní strategie investic

  5. Konzervativní strategie

  6. Strategie maximální likvidity

ad II)

Z makroekonomického hlediska existují hrubé a čisté investice.

Hrubé investice jsou přírůstkem investičních statků za určité období (budovy, zařízení a zásoby včetně rezerv). Nejde o stav, ale o přírůstek. Nepatří sem přírůstek pozemků. Dochází k rozhodování mezi okamžitou spotřebou a investicemi. Ve struktuře hrubých investic převládají stroje, zařízení a tovární budovy, 5-10% tvoří přírůstek zásob. V nás je velké množství peněz vázáno v zásobách.

hrubé investice v ČR, rok 1995

hrubé investice..........…..339 mld..................100%

budovy+stroje.................390 mld................. 115%

zásoby..............................51 mld....................15%

Dalším ukazatelem je míra investic= (hrubé investice) : (hrubý domácí produkt)

V období konjunktury ukazatel stoupá a naopak. Např. v USA 50.-90. léta 13-18%.

V ČR 29-30%. Někteří ekonomové tvrdí, že je to moc, jiní včetně Prof. Valacha, že je třeba ještě vyšší.

Čisté investice (rozšiřující, rozvojové)=hrubé investice-kap. spotřeba (znehodnocení kapitálu)

Ve statistických ročenkách se tento ukazatel většinou nevyskytuje nebo jen velmi málo. Rozdíl mezi oběma kategoriemi je velice velký. Hrubé investice činí 100%, znehodnocení kapitálu dvě třetiny a čisté investice jednu třetinu. Samozřejmě jiný podíl je např. v USA a jiný v ČR.Naše odpisy dostatečně nepokrývají míru opotřebení. Měly by být vyšší o 130 mld. Proto je náš podíl čistých investic vyšší. Je třeba rozlišovat mezi přírůstkem a stavem investičních statků. Obnovovací investice by se teoreticky měly rovnat kapitálové obnově, odpisům. Odpisy v době inflace však nestačí. Podnik musí používat jiné zdroje. Americký ekonom “Domar” dokázal, že odpisy jsou nejen pro obnovení, ale i pro nové investice, tzn. reprodukční efekt investic. Jsou zde určité předpoklady:

a) odpisy musí být investovány hned v následujícím roce

b) předpokládá se nulová doba výstavby

c) nesmí docházet k růstu cen investičních statků, což většinou neplatí

V ČR však odpisy nestačí ani na hrubou obnovu. V některých zemích jsou hrubé investice menší než znehodnocení kapitálu. Dochází k tomu v době hlubokých poklesů, válek a velkých strukturálních změn. Např. u nás v 50. letech v době industrializace byly velké investice do těžkého průmyslu. Přesouvaly se odpisy ze spotřebního a lehkého průmyslu do průmyslu těžkého. Byla to tehdejší hospodářská politika.

 

Dynamiku investic ovlivňují čtyři faktory:

1. očekávané příjmy z investice (souvisí s růstem HDP). Je to klíčový faktor.

2. Úroková sazba, zde jde o reálnou úrokovou míru, kde

i(r)= (i(n)-I) : (1+I) , tzv. Fischerův vzorec, kde i je míra inflace a i(n)-nom.úrok.sazba, I -inflace

V ČR v polovině 90. let i(n) bývalo 13-17%, inflace 9%, v Rakousku i(n)=6-6,5%, inflace

3-3,5%, i(r)=3-3,9%, Turecko i(n)=87%, inflace 82%, i(r)=5%

3. Systém zdanění podniku

Platí zásada, že čím vyšší je daň ze zisku, tím více musí podnik vyprodukovat na 1 Kč

investic. Stanovuje se minimální výše zisku na 1 Kč investic (M).

M= 1 : (1-d), kde d je daňový koeficient, u nás M= 1: (1-0,31) = 1,449 Kč

Sazba daně ze zisku ovlivňuje peněžní příjem z investice. Existují daňové úlevy z investic.

U nás 10% ze vstupního majetku je odpočitatelnou veličinou.

4. Investiční očekávání, situace v dané zemi. U nás problém neprůhlednosti kapitálového trhu.

Souvisí to s otázkou investičních dotací-veřejná doprava, zemědělství apod. V některých

státech se objevuje i výzkum v podnicích.

Investice mají z makroekonomického hlediska tzv. důchodový a kapacitní účinek.

Důchodový účinek investic spočívá v tom, že vyvolává řadu dalších agregátních výdajů a tím růst nominálního hrubého domácího produktu.

Kapacitní účinek investic spočívá v obnově či zvyšování instalovaných kapacit, dosažených pomocí investování a tím umožňuje vytvoření podmínek pro růst hrubého domácího produktu.

Pojetí investic z mikroekonomického hlediska

Def: Investicemi rozumíme takové peněžní výdaje, u nichž se předpokládá přeměna na peněžní příjmy v dlouhodobém časovém horizontu (delší než 1 rok). Investice nazýváme někdy též kapitálovými výdaji. Ve světě do kapitálových výdajů patří:

a) výdaje na rozšíření a obnovu DHM včetně půdy

b) výdaje na trvalý přírůstek oběžného majetku




c) výdaje na nákup cenných papírů

d) výdaje na výchovu a zapracování pracovníků

e) výdaje na reklamu

U nás v ČR do kapitálových (investičních) výdajů patří:

a) výdaje na pořízení DNM (dlouhodobého hmotného majetku)(obnova i rozšíření)

b) výdaje na pořízení DHM (dlouhodobého nehmotného majetku) (obnova i rozšíření)

c) výdaje na nákup dlouhodobého finančního majetku

Nepatří sem přírůstek oběžného majetku (např. na reklamu apod.). Výdaje na technické zhodnocení investičního majetku, tj. rekonstrukce a modernizace, sem ovšem patří. Naopak sem nepatří výdaje na opravu. Ty jdou přímo do nákladů.

ad III)

Fáze uskutečňování investičních projektů - jsou čtyři

1. Předinvestiční příprava nebo investiční záměr

2. Projektování kontraktace

3. Vlastní výstavba a realizace

4. Vlastní provozování (životnost provozování)

ad1) identifikují se jednotlivé projekty, prováděcí a technicko-ekonomická studie (feasibility study). Ty se provádějí podle manuálu vydaného organizací OSN pro průmyslový rozvoj-UNIDO – 10 bodů (není nutné umět!)

  1. Souhrnný přehled výsledků

  2. Zdůvodnění a vývoj projektu

  3. Kapacita trhu a produkce

  4. Materiální vstupy

  5. Lokalizace a prostředí

  6. Technický projekt

  7. Organizační projekt

  8. Pracovní síly

  9. Časový plán realizace

  10. Finanční a ekonomické vyhodnocení, včetně hodnocení rizika projektu

Nejdůležitější je v tomto manuálu třetí bod, kde je třeba zdůvodňovat investice předpokládaným trhem a produkcí. Dále pak desátý bod, tj. finanční a ekonomické vyhodnocení projektu. Měly by být kvantifikovány očekávané výdaje na investice i na dokumentaci, očekávaný efekt a přínos investice a dále zdroje financování.

ad2) Jde o další konkretizaci investice, získává se stavební povolení a smlouvy s dodavateli, dokumentace, dále projekty pro dodavatele stavby, dříve se říkalo prováděcí projekty. Provádí se technické řešení, údaje o zastavěných plochách a celkový rozpočet stavby. Na základě projektové dokumentace se získá povolení ke stavbě a investor teprve pak může uzavírat smlouvy, např. kupní, o dílo apod. s dodavateli.

 

ad3) Uskutečňuje se až po schválení stavby. Končí kolaudačním řízením. Musí být potvrzeno, že byly dodrženy zásady stavebního plánu a projektů. Existuje státní stavební dohled, který kontroluje, jak se provádí stavba. Je nutné, aby byl veden stavební deník.

IV)

Někdy se místo pojmu peněžní tok používá pojem hotovostní tok, např. Myers :”Teorie a praxe firemních financí”. Není to ale příliš vhodné.

Peněžním tokem z investice máme na mysli očekávané peněžní výdaje a příjmy během doby pořízení a životnosti a likvidace investice. Na tom závisí další rozhodování o investicích. Problém spočívá v tom, z jakých údajů o kapitálových příjmem a výdajích se vychází. Peněžní příjmy do budoucnosti se odhadují většinou na základě zkušenosti.

 

Mezi kapitálové výdaje patří:

1. Výdaje na pořízení nové investice (i doprava a přípravné práce) (I) , ne utopené náklady

2. Výdaje na trvalý přírůstek oběžného majetku, tj. přírůstek zásob, nedokončených výrobků,

hotových výrobků apod. vyvolané investicemi (toto se však v praxi příliš neobjevuje)

Zvýšení oběžného majetku snižují krátkodobá pasiva (např. úvěry).

Čistý pracovní kapitál= přírůstek oběžného majetku - krátkodobý kapitál, takže počítáme

výdaje na čistý pracovní kapitál. (O)

3. Příjem z prodeje nahrazovaného zařízení (P)

3. Daňové efekty (D)

K = I +(-) O – P +(-) D

Peněžní příjmy z investice zahrnují

1. Zisk, který investice přinese po dobu životnosti (Z)

2. Odpisy z investice během životnosti. Odpisy jsou nákladem, ale ne výdajem. (A)

3. Změny oběžného majetku v době životnosti investice (O)

4. Příjmy z investičního majetku koncem životnosti (P)

5. Daňové efekty spojené s příjmem z prodeje na konci životnosti

P = Z + A –(+)O + P –(+) D

Plánování kapitálových výdajů a zejména peněžních příjmů je klíčovým aplikačním problémem investičního rozhodování.

Jedná se v podstatě o vstupní údaje, které je nutné identifikovat, abychom mohli posoudit přijatelnost investice pomocí různých kriterií hodnocení ekonomické efektivnosti investičních projektů. Ani sebelepší kriterium nám totiž není nic platné, pokud dosadíme zkreslené vstupní hodnoty. Klíčové je zejména plánování zisku z investice, kdy se dostáváme až do oblasti marketingu . Musíme zkoumat vývoj daného trhu i postavení podniku na tomto trhu. Odhad kapitálových výdajů velice často vyžaduje i technické vzdělání a znalosti. Nesmí se zapomínat ani na tzv. vyvolané náklady.