Chování firmy na dokonale konkurenčním trhu, rovnováha dokonale konkurenčního trhu:

Charakteristika dokonalé konkurence:

Dokonalá konkurence je tržní situace v níž:

- je značný počet prodávajících a kupujících

- produkty nabízené prodávajícími jsou stejnorodé

Za takovýchto podmínek není žádná firma schopna ovlivnit tržní cena poptávková křivka po produktu je dokonale elastická. V dokonalé konkurenci musí být volný vstup do odvětví a výstup z odvětví. Dalším předpokladem je dokonalá informovanost všech ekonomických subjektů. Pokud chce výrobce na dokonale konkurenčním trhu maximalizovat zisk zbývá mu k tomu jediná možnost: úspory při výrobě. Dokonalá konkurence přímo zainteresovává výrobce na vyhledávání úspor. 43778ltd45khc2i

Křivka nabídky a bod uzavření:

Chceme-li odvodit individuální křivku nabídky firmy, musíme zjistit jak firma reaguje ne změny ceny. Z toho, že firma se nachází v rovnováze, když p = AR = MR, vyplývá, že se zněnou seny se posune křivka AR = MR a v důsledku toho se posune bod rovnováhy - průsečík této křivky s přímkou MC ( viz graf). Z grafu vyplývá, že pro každou úroveň ceny existuje rovnovážná úroveň produkce daný průsečíkem MR a MC. Křivka mezních nákladů je tedy totožná s křivkou nabídky firmy. Tvar křivky je určen působením zákona klesajících výnosů. Růst objemu produkce vyžaduje růst nákladů. Firma se bude snažit o rozšíření výroby jen pokud bude stimulována zvýšením ceny. Jsou-li celkové náklady vyšší než celkové příjmy bude firma krátkodobě pokračovat ve výrobě až do bodu kdy TR = VC. Firma totiž vykazuje ztrátu, i když nevyrábí, protože musí hradit fixní náklady. Při nulovém objemu výroby je ztráta rovna fixním nákladům. Pokud TR jsou větší než TC je ztráta menší, když se vyrábí, než když výroba stojí. Pokud jsou TR menší než TC je pro firmu výhodnější výrobu zastavit. To znamená, že firma zastaví výrobu pokud TR = TC tedy p = AVC, a proto p = AVC = MC. Bod v němž je tato podmínka splněna se nazývá bod uzavření firmy ( viz příloha). Pro cenu menší než průměrné variabilní náklady bude objem výroby nulový, pro p je větší než AVC bude objem výroby takový, aby platilo, že MC = MR. Křivka nabídky je tedy totožná s křivkou MC od bodu, kdy se mezní náklady rovnají průměrným variabilním nákladům.

Křivka nabídky a bod zvratu:

V dlouhém odvětví je možný pohyb firem mezi odvětvími, musíme tedy předpokládat rovnováhu odvětví. V dlouhém období je situace, kdy TC jsou větší než TR, nepřijatelná. Firmy totiž reagují tak, že z odvětví odejdou. To znamená, že poklesne nabídka, to vyvolá růst ceny až do bodu, kdy se vyrovná s průměrnými náklady. Musí tedy platit TR = TC ( p = AVC). Dlouhodobě není ani možné, aby byly TR větší než TC. V tomto případě by firmy dosahovaly čistého ekonomického zisku, jenž by přilákal další výrobce ke vstupu do tohoto odvětví. Potom by cena počala klesat až do p = AVC. Podmínka rovnováhy firmy a odvětví je tedy: MR = MC = AC = AR = p ( viz graf). Bod, který představuje rovnovážnou situaci se nazývá bod zvratu. V dokonalé konkurenci je odchylka zisku od normálního zisku možná jen krátkodobě a je projevem nerovnováhy. th778l3445khhc

Rovnováha firmy a rovnováha odvětví:

Rovnováha firmy v dokonale konkurenčním prostředí:

nejdůležitějším rysem je dokonalá elasticita poptávky po produktech firmy. Pokud je cena konstantou, jsou celkové příjmy závislé pouze na objemu produkce a jsou mu přímo úměrné. V dokonalé konkurenci je konstantní cena a tedy i průměrné příjmy. Křivka AR je tedy rovnoběžná s osou X. A protože AR jsou konstantní, MR se jim rovnají a křivka MR = křivce AR ( viz graf). Podmínkou rovnováhy firmy MR = MC můžeme v dokonalé konkurenci napsat i jako p = MC ( viz graf).

Efektivnost dokonalé konkurence:

Efektivnost - efektivní rozdělení výrobních faktorů je takové rozdělení, kdy není možno zvýšit výrobu jednoho statku, aniž se sníží výroba jiného. Současně nemůže žádný ekonomický subjekt zlepšit své postavení, aniž by se zhoršila situace jiného. Rovnováha na trhu je tedy v případě kdy MC = MU. Pokud je mezní užitek nějakého statku vyšší než mezní náklady, znamená to, že tohoto zboží je vyrobeno málo, efektivnost se zvýší přesunem části výr. faktorů do výroby tohoto statku:

- je-li MU = p a větší než MC, firmy nejsou v rovnováze. Zvýšení produkce zvýší zisky firem, aniž se to projeví na užitku spotřebitelů.

- pokud je MU větší než p = MC, nejsou v rovnováze spotřebitelé, protože mohou zvýšit svůj užitek zvýšením spotřeby. Vzroste tedy nabídka, a proto vzroste cena a nabízené množství, zvýší se užitek spotřebitelů, aniž se sníží zisk firem.

Pokud pro nějaké zboží platí, že MU je menší než MC je ho vyrobeno příliš. Efektivnost je možné zvýšit snížením výroby tohoto zboží a zvýšením výroby ostatních statků. Pouze v případě kdy MC = MU je vyrobené množství optimální a alokace výr. faktorů je efektivní.

Alokační efektivnost - paretovské optimum - nemůže dojít k výhodám na jedné straně, aniž by se to projevilo ztrátou u jiného statku. Můžeme také uvažovat technickou, výrobní, dynamickou ... efektivnost.

Výhody ze směny:

Trh přináší výhody ze směny v podobě přebytku výrobce a přebytku spotřebitele.

Přebytek spotřebitele - cena je pro spotřebitele informací, podle níž se rozhoduje, kolik zboží nakoupí. Cena se musí rovnat MU poslední spotřebovávané jednotky. To znamená, že MU dříve nakoupených jednotek je vyšší než cena, spotřebitel získá určitý užitek navíc. Tak vzniká rozdíl mezi celkovým užitkem a objemem výdajů na jeho nákup, který nazýváme přebytek spotřebitele ( viz graf).

Přebytek výrobce - každé úrovni ceny odpovídá rovnovážné množství, kdy cena se rovná MC. MC předcházejících jednotek vyrobené produkce jsou však nižší než cena, za kterou jsou prodány. Tak vzniká rozdíl mezi p a MC, který nazýváme přebytek výrobce ( viz graf).

Tržní rovnováha:

Situace na trhu je výsledkem jednání jednotlivých ekonomických subjektů - firem a spotřebitelů. Pokud je trh v rovnováze jsou v rovnováze všichni spotřebitelé a zároveň i firmy. Z podmínek pro rovnováhu spotřebitele a firmy vyplývá podmínka pro rovnováhu trhu MU = MC. Tržní rovnováha tedy nastává, když se mezní užitek rovná mezním nákladům na jeho výrobu ( viz graf).

Vliv změn D a S na rovnováhu (viz grafy):

Rovnováha z hlediska různých období - ve velmi krátkém období je nabídka zcela neelastická; růst D vyvolá růst ceny

- v krátkém období je elasticita nabídky větší; růst D vyvolá nižší růst ceny než ve velmi krátkém období.

- v dlouhém období je elasticita nabídky opět větší; pohyb ceny je tedy ještě nižší než v předchozích obdobích.

- ve velmi dlouhém období vede růst poptávky k růstu objemu prodávaného zboží; dopad na cenu však může být různý, závisí na tom, zda je růst nabídky větší než růst poptávky či naopak.

Rovnováha a současná změna D a S - značný vliv na velikost prodaného zboží má elasticita S a D ( viz grafy).

Teorém pavučiny ( viz grafy) - zde uvažujeme, že v reálném světě se reakce S a D opožďují za trhem. Z toho se S opožďuje více

Konvergující a divergující pavučina:

Konv. - trh se nachází v nerovnováze, elasticita D je větší než elasticita S. V tomto případě trh obnovuje rovnováhu ( viz graf).

Div. - trh se nachází v rovnováze, elasticita D je menší než elasticita S. V tomto případě trh obnovuje nerovnováhu ( viz graf).

Stabilní pavučina a oscilace:

Stab. - sklony křivek S a D se rovnají. V tomto případě ať se trh nachází v rovnováze či nikoliv, vzniklá situace na trhu se nijak nemění ( viz graf).

Oscilace viz graf.