Vedoucí katedry: Blažek

Ekonomie souvisí: směnečné, šekový zákon, mezinárodní právo.

Máme čtyři obsahové bloky

1.historický

2.analýza hospodářského mechanismu

3.stát a ekonomika 16465grf97okl8r

4.světová ekonomika (vztah k EU, měnový systém atp.)

Literatura:

Samuelson: Ekonomie

Metody zkoumání rk465g6197okkl

Ekonomie má formální metody, které jsou běžné i pro jiné disciplíny (syntéza, analýza). Má metody specifická, protože je společenská věda.

Abstrakce - jedna z nejdůležitějších metod.

Na rozdíl od technických věd se těžko odstraňují problémy.

Hranice produkčních možností (křivka)

Kterýkoliv bod na této křivce je optimální z hlediska využití výrobních kapacit.

Ekonomiku limitují zdroje.

Bod E je pod hranicí křivky produkčních možností. Ekonomika za těchto okolností pracuje neefektivně.

Bod F (nad křivkou produkčních možností) je za nezměněných podmínek nedosažitelný s danými zdroji.

Popis křivky

Osa x, y.

Firma = základní stavební jednotka

V reálném světě není předěl mezi mikro a makroekonomií. Firmy (součást mikroekonomie), ale vstupují do národního hospodářství. Jedna a tatáž kategorie může být jak makroekonomickou, tak mikroekonomickou kategorií (např. mzda pana Opičky - mikroekonomie, mzdové hladina celého podniku - makroekonomie).

Nejčastější ekonomickou kategorií je index. Dva přístupy: národohospodář a makléř. Národohospodář (index spotřebitelských cen), makléř (kurs měny). Národohospodáře zajímají dlouhodobější události (index spotřebitelských cen), makléře zajímají události příštích minut.

Vývoj indexu nás zajímá buď vůči základu (např. rok 50) nebo během dvou časových období.

Dějiny ekonomického myšlení

Dějiny ekonomického myšlení v nejširším slova smyslu jsou stejně staré jako dějiny lidstva. Zásadní problém pro ekonomické uvažování zůstává po tisíciletí stejní, a to jak z omezených zdrojů, které má společnost k dispozici, uspokojit v podstatě neomezené lidské potřeby. První písemné doklady o ekonomickém uvažování se objevují ve starověku, např. Chamurapiho zákoník. Velký význam mělo ekonomické uvažování starověkého Řecka, odkud pochází i jméno ekonomie (ojkos nomos). Představitel: Xenofon (zavedl pojem ojko nomikos). Ekonomické úvahy najdeme i v dílech Platóna a Aristotela. Důležité je, že veškeré ekonomické úvahy se rozvíjejí v rámci celistvého systému poznání té doby (v rámci filozofie). Důležité je, že řád společnosti je považován za přirozený (za nejlepší chování bylo považováno chování v souladu s tímto přirozeným řádem - byl to všezahrnující kosmický řád, kterému byl podřízen celý svět. Otroctví bylo považováno za přirozené). Neříkali zakázané, povolené, ale přirozené, nepřirozené.

O prvních ucelených systémech ekonomického uvažování je možno hovořit ve 14.-18. stol. po Kr. Šlo o tzv. merkantilismus. Merkantilismus byl zejm. hospodářskou politikou (nejen ekonomickým učením) vyspělých států té doby. Důležité bylo, že se jednalo o už sjednocené monarchie (odbourána cla atp.). Merkantilismus byl založen na absolutizaci zlata (neboli plnohodnotných peněz) v hospodářství. K hromadění tohoto zlata měl sloužit především vývoz s čímž souvisí aktivní celní politika merkantilistů (podpora vývozu a administrativní omezování dovozu). Důležité místo měla i podpora domácích královských manufaktur.

Představitel: Jean B. Colbert

Důsledné uplatňování merkantilistických zásad vedlo k podlomení francouzského zemědělství (hladomor - daňově zatížili zemědělce).

Za vznik moderní ekonomie je považován rok 1776, kdy bylo vydáno Pojednání o podstatě a původu bohatství národů, jehož autorem byl představitel klasické ekonomie Adam Smith. Důležité je, že tento autor popisoval typ ekonomiky, který se nejvíce přibližuje k čisté tržní ekonomice s minimem státních zásahů a s nízkou úrovní monopolizace. (Čistá tržní ekonomika i čistá příkazová ekonomika nemohou existovat v čisté formě.) Adam Smith se stal teoretikem dokonalé konkurence a trh definoval jako sílu, která je schopna vyřešit veškeré ekonomické problémy. Jeho teorie bývá nazývána teorie neviditelné ruky trhu. Dosahování osobního prospěchu jednotlivce považoval za nejlepší metodu k dosažení obecného prospěchu s čímž souviselo, že jako nejlepší hospodářskou politiku doporučoval hospodářský liberalismus. Klasická ekonomie je teorií nabídkové strany ekonomie (nezajímá ji poptávka). Hodnota zboží je odvozena z živé lidské práce, která toto zboží vyrobila, jde tedy o pracovní teorii hodnot (je podceněna úloha spolupůsobícího kapitálu). Pracovní teorie hodnoty je třeba chápat jako monistickou (jen strana nabídky) a jednofaktorovou (není uvažován kapitál - pouze jeden faktor, a to práce).

Slabá místa klasické ekonomie:

1.Neexistence teorie poptávky - poptávka je chápána jako psychologická kategorie

2.Neexistuje rozbor chování firmy

3.Chybí mikroekonomický základ pro makroekonomické závěry

V 70. letech 19. stol. se objevuje zcela nový ekonomický směr, který odráží nově vzniklé ekonomické podmínky. V 19. stol. se začaly projevovat výsledky průmyslové revoluce (vyrobilo se mnoho výrobků). Začíná se stávat, že nabídka převyšuje poptávku. V letech 1823-25 se projevila krize. Tyto podmínky se projevily v tomto směru. Tento směr zahrnoval v sobě několik ekonomických škol, které je možno sjednotit pod názvem neoklasická ekonomie.

Char. rysy neoklasické ekonomie:

1.Odvození hodnoty zboží z jeho užitečnosti - tomu se říká marginalismus

2.Pronikání matematiky

3.Přesun těžiště zkoumání do oblasti tržní rovnováhy

Zásadním novým přístupem je obrat ke spotřebiteli. Hospodářství je spojeno s myšlenkou zákona vzácnosti. Při analýze vycházejí z chování hospodařícího jedince, který je pojímán nejčastěji jako spotřebitel. Za hnací sílu hospodářství byla považována psychologie individua, tedy jeho snaha pečovat o svůj blahobyt. Vychází z toho, že každý se snaží získat co největší užitek s vynaložením co nejmenších nákladů. Aby tohoto jedinec dosáhl musí cíl sledovat co nejracionálnějším způsobem.

Základem této ekonomie je teorie mezního užitku, podle které hodnota zboží závisí na dvou faktorech:

-na závažnosti potřeby, která je daným zbožím uspokojována (jídlo, pití, vzduch)

-na vzácnosti tohoto zboží (nejdůležitější)

Mezním užitkem se rozumí zvýšení celkového užitku při spotřebě další jednotky produktu.

Př. Jíme čtyři knedlíky: první nás uspokojí z 10 jednotek (10 - 0), druhý 8 (18 - 10), třetí 5 (23 - 18), čtvrtý 2 (25 - 23). Další už jest nebudeme, měl by mezní užitek nulový či záporný (bude-li nám špatně).

Jestliže má být naše potřeba uspokojena, musíme se dostat k nulovému meznímu užitku.

Školy

Rakouská psychologická škola

Představitelé: C. Menger, Eugen von Böhm-Bawerk

Lausanská matematická škola - dovršení teorie spotřebitelské poptávky. Dovršení bylo provedeno v indiferenční analýze, kterou vytvořil Vilfredo Pareto. V lausanské škole byla vytvořena teorie dílčí a celkové ekonomické rovnováhy, kterou vytvořil Leo Walras (nebyl úplně mikroekonom, i makroekonomické závěry).

Anglo-americká škola

Představitel: A. Marshal:

-rozbor chování firmy

-teorie pružnosti nabídky a poptávky

V 30. letech 20. stol. se objevují práce J. M. Keynese, jež znamenaly nový kvalitativní zlom20. stol. Keynes odmítl základní stanovisko neoklasiků, a to, že trh je schopen obnovit rovnováhu při optimálním využití zdrojů. Trh je schopen obnovit rovnováhu, ale výsledkem hospodářské ? a vysoká nezaměstnanost.

Dílo Keynese: Obecná teorie zaměstnanosti, úroků a peněz (1936).

Problém ekonomiky 20. stol. - neexistuje dostatečná agregátní (efektivní) poptávka. To vyplývá především z toho, že neexistuje mechanismus, který by uvedl do souladu míru úspor a míru investic.

Pro vyrovnání tohoto nesouladu doporučoval státní zásahy. Ty byly ve třech směrech:

1.Ovlivňování sklonu k investicím prostřednictvím peněžní a úvěrové politiky s cílem dlouhodobého udržení nízkých úrokových měr

2.Využití státního rozpočtu jako nástroje pro vytvoření dodatečné poptávky

3.Přerozdělení důchodů ve prospěch skupin, které mají vysoký sklon ke spotřebě (vyhledat pojmy: progresivní daň, sklon k úsporám, psychologický zákon, sklon k investicím, vztah k úrokové míře, sklon ke spotřebě, preference likvidity).