|
| |  Vymezení
pojmu MAN
Vymezení
pojmu MAN
-
Úvod
manus (ruka); česky: řízení
Definice
MAN jako proces: MAN je proces předvídání, organizování, přikazování, koordinace a kontroly
MAN orientovaný na prostředky, se kt. pracuje: MAN je činnost, kt. směřuje k vyvolání činností jiných lidí, jež je shodná s cílem toho, kdo je řídí
MAN usilující o jisté cíle: MAN je věda o tom, aby se věci staly
Vývoj MAN 46937rdd45mbt2l
starověk
panovníci (Babylón – Chammurapi – 282 zásad/Zákoník – stabilita, spravedlnost)
církev, kněží, náboženství, bible (Mojžíš)
Indie (správa státu), Čína (územněsprávní organizace), Ř&Ř (demokracie, senát) db937r6445mbbt
válečníci, vojevůdci, generálové
středověk
NICCOLO MACHIAVELLI (1469 – 1527)
první ucelená práce o umění vlády
vysoké a nekompromisní požadavky na profil panovníka
„vládce nemá myslet na sebe“, „má podporovat talent a umění“
novověk
první poznatky z oblasti řízení výroby
měření výkonu člověka, rozdílná délka prac. doby v průběhu roku, optimální podmínky lidské práce
4/4 19. století
1880 – Americká společnost strojních inženýrů
krátce na to program Inženýr ekonomem
1895 – přednáška F. W. Taylora „Soustava kusové sazby, krok k dílčímu vyřešení dělnické otázky“ – začátek éry MAN jako svébytné disciplíny
Vývoj
kvalitativní – každá samostatná etapa se nadále rozvíjí à komplexnější pojetí
kvantitativní – jednotlivé etapy – nový přístup, jiný pohled, další metody
|
procesní |
psychologie
soc. vztahy |
systémový |
kvantitativní |
pragmatický |
transformace
(změn) |
|
1910-20 |
1930 |
1940 |
1950 |
1960-70 |
1980-90 |
1910 |
klasický |
|
|
|
|
|
1920 |
|
- prům.psych.
- mezilid.vzt. |
|
|
|
|
1930 |
racionalizace |
rac. člověk |
|
|
|
|
1940 |
|
|
ob. teor. syst. |
|
|
|
1950 |
|
hierarchie potřeb |
|
operač. anal. |
|
|
1960 |
MAN kvality |
komplex. čl. |
|
kybernetika |
|
|
1970 |
|
personál. říz. |
podnik. zdraví |
rozhodování |
MAN j. umění |
- strategický
- krizový MAN |
1980 |
prům. inž. |
podnik. kult. |
|
|
|
- projekt. říz.
- řízení změn
- turnaround
- reengineering |
1990 |
|
|
celostní MAN |
|
doktrína dokonalosti |
globální řízení |
Procesní MAN
Pracovní proces
FREDERICK WINSLOW TAYLOR (1856 – 1915)
budoucnost patří ne intenzivnější, ale chytřejší práci
vycházel z analýzy prac. postupů, kt. dělil na operace à úkony à dílčí pohyby
7 priorit: správný prac. prostředek, standardizace prac. nástrojů, pracovník, rytmus práce, progresivní odměna, spoluodpovědnost vedoucích za výsledek, předvýrobní příprava,...
cíl: větší produktivita měřená počtem výrobků či výkonem za jednotku času
„Řízení dílen“ – 4 rozhodující zásady: normovaný úkol, normalizace prac. podmínek, vysoká odměna za kvalitní práci, rozdělení odpovědnosti
omyl: funkční řízení (řízení dělníka 8 specializovanými předáky)
F. B. GILBERT
studie pracovních pohybů
směrodatné faktory: dělník, prac. podmínky, prac. pohyby (odstranění zbyteč.)
manželka Lilian: psychologie práce (vliv barvy stěn a nářadí na výkon)
H. L. GANT
HUGO MÜNSTERBERG
Racionalizace
vznik v Německu – nutnost restaurovat NH zničené W1 + čelit hosp. krizi
2 roviny racionalizace:
vnější – koncentrace výroby
vnitřní – produktivita
- tři skupiny metod:1) dělník (výběr, výcvik, org., kázeň)
2) prac. podmínky
3) metody kontroly a ovlivňování
standardizace, normalizace: prac. výk., výrobků, jakosti, výr. Nk, prac. podmínek
normování usnadnilo i stále se prohlubující UCE a rozpočetnictví
analýza trhu, prognózy, prodejní propočty
racionalizace obchodu:a) intenzivní – snižování Nk oběhu zboží
b) extenzivní – rozšiřování obch. sítě
Průmyslové inženýrství
navrhování, zlepšování a instalování integrovaných syst. lidí, mat., strojů a zař.
zahrnuje i sféru nevýrobní, stává se hnutím celosvětovým; renezance taylorizmu
těžiště: normativní soustavy a techniky – srovnávací, analytické, projektové
metoda MTM (Methods Time MAN – H. B. MAYNARD) – 8 pohybů rukou, 9 nohou a trupu, 2 očí
snaha optimalizace celého cyklu (ne jen samotného výr. procesu) – kompletní restrukturalizace přináší vždy lepší výsledky než jednotlivá, izolovaná opatření
štíhlá výroba, štíhlé řízení
MAN kvality
W. E. DEMING, J. M. JURAN - Japonsko
14 Demingových zásad
neustálé zlepšování SaS - vyšší konkurenceschopnost, perspektiva fy a prac. míst
přijetí nové filozofie – MAN v čele procesu těchto změn
eliminace masové kontroly à zabudování kvality přímo do výrobku
neobjednávat jen na základě ceny – dl. vztahy loajálnosti a důvěry
podpora systému výroby a služeb vytvářením žádoucího klimatu
trvalé programy vzdělávání pracovníků
vedení místo řízení – být rádce a vychovatel
eliminace strachu, kt. je kontraproduktivní a má škodlivé účinky na efektivnost práce
odstranit bariéry a vytvořit partner. vztahy mezi podnik. útvary – jsme jeden tým!
odstranit hesla, výzvy a cíle ke zvýšení prac. úsilí vymyšlené shora
vyloučení čísel. kvót, nepřipustit kvantitu na úkor kvality
prac. mají mít možnost prožívat pocity radosti z práce a hrdosti nad jejími výsledky
rozsáhlý a permanentní program vzdělávání a rekvalifikace i pro MAN podniku
do procesu stálého zdokonalování je třeba zapojit všechny pracovníky
Metoda TQM
vznik v 70. letech
3 základní prvky: závazné zapojení a příkladná úloha MAN, systém zajištění jakosti, nástroje jakosti
9 stavebních kamenů:1) vedení prostřednictvím cílů
2) orientace celého podniku na zákazníka
3) interní a externí D-O vztahy
4) programy nulového počtu chyb
5) práce v procesech
6) kontinuální zlepšování měřených veličin
7) zapojení všech zaměstnanců
8) soustavné školení a vzdělávání
9) pravidelné audity MAN
Řídicí proces
přístup:a) evropský – H. FAYOL
b) americký – A. SLOAN
Správa průmyslová a všeobecná
HENRY FAYOL (1841 – 1925)
à 6 skupin úloh: technické, obchodní, finanční, ochranné, účetní, správní
14 správních zásad: dělba práce, autorita, kázeň, jednotné příkazy, jednotné řízení, podřízení dílčích zájmů zájmu obecnému, spravedlivá odměna, centralizace, stupnice hodností, řád, slušnost, stálost zaměstnanců, iniciativa, soulad
vlastnosti vedoucích pracovníků: tělesné, duševní, mravní, vzdělání, zvláštní, zkušenosti
problém odbornosti řeší štábem specialistů – 4 okruhy činnosti:
pomoc vedoucímu při běžné agendě
udržování plynulosti provozu + kontrola
studování bud. činnosti
zkoumání co a jak zlepšit
nikdo ze štábu nemá přikazovací pravomoc, svá doporučení realizují prostřednictvím svého vedoucího
Doplněná správní věda
1935‘ – posun poznání v řadě oblastí podnik. řízení – L. GULICK, L. F. URWICK
POSDCORB – fáze: plánování, organizování, personál. zajištění, přikazování, koordinace, evidence, rozpočtování (POPEPŘIKERO)
zdůrazněna je váha lidského činitele, potřeba jeho motivace a důsledné kontroly
nejprve je třeba mít úplnou představu o potřebách organizace, potom hledat prac.
Řídicí rozpětí (řídicí kapacita)
= počet podřízených, kt. může vedoucí ještě efektivně řídit
v klas. organizaci má počet podřízených svoji hranici, za kt. už vedoucí nemůže jít
FAYOL: zákl. jednotka organizace řízení = skupina dělníků řízených 1 vedoucím à 30 dělníků à 5 předáků à dílovedoucí
URWICK: více než 6 podřízených, pokud je jejich činnost vzájemně spjata
DAVIS: 30 fyzicky pracujících, 8 duševně pracujících
faktory spotřebovávající man čas: malý výcvik prac., špatné delegování, absence cílů, rychlé změny prostředí, nevhodné komunikační techniky, špatné vztahy nadřízený-podřízený, složitost práce, velká vzdálenost mezi jednotlivými pracovišti, nevyzrálost podřízených, práce bez zástupce
čím více faktorů se vyskytne, tím je řídicí rozpětí menší
změny přináší rozšíření VYT
Ideální typ byrokratické (racionální) organizace
MAX WEBER (1864 – 1920)
2) hierarchie nadřízený – podřízený + zodpovědnost za podřízené
3) regulace souborem pravidel
4) vedoucí řídí neosobně, nestranně, spravedlivě à zdroj autority
5) řízení = služba
6) vedoucí musí usilovat o vhodné podmínky pro splnění 1-5
Organizační chování
= chování pracovníka v procesu řízení
vymezuje zákl. vztahy mezi vedoucími a podřízenými
snaha dát řídicímu procesu trvalá a účinná pravidla
10 bodů:1) delegování úkolů
odpovědnost + pravomoc
instanční postup – obracet se na přímého nadřízeného
povinnost informovat – nadřízené, podřízené
dynamika řízení
VP spolupráce
řízení – regulace vztahů svěřené jednotky k okolí
metodické řízení – respektování metod. doporučení štáb. útvarů
koordinace – vedoucí koordinuje řízené pracovníky
zastupování (vedoucí má zástupce)
MAN psychologie a soc. přístupů
HUGO MÜNSTERBERG (1863 – 1916)
Přístupy k motivaci a vedení lidí
cílem man není manipulace s lidmi, ale poznání toho, co lidi motivuje
4 typy lidí v organizaci:
a) racionálně ekonomický člověk
- chce co nejlépe uspokojit své potřeby
- dle MC GREGORa existují dva typy lidí:
X: líný; práce = zlo, obživa; motiv. vnějš. pob., být řízen!, kontrola nutná
Y: opak; připraven přijmout odpovědnost; důvěra jej zavazuje à stimuluje
b) sociální člověk
ELTON MAYO (1880 – 1949)
- Hawthornské studie (dívky): pocit důležitosti, dobré vztahy, volnost při
určení prac. tempa à význam spol. vztahů
- muži kompletující telefony: skupina má normotvornou fci (sama určuje,
co je dobrá práce), člena party ostatní respektují a naopak, skupina
nepřijímá nařízený prac. postup, vzájemné sváry snižují úroveň produkce
W. BION – 4 stádia dynamiky chování skupin:
skupina obdrží úkol
snaha úkolu se vyhnout – útěk, boj (skupiny se navzájem přesvědčují), párování, závislost (spoléhání na vůdce)
touha skup. ukřižovat vedoucího, když nepřistoupí
vznik komunity (týmu)
c) sebeaktualizující se člověk
A. MASLOW (1908 – 1970)
koncepce o hierarchii lidských potřeb:
fyziologické potřeby (jídlo, spánek, únosné prac. podmínky)
potřeba jistoty a bezpečí (stálost zam., bydlení, zdrav. péče)
soc. potřeby (je ostatními lidmi milován, přijímán)
potřeby uznání a vážnosti (pocit užitečnosti)
potřeby seberealizace (míra využití os. potenciálu)
d) komplexní člověk
SCHIEN – popisuje jej v 5 bodech:
člověk není jen komplexní, ale i velmi proměnlivý; má mnoho motivů
člověk je schopen osvojit si nové motivy na základě zkušeností v organizaci
lidské motivy mohou být různé
člověk se může produktivně začlenit do organizace z mnoha motivů
neexistuje jediná správná řídicí strategie
BLAUNER - pocit odcizení člověka organizaci – 4 psychické stavy: bezmocnost,
ztráta smyslu práce, pocit společenské izolace, sebeodcizení
F. HERZBERG: dvoufaktorová teorie motivačních faktorů:
motivátory – vyvolávají uspokojení, podněcují tvůrčí aktivitu (ocenění, pocit úspěchu, prezentace výsledků na veřejnosti,...)
faktory nespokojenosti - jejich neexistence ovlivňuje celk. spokojenost (hygienické podmínky, mezilidské vztahy,...)
- zvyšování mzdy motivuje jen krátkodobě
ZáRUBA – 5 zdrojů motivace: potřeby, návyky, zájmy, ideály, hodnoty
Styly řízení
charakterizuje je „manažerská mřížka“
osa x: zájem o výrobu; osa y: zájem o lidi – stupně 1 – 10
1/1 – ochuzené řízení (důvod: špatný zdrav. stav, nezájem, nízká kvalif., lenost)
9/1 – autoritativní řízení (vedoucí pouze přikazují)
1/9 – styl řízení sport. a spol. klubu (neřeší ožehavé úkoly)
9/9 - týmový styl řízení (jde před. o dlouhodobou záležitost)
5/5 – kompromisní styl řízení (pouze přechodný stupeň)
Perzonální řízení
= perzonální MAN, MLZ
u nás stále ještě před. malé podniky podceňují perzonalistiku
je chápáno jako systém à perz. koncepce organizace, pers. povinnosti vedoucích, činnost pers. útvarů, pers. iniciativa zaměstnanců , externí pers. služby
perz. koncepce = soubor podnik. cílů v perz. řízení + jak jich dosáhnout
perz. povinnosti v 6 oblastech: nový prac., vedení + motivace, řešení os. problémů, soc. klima, sebezdokonalování
důležitý je první dojem pracovníka z nového pracoviště
vedení sleduje dvojí účel: zvládnout prac. úkoly, poznat a rozvíjet motivaci
velké podniky mívají svého soc. prac
|