|
| | 
Světová ekonomika
Světová ekonomika
Pojem
samostatná část obecné ekonomické teorie (vedle mikra- a makra-) vznik v minulém století zkoumá jevy a zákonitosti SH základním rysem je propojenost jednotlivých celků 27581szs65hnq4k
Předpoklady vzniku SH
existence uzavřených společenských celků vzájemná závislost jednotlivých celků - společenská dělba práce se přeměnila v mezinárodní
Rysy SE zn581s7265hnnq
jednotlivé země jsou na trh zapojeny s různou intenzitou à míra otevřenosti (hodnotí se např. podílem ZO na HDP, velikostí obratu ZO/ob.) vzniká světová cena realizuje se pomocí světových peněz (a ne naturální směnou) snaha o odstranění uměle vytvořených hranic (à svobodný obchod, celní unie, integrace) rozevírání ekonomických nůžek - rozdíl mezi RTE a RZ roste
Struktura SH
Subjekty SH
= integrační seskupení, exportní podniky, banky s mezinár. činností, mezinár. dopravci, podnikatelé v oblasti CR,…
Vlastnosti charakterizující národní hosp. celek
stupeň vybavenosti přírodními podmínkami výroby stupeň ekonomického rozvoje <- stupeň rozvoje výroby a ekonom. vztahů
Národohospodářská odvětví
A/ PODLE OSN
zemědělství průmysl služby
B/ PODLE SEKTORŮ
primární (prvovýroba) - zemědělství, těžba sekundární - zpracovatelský průmysl, stavebnictví, energetika terciární - služby kvartární - věda, kvalifikace pracovní síly kvintární - sociální oblast
Typy růstu sektorů
industrializační růst - nejrychleji roste průmysl; ve většině RZ růst orientovaný na služby růst orientovaný na zemědělství - výjimečné
Mezinárodní ekonomické vztahy
= vztahy, které vznikají mezi subjekty náležejícími do různých národních či mezinárodních celků
Zboží
mezinárodní = užitná hodnota pro subjekty jiného nár. celku, jehož hodnota se realizuje na mezinár. trhu à mezinárodní hodnota světové = mezinárodní zboží směňované ve světovém měřítku (prodávané subjektům v mnoha národních celcích)
Hodnota
mezinárodní užitná hodnota - je dána souhrnem užitečných vlastností zboží uznávaných spotřebiteli v jiných nár. celcích mezinárodní hodnota - je dána množstvím společensky nutné práce k výrobě užitné hodnoty v mezinár. měřítku
Nákladová pravidla
+ snižuje … s vysokými N dováženého levněji ze zahraničí
Světové peníze
= zvláštní mezinárodní zboží, které kromě své vlastní užitné hodnoty plní i funkci všeobecného ekvivalentu
Cena
Trh
pozn: od světového trhu odlišujeme trh světového zboží (tvoří jej aukce a burzy soustřeďující světové zboží)
Mezinárodní trh kapitálu
Kapitál - pojem
= akumulované úspory (úspory přeměněné v investice)
= zvláštní zboží, které je obchodováno na kap. trhu; jeho cenou a zároveň výnosem je
úrok
= hodnota, která přináší výnos (úrok)
pozn.: odlišujeme kapitálové statky (věcní nositelé)
Formy kapitálu
průmyslový - ekonomickou realizací je průmyslový zisk obchodní - realizací je obchodní zisk zápůjční / úvěrový / úrokový - realizací je úrok
Cenné papíry
dluhopisy akcie (majetkové papíry)
Úvěry
vládní - poskytuje je jeden stát jinému; nízký úrok mezinár. fin. institucí - MMF, IBRD, EBRD
Vnější zadluženost
pozn.: závazky jsou stále častěji soukromé
TRANSNACIONáLNí (NADNáRODNí) KORPORACE - NEMĚŘITELNÉ PŘELÉVáNí KAPITáLU
Internacionalizace SH
MEI
Charakteristika
= postupné vytváření větších mezinár. celků na základě oslabování nár. překážek a
posilování mezinár. propojenosti hlubších ekonom. vazeb mezi nár. celky
Metody
funkcionální - řešením je liberalizace směny bez intervencí HP (vše řeší trh) institucionální - uznává státní či nadstátní intervenci
Integrace a spolupráce
Stupně
pásmo volného obchodu - mezi členskými zeměmi jsou zrušena cla celní unie - společný tarif vůči nečlenům hospodářská unie - harmonizace národních HP úplná ekonomická integrace - sjednocení měnové, fiskální, soc. a anticyklické pol.
SPOLEČNÝ TRH = volný pohyb statků a služeb, osob, kapitálu
VTR
Charakteristické rysy
70/80. léta - rozvoj mikroelektroniky, biotechnologií, nové materiály snižování investičních nároků vyšší požadavky na kvalifikaci PS vzestup služeb uhasínání neefektivních prům. odvětví nebo jejich přesun do RZ
Důsledky
rozvoj zbrojení chronická nezaměstnanost rozevírání ekonomických nůžek
Mezinárodní organizace
vládní nevládní - soukromé fin. společnosti, odborové organizace, církevní organizace, zájmová sdružení
OSN
základní dokument: Charta OSN zakládající členové: 51 včetně Československa výsledek činnosti: rezoluce - nemá závazný charakter
+ mezinár. organizace přidružené zvláštním statutem - ILO, FAO, UNESCO,… (str. 48)
vývojové etapy: První rozvojová dekáda Druhá rozvojová dekáda
Nový mezinárodní ekonomický řád
Formy a vývoj mezinár. ekon. vztahů = ekonomické vztahy mezi příslušnými subjekty a jejich reprodukčními procesy
Mezinárodní pohyb zboží
Důvody
rozdílnost výrobních podmínek rozdíly v produktivitě práce (jinde je výroba levnější)
Světový trh
Mezinárodní pohyb služeb
= tzv. neviditelný export
Služby
faktorové - důchody získané vývozem výr. faktorů nefaktorové - doprava, cestování,…
služby distribuce - doprava, skladování, komunikace, obchod výrobní služby - BAN, FIN, UCE, pojišťovnictví, právnické služby sociální služby - zdravotnictví, školství, pošta, náboženství osobní služby - domácí služby, opravy, hotely, restaurace
Mezinárodní pohyb kapitálu
= výrobní účast subjektů z jednoho NH na reprodukčním procesu druhého NH
Příčiny vývozu kapitálu
nedostatek v zemích vyčerpaných válkou (Německo, Itálie, Japonsko) ekologické důvody snaha obejít vnější ekonomickou ochranu země snaha získat surovinové zdroje
Formy
A/ Typ
B/ Vlastnictví
C/ Čas
Mezinárodní pohyb PS
Příčiny
ekonomické - rozdílná ekonomická úroveň jednotlivých zemí neekonomické - pol., náboženské, rasové, národnostní, rodinné; přír. katastrofy, ŽP
Důsledky
vývozce: odliv mozků, zvyšuje se mzda a snižuje nezaměstnanost dovozce: nenese náklady na kvalifikaci PS, získává víc na daních emigrant: vyšší mzda
vývozci: Egypt, Turecko, Mexiko, Filipíny, Maroko dovozci: SA, Německo, Polsko, USA, Švýcarsko, Francie, GB, Japonsko
Mezinárodní pohyb vědeckotechnických poznatků
realizuje se směnou nové prům. produkce, která obsahuje zpředmětněný vědeckotech. pokrok rozvíjí se před. mezinárodní obchod licencemi (vývoz: USA; dovoz: Japonsko, SRN)
Mezinárodní měnová soustava Světové peníze
Dvě úrovně vystupování
obchodní měna - slouží k oceňování a zprostředkování obchodů rezervní měna - slouží k zajišťování transakcí
Historický vývoj měnové soustavy
Metalická soustava
plnohodnotné peníze, nejčastěji zlaté a stříbrné zpočátku monometalická posléze (do 185?) bimetalická - stanovený a skutečný kurz se ale oddalují
Zlatý monometalizmus
19. století čistý zlatý standard = standard zlaté mince (1870) – volná směnitelnost za zlato slitkový zlatý standard = standard zlatého jádra – za zlato byla směnitelná až urč. částka standard zlaté devizy - za zlato byly směnitelné jen některé měny (1.svět. válka) zlatý dolarový standard = standard brettonwoodského typu ( červenec 1944)
Zlatý dolarový standard
Bretton Woods (USA) - červenec 1944 - 44 zemí vedoucí měny: USD, GBP (ale tuto funkci plnil stejně jen dolar) principy: pevný kurz jednotlivých měn k dolaru; pouze dolar je směnitelný za zlato; měnové rezervy jsou tvořeny dolary, librami, zlatem
Zánik zlatého dolarového standardu à dolarový standard
počátkem 70. let (všeobecná měnová krize) - 1971 důvody: nerovnoměrný vývoj mezi USA a ostatním světem, nerovnováhy platebních bilancí jednotlivých zemí, chronická inflace většina zemí přešla k floatingu (systém volně kolísajících kurzů) rozhodující je USD, DEM, GBP, FRF, YPJ
Nadnárodní měnové jednotky
už ne zlato (protože ho nemají všechny země) SDR (Zvláštní práva čerpání) - 1970 - koš pěti měn ECU - 1979 - koš dvanácti měn à 1999: EURO v poměru 1:1 převoditelný rubl - 1963 - země RVHP - pouze přepočítávací jednotka
RTE ve světové ekonomice Evropské centrum
Americké centrum
50/60. léta
nedostatečná poptávka (protože se jich nedotkla válka) keynesiánství, fiskální politika, omezování výkyvů, zvýšení tempa růstu a PP nadměrné stimuly à inflace
70/80. léta
zastavení rostoucí inflace prostřednictvím zpomalení růstové dynamiky à inflace se neomezila, ale nastala růstová stagnace à stagflace začátkem 80. let neokonzervatizmus - maximální redukce přímých stát. zásahů à urychlení strukturálních změn ve výrobě + zvýšení závislosti ekonomiky USA na SE
90. léta
jako první z RTE se dostává do recese (ekonomická stagnace, chronická nezaměstnanost) à důraz na ekonomický růst, zaměstnanost, podpora soukromého podnikání koncem roku 1993 došlo ke konjunktuře - růst investic do nových technologií HDP + 3% ročně inflace: 3% (1993) à 1,6% (1998) nezaměstnanost: 7% à 4,5% 1998: přebytek SR = 0,8 % HDP
Japonské centrum
50/60. léta
obnova a modernizace po válce; 1951 – mírová dohoda – do té doby pod okupační správou USA ordoliberalizmus - úlohu státu uznává, ale omezuje ji na vytváření rámcových podmínek pro fungování ekonomiky systém prioritní výroby - podpora výroby uhlí a oceli Dodgeova linie (1948/52) - klasický liberalizmus – stabilizační program odmítající stát. zásahy a závislost na USA od r. 1960 expanzivní politika – plán zdvojnásobení důchodu à JAPONSKÝ EKONOMICKÝ ZáZRAK
70/80. léta
1973 - první poválečná recese (v důsledku výrazného nárůstu cen ropy) současně rostla i nezaměstnanost a inflace à úspory paliv, zpřísnění měnové politiky druhý ropný šok (přelom 70/80. let) - menší následky 1983 - nová ekonomická struktura - přednostní rozvoj vědecky náročných odvětví + rozvoj služeb; omezení domácí poptávky, orientace na export politika harmonizace vztahů se zahraničím à růst podílu na světových vývozech (do USA, Německa, GB, asijských zemí) – ocelářství, rafinace ropy, petrochemie, auta, letadla, později strojírenství a elektronika 1986: strukturální adaptace země – pokles nákladů, růst produktivity práce
90. léta
Západoevropské integrační procesy
Rada Evropy
Benelux
ESUO
EHS a Euratom
Evropské společenství pro atomovou energii
1. 7. 1968 - funguje jako celní unie (mezi členy byly zrušeny celní poplatky, vůči nečlenům společná celní sazba) + vznik DPH Společná organizace trhu zemědělských výrobků + Evropský fond zemědělské orientace a záruk Wernerův plán - do 70. let měla být vybudována hosp. a měnová unie – odloženo 1973 - GB
ESVO
vznik: 4. 1. 1960, Stockholm na základě volnějšího spojení britského typu Evropské sdružení volného obchodu
zakládající členové: 7 - GB, Švédsko, Norsko, Rakousko, Švýcarsko, Dánsko, Portug. 1961 - Finsko
nižší forma integrace - nemá společné řídicí nadstátní orgány liberalizace vzájemného obchodu se týkala jen prům. výrobků - obchod se zeměděl. produkty závisel na bilaterálních smlouvách odstranění cel v obchodě s průmyslovými a některými zeměděl. výrobky; vůči nečlenským zemím používají členové své národní celní tarify
EHS prosazovalo koncepci nadstátní integrace, zatímco ESVO preferovalo mezistátní integraci bez výraznější úlohy řídicích center. Britská koncepce integrace měla ambice utvořit velkou oblast volného obchodu, šlo v podstatě o předobraz souč. koncepce EHP. Základní koncepce byly vypracovány už v 2. pol. 50. let, avšak jednání nebyla úspěšná.
Vstup GB a Dánska do ES k 1/1/1973 podnítil obnovení projektu pásma volného obchodu mezi oběma integračními seskupeními. Byly uzavřeny smlouvy mezi jednotlivými členskými zeměmi ESVO o utvoření pásma volného obchodu s prům. zbožím se zeměmi EHS. Tyto smlouvy obsahovaly navíc i tzv. vývojovou klauzuli (možnost rozšířit spolupráci na další oblasti).
Lucemburská deklarace
9/4/1984 země ES a ESVO se dohodly na společném pokračujícím boji proti protekcionistickým tlakům v MO; poprvé zde byl použit pojem EVROPSKÝ HOSPODáŘSKÝ PROSTOR jako cíl spolupráce zemí ES a ESVO začátek propojení ES a ESVO: společné pásmo volného obchodu – 1/7/1977
Realizace odstředivých a dostředivých tendencí v rámci západoevropské ek. integrace
Na evr. kontinentu se paralelně rozvíjely dva integrační procesy:
budování celní unie a společného trhu v rámci EHS a později ES budování pásma volného obchodu v rámci ESVO
Na straně ES se projevovaly dostředivé tendence (zájem nečlenských zemí o rozšíření „elitního klubu“), ESVO naopak projevovala odstředivé tendence (úsilí o přestup do vyšší formy integračního seskupení).
Změny:
vstup do ESUO, EHS, ESAE: GB, Dánsko, Portugalsko – 70/80. léta Norsko – 22/1/1972 podepsalo smlouvu o vstupu do ES à referendum à zamítnuto; zůstali členy ESVO Portugalsko: 12/6/1985 – podpis smlouvy o vstupu do ES Irsko, GB, Dánsko – členy ES – 1/1/1973 Řecko – člen ES – 1/1/1981 Španělsko, Portugalsko – člen ES – 1/1/1986 Rakousko, Švédsko, Finsko – člen ES – 1/1/1995 à členy ESVO jsou pouze Norsko, Švýcarsko, Island a Lichtenštejnsko 4/11/1985 – schválena žádost Finska o plnoprávné členství v ESVO à 1/1/1986 člen Lichtenštejnsko – řádný člen ESVO – 22/5/1991
Institucionální uspořádání ES – EU
Evropské společenství má vybudovánu celou strukturu nadstátních institucí – orgánů:
Evropský parlament (EP)
od r. 1979 volen přímým všeobecným hlasováním (dříve byli poslanci voleni a delegování parlamenty člen. zemí) má 626 členů (Německo 99, Francie/Itálie/GB 87, Španělsko 64, Nizozemí 31, Belgie/Řecko/Portugalsko 25, Švédsko 22, Rakousko 21, Dánsko/Finsko 16, Irsko 15, Lucembursko 6) poslanci se sdružují v klubech podle politických hledisek pravomoci: za urč. podmínek může změnit návrhy Komise ES předkládané Radě, a tím ovlivňovat evropské zákonodárství; kontroluje činnost komise ES; schvaluje asociační dohody a žádosti o členství v EU; schvaluje rozpočet ES a dohlíží na jeho uskutečňování
Rada ministrů
hlavní rozhodující orgán jsou v ní zastoupeny vlády členských zemí jedná, hlasuje a rozhoduje o základech politiky společenství je také klíčovým prvkem při jednáních mezi vládami člen. zemí a při jednání s Komisí zasedání rady se zúčastňuje předseda nebo některý člen komise schvaluje legislativu, kt. připravuje Komise
Zákonodárství ES má 2 základní formy: NAŘíZENí (všeobecná platnost, okamžitý práv. účinek, ve všech člen. státech přímo uplatnitelné) a SMĚRNICE (zavazují členské státy, aby dosáhly urč. integračního cíle; způsob dosažení není stanoven).
Nejvýznamnější rozhodnutí musejí být schválena jednomyslně, některé lze schválit tzv. kvalifikovanou většinou.
Evropská rada
vznikla r. 1974 tvoří ji hlavy států nebo vlád členských zemí nejvyšší politický orgán Unie, nemá legislativní pravomoc stanoví směrnice pro politiku společenství, poskytuje podněty potřebné pro rozvoj integrace, definuje obecnou politiku pro společenství schází se dvakrát ročně v zemi vykonávající předsednictví v Radě ministrů může se k ní odvolávat Komise i Rada ministrů
Evropská komise
výkonný orgán společenství 20 členů (po 2 má Francie, SRN, Itálie, Španělsko a GB) – na 5 let návrhy zákonů společenství předkládá radě ministrů, parlamentu, Hosp. a soc. výboru realizuje rozhodnutí rady ministrů a pol. aktivity společenství sestavuje rozpočet, kt. předkládá radě ministrů a parlamentu; zajišťuje respektování pravidel a zásad o společném trhu může podat žalobu na kterýkoli člen. stát, kt. neplní své závazky, k Soudnímu dvoru
Soudní dvůr
sídlí v Lucemburku v případě sporů vykládá evropskou ústavu a další evropské zákony soudci jsou jmenování na 6 let všeob. dohodou člen. států evropští soudci mohou požadovat pozměnění nár. rozhodnutí a legislativních aktů, jež nejsou slučitelné s ustanoveními dohod na soud se může obrátit stát, instituce společenství nebo jednotlivec; může rozhodovat i v případech řešených nár. soudy, jestliže se proces dotýká zákonů ES jeho rozsudky jsou závazné pro všechny soudy všech člen. států
Účetní dvůr
Hospodářský a sociální výbor
Výbor regionů
ustavení vyplývá z Maastrichtské smlouvy je složen ze zástupců místních a regionálních orgánů člen. států působí jako poradní orgán např. v otázkách přípravy projektů transevropských sítí dopravy a spojů, rozvoje výchovy a vzdělání, zdravotnictví, kultury,…
Evropská investiční banka
Evropský měnový institut
Jednotný evropský akt
nová dohoda pozměňující a doplňující Pařížskou a Římskou smlouvu cíl: uvést společenství do souladu s potřebami 90. let a přetvořit je na jedinou obrovskou ek. jednotku (spojení ESUO, EHS a ESAE – Euratom) snaha o:
vytvoření stejnorodého velkoprostorového vnitřního trhu hospodářsko-politickou strategii technologickou spolupráci prohlubování ek. a sociální soudržnosti společenství ochranu ŽP
Rozpočet ES a regionální politika
smlouva o EU a JEA věnuje vedle nár. rozpočtům svou pozornost i vl. rozpočtu na příjmové části se nejvíce podílí DPH; dále celní poplatky při dovozu do ES, daně ze zeměděl. výrobků dovážených z nečlenských zemí, příspěvek podle výše HDP výdaje: zemědělství + rybolov; zelená politika strukturální fondy na fin. pomoc zaostalým oblastem a oblastem, v nichž probíhá proces opětovného rozvoje (obojí je součástí ES)
Cíle, ke kt. přispívá každý fond
podporovat rozvoj méně rozvinutých oblastí podporovat opětný rozvoj oblastí postižených poklesem prům. výroby bojovat s dl. nezaměstnaností podporovat odborné vzdělávání mládeže urychlovat modernizaci zeměděl. struktur a stimulovat rozvoj venkova
ES a rozvojové země
RZ mají značné potíže se zajišťováním živ. úrovně a s výživou ob. à OSN označeno jako globální problém lidstva jejich EKO je závislá na produkci a vývozu potravin a surovin, větš. s použitím tradičních neefektivních metod výroby a těžby ek. struktura má zcela přirozeně dopad na strukturu ZO vývoz RTE do RZ: 81 % prům. výrobky, RZ ze 70-92 % vyvážejí zeměděl. produkci rozdílné tempo růstu cen obou komoditních skupin (cenové nůžky) à růst zadluženosti ES přicházejí s programem tzv. Rozvojové pomoci tato pomoc je organizována bilaterálně i multilaterálně (prostřednictvím institucí ES)
Formy pomoci
obchodní preference – RZ vyvážejí bezcelně kompenzace ztráty z příjmů z vývozu pro nejméně vyspělé země potravinová pomoc pomoc v případě přírodních nebo jiných katastrof fin. a tech. příspěvky rozvojovým projektům
Loméské dohody
ES zorganizovalo systém mezinár. spolupráce, jehož cílem je regulovat obch. vztahy s RZ LD I. (1975): země ES + 46 afrických, karibských a tichomořských zemí (země AKT) každých 5 let byla novelizována – celkem I - III státy ES se zavazují financovat různé rozvojové projekty součástí je vytvoření stabilizačního fondu příjmů (STABEX)
Evropský měnový systém (EMS) a Evropská měnová jednotka (ECU)
EMS byl oficiálně zaveden k 13/3/1979 členskými zeměmi ES s cílem vytvořit v Evropě pásmo měn. stability ECU (European Currency Unit) je jedním z platebních prostředků mezi CB členských států ECU a mechanizmus devizových kurzů jsou dva hlavní nástroje EMS ECU je symbolem EMS a je tvořena košem měn člen. zemí ECU je fiktivní měn. jednotka, nemá konkrétní fyzickou podobu uplatňuje se před. v těchto oblastech: kr. fin. transakce, fakturace prodeje zboží a služeb, mezinár. platby 1/7/1994 začal pracovat Evropský měnový institut jako předstupeň budoucí Evropské centrální banky ve Frankfurtu nad Mohanem
AKČNí PROGRAM ES PRO MSP
Smlouva o EU aneb Maastricht
7/2/1992 byla představiteli 12 člen. zemí ES v nizozemském Maastrichtu slavnostně podepsána smlouva o EU vychází z tzv. Delorsova plánu (ten navrhuje přechod k evropské měnové unii ve třífázovém procesu)
1. fáze: 1/7/1990 – 1/1/1994-1/1/1999
oproti Delorsově plánu obsahuje i tzv. konvergenční kritéria (země usilující o členství v měnové unii je musí bezpodmínečně splnit) inflace nesmí přesáhnout Ø 3 zemí s nejnižší inflací o více než 1,5 % dl. úrok. sazby nesmí být vyšší než 2 % nad Ø 3 zemí s nejnižšími hodnotami země musí udržovat svůj směnný kurz v úzkém fluktuačním pásmu po dobu alespoň 2 let rozpočtový deficit nesmí překročit 3 % HDP státní dluh nesmí být vyšší než 60 % HDP současně vysvětluje některé články Smlouvy o EU, garantuje Evropské ústřední bance nezávislost, zavádí občanství Unie,… týká se i dvou nových oblastí: součinnost v oblasti práva a vnitřních věcí, bezpečnosti a vztahu ke třetím zemím
Zapojení ČR do ES
neuspokojivý vztah s ES - důvody: nízká konkurenční schopnost + na nás uplatňovaná restriktivní opatření (byli jsme nečleny) 1990 - rozšíření průmyslové dohody na celkovou dohodu o obchodu, obchodní a hosp. spolupráci červenec 1990 - i na nás je aplikován program PHARE - zlepšení přístupu 24 východoevropských zemí na trhy západních zemí březen 1992 - Dohoda o volném obchodu mezi ČSFR a zeměmi ESVO - země ESVO zrušily svá dovozní cla + bilaterální dohody (à usnadnění obchodu se zemědělskými výrobky)
Visegrádská čtyřka
1. 3. 1993 zóna volného obchodu mezi ČR, SR, Polskem a Maďarskem à během 5 let odstraní vzájemné překážky pro oběh zboží (cla, netarifní bariéry)
|