|
Nástroje makroekonomikyNástroje makroekonomiky
Fiskální politika (rozpočtová) Vláda vytváří rozpočet, který ukazuje pro daný rok plánované výdaje a očekávané příjmy. V daném roce mohou nastat tyto situace : 14414hdz49xjv3s 1. rozpočtový přebytek - vznikne tehdy, když všechny daně a ostatní příjmy přesahují vládní výdaje. 2. rozpočtový deficit - vládní výdaje přesahují daně. Pokud se opakuje několik let za sebou vzniká tzv. vládní dluh. Tuto situaci vláda řeší tím, že nechá tisknout peníze, nebo si půjčí od bank. Tyto peníze musí ale vrátit za určitou dobu zpět i s úrokem. 3. vyrovnaný rozpočet - nastává jsou-li daně a výdaje rovny. PŘíJMY STáTNíHO ROZPOČTU dj414h4149xjjv Základní formou příjmů státního rozpočtu jsou daně. Ty se dělí na přímé a nepřímé. 1. Přímé daně -daň z příjmů právnických a fyzických osob -daň z nemovitostí -daň dědická, darovací a z převodu nemovitostí -daň silniční 2. Nepřímé daně - daň z přidané hodnoty DPH -spotřební daně (vztahující se na lihoviny, tabák, víno, uhlovodíková paliva a maziva) -cla Dalším zdrojem státního rozpočtu jsou poplatky sociálního pojištění, které obnáší (nemocenské poj. , starobní důchod, příspěvek na nezaměstnanost). VÝDAJE STáTNíHO ROZPOČTU Výdaje jsou dvojího typu. Jednak sem patří tzv. transferové platby - výdaje státního rozpočtu, za které nedostává stát žádnou protihodnotu. Př. (výplaty důchodů nebo podpor při nezaměstnanosti). Další výdaje státního rozpočtu směřují převážně do těchto následujících oblastí:
- na sociální zabezpečení, zdravotnictví, školství - na obranu země - na státní správu (soudy, policie atd.) - na národní hospodářství MONETáRNí POLITIKA (peněžní & úvěrová) Je druhým nástrojem makroekonomie. Působí na zaměstnanost a cenovou hladinu a to prostřednictvím svého vlivu na úrokovou míru a na množství peněz v oběhu. Množství peněz v oběhu společně s úrokovou mírou spoluvytváří zdroje. Zvýší-li se úroková míra, budou podnikatelé ukládat finanční prostředky což bude mít za následek zvýšení nezaměstnanosti, neboť nebudou investovat do rozšiřování podniku. Sníží-li se úroková míra, budou podnikatele naopak investovat do výroby, čímž se zvýší počet pracovních míst a sníží se nezaměstnanost. Peníze - jsou cokoli, co slouží jako prostředek směny nebo placení. Slouží pro nákup statků a služeb. Při používání peněz prošla společnost četnými historickými etapami. 1. Naturální směna - přímá výměna zboží za zboží. Tato forma směny se ovšem stala nevýhodnou, neboť někteří výrobci nemohli najít kupce pro své zboží. 2. Zbožové peníze - zvláštním druhem zbožových peněz jsou drahé kovy. Patří sem zlato a stříbro.
3. Papírové peníze - patří sem bankovky, které jsou kryté zlatem, což znamená, že jsou směnitelné za zlato. Vydávají je banky, ve kterých jsou zároveň směnitelné za zlato. Další formou papírových peněz jsou státovky. Ty vydává stát. Ty již nejsou směnitelné za zlato. Zlatý standard - jedná se o systém kde funguje zlato přímo i nepřímo. Přímo prostřednictvím př. zlatých mincí a nepřímo prostřednictvím bankovek, za zlato směnitelných. BANKOVNí SYSTÉMY Bankovní soustavu lze charakterizovat ve dvou stupních: - centrální banka - komerční (obchodní) banky 1. Centrální banku (Českou národní banku nebo-li Banku bank) zřizuje stát a to proto, aby prováděla: - finanční operace vlády - regulaci peněz v oběhu - emitaci peněz (výdej) V čele ČNB stojí guvernér. Dále jsou ve vedení dva viceguvernéři a čtyři řídící pracovníci, které volí na dobu šesti let prezident republiky. Hlavním úkolem ČNB je udržovat stabilitu měny. 2. Komerční banky provádějí řadu operací. Tyto operace lze rozdělit na tzv. aktivní, pasivní a zprostředkovatelské. aktivní bankovní operace - poskytování úvěrů fyzickým i právnickým osobám. pasivní bankovní operace - přijímání vkladů o fyzických i právnických osob. zprostředkovatelské bankovní operace - převody peněz u účtu na účet a jiné služby občanům. Banka - je to každá právnická osoba mající povolení k provozování činnosti od centrální banky a poskytující minimálně dvě služby a to přijímání vkladů od klientů a poskytování úvěrů klientům. Dalším požadavkem pro vznik banky je kapitál. Ten musí být větší jak 100 000 000,-- Kč. Na činnost obchodních bank dohlíží banka centrální. Má možnost i odejmout povolení k provozu činnosti banky. Každá banka musí mít u této banky minimální rezervy pro případ bankrotu, aby mohly být vyplaceni klienti. Banka je založena za účelem dosažení zisku. Nástroje monetární politiky
2. operace na volném trhu - centrální banka nakupuje nebo prodává státní obligace obchodním bankám, podnikům a domácnostem. 3. diskontní sazba - je to sazba za kterou ČNB poskytuje komerčním bankám úvěr. Sazba je v současné době 10,5%. Typy regulace nabídky Uvedené nástroje užívá ČNB k regulaci peněz v oběhu. Ta může být dvojího typu: 1. expanzivní - zvyšování množství peněz v oběhu cestou nákupů obligací na trhu. 2. restriktivní - snižování množství peněz v oběhu prostřednictví prodeje obligací. Zahraniční obchodní politika liberalismus - svoboda obchodu , neexistují překážky obchodů zejména v oblasti cenová a měnové. Protekcionalismus - ochranářství = omezování a regulace zahraničního obchodu zdůvodňovaná obvykle nutností ochrany hospodářství, ochrany slabých a mladých odvětví atd. Prostředky zahraničně- obchodní politiky
A. autonomní prostředky jsou uplatňovány z rozhodnutí příslušných státních orgánů. Jsou zaměřeny zpravidla na podporu vývozu nebo omezení dovozu. Podpora vývozu:
Omezení dovozu:
B. smluvní prostředky Zakotvují se v obchodních smlouvách a dohodách,v platebních dohodách nebo jiných ujednáních. Zpravidla jde o dohody, které stanoví v jakém rozsahu a jakým způsobem se budou používat autonomní prostředky. Důchodová politika (mzdová a cenová politika) Jedná se o souhrn opatření vlády, která usiluje o zmírnění inflace pomocí regulačních opatření zahrnujících mzdy a ceny. Inflace Jedná se o závažný problém, který komplikuje výkonnost ekonomiky na makroekonomické úrovni a související s cenovou stabilitou. Inflace způsobuje pokles kupní síly peněz, růst poptávky po zboží a zvyšování cen. Průběh inflace je následující - nastává přebytek peněz v ekonomice, to je tehdy, když mzdy rostou rychleji než-li produktivita práce, peněz je více než zboží, proto rostou ceny. Růst cen si vynutí růst mezd, ten si výrobci započítají do nákladů a zvýší prodejní ceny. Dochází k tzv. inflační spirále. Cílem vlády je aby inflace byla co nejnižší. V tržních ekonomikách se pohybuje roční míra inflace mezi 3 - 10%. Opakem inflace je deflace. Druhy inflace
|
