Peníze a peněžní trh

1. Formy a funkce peněz

Funkce peněz

1. prostředek směny – může dojít k čas. oddělení nákupu a prodeje

PŘESNĚJŠí je označení "platební prostředek", protože ne vždy dochází ke směně

2. zúčtovací jednotka – peníze vyjadřují ceny směňovaných aktiv à vzájemné srovnání jednotlivých aktiv

3. uchovatel hodnoty – jedna z forem bohatství, pohotová kupní síla 32952ies91ulm3j

Vlastnosti peněz

fyzická stabilita, možnost vysoké koncentrace kupní síly, dělitelnost, snadná převoditelnost, ochrana před napodobením

Historický vývoj

1. zbožové (komoditní) peníze – dobytek, plátno, kožešiny, mušle, obecné kovy; později drahé kovy el952i2391ullm

2. papírové peníze

• bankovky – vznikly jako speciální dlužní úpisy bank (uložení zlata v bance)

• státovky – vznik z rozhodnutí vlády o jejich emisi à nulové krytí a směnitelnost

3. současné peníze

• jsou to peníze s nuceným oběhem (nekryté) – přijímány na základě zákona

• hotovostní peníze

• depozitní (bankovní) peníze

• vklady na požádání

• termínované vklady

Peněžní zásoba (M)

= množství peněz v EKO v urč. okamžiku

• je tvořena různými peněž. agregáty

• součástí jsou i skoropeníze – snadno a rychle směnitelné za peníze (kr. vládní pokladniční poukázky)

2. Komerční banky, centrální banka

• bankovní soustava = depozitní instituce, které přijímají vklady a poskytují půjčky

A/ Komerční banky

• patřili by sem i jiní finanční zprostř.: pojišťovny, penzijní a investiční fondy,…

• hlavní činností je získávání peněžních prostředků a poskytování úvěrů

• rezervy = část aktiv KB, která je držena v trezorech KB a jako vklady u CB (KB musí mít dostatek prostředků pro případ nadměrných výběrů svých klientů)

• CB stanovuje minimální rezervní poměr

B/ Centrální banka

• má zprav. podobu jednotlivé instituce ve veřejném vlastnictví

• hlavní úkoly:

1. uskutečňovat měn. politiku

• operace na volném trhu

• stanovení povinných minimálních rezerv

• úvěry KB a stanovení s nimi spojených úrok. sazeb

2. udržovat stabilitu KB

• stanovení povinných rezerv

• úvěry KB

• prosazování pravidel obezřetného podnikání (limitování rizikových úvěrů, vyváženost čas. struktury P a Z banky)

• pravidla vzniku bank (ZJ, personální vybavení)

• povinné pojištění urč. bankovních depozit – v některých zemích

3. ostatní aktivity

• správa oficiálních měnových rezerv

• emise bankovek

• regulace měn. kurzu

• některé fin. operace uskutečňované pro vládu (vedení účtů SR)

3. Tvorba peněz

• probíhá multiplikovaná expanze/restrikce bank. depozit

Krok 1: do bank. systému se dostanou nové peníze

ß nákup vládních CP CBkou; úvěr CB KBce; příliv peněz ze zahraničí

CB nakoupila CP v hodnotě 100

à růst pasív KB (vklady klientů, kteří prodali CB své vládní obligace) = 100

à růst aktiv KB (vyšší rezervy u CB) = 100

Krok 2: zvýšení povinných rezerv

• předpokládáme povinné rezervy 10 % + KB nedrží nic nad tyto povinné rezervy

Krok 3: druhé stádium expanze bank. depozit

• 90 % depozit může banka opět zapůjčit, nakoupit za ně CP,…

Shrnutí:

ΔD = změna depozit

ΔR = prvotní přírůstek rezerv

v = povinné rezervy (jako des. číslo)

VÝRAZ 1/v = multiplikátor depozitních (bankovních) peněz

à o kolik se zvětší peněžní zásoba v podobě přírůstku depozitních peněz, zvýší-li se

rezervy KB o 1 jednotku

Předpoklady fungování multiplikačního procesu:

1. neexistují přebytečné rezervy (dobrovolné, nad povinnými)

2. všechny peníze nabývají podoby bank. depozit (neunikají z bank. soustavy jako hotovost do oběhu nebo do zahraničí)

4. Peněžní trh, úroková sazba

• vycházíme z keynesiánského přístupu: úrok. sazba se tvoří na peněžním trhu

Úroková sazba

• bereme ji v širším pojetí (míra výnosu alternativních fin. aktiv) x užší pojetí (poměr úroku k vypůjčené sumě peněz - jistině)

• nominální (i_N) – procentní přírůstek dané sumy peněz (N)

i_N = úrok / N

• reálná (i_R) – přírůstek kupní síly dané sumy peněz (vliv inflace Π)

i_R = i_N - Π

Nabídka peněz (MS)

= množství peněz v EKO (peněžní zásoba) na peněžním trhu

• křivka nabídky peněz bývá zobrazována jako zcela neelastická (necitlivá na úrok. míru) à vertikální přímka

• to je však podmíněno předpokladem, že KB nedrží přebytečné rezervy (à pozitivní sklon)

• je určována měn. politikou CB

à restriktivní opatření à posun doleva

à expanzivní opatření à posun doprava

Poptávka po penězích (MD)

= množství peněz, které jsou ochotny držet ekonomické subjekty při dané úrok. sazbě

Motivy držby peněz:

1. transakční motiv

à transakční poptávka po penězích

• neustále je nutné držet urč. peněžní zásobu (časový nesoulad příjmů a výdajů)

• patří sem i opatrnostní motiv – neočekávané výdaje nebo nečekaný pokles příjmů

ß peníze jako prostředník směny

2. spekulační motiv

ß peníze jako uchovatel hodnoty

• výnosy z alternativních fin. aktiv (úroky, kapitálová ztráta v souvislosti s vývojem TC CP) jsou nejisté

à při nízké úrok. sazbě a vysoké úrovni cen CP subjekty očekávají pokles cen CP + růst

úrok sazby à ztráta à radši drží hotové peníze

• tento motiv je rozvinut v teorii portfolia (= soubor fin. aktiv) – diverzifikace portfolia podle míry rizika a výnosnosti

à MD má tvar klesající přímky

Kdy dojde k posunu křivky MD:

1. růst cen. hladiny (P) à růst množství peněz potřebných k nakoupení stejného množství statků à růst transakční držby peněz

2. růst reálného důchodu (Y) à růst transakcí (více vstupů, více mezd, vyšší spotřební výdaje)

3. změna ostatních transakcí a plateb, zprostředkovaných penězi (nákup fin. aktiv, placení daní,…)

4. vývoj počtu podnik. subjektů v EKO: vnitropodnikový à mezipodnikový pohyb

5. změna platebních zvyklostí (např. mzda pouze 1* měsíčně)

6. fin. inovace – urychlení a zpružnění plat. styku, zvýšení spolehlivosti à pokles MD

7. změna preferencí při utváření struktury aktiv (pokles averze k riziku)

Rovnováha na peněžním trhu

• výsledek střetu MS a MD

• růst nabídky peněz à posun MS doprava

• růst poptávky po penězích à posun MD nahoru

7. Otevřená ekonomika

1. Mezinárodní obchod

• důležitá je struktura MO – podmíněno rozdílnými výr. podmínkami (rozdílnými náklady na výrobu daného statku)

ABSOLUTNí výhoda: u P i O ji má země A

stupeň výhody: P – 3*, O – 2,5*

KOMPARATIVNí výhoda: B při výrobě oděvů

stupeň výhody: Nk jsou zde pouze 2,5* vyšší, u potravin 3* vyšší

KOMPARATIVNí VÝHODA daného odvětví v jedné zemi oproti jiné zemi spočívá v relativně (tj. v mezinárodním srovnání) nižších nákladech ve srovnání s jinými odvětvími.

à samotná ABSOLUTNí výhoda k přínosům z obchodu nestačí

• alternativně ji lze vyjádřit pomocí nákladů příležitosti – komparativní výhoda je soustředěna v daném odvětví v té zemi, kde jsou nejnižší náklady příležitosti

Náklady příležitosti u výroby jednotky potravin

A – 1/2 jednotky oděvů

B – 3/5 jednotky oděvů

Náklady příležitosti u výroby jednotky oděvů

A – 2 jednotky potravin

B – 5/3 jednotky potravin

à A bude vyrábět potraviny a B oděvy

• uvažovali jsme konstantní Nk na výrobu, ale můžou klesat – proč ???

• úspory z rozsahu výroby

• zkušenosti – s osvojením urč. dovedností se výr. faktory stávají produktivnější

• změna výr. nákladů může vést ke změně komparativní výhody à změna struktury MO à komparativní výhody závisí před. na vývoji lidského kapitálu, na kvalitě PS

2. Mezinárodní pohyb finančních aktiv (kapitálu)

= přesun hotovosti, bank. depozit nebo CP mezi rezidenty různých nár. ekonomik

Čím je tento pohyb vyvolán:

1. platby za dodávky SaS, za služby výr. faktorů, transferové platby

2. držba fin. aktiv jako jedné z forem bohatství

• mezinárodní pohyb je (pokud abstrahujeme od různé likvidity) podmíněn odlišnou očekávanou výnosností (reálná výnosnost – po odečtení vlivů inflace)

• zdanění výnosů, transakční náklady na pořízení fin. aktiv

• očekávaná změna měnového kurzu

à očekávaný růst kurzu dolaru à růst poptávky po dolarových fin. aktivech

• je třeba brát v úvahu míru spolehlivosti naplnění daných očekávání

Charakter pohybu

(z časového hlediska)

1. krátkodobý – spekulace na krátkodobé změny úrok. sazby, nákup kr. CP

2. dlouhodobý – bere v úvahu širší souvislosti (překážky v mezinár. obchodě)

• pohyb je ovlivňován i vládní regulací – ta často směřuje ke stabilizaci mezinár. pohybu fin. aktiv (snaha o stabilní vývoj peněžní zásoby)

à často dochází k omezení pohybu "horkého kapitálu"

3. Charakteristika platební bilance, zahraniční zadluženost

Platební bilance = vyjádření ekonomické transakce rezidentů se zahraničím během urč. období.

Členění platební bilance podle MMF

1. běžný účet

• bilance výkonů

• výrobky (bilance zboží, obchodní bilance)

• služby (neviditelný obchod)

• důchody z výr. faktorů (výnosy)

• transferové platby

2. kapitálový účet

• přímé zahraniční investice (kritérium urč. vlastnického procenta)

• portfoliové investice – obligace, nízké kapitálové účasti

• ostatní kapitál dl. i kr.

3. rezervy – vyjadřují vývoj aktiv v dispozici CB

4. chyby a opominutí

KREDIT (+):export statků

příliv důchodů a transferů

import kapitálu

- zvýšení závazků

- snížení pohledávek

snížení rezerv

DEBET (-): analogicky opačně

Zahraniční dluh

1. širší pojetí

• do dluhu patří veškeré závazky domácích subjektů (dlužníků) vůči zahraničí (věřitelé)

• jde o hrubý (brutto) dluh à je nutné odečíst pohledávky vůči zahraničí

• vývoj čistého dluhu je vyjádřen saldem BÚ plat. bilance (aktivní saldo à nižší dluh)

2. užší pojetí

• vyloučíme položky, které nejsou spojeny s povinností plateb úroků nebo jistiny

5 stádií vývoje platební bilance

Stádium	Statut země	Čistý export	Čistý příliv kap.	Čistý dluh
1.	mladá dlužnická země	záporný	kladný	roste
2.	zralá dlužnická země	kladný	slábne