|
GEOGRAFICKá POLOHA OKRESU KROMĚŘíŽGEOGRAFICKá POLOHA OKRESU KROMĚŘíŽMezinárodní poloha kroměřížského okresu je příznivá. Území okresu je situováno v širším prostoru uzlu dvou evropských urbanizačních a rozvojových os, doprovázených mezinárodně důležitými komunikacemi. Jsou to:
Strategický a ekonomický význam severojižní urbanizační a rozvojové osy je umocňován tím, že má předpoklady vyvažovat česko-německé ekonomické a jiné vztahy (v jiných částech ČR značně převládající) ve prospěch procesů skutečně (středo)evropského charakteru. S předpokládaným začleněním jak Polska, tak Slovinska do EU význam osy Balt-Jadran pro ČR dále vzroste. Komunikace, které doprovázejí západovýchodní osu, jsou na území ČR členěny do dvou větví: severní železniční a jižní dálniční. Zatímco železniční magistrála prochází těsně nad severními hranicemi okresu Kroměříž, dálnice ČR – Slovensko se bude v budoucnosti dotýkat přímo středu okresu. V úseku střední Morava – střední Čechy plní západovýchodní komunikace zároveň funkci hlavního vnitrostátního spojení v ČR. Její mezinárodní funkce je v současné době nejvýrazněji vyvinuta v úseku mezi Prahou a Norimberkem. 43346msj91lij8j Poloha při křížení středoevropsky významných urbanizačních a ekonomických os znamená pro kroměřížský okres potenciální předpoklady vyšší intenzity kooperačních vazeb, snadnější přístup ke kapitálu, k informacím, novým technologiím apod. Poloha okresu v rámci České republiky je relativně méně výhodná, než poloha mezinárodní. Okres leží excentricky ve východní části státu. (V původním Československu bylo Kroměřížsko naopak ve středu státu, poblíž Chropyně se nacházel průsečík střední zeměpisné šířky Československa.) Z hlediska regionální polohy okresu je nejdříve nutné určit, který region bude vzat za základ. Existují tyto možnosti:
II. EKONOMICKÉ PŘEDPOKLADY ROZVOJE OKRESU KROMĚŘíŽ
Studie se zabývá předpoklady, které existují v přírodní a socioekonomické sféře každého, jakkoli vymezeného územního celku a na jejichž základě je možno stavět úvahu o budoucím ekonomickém rozvoji tohoto celku. Označení ,,rozvojový předpoklad“ neznamená, že jde jen o předpoklady pozitivního rozvoje – to jsou v užším pojetí kladné rozvojové předpoklady. Druhé spektrum tvoří záporné rozvojové předpoklady, tj. retardační faktory rozvoje. Největší význam mají takové rozvojové předpoklady, které vycházejí z atributů krátkodobě nezměnitelných nebo změnitelných jen obtížně, zejména:
Předpoklady ekonomického rozvoje okresu Kroměříž lze shrnout do následujících skupin:
Většina těchto předpokladů je také posuzována jako lokalizační podmínka, tedy kritérium při rozhodování firem o jejich umístění do okresu Kroměříž. Mají tedy ve svém souhrnu značný vliv na příliv kapitálu.
Poloha okresu Kroměříž je určena zejména geograficky a z hlediska dopravního napojení. Z evropského hlediska je podstatným znakem polohy okresu situování v blízkosti průsečíku severojižní a západovýchodní urbanizační osy, které jsou následovány významnými komunikačními (silničními i železničními) tahy. Z hlediska vnitrostátního je nevýhodou excentrická poloha ve státě, která by ještě zesílila po vstupu ČR do Evropské unie.Na druhé straně však poměrně dobré dopravní spojení s okolními správními a ekonomickými centry (Zlín, Olomouc, Ostrava, Brno, Přerov) je předpokladem pro kooperace ve sféře výroby a služeb.
Z nerostných zdrojů jsou v okrese těženy pouze suroviny pro stavebnictví. Štěrkopísky jsou těženy především na lokalitě Hulín s výhledem, že těžba bude moci pokračovat ještě několik let. Cihlářské hlíny se těží z ložisek Litenčice a Žopy 1. Obnovení těžby cihlářských hlín v Morkovicích poskytne zásoby zhruba na 100 let. Daleko významnější nežli nerostně zdroje je těžba dřeva, o to významnější, že je základem dřevozpracujícího průmyslu na okrese.
Okres Kroměříž je možné rozdělit na dvě části – na zalesněné oblasti Chřibů, Litenčických a Hostýnských vrchů a na zemědělský zbytek okresu.
Charakteristika ekonomických aktivit byla zpracována porovnáním některých vybraných ukazatelů s ukazateli za celou ČR případně za průměrný ukazatel za okresy ČR. Ekonomická situace okresu v rámci ČR v roce 1997 je mírně nepříznivá – všechny ukazatele kromě bytové výstavby se pohybují ve druhé polovině pořadí 77 okresů ČR. Nejhorším ukazatelem je průměrná mzda, v tomto údaji se okres nachází až na 66 místě.
Transformace ekonomiky, která v naší republice v současné době probíhá, je spojena se strukturálními změnami v zaměstnanosti obyvatelstva a přináší s sebou rovněž nezaměstnanost, která se začala ve větší míře projevovat v roce 1991. Okres Kroměříž lze po ekonomické stránce charakterizovat jako zemědělsko- průmyslový s dobrými podmínkami pro náročnou zemědělskou produkci v zemědělské i rostlinné výrobě a tradicí v strojírenské výrobě, nábytkářském průmyslu a košíkářství, jakož i plastikářském a potravinářském průmyslu. Mezi nesporné rezervy nabídky na trhu práce patří zejména rozvoj cestovního ruchu, pro který jsou v okrese velmi dobré přírodní předpoklady, ale i kulturní atraktivity. Z hlediska trhu práce je možné dělit okres Kroměříž na 9 mikroregionů:
Dopravní napojení obcí v okrese je velmi diferencované a tato rozdílnost bude dále vzrůstat zejména po dobudování dálnice D1. Dopravní napojení je jednou z podstatných složek atraktivity pro ekonomické aktivity (zejména pro podnikatelskou sféru), umožňuje snadnější napojení na blízké i vzdálenější trhy a rozšiřuje dosažitelné zdroje pracovních sil. Působí současně jako regulátor zaměstnanosti, protože poskytuje obyvatelstvu větší okruh výběru zaměstnání.
Spád za obchodem a službami byl do roku 1990 ovlivňován existencí střediskové soustavy, byl tedy polarizován především ke Kroměříži a k tzv. střediskům osídlení místního významu. Po roce 1990 se rozšiřuje síť obchodů a provozoven služeb i v menších obcích a polarizace spádu postupně slábne. V poslední době však narůstá opět spád do nově vznikajících supermarketů.
Tradice je významným faktorem pro rozvíjení ekonomiky na Kroměřížsku. Dlouholetou tradici, jako ostatně ve všech úrodných oblastech, má zemědělství a na ně navazující potravinářský průmysl. Z ostatních odvětví je tradiční především zpracování dřeva a nábytkářský průmysl na Bystřicku a v Koryčanech. Zejména tradice ohýbaného nábytku v podniku TON má světovou úroveň a tím předpoklady ke stabilitě těchto činností.
Připravenost území pro ekonomický rozvoj, která by splňovala současné nároky, je malá. V okrese existuje nabídka cca 14 lokalit, kromě Kroměříže s neurčeným způsobem využití, které jsou obsaženy v územně plánovací dokumentaci, z níž část není dosud schválený. Vlastní stavební připravenost nabízených lokalit je minimální, většinou chybějí průmyslové parky, negativně se projevuje nepřipravenost území z hlediska technické infrastruktury, nejsou zde průmyslové zóny, v Kroměříži je tato zóna navíc v zátopovém území.
Životní prostředí okresu Kroměříž je značně diferencované, jak to ostatně odpovídá diferencovanému reliéfu krajiny, porostům i ekonomickým činnostem.
Jedním z atributů posuzování úrovně socioekonomického rozvoje okresu Kroměříž je analýza rozpočtů obcí. Smyslem této analýzy je územní srovnávání na základě vybraných a meziobecně srovnatelných druhů dat a hledání vznikajících prostorově diferenciačních efektů na území okresu.
V rámci Evropské unie byla pověřenými ministry pro prostorový rozvoj schválena ,,Koncepce prostorového vývoje EUREK“ (Glasgow, červen 1998), která obsahuje řadu cílů rozvoje. Cíle rozvoje okresu Kroměříž se opírají o tyto cíle, ale nepřebírají je v úplné podobě, protože současný stav vývoje naší ekonomiky má řadu odlišných problémů.
Rámcová koncepce rozvoje okresu Kroměříž Na základě poznatků získaných zpracováním dostupných materiálů a z nich vycházející programové studie je třeba budoucí vývoj okresu Kroměříž založit na specifických předpokladech rozvoje jednotlivých mikroregionů. Smysl tohoto rozvoje nelze spatřovat a priori jen v podpoře rozvoje průmyslové výroby, zejména proto, že ne všude jsou vzhledem k charakteru těchto mikroregionů vhodné podmínky. Při předpokládaném ekonomickém rozvoji je také potřeba zachovat přirozený ráz krajiny (především v podhorských oblastech), a to citlivým přístupem k otázkám stavu, vývoje a výhledu interakce společnost – příroda. Jedná se např. o využívání mimoprodukčních funkcí zemědělství i lesa, tedy aktivit podílejících se na udržování krajiny. Dále je třeba využít programů pomoci k podpoře méně rozvinutých oblastí. Nutná je podpora dalšího rozvoje podnikatelských aktivit v sídlech, kde jsou k tomu vhodné podmínky, a to pokud možno komplexní přípravou území, čímž je možné napomoci přilákání domácího i zahraničního kapitálu. Pro zamezení nerovnoměrného vývoje jednotlivých mikroregionů je třeba řešit otázky dopravní obslužnosti, technické infrastruktury, zaměstnanosti, vybavení službami apod., a to jak ve spolupráci se samosprávami obcí, tak s jednotlivými podnikatelskými subjekty. Velkou pozornost je třeba věnovat možné hrozbě dalších povodní, a to formou technických i organizačních opatření předcházet riziku negativních důsledků záplav. Návrhy na lepší využití rozvojových předpokladů současnými ekonomickými aktivitami
Možnosti vytváření lepších podmínek pro rozvoj podnikatelské sféry v okrese Kroměříž
Zlepšení zaměstnanosti
Zlepšení podmínek pro hospodaření obcí
Zlepšení postavení okresu v rámci ekonomických ukazatelů okresů v ČR
Návrh aktivit, kterými může Okresní úřad Kroměříž podpořit ekonomický rozvoj okresu.
Domnívám se, že zde existují silné předpoklady pro realizaci již zmiňovaných cílů rozvoje okresu Kroměříž. Mezi ně patří především kvalitní přírodní prostředí, vysoká produkční schopnost zemědělských půd, dostatek surovinových zdrojů zejména pro dřevozpracující průmysl, vysoký podíl obyvatel v produktivním věku, dostatek kvalifikované pracovní síly, i když v některých mikroregionech úzce specializované na určité obory, dobře prováděná aktivní politika zaměstnanosti, možnost získání dotací pro poměrně velký počet obcí, které jsou přihlášeny do Programu obnovy venkova, velký počet významných kulturních památek, výhodná dopravní poloha centrální části okresu s možností napojení na dálniční koridor (hulínský uzel) atd.. Silných stránek je jistě mnohem více, ale existují zde i slabá místa. Zmínila bych lokálně se zhoršující zdravotní stav lesů, způsobený exhaláty, větrem, sněhem, hmyzem, část území narušena intenzivní zemědělskou činností, nezainteresovanost rozvojových ploch a jejich malá propagace mezi podnikatelskou veřejností, vylidňování menších obcí a zhoršující se demografická skladba vzhledem k nedostatečným možnostem zaměstnání a špatné dopravní obslužnosti, nízká daňová výtěžnost mnohých obcí vzhledem k tomu, že rozhodující průmysl a podnikatelské aktivity jsou převážně soustředěny do středisek mikroregionů, přetrvávající umělá přezaměstnanost v některých podnicích a úřadech, dosud omezené využití letiště v Holešově a také malý zájem obcí o rozvoj turistického ruchu. VYSOKá ŠKOLA BáNSKá TECHNíCKá UNIVERZITA OSTRAVA Ekonomická fakulta REGIONáLNí POLITIKA Seminární práce Programová studie ekonomického rozvoje okresu Kroměříž V Ostravě, dne 5.12.1999 Obor: Veřejná ekonomika a správa Č.: E97614 Osnova: I. GEOGRAFICKá POLOHA OKRESU KROMĚŘíŽ1 II.EKONOMICKÉ PŘEDPOKLADY ROZVOJE OKRESU KROMĚŘíŽ1 2.1 Obecné vstupní poznámky – kladné a záporné územní rozvojové předpoklady a jejich realizace1 2.2 Přehled rozvojových předpokladů okresu2 III.CíLE ROZVOJE OKRESU KROMĚŘíŽ 4 3.1 Cíle dalšího rozvoje okresu Kroměříž4 3.2 Cíle prostorového vývoje5 IV. NáVRH OPATŘENí PRO SPLNĚNí CíLŮ ROZVOJE OKRESU KROMĚŘíŽ 5 V. ZáVĚR – VLASTNí NáZOR8 Použitá literatura: RNDr. J. Bína, Ing. V. Hyvnar, a kol., Programová studie (program č. 21), Brno, leden 1999 -materiály poskytnuté Okresním úřadem v Kroměříži |
