Inflace a protiinflační politika:

Inflace a její měření:

Inflace - je zvýšení celkové cenové hladiny, které se obvykle měří CPI.

Míra inflace - je definována jako míra změny cenové hladiny měřená např. CPI: 32265opu97uyb3z

Inflace = cenová hladina(CPI)t - cenová hladina(CPI)(t-1)/ cenová hladina(CPI)(t-1), to celé krát 100%. Inflace měří trend průměrné cenové hladiny. Inflace se měří sestrojováním cenových indexů, které představují průměry spotřebitelských cen a cen výrobců.

Deflace - je opakem inflace, nastává, když celková cenová hladina klesá.

Dezinflace - znamená snižování míry inflace.

Cenový index - je vážený průměr jednotlivých cen, kde je váha každé komodity dána jejím ekonomickým významem. Nejdůležitějším cenovým indexem je dnes index spotřebitelských cen ( CPI), index cen výrobců a deflátor GNP. CPI měří náklady tržního koše spotřebních statků s služeb. PPI - index cen výrobců - měří hladinu cen na úrovni velkoobchodu nebo výrobců. Deflátor GNP - je poměr nominálního e reálného GNP, lze jej tedy interpretovat jako souhrnný index cen. py265o2397uyyb

Typy inflace podle její závažnosti:

Mírná inflace - při mírné inflaci rostou ceny pomalu. Většinou se jedná o jednomístné vyjádření v procentech za rok. Lidé jsou ochotni podepisovat dlouhodobé smlouvy a nechávat peníze v bankách. Peněžní systém funguje dobře.

Pádivá inflace - dochází k ní, když ceny začínají růst dvoj nebo trojcifernými tempy. Jestliže se pádivá inflace plně rozvine, pak vznikají problémy a hospodářské poruchy. Finanční trhy odumírají. Lidé hromadí statky.

Hyperinflace - nejhorší možné stadium inflace. Jedná se inflaci, kdy dochází k 1000000 a více procentnímu nárůstu cen za rok.

Důsledky a náklady inflace:

V důsledku změny relativních cen má inflace dva účinky:

- přerozdělení důchodu a bohatství mezi různými třídami

- deformaci relativních cen a výstupů různých statků nebo někdy i produktu a zaměstnanosti v ekonomice jako celku.

A) přerozdělení důchodu a bohatství:

Pokud mají lidé dlouhodobé dluhy s fixní úrokovou sazbou, je pro ně inflace ziskem spadlým do klína. Hlavní přerozdělovací vliv inflace se projevuje prostřednictvím jejího účinku na reálnou hodnotu bohatství lidí. Obecně řečeno, neanticipovaná inflace přerozděluje bohatství od věřitelů k dlužníkům. Neočekávané snížení inflace má opačný účinek. Období vysoké inflace jsou obvykle spojeny s velkou zaměstnaností a produktem. Mikroekonomickým účinkem inflace je dopad na alokaci zdrojů.

Vyrovnaná a anticipovaná inflace:

Inflace, která je vyrovnaná a současně anticipovaná, nemá na reálný důchod nebo na rozdělení důchodu žádný vliv. U nevyrovnané inflace se jedná o to, že inflace působí rozdílně na daně a na reálné peníze. U reálných peněz se jedná o to, že se kvůli vyrovnávání s peněžním měřítkem spotřebovávají reálné zdroje. Vliv na daně je potenciálně významnější, protože vysoká inflace umožňuje státu vybírat více daní, aniž by došlo ke změně zákonů. Inflace dále ničí informace. Díky tomu, že se často mění ceny, nemá spotřebitel potřebné informace. Nemůže totiž srovnávat ceny z minulého týdne s cenami současnými, když se v důsledku inflace ceny změnily.

Neanticipovaná inflace - může značně ovlivnit rozdělení důchodu a bohatství, ale efektivnost ekonomiky nechá prakticky nedotčenou.

Nevyrovnaná a neanticipovaná inflace - tato inflace je v současnosti nejčastější, viz USA 1979.

Inflace tažená poptávkou a inflace tlačená nabídkou:

Inflace tažená poptávkou - viz graf - kdykoli rychle roste AD a překračuje výrobní potenciál ekonomiky, začnou ceny bez ohledu na zdroj inflace růst rychleji. V důsledku existence vysokého napětí na trhu práce v této době, začnou růst i mzdy.

Inflace tlačená nabídkou - viz graf - jestliže náklady vytlačují ceny vzhůru během období vysoké nezaměstnanosti a slabého využití zdrojů, jde o inflaci tlačenou náklady. Zde se jedná o takzvané nabídkové šoky.

Phillipsova křivka, setrvačná inflace:

Setrvačná inflace - míra inflace, která je očekávaná a která se promítá do smluv a neformálních dohod, se nazývá setrvačná nebo očekávaná míra inflace. V určitém roce zdědila ekonomika danou míru inflace a očekávání lidí se této míře přizpůsobila. Tato očekávaná míra inflace se nazývá setrvačná míra inflace. Jakmile se s ní jednou počítá, má inflace tendenci přetrvávat, dokud nedojde k novým šokům. Dojde-li k otřesům, setrvačná míra se pohybuje nahoru nebo dolů.

Cenové hladiny a inflace - ekonomické síly mohou snížit cenovou hladinu pod tu úroveň, které by jinak dosáhla. Náklady a ceny mohou mít přesto tendenci setrvačně růst a ekonomika může nadále prodělávat inflaci navzdory tomu, že je vystavena těmto kontrakčním šokům.

Stagflace - jedná se o vysokou inflaci v období vysoké nezaměstnanosti

Phillipsova křivka - viz graf - tato křivka byla pokřtěna jako substituční teorie inflace. Podle tohoto názoru si může země koupit nižší úroveň nezaměstnanosti, je-li ochotna zaplatit cenu v podobě vyšší míry inflace. O tomto vztahu se předpokládalo, že platí i dlouhodobě.