Trh a základní elementy trhu:

Trh - je zařízení, jehož prostřednictvím kupující a prodávající určitého zboží vstupují do vzájemných interakcí, aby určili cenu zboží a množství, jež se nakoupí a prodá. Trh vzniká s existencí dělby práce a se vznikem problému koordinace činnosti jednotlivých výrobců. Trh zabezpečuje přesun výrobků od výrobce ke spotřebiteli prostřednictvím směny. Základní cíl na trhu je vytvoření rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou.

Typy trhu - z teritoriálního hlediska - trh místní, národní, světový, trh nadnárodních integračních seskupení, světový volný trh

- z hlediska směňovaných předmětů - trh výrobních faktorů ( práce, půdy . . . ) trh finanční, trh zboží a služeb.

- z hlediska počtu výrobků jež se směňují - trh dílčí a agregátní. Trh automaticky podává informace o tržní situaci, tuto informaci získávají všechny subjekty, trh citlivě reaguje na vnější podněty a změny. Základní informaci poskytuje cena.

Tržní subjekty - domácnosti - vstupují na trh výrobků a služeb jako poptávající a na trh výrobních faktorů jako nabízející. Na trh finanční vstupují na obou stranách. Cílem domácností je maximalizace uspokojení potřeb

- firmy - vstupují jako poptávající na trh výrobních faktorů a jako nabízející na trh výrobků a služeb. Na finančním trhu figurují na obou stranách. Cílem firem je maximalizace zisku. 24556fdq74yxy9d

- stát - stát se může chovat jako ostatní ekonomické subjekty. Řeší úzké profily v ekonomice. Stát má v ekonomice čtyři základní funkce - alokační, stabilizační, redistribuční, regulační - pomocí jichž ovlivňuje všechny trhy a subjekty

- svět - zahraniční subjekty mohou plnit stejné úlohy jako kterýkoliv domácí subjekt.

Poptávka, nabídka, cena

POPTáVKA - v každém okamžiku existuje zcela určitý vztah mezi tržní cenou zboží a množstvím, které jsou kupující ochotni si koupit. Tento vztah mezi cenou a množstvím ( nakupovaným ) se nazývá poptávková funkce nebo poptávková křivka. Poptávku dělíme na dílčí ( poptávka po jednom druhu zboží ) a agregátní ( souhrn všech zamýšlených koupí ). Individuální poptávka je pak poptávka jednoho spotřebitele. Dále dělíme poptávku na efektivní koupěschopnou ( ta je dána velikostí důchodu ) a potenciální poptávku ( je dána potřebami ) dx556f4274yxxy

Zákon klesající poptávky - pokud cena určitého zboží stoupne ( za jinak stejných podmínek ), mají kupující tendenci kupovat menší množství tohoto zboží. Podobně, sníží-li se cena, pak, ceteris paribus, poptávané množství vzroste. Klesající podobu křivky zapřičiňují zejména substituční a důchodový efekt.

Substituční efekt spočívá v tom, že jak cena jednoho statku roste, snaží se spotřebitelé nahradit ( substituovat ) tento statek statkem jiným.

Důchodový efekt vyplývá z toho, že při růstu ceny jsou spotřebitelé o něco chudší než při ceně dřívější. ( Odvození křivky poptávky viz chování spotřebitele )

Faktory ovlivňující poptávku - cena - cena přímo ovlivňuje poptávané množství

důchod - (průměrný důchod spotřebitelů ) - jestliže důchody stoupají mají lidé tendenci kupovat si téměř všeho více.

cena a dostupnost příbuzného zboží - důležitý je vztah mezi substituty (statky plnícími téměř stejné funkce ), dále vztah mezi komplementy.

vkus nebo preference - vkus představuje souhrn rozličných společenských a historických faktorů.

specifické faktory - např. déšť a poptávka po deštnících atd.

velikost trhu - počet obyvatel.

Posun křivky poptávky se děje proto, že se mění jiné faktory než je cena daného zboží např. vzrůst důchodu vede k posunu poptávkové křivky doprava - k vzestupu poptávky.

NABíDKA - nabídková funkce určitého zboží představuje vztah mezi jeho tržní cenou a mezi množstvím tohoto zboží, které jsou ochotni výrobci vyrábět a prodávat.

Nabídku dělíme na dílčí ( nabídka jednoho druhu zboží ) a agregátní ( souhrn všech zamýšlených prodejů ), na individuální ( nabídka jednoho výrobce ). Zákon rostoucí nabídky zapříčiňuje sklon křivky. Rostoucí nabídková křivka vyplývá ze zákona o klesajících výnosech z rozsahu - z každého dalšího vstupů získáme méně výstupů než z předchozího z toho vyplývá, že jedině rostoucí cena zboží přinutí výrobce produkovat více.

Faktory ovlivňující nabídku - výrobní náklady - pokud jsou výrobní náklady v relaci k jeho tržní ceně nízké, bude pro výrobce z hlediska zisku výhodné vyrábět velké množství tohoto statku a naopak.

technický pokrok - obecně platí, že technický pokrok zefektivňuje výrobu a snižuje tak výrobní náklady.

ceny vstupů - ceny vstupů ovlivňují náklady. ceny výrobních substitutů - vzroste-li cena jednoho výrobního substitutu, sníží se nabídka druhého. organizace trhu - zmocní-li se trhu monopoly, vyvolá to tendenci ke zvýšení ceny odpovídající každé úrovni výstupu. specifické faktory - např. počasí . . .Posuny v nabídce - nabídka se mění pokud dojde ke změnám jiných faktorů než je cena příslušného zboží.

Rovnováha na trhu - tržní rovnováha nastává při té ceně a při tom množství, kdy se poptávka a nabídka rovnají. Pokud bude cena vyšší než rovnovážná, bude na trhu přebytek daného zboží. Pokud bude cena nižší než cena rovnovážná, bude na trhu zboží nedostatek. Rovnovážná cena a množství se ustavují na té úrovni, kde se objem, který jsou výrobci ochotni nabízet, rovná objemu, dobrovolně poptávanému. Na konkurenčním trhu se tato rovnováha nachází v průsečíku křivek S a D.

Konkurence - a) dokonalá - tržní situace v níž:

1)je značný počet prodávajících a kupujících;

produkty nabízené prodávajícími jsou stejnorodé. Za takových podmínek není žádná firma schopna ovlivnit tržní cenu a poptávková křivka po produktu firmy je vodorovná ( dokonale elastická )

nedokonalá - týká se trhů, na nichž nejsou splněny podmínky dokonalé konkurence, neboť přinejmenším jeden prodávající je dostatečně velký na to, aby ovlivnil tržní cenu, takže poptávková křivka po daném produktu je klesající. Pojem nedokonalá konkurence se vztahuje k jakémukoliv typu nedokonalosti - čistému monopolu, oligopolu a nebo monopolistické konkurenci.

Konkurenci dále dělíme na cenovou ( snižování ceny ) a necenovou ( reklama ).Formy ekonomické organizace a základní otázky ekonomického života - ekonomická vzácnost - jedná se o omezenost a užitečnost zdrojů. Užitečný a volně dostupný zdroj nazýváme volným.

Hranice produkčních možností ( PPF ) - PPF je graf znázorňující kombinace statků, které může ekonomika produkovat. Body na hranici představují efektivnost ekonomiky. Efektivnost znamená absenci plýtvání = co nejefektivnější využívání zdrojů ekonomiky k uspokojení potřeb a přání lidí. ( Ekonomika nemůže vyrábět více jednoho statku, aniž by nevyráběla méně jiného ).Využití PPF - PPF přesně definuje ekonomickou vzácnost: existuje pouze konečné množství lidských a přírodních výrobních zdrojů, s jejichž pomocí lze i při nejlepších technických znalostech vyrobit jen omezené maximální množství každého ekonomického statku.

PPF pomáhá zcela jasně odpovědět na otázky CO, JAK A PRO KOHO VYRáBĚT. - PPF může ilustrovat inherentní nezbytnost volit mezi nejrůznějšími omezenými
říležitostmi.Náklady příležitosti - určitého rozhodnutí vznikají proto, že zvolit si ve světě vzácnosti jednu věc znamená vzdát se jiné. Náklady ušlé příležitosti znamenají hodnotu ušlého statku nebo služby.

Zákon klesajících výnosů - přidáváme-li postupně další dávky některých vstupů a přitom udržujeme ostatní vstupy nezměněné, budeme dostávat stale menší přírůstky výstupu. Růst některých vstupů, při nezměněných ostatních vstupech, zvýší celkový výstup. Ale od určitého bodu bude mít dodatečný výstup, plynoucí z dodatečných dávek vstupů, klesající tendenci.