Přednáška č. 11

Kolektivní investování

I. Charakteristika a úloha kolektivního investování v ekonomice

II. Hlavní typy investičních fondů

III. Ochrana investora

IV. Úloha investičních fondů při řízení podniků a některé aktuální otázky

fungování investičních fondů 29283xre22hij1h

V. Hodnocení výkonnosti fondů

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

adI)

Kolektivní investování se ve světě v posledních letech velice rozvinulo. V roce 1987 existovalo např. v USA 2.000 vzájemných fondů ( mutuals funds ), v roce 1993 již 4.200. Tyto fondy obhospodařují okolo 2 biliónu dolarů a zvětšuje se o 1 mld USD denně. Investoři se ve světě spíše přiklánějí k investování do těchto fondů a méně ukládají do bank a spořitelen. Podíl vzájemných fondů se v USA oproti roku 1975 zvýšil pětinásobně. Investiční fondy tak ovlivňují ceny akcií. Např. v roce 1987 došlo na burze v USA k poklesu cen o jednu čtvrtinu. Nebyl to však důsledek recese, ale bylo to tím, že některé fondy nakoupili resp. prodali akcie za 800 mil. dolarů.

I u nás vznikly po roce 1989 rychle investiční fondy. Dnes je jich asi 35 - např. investiční fondy různých bank, Hardwardské investiční fondy, které se v roce 1997 přeměnili na finanční holdingy. Kolektivní investování je u nás upraveno zákonem č. 248 z roku 1992. V tomto zákoně je kolektivní investování definováno jako specifický druh podnikání, které provádějí tyto investiční společnosti. Obsahem kolektivního investování je shromažďování ( získávání ) finančních prostředků ( u nás v kupónové privatizaci investiční body ) od právnických i fyzických osob. Dále dochází k alokaci peněz s cílem rozptýlit riziko investování při snaze o dosažení co nejvyšší výnosnosti. Způsoby získávání finančních prostředků jsou omezeny. Např. fondy nesmějí upisovat prioritní nebo zaměstnanecké akcie. Nesmí získávat peníze jinými způsoby než shromažďováním peněz. Nesmí vydávat obligace, podílový fond může získávat peníze pouze prodejem podílů. Také je tento fond omezen při investování. Nesmí investovat do společnosti více než 20% a nesmí vlastnit více než 20% hodnoty firmy. Některé tyto fondy se proto přeměnily na a.s.

Výhody kolektivního investování

1. Úspory v hospodaření ve velkém.

2. Dochází (mělo by docházet) k úsporám díky profesionálnímu řízení ri283x9222hiij

3. Mělo by docházet k větší ochraně proti riziku

4. Existuje zde i kontrola depozitářem, tj. toho na koho musí fondy ukládat peníze

Nevýhody kolektivního investování

1. Jsou s ním spojeny určité náklady, které investor musí vložit. Mohou to být až 2% z

hodnoty fondu. Zahraniční investiční fondy si za svoji činnost strhávají asi 1,2%.

ad II)

Existuje celá řada fondů. Je třeba definovat pojem :

a) investiční společnost

b) investiční fond

ad a) Obchodní společnost ( a.s. nebo s.r.o.) s předmětem podnikání:

1. Kolektivní investování, které určuje zákon

2. Správa majetku investičních fondů

Tato společnost vytváří podílový fond jako zdroj financí a vydává podílové listy. Ti, kdo vkládají prostředky jsou pouze podílníci.

ad b) Investiční fond má formu pouze a.s. a majetek, který vlastní je majetkem této a.s. Ti, kdo vkládají peníze mají spolurozhodovací pravomoc. Společnost může též nakupovat nemovitosti. Podílový fond není samostatnou právnickou osobou, je to vnitřní jednotka investiční společnosti a mohou být dvojího typu:

1. otevřený podílový fond - open fund

2. uzavřený podílový fond - close fund

ad 1) Není zde limitována doba vydávání podílových listin a také není limitován počet otevřených podílových fondů. Podílník má nárok na jejich zpětný odkup za skutečnou hodnotu ( v ČR až po měsíci od požádání).

Podílový list je cenný papír, který se od akcie liší tím, že podílník nemá právo účasti na řízení investiční politiky. Svým postavením se blíží majiteli obligace. Nemá však právo na zaplacení nominální hodnoty podílového listu, pouze na reálnou na rozdíl od obligace.

ad 2) Tyto fondy mají omezený počet podílových listů. Podílník, který si koupí list nemá právo na zpětný odkup podílových listů. Může ho však prodat někomu jinému.

- Z rozdílu obou fondů vyplývá i jejich odlišná strategie. Otevřený fond musí hospodařit tak, aby mohl kdykoliv vyplatit podílníky. Ve světě převládají otevřené podílové fondy, v SRN dokonce existují jen otevřené fondy. Teprve od roku 1997 dochází u nás k tomu, že uzavřené podílové fondy se budou přeměňovat na otevřené.

Aktivní a pasivní investiční fondy

Kriteriem tohoto označení je uplatňování aktivní resp. pasivní správy portfolia. Pasivní fondy někam peníze vloží a nesnaží se situaci měnit a zůstávají u standardního složení portfolia. Aktivní fondy nejen vloží peněžní prostředky, ale snaží se portfolio kultivovat ( obměňovat ). Pasivní investiční fondy vkládají prostředky do nejbezpečnějších cenných papírů.

Investiční fondy můžeme dále členit dle strategie portfolia:

1. Podle časového horizontu investičních cílů : a) příjmové (důchodové) fondy -income funds

b) fondy růstové - growth fund

ad a) Soustřeďují se na maximální roční příjem.

ad b) Soustřeďují se na růst tržní ceny akcie. Někdy se nazývají tesaurované fondy.

2. Podle oboru investování

-např. oborový fond křišťálový, potravinářského průmyslu apod. Omezuje se tím možnost rozptýlení rizika.

3. Podle regionu:

- jihočeský fond, severočeský fond

4. Podle objektu investování

• akciové

• dluhopisové

• smíšené

- V zahraničí se objevují tzv. zastřešující fondy ( umbrella funds). V poslední době se velice populární staly v zahraničí etické nebo zelené fondy. Snaží se o společensky odpovědné investování.

U nás existuje indexový fond, který drží ve svém portfoliu zhruba stejné složení cenných papírů jako je složení tržního indexu. Chtějí být co nejblíže rozmístění na burze.

- Další členění je podle stupně diverzifikace portfolia. Existují fondy, které mají určité kompaktivní portfolio. U nás je to např. Investiční fond Živnobanky. Soustřeďují se pouze určité vybrané podniky. Portfolio spořitelního investičního fondu SIAS bylo vloženo do jedné poloviny všech podniků v ČR. Restituční podnikatelský fond získal 3% akcií všech privatizovaných společností. U nás mají fondy spíše užší portfolio. Velice úspěšný je investiční fond Živnobanky.

Vznik investičních společností a investičních fondů.

Na základě povolení ministerstva financí nebo samostatné státní komise pro cenné papíry. Každý investiční fond musí mít svého depozitáře. Každý fond musí otevřít účet u svého depozitáře. Je tím zajištěna dvojí kontrola.

ad III)

Děje se pomocí celé škály opatření.

1. Investiční fondy nesmějí při své propagaci uvádět investory v omyl.

2. Investiční fondy nesmějí vykonávat jinou činnost, t.j. společné investování.

3. Státní dozor - posuzuje statuty investičních fondů

- posuzuje výběr depozitáře ( zda není např. banka před krachem )

- posuzuje výběr osob pro statutární fondy

4. Požaduje se oddělené hospodaření, aby nemohlo dojít k přelívání kapitálu mezi majetkem

zakladatele a majetkem vkladatele.

5. Peníze získané investičním fondem mají být investovány do relativně bezrizikových aktiv.

6. Prodeje a nákupy cenných papírů jsou omezeny.

7. Omezení dosažení výrazného vlivu na získání dominantního postavení v jednom podniku.

Důležité je omezení rizika. Jeden emitent nemůže tvořit více než 20% portfolia tohoto

fondu.Dále nesmí být fond vlastníkem více než 20% celkové jmenovité hodnoty cenného

papíru vydaného jedním podnikem. Ve světě jsou limity ještě přísnější.

8. Investiční fondy u nás nesmějí nakupovat podílové listy a akcie jiných fondů.

9. Investiční společnosti nesmějí emitovat dluhopisy.

10. Informační povinnost - Každý investiční fond je povinen zveřejňovat hospodaření -

alespoň jednou za rok účetní závěrku. Musí zveřejňovat zprávy o zpětném prodeji.

Jedenkrát týdně v Hospodářských novinách zprávy o fondech.

11. Úplata za správu investičního majetku smí činit max. 2% z hodnoty majetku nebo 20% z

hodnoty zisku.

12. Je třeba zachovávat mlčenlivost pokud jde o operace fondu a účasti osob ve statutárních

orgánech. Ze zákona nesmí být členy statutárních orgánů určité osoby ( členové vlády,

předseda ČNB ).

ad IV)

Existují 2 názory na úlohu investičních fondů při řízení podniků.

1. koncepce - Investiční společnosti mají rozhodující úlohu při řízení společnosti, např.

mohou být členy představenstva apod. Mohou hrát klíčovou roli při řízení

strategickém i běžném.

2. koncepce - Investičnímu fondu nepřísluší účast na konkrétním řízení podniku, neboť

nemají odborníky na řízení společnosti. Proto jsou pouze členy dozorčích

rad.

Ve světě většinou převládá koncepce č.2. U nás v ČR se v představenstvu podniků objevili lidé, kteří věcem většinou málo rozuměli a brali za tuto sedací činnost peníze.

Aktuální otázky fungování investičních fondů v ČR.

1. Za poslední 2 roky je většina fondů velice pokleslá. Těžko získávají další investory. Lidé se

naopak snaží prodat své podíly.

2. Investiční fondy plní nekvalitně svojí informační povinnost. Neinformují o skladbě

portfolia.

3. Naše podílové investiční fondy mají nízký podíl vlastního kapitálu - nižší vybavení ZJ.

4. Zúžený okruh činností. Je třeba se zaměřit i na další činnosti - např. spravování portfolia

investičních fondů, aby mohly dále provádět termínové obchody.

5. Možnost zakládání fondů bankami.

6. Přeměna investičních společností na určité jiné formy podnikání, např. Harwardské fondy.

7. Přeměna fondů na fondy otevřené

ad V. Existují různá kriteria výkonnosti fondů

1. Čistá hodnota aktiv, čisté obchodní jmění - ČHA ( NAV - nav asset value )

ČHA = ( Tržní hodnota aktiv - závazky ) : počet emitovaných akcií ( podíl. listů )

Diskont = ( ČHA - Tržní cena ) : ČHA * 100 % - vyjadřuje podhodnocení nebo nadhodnocení kursu cenných papírů. Když tržní cena akcie je vyšší než ČHA podnik obchoduje akcie s prémií a v opačné situaci s diskontem.

2. Výkonnost portfolia fondu

Vyjadřuje poměr přírůstku ČHA a vyplacených dividend k čisté hodnotě aktiv na začátku období. V(p) = ( ČHA - ČHA(0) + D ) : ČHA(0) * 100 %

Je třeba brát do úvahy i podstupované riziko. Směrodatná odchylka portfolia vyjadřuje variabilitu odchylky od průměrné výnosnosti. Touto problematikou se zabýval W.F. Sharpe, který vymyslel Sharpův model (index). Je to rozdíl mezi výnosovou mírou portfolia a výnosovou mírou nejbezpečnějšího portfolia. Tento rozdíl se nazývá dodatečná míra portfolia a porovnává se směrodatná odchylka portfolia. S = ( V(p) - V(b) ) : sigma (p)