Rusko jako partner nebo hrozba?

Seminární práce

Vyučující:ing.Pavel Nezval
15268muc59srp3s

Karviná 1995

1
Jako téma své seminární práce do předmětu Světová
ekonomika jsem si vybrala téma nazvané "Rusko jako partner
nebo hrozba?", a to z toho důvodu, že mi bylo nejbližší.Již
dlouhou dobu studuji ruský jazyk a předpokládám,že ho
uplatním i ve své budoucí podnikatelské praxi, a proto jsem
možnost seznámit se blíže s ruskou ekonomikou přivítala.
Domnívám se, že zájem veřejnosti o současnou situaci u
našich východních sousedů je velmi malý. Zdá se mi, že se k
nám dostává velmi málo informací, a to způsobuje, že o Rusku
nevíme téměř vůbec nic a vysvětlujeme si to tak, že se na
východě nic neděje. Ale to je jen mylná představa.
Naopak.Stejně jako u nás, tak i v Rusku se lidé snaží
vylepšit si svou situaci, svou životní úroveň a své postavení
ve světě. Snaží se přejít od centrálně plánované ekonomiky
k ekonomice tržní. Ale stejně jako v jiných zemích
postkomunistického bloku se to ani zde neobejde bez problémů.
Ráda bych nastínila vývoj Ruska v posledních letech.Sám
prezident Ruské federace Boris Jelcin tvrdí, že Rusko dosud
není demokratickou zemí a že tržní ekonomika
nefunguje.Hlavní příčiny vidí v rozsáhlé administrativě,
korupci a těžké sociální situaci.Vždyť podíl obyvatelstva,
které dostává příjmy menší než životní minimum se pohybovalo
v r.1993 od 35% do 26%. Ohrožení také spatřuje v rostoucích
národnostních konfliktech.Paradoxně považují někteří kritici
úpadek ekonomiky za důsledek přechodu k tržnímu hospodářství,
nikoli za dědictví centrálního plánování.V Rusku se dnes
setkáváme s několika vážnými problémy jako je chudoba, pokles
výroby, úpadek norem chování, korupce, inflace, zadluženost
podniků, ale i vlády, nezaměstnanost a mnoho dalších.
Celkově se ukazatele rozvoje ekonomiky země v r. 1993
jevily jako méně příznivé, než propagovala vláda koncem
r.1992. HDP Ruska se snížil, stejně jako klesl objem
průmyslové výroby. Pokles průmyslové výroby je ovlivněn
vleklou krizí platební neschopnosti ruských podniků a nízkou
úrovní produktivity práce. Objem nevyrovnaných plateb mezi
podniky tvořil 15 trilionů Rb.Problém nevyrovnávání plateb je

2
chronickou nemocí ruské ekonomiky, vyvolanou nezávislostí
výrobce na konečném spotřebiteli.Velké potíže mají
strojírenské podniky, mezi nimiž tvoří výjimku pouze
automobilky. Citelně také klesá hutní výroba.Produkce železa
byla v r.1993 o 12% menší, produkce oceli o 13%. Stejně je
tomu tak u potravin a spotřebního zboží. Rusko dnes, dříve po
dlouhá léta největší světová produkční země ropy, zaujímá po
poklesu těžby druhé místo za Saúdskou Arábií.Zemědělská
výroba v r.1993 rovněž klesla. Produkce obilí činila 99 mil.
tun. Rok nato byl pak zaznamenán další pokles.
Celkový stav zaměstnaných osob v ruském hospodářství
činil v r.1993 71 mil. osob.(celkem 148,8 mil. obyvatel).
Míra nezaměstnanosti činila oficiálně asi 5,5%, ale ve
skutečnosti byla vyšší. Na rok 1994 se předpokládal další
růst počtu nezaměstnaných.
Určitého pokroku dosáhla privatizace. První etapa
privatizace, která byla nazvána kuponovou, byla uzavřena
koncem 1.pololetí 1994. Začala 14.8.1992 uvedením
privatizačních šeků, s pomocí kterých bal ruským občanům
bezplatně předán majetek ruských podniků. Hodnota majetku,
nabídnutého k privatizaci, byla oceněna na 1 trilion 400
mld Rb. Uvádělo se, že částka, která bude vyplacena
obyvatelstvu formou privatizačních šeků, se rovná 1/3 celkové
hodnoty státního majetku určeného k privatizaci. Celkem bylo
vydáno 148 mil. kuponů a pouze asi 4 mil. nebyly realizovány.
Za 5 měsíců roku 1994 byl s použitím kuponů privatizován
majetek v hodnotě 45 mld Rb. První etapa privatizace
- vytváření akciových společností - se uskutečnila třemi
způsoby. 4/5 podniků si vybraly 2.variantu a to takovou, že
všichni členové kolektivu zaměstnanců získali právo zakoupit
běžné akcie do 51% základního jmění.K základním cílům
kuponové privatizace patří vytvoření vrstvy soukromých
vlastníků, zvýšení efektivnosti činnosti podniků,sociální
ochrana obyvatelstva a rozvoj objektů sociální infrastruktury
na základě získaných prostředků, účast na procesu finanční
stabilizace, vytvoření konkurenčního prostředí, účast na

3
demonopolizaci národního hospodářství,získání zahraničních
investic.Hlavním úspěchem privatizace je její nekrvavý
charakter. Dalším kladem je vytvoření více než 600 kuponových
investičních fondů jako nástrojů kapitálového trhu. Aktuálním
problémem je však úroveň managementu jako faktoru
ekonomického růstu.Od 1.7.1994 začala nová etapa privatizace
založená na veřejných aukcích a soutěžích, kde se platí
penězi. Je to etapa přerozdělování majetku, sekundárního
kapitálového trhu.V této etapě budou hlavními investory
nejspíš ruští zbohatlíci, zahraniční podniky, banky
a kolektivy zaměstnanců. Základním obviněním, které
privatizace nese, je její kriminální charakter. Rovněž byla
zjištěna výrazná tendence vzájemného prolínání kapitálu
u akciových společností, které jsou buď technologicky
svázány, nebo fungují v tomtéž sektoru. Toto je důležitý
problém, který by měl stát sledovat, aby zabránil
monopolizaci trhu.
Privatizace položila základy tržní ekonomiky v Rusku.Do
soukromého sektoru přešlo na 70% objektů malé privatizace. Ze
14,5 tisíc velkých podniků, podléhajícím povinné privatizaci,
se kolem 11 tisíc přeměnilo na akciové společnosti, přičemž
7 tisíc změnilo vlastníka. Asi 110 mil. občanů Ruska využilo
privatizačních kuponů a 55 mil. se stalo akcionáři.
Největším nebezpečím ruské ekonomiky je asi inflace.Ale
co je podstatou inflace v Rusku?Jeden názor tvrdí, že Rusko
púrodělává poptávkovou inflaci, jiný vychází z toho, že
v zemi vládne inflace nákladová, narůstající dokonce i při
neměnném množství peněz v oběhu, jejímž základem jsou
strukturální příčiny.Sledujeme-li vývoj inflace od r.1992
do současnosti, musíme říci, že se Rusko s tímto problémem
vypořádalo.R.1992 byla inflace na úrovni 2600%,v r.1993 900%
ročního přírustku. To vylučuje nemonetární podstatu inflace
jako hlavního zdroje růstu cen.Jak se tedy inflace měnila:
v září 1993 činila míra inflace 21%, v prosinci 1993 12%,a
v březnu 1994 dokonce 8% a nyní koncem roku ukázaly analýzy
výsledků hospodářského rozvoje Ruské federace, že existují

4
podmínky pro to, aby ke konci roku klesla na 1%.
Co se zahraničního obchodu týče, hlavními položkami
vývozu jsou ropa, zemní plyn,železo, kamenné uhlí, železná
ruda, koks, čpavek, papír. Energetické suroviny se podílejí
na vývozu více než polovinou. Rusko dováží velké množství
obilí, dále stroje a zařízení, průmyslové výrobky
a potraviny.Zahraniční obchod je v posledních letech
charakterizován velkým poklesem,ale zahraničněobchodní
bilance r.1993 byla aktivní.Diplomatické styky s Českou
republikou na úrovni velvyslanectví byly navázány
k 1.1.1993. Smluvní úpravu tvoří: Smlouva mezi ČR a Ruskou
federací o přátelských vztazích a spolupráci, Dohoda
o obchodních a ekonomických vztazích a vědecko-technické
spolupráci, Protokol o vzájemných dodávkách zboží v r.1993,
Mezivládní dohoda o hospodářské a vědecko-technické
spolupráci a mnoho dalších.Platební styk se uskutečňuje ve
volně směnitelných měnách za běžné světové ceny a v souladu
s principy mezinárodní obchodní, finanční a bankovní
praxe.Je nutné podotknout, že v celkové struktuře českého
zahraničního obchodu zaujímá Rusko 6.místo.A co vyvážíme do
Ruska? Především potraviny, krmnou směs, mléko, cukr,maso
a masné výrobky, léky, chemické produkty, suroviny pro
elektrotechnický průmysl, stroje a zařízení, dopravní
prostředky atd.Význam Ruska pro český zahraniční obchod
zůstává i nadále velký, i když v posledních letech jeho podíl
poklesl.
A jaká je situace Ruska dnes? V květnu 1994 se začala
rýsovat určitá makroekonomická stabilizace. Zpomalil se
pokles HDP, vzrostla produktivita,výrazně se zpomalil pokles
hodnoty rublu. Lze říci, že výsledky nejbližších měsíců se
zdají potvrzovat názor o trvalém trendu ke stabilizaci
hospodářství.Dnes se Rusko snaží o vytvoření pásma dobrého
sousedství kolem Ruska, podporovat demokratické reformy
v politice a ekonomice v celém postsovětském prostoru,
o ochranu práv ruských občanů, upevňovat strategickou
stabilitu, jak na regionální, tak i globální úrovni,

5
o nešíření jaderných zbraní atd. Životní prioritou se pro
Rusko stává integrace ruské ekonomiky do světového
hospodářství na rovnoprávném základě a dovedení podílu Ruska
na mezinárodním obchodu do rozsahu, jež odpovídá ruskému
exportnímu potenciálu. Tento potenciál je dostatečně velký
nejen v tradičních pro Rusko oblastech jako jsou zdroje
energie, hutnictví železa a oceli, ale i v nejpokrokovějších,
jako je jaderná energetika, stavba letadel, laserová
technologie.Rusko se aktivně účastní na formování nového
uspořádání světa, podílí se také na mírotvorných operacích
OSN. Na těchto uvedených faktech vidíme, že se Rusko pokusilo
o ekonomický pokrok a reformu a již dnes zaznamenává ruská
ekonomika úspěchy.A dá se předpokládat, že se jí za určitou
dobu podaří vybudovat pravou demokracii a tržní hospodářství.
Myslím si, že Rusko pro nás je nejen důležitým obchodním
partnerem, ale i přítelem, a že nám není žádnou hrozbou.Lidé
se stále ohlížejí za tím, co nám v minulosti způsobilo,ale
lidé obou zemí dnes přece nemohou za to, co s námi jejich
vlády udělaly.Domnívám se, že stále více zemí orientuje svoji
zahraniční politiku na východ. A důvod? získat na neznalosti
jiných co nejvíce. Přece jen se neumí orientovat v nových
ekonomických vztazích tak, jako ostatní vyspělé ekonomické
země, ve kterých slova demokracie a tržní hospodářství nejsou
novinkou.Ale nemyslím si, že se jim to podaří. Vždyť kolik
významných vědců pocházelo právě z Ruska.A již dříve se daly
srovnávat výsledky ruských vědců a amerických v oblastech
jaderné energie a výzkumu kosmu.Mým názorem je, že se dočkáme
doby, kdy bude Rusko rovnocenným partnerem USA a Japonska,
neboť Rusko má obrovské přírodní zdroje, rozsáhlý potenciál
pracovní síly a určitě i touhu dokázat celému světu, že něco
znamená. Nemyslím si, že by nám hrozilo ze strany Ruska
nebezpečí větší, než z ostatních zemí.

Seznam použité literatury
ur268m5159srrp

Ekonom č.8/94 - Remčukov,K. -Rusko v roce 1994,str.47-48
Ekonom č.36/94 - Hálek,J. - Rusko, str.58-59
Ekonom č.44/94 - Remčukov,K.- Problémy s privatizací,
str.61-63
Ekonom č.26/95 - Remčukov,K.- Stabilizuje se Ruská
ekonomika?, str.44-45
Ruské aktuality č.20/95 - Panov,A.lavní směry ruské
zahraniční politiky,str.2
Privatizace v Rusku
pokračuje, str.7
Inflace v RF koncem roku asi
1%, str.7